Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Svatba bez předchozího společného soužití. Ano či Ne?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Zajímal by mě Váš názor na toto téma,protože já osobně žiju s přítelem v jedné domácnosti 3 roky a nedokážu si představit,že bych se vdávala bez této zkušenosti ;-) Díky za názory
Odpovědět
1
…
9
10
11
…
16
Profilova fotka
frodi:ano, vždyť jsem to psala, ale dle mého názoru j to prostě lepší.Můj známý se rozešel s holkou po 11letech, na truc si vzal 14dní na to "nějakou buchtu" a jsou spolu 34let.Nevěděli o sobě vůbec nic... Jen prostě přijdou věci, které se hůře řeší a MŮŽE nastat zásadní problém, ale nemusí...
Odpovědět
Profilova fotka
kamikadze: Prosím tě uklidni se. I kdybych měla svými názory někoho nadzvedávat ze židle, tak snad můžu, ne? Je to jen můj osobní názor, to jsem taky napsala. A několikrát jsem napsala, že vím, že to není názor většinový a že vždycky existují výjimky. A že ani bydlení ani nebydlení není jen negativní nebo pozitivní. Nepaušalizuju vůbec nic. A až kromě útoku na mě s tebou naprosto souhlasím.
Odpovědět
Profilova fotka
andelka: víš takový slib je pěkný a když ho lidé říkají tak ho myslí vážně, problém je v tom, že neví co jim život nadělí a spousta lidí je uvnitř zbabělých, jako třeba chlap co opustí manželku když se narodí postižené dítě nebo člověk který nedokáže žít vedle partnera, který mu chřadne před očima a nemusí být jenom nemocný, může je třeba něco potkat a jeden začne pít a druhý se mu snaží pomoci ale pak příjde na to, že to nepomáhá a že už mu samotnému chybí síly a tady teda fakt nezáleží jestli spolu ti dva žili před svatbou nebo ne, taky věřím, že budu s manželem celý život, ale co když se prostě někde zamiluje? to nidky nejde ovlivnit a kdybychom se doma hádali jako koně, protože jsme teprve v manželství přišli na to, že prostě spolu nedokážem žít tak bych se raději rozvedla než trpět příštích 30 let ;-) ubi: já mám teda zkušenost, že páry co spolu začaly bydlet hodně brzo po začátku jsou to pravé a většinou spolu vydržely dlouhou dobu a jsou manželé ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Vse ma svuj cas, ale zaroven pro kazdeho je ten cas nekdy jindy :-) Ja osobne bych se do spolecneho bydleni extra nehnala, ale okolnosti byly jine, po trech mesicich jsme da se rict spolu bydleli, i kdyz poradne az po pul roce,a nelituju.
Odpovědět
kamikadze - neřekla bych, že andelky názor někoho nadzvedává - však je jen její, ni? 8-) Jde o postoj té které dvojice. A ani nevidím tu "melu" - spíš tu vidím v levým rohu velkýma černýma písmenama napsáno DISKUSE, ne přitakávárna, abysme si tu všechny pěkně řekly "No bez bydlení je to na prd, to nemůže fungovat." To by byla zábava jak noha teda. ;-) Mně se Andelky názory líbí...jsou mi na hony vzdálený, až vesmírný řekla bych :-)...na dnešní svět tak strašně čistý, až mi to nepřijde možný. Takže si je ráda přečtu, představím si, jaký to je "v jejím světě" a dál si žiju po svým. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
jija: Já věřím, že drtivá většina páru jej vážně myslí a má vůli ho dodržet. Jasně že máš pravdu v tom, že nikdo nemůže vědět dopředu, co mu život přinese, jestli jej nepotká něco z toho, cos zmínila, ale kdyby na to měl myslet, tak do manželství nevstoupí nikdy, potažmo i do partnerství. Moje osobní zkušenost je taková, že když někdy ztrácím vůli, pomáhá mi, si ten slib připomenout, dává mi sílu překonávat právě ty náročné situace, nebo období neshod a problémů.
Odpovědět
andelka ale kamikadze na nikoho neútočila jen řekla co si myslí ;-) a je fakt že já se stěhovala po měsíci a neměnila bych a růžové brýle sme neměly ani jeden víme o chybách toho druhýho od samýho začátku
Odpovědět
NIKDY chci se vdávat jen jednou a chci být pevně přesvědčená, že on je ten pravý (to už sice jsem, ale chci to mít také reálně potvrzený), navíc nemáme kam spěchat, jsme spolu tak jako tak
Odpovědět
Profilova fotka
amimi: Já žiju ve stejným světě jako vy ;-) Ale přece je fajn, že lidé jsou různí, vnímají stejné věci různě, mají různé názory, podle mě je to obohacující. Já netvrdím, že nebydlení před svatbou je lepší, jen, že ta možnost tu je, a není třeba to vnímat jako katastrofu. Někdo prostě tu možnost před svatbou nemá, tak proč by se měl bát krachu proto, že mu okolí říká " Jak si můžeš někoho vzít bez vyzkoušení, jestli vám to bude klapat." Mely jsem si taky nevšimla. :-N
Odpovědět
Profilova fotka
beruska: Já vím, ale bylo to takovým stylem, musela jsem se ohradit. Jinak s ní souhlasím. ;-)
Odpovědět
andelka: Ja s tebou souhlasim, doopravdy. Manzelstvi neni zkouska nanecisto, ten slib je zavazny. Tvy nazory mi nejsou na hony vzdaleny jak by se mohlo zdat, ve spouste vlaken kdyz na Tebe narazim rada si te ctu protoze si chytra baba co to ma v hlave srovnany a zaroven pouzivas srdce. Jenze.... presne jak pises, dala si slib svemu muzi naporad. A ja osobne, abych mohla takovy velky zavazek provest a slibit ze udelam vsechno pro to abychom spolu byli v dobrym i zlym, musim toho cloveka poznat po vsech strankach - coz sice stejne neni mozny a leckdy me necim v budoucnu nejspis prekvapi, nicmene je vetsi pravdepodobnost ze cloveka poznam pokud s nim nebudu jen "chodit" a schazetse, ale budu s nimspolecne zit.
Odpovědět
Profilova fotka
andelka: já na to nemyslím, akorát pak neříkám že to prostě bude takhle až do smrti, spíš použím větu: nikdy neříkej nikdy ;-) a pak mám ještě jedno rčení, které často používám: když chceš Boha pobavit udělej si plán ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
jija: to používám taky :-D Nikdy neříkej nikdy mi přijde takový trochu alibistický, nebo jak to říct, i když taky to má něco do sebe. Já prostě věřím v sebe, v manžela, v to, že spolu všechno zvládneme. Někdy je potřeba věřit, když není záruka. sambu: Já se asi budu červenat :-N A na jak dlouho to společné bydlení plánujete? Kolik času budete potřebovat, abyste si byli více jistí, že se dost dobře znáte na to, abyste si mohli říct ano navždy? Já proti společnému bydlení nic nemám, ale přemýšlela jsem o tom a tohle by mě zajímalo. Jakože, bude mi na to stačit pár měsíců? Nebo pár let? A bude pro mě pak svatba ještě důležitá, když se vlastně prakticky nic nezmění? Bude mi stačit, že vím, jak se chová v době mé nemoci nebo mého stresu před státnicemi, nebo budu ještě čekat, až se během bydlení vynoří i další zátěžové situace? Ono pro mě by to rozhodování o společném bydlení nebylo vůbec jednoduché. Tak jsem si to holt ulehčila. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
anděl: možná alibismus, ale za poslední rok se mi stalo dost takových věcí se kterými jsem nepočítala a plánovala jsem je jinak tak se teď bojím říct že něco bude tak a tak |-|, věřím v to, ale klidně připustím i pochybnosti a ty mě právě vedou k tomu abych se snažila vylepšit co by se mohlo zhoršit :-)
Odpovědět
me stacilo rok a pul s chlapikem bydlet a cestovat, a vedela jsem ze je to On. V predchozim vztahu jsem byla sedm let a porad jsem si nebyla jista - takze na tuhle vec Ti tezko odpovim. Ja chozeni bez bydleni nezavrhuju, postupny objevovani ma samozrejme taky neco do sebe. Nicmene povazuju za vic pravdepodobny ze vyplavou zapory, nedostatky a zlozvyky pres ktery by nejel vlak driv ve spolecnym bydleni a souziti nez v obcasnych byt i pravidelnych schuzkach.
Odpovědět
Profilova fotka
Ja myslim, ze kazdy pozna, kdy je ta prava chvile, To se prece neda merit tim, jak dlouho jsou ti dva spolu, nebo co vsechno zazili. Je to uplne stejne, jako kdyz to clovek pozna, kdyz s druhym nezije. Taky proste pozna ten okamzik. To se prece bydlenim/nebydlenim nemeni ;-) My o svatbe zacali mluvit asi tak po roce a pul bydleni. Tedy vlastbe driv, ale na vazno po roce a pul. A otazka zda je pro cloveka vubec dulezite se jeste vzit, kdyz uz spolu tak dlouho bydli? Ale no tak....co to je za otazku? Prece se tu uz nekolikrat resilo, ze svatba neni jen o zmene na spolecne bydleni. Samozrejme ze je pro me svatba jeste dulezita, vice nez kdykoliv predtim :-) Ze se po svatbe prakticky nic nezmeni? ale zmeny po svatbe se snad neomezujou jen na zmenu bydliste na spolecne, nebo jo???
Odpovědět
Profilova fotka
jija: jo jo, člověk nikdy neví, co ho čeká. Pochybnosti má asi každý, ale stejně vždycky věříme, že se nám všechno podaří společně překonat, že jo? A taky se snažíme, jen víra nestačí. :-) sam: Tak to asi jo. Pravděpodobnost je tu asi vyšší. Ale když třeba někdo tímhle způsobem poznává více mužů, tak mi to přijde dost náročné. Jasně že nejlepší by bylo, poznat muže, chvíli s ním chodit, pak spolu bydlet a pak se vzít, s tím, že to je ten pravý. Ale co když je ten pravý až třeba 5 muž, s nímž si člověk to bydlení zkouší a kterého tímto způsobem poznává a snaží se s ním sladit? Není lepší mít oči otevřené, dokud spolu jen nezávazně chodí? Jsou to jen teoretické otázky, které mě v té souvislosti napadají. odpovědět se na to asi moc nedá.
Odpovědět
Profilova fotka
ne ne ne...nikdy bych si nevzala nikoho, s kým bych neměla tu šanci předtím žít.....i tak je to složité. Zkrátka, jak tu někdo psal....nanečisto cokoli ale do manželství na zkoušku - NIKDY!
Odpovědět
Profilova fotka
nuuna: No já ty otázky tak nadhodila podle toho, co občas čtu nebo slyším. a opravdu to bývá ve stylu, proč se brát, když nám to tak vyhovuje a stejně se prakticky nic nezmění, už teď žijeme jako manželé. Asi záleží na tom, jak který člověk svatbu vnímá, co pro něj znamená. Kámen úrazu je asi nejvíc tehdy, kdy žena po svatbě touží, myslí si, že partner je ten pravý a dohodu o společném bydlení bere jako potvrzení toho, že svatba brzy bude, prostě, že s ní ten muž v životě počítá. Jenže někdy myslí partner úplně jinak, společné bydlení bere spíš přes praktickou stránku věci a pak padají ty výroky o tom, že svatba je jen papír, že nic nezmění a že se jim přece žije spokojeně i tak. to mi jen vytanul na mysl příklad jedné kamarádky, není to paušální.
Odpovědět
andelka: jak pises (teoreticky) ze by to byl az treba paty muz ve spolecne domacnocti, to se mi protocily panenky:-D! To by byla pomalu domovnice:-D vlastne ted zpetne si rikam jaky jsme byli blazni, hned druhej den se pakovat a bydlet spolu, po 3 mesicich odjet nekam kde nikoho neznam jen jeho. Ale vnitrne jsem cejtila ze to tak ma byt. Nebylo mi dvacet a nebyl to muj prvni vztah, takze jsem mela oci otevreny a On me moooooooc zajimal.
Odpovědět
Profilova fotka
me prijde, ze jenom chozenim toho druheho nikdy zcela nepoznas. pokud s nim bydlis a travis i ty mene romantikce chvile jako je starost o domacnost, nemoc, vypeti po praci, navstevy/neshody v rodine, a resis i delbu volneho casu mezi konicky, partnera, pretele, tak se poznate rychleji. sama si ted rikam, ze se nastehovat k nekomu po mesici je mozna brzo, ale co kdyz citis, ze to tak proste ma byt? a je jina situace, kdyz si jinak platis najem, nez kdyz treba jeste bydlis doma. mozna je to trochu i o veku, a tom jak zijes, dokud jsem byla na skole nebo bydlela u rodicu (coz je uz davno), taky bych se asi hnedle nestehovala ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
sambu: Ale to je přece možné, dneska trvá lidem čím dál delší dobu, než najdou partnera a "usadí" se. Běžně mají lidi víc vztahů (delších a vážnějších) než jeden, dva. A pokud by se s tím dotyčným chtěli opravdu dobře poznat (ve smyslu s ním žít), tak by to asi náročné bylo. Já vím, že tu řešíme spíš, jestli s dlouhodobým partnerem o němž si myslíme, že je ten pravý, nějakou dobu před tím, než se rozhodneme pro svatbu žít, abychom ho dokonaleji poznaly. Ale když si tedy budeme myslet, že teprve bydlením lze člověka opravdu poznat a budeme to tak praktikovat u mužů, do nichž se zamilujeme, tak je možné, že budeme žít postupně s x muži, každého poznávat, s každým se sžívat a slaďovat a nakonec z toho stejně nic nebude (myslím svatbu, pro někoho až tak nutná není). Nedávno jsem někde četla, že s čím více parnery člověk žije, tím horší pak to rozhodování je. Že ten poslední, ten pravý, lepší než ti předchozí, by musel být polobůh. Ale co je na tom pravdy nevím, nemám zkušenost.
Odpovědět
andelka: no ale ja ziju s polobohem, fakt :-) ! Ty ne?
Odpovědět
Holky, já teda nevím, jak to mají ostatní, ale zatím spolu nebydlíme a přesto máme jeden účet, společné finance, vše si říkáme, řešíme spolu problémy, pracujeme na společných projektech... To že spolu zatím nebydlíme rozhodně neznamená, že trávíme jen romantické chvilky v resturacích nebo v kinech a divadlech a jeden o druhého se nezajímáme a nic o sobě nevíme... neznamená to, že spolu nevaříme, neuklízíme... jen jsme se zatím nesestěhovali pod jednu střechu. To se stane až po svatbě a nejsem vypatlaná naivní blbka, abych čekala bleděmodrý zázrak, ideální a dokonalé štěstí bez poskvrnky... :-) Jsme lidi, máme svoje chyby, víme o nic a budem si to krásné manželství muset společně vybojovat a vybudovat...
Odpovědět
opr: víme o nich ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
vecernice: Tak po měsíci mi taky přijde brzy(i po roce :-N ), ale záleží na lidech. Já jsem taky hnedle z kraje věděla, že je to ten pravý a vydrželo to. Určitě se dva během společného žití rychleji poznají, ale je to úplně dobře? Neměl by se tomu dát čas? (nehodnotím, jen mě to tak napadá) No a každopádně životní změny (dostudování, první práce, odchod od rodičů apod.) člověka dost poznamenají a i ho dost změní. Ale životních změn bylo a bude. Kdybychom měli na všechny tyhle přelomy čekat, tak nejsme svoji dodnes a to by se nám asi moc nelíbilo. :-N Ale stejně, holky, není super, že se každý může zařídit jak uzná za pro sebe vhodné? Že už máme víc možností jak žít, že už není všechno dané, jako dřív, když se na svobodnou 20 dívali jako na starou pannu, kterou nikdo nechce. Paušalizovat se nedá vůbec nic. Někdo spolu žije spokojeně x let, znají se odmalička a stejně se po několika málo letech rozvedou. A někdo zná svoji polovičku 3 týdny a jde do svatby i společného bydlení a funguje to dobře až do smrti. Jo, život je mnohotvárný. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
sambu: Tak jsi asi měla štěstí, žes předtím nemusela "zkoušet" normální chlapy, že ten polobůh přišel dřív :-D Já měla před manželem jednoho, nežila jsem s ním, ale i během chození jsem pochopila, že to ten pravý není a že by to nefungovalo. A pak přišel můj muž a bylo rozhodnuto. Polobůh to není, ale pro mě ten pravý. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak už se loučím, bylo to zajímavé povídání. Mějte krásný zbytek dne. x-)
Odpovědět
andelko, ja jsem v klidu a v pohode, spokojena novomanzelka - to nebyl zadny utok, precti si to jeste jednou, co jsem napsala ... :-|
Odpovědět
Profilova fotka
andelka, ja souhlasim. na druhou stranu jsem manzela poznala v 28 letech, to uz jsem asi dva a pul roku bydlela sama po ruznych pronajmech, tak proc vahat. nevim, jak by pak vypadalo chozeni, kdyz bychom stejne asi 90% nocí trávili spolu ;-) (od rodičů jsem se odstěhovala v 21 letech). ale pravda je, že dokončení školy a nová práce člověka hodně ovlivní .... asi je různá situace, když oba máte svoje byty (ať už vlastní nebo pronájmy) a jaks to řekla, svět a život je kouzelný právě tím, jak je strašně rozmanitý. nebyla by to nuda, kdyby na vše byla pravidla? :-D allegria: můžu se tedy jen zeptat, proč spolu i nebydlíte? nebo jak to pak takto funguje?
Odpovědět
1
…
9
10
11
…
16
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?