Stále čekám na požádání o ruku :-(

16. zář 20157560
  • @donniedarko  Myslím, že by sis o svých pocitech měla s přítelem promluvit. Nejspíš vůbec netuší, čím si procházíš. Chápu, že chceš, aby ten impulz vzešel od něj, jenže píšeš, že si to nechceš přát, a přitom si to už přeješ.. Je zbytečné nechat si zhořknout krásný vztah tím, že se budeš sama tráapit něčím, o čem on zřejmě vůbec neví.

  • @donniedarko  být na místě tvého přítele, tak by mi bylo líto, že si prožíváš něco takového a nepromluvíš si s ním o tom. Sdílet spolu nebo komunikovat je podle mě důležitější než čekat smutně, "až ho to napadne samo". Co když navíc nenapadne, že.

  • @donniedarko  ahoj, snad te uklidnim - my jsme meli a stále mame podobny, krásný, dlouhodobý vztah a o ruku jsem byla pozadana po 10 letech, to nam bylo oběma 25. Také uz jsem zadost čekala o rok dříve, protože jsme dokončili školu, ale snažila jsem se to moc neřešit, chtěla jsem taky, aby to přišlo od nej... No a tak se stalo 🙂 a jsem za to rada - a význam ma pro me prave i to, ze to bylo az po deseti letech, kterých se většina páru ani nedozije, ze si me po te době chtěl vzit aniž bych ho do toho tlačila 🙂

  • Sponzor fóra
  • @donniedarko  a jeste bych dodala, ze by přítel mel vedet, ze by sis ho uz rada vzala... Jen bych ho s tím pak uz "neprudila" pri každé příležitosti. Nemusi to byt nutně čistě jeho nápad, občas je potreba ho trochu postavit, jen by do te žádosti nemel byt tlačen

  • @dmiska  postrcit 🙂 ach ty automatické opravy na telefonu 🙂

  • Souhlasím s holkami, určitě by jste se měli pobavit o tom, jak to máte se svatbou. On třeba ke svému štěstí nepotřebuje být oficiálně ženatý, tak by mněl ale vědět, že ty bys chtěla. Prostě si to vyjasněte, mě to přijde jako normální se pobavit o budoucnosti jako je svatba, děti, bydlení ... Někdy mám dojem, že to holky svým totálním mlčením o svém přání vzít se, to hrozně přehánějí.

  • Ahoj holky, moc děkuji za rady a odezvy. Přisuzuji to hlavně blížícímu se 10 výročí, které je už za dveřmi a vím, že mě bude moc mrzet, když ani na toto významné datum ta žádost nepadne. A já vím, že nepadne. Přítel je spíš praktický typ, romantický ne (to asi ani já), ale stejně v hloubi duše doufám. O to víc pak budu zklamaná. Jak mijí všechna ta roční výročí, Valentýny, narozeniny a Vánoce a neustále je někdo z mého okolí žádán, bolí mě to ještě víc. Strašně to všem kamarádkám přeji a těším se za ně, ale zároveň se nemohu zbavit toho pocitu, že já jsem zůstala na ocet, a přitom se zadaná nejdéle ze všech. Nějak častěji vídám ty lítostivé pohledy, když je řeč o dalších zásnubách, potom i vtípky kamarádů, jestli spolu vlastně opravdu chodíme... :-/ Myslím si, že vztah máme vybudovaný poctivě a stabilně, přesto mnou toto posledních pár měsíců tak nějak otřásá. Děkuji Vám všem.

  • @donniedarko
    Ono právě to, že jsi zadaná nejdéle ze všech, asi hraje svou roli. Paradoxně v čím pozdějším věku se dva lidé potkají, tím větší to má vše spád - my jsme se třeba zasnoubili po 2.5 letech chození a 2 letech společného bydlení, ale táhne nám už oběma na 30....... Naopak ty lásky, které začínají v nácti mají někdy tendenci delší dobu stagnovat, protože v těch nácti se ty velké kroky těžko dělají tak rychle (už jen to bydlení), takže dost často dochází k tomu, že pár spolu začne bydlet třeba po 7, 8 letech chození a tudíž je tu velký milník a nějak se nezdá, že by svatba měla být zase brzy a ne až po delší době jako bydlení - mluvím tedy ze zkušenosti známých kolem sebe.....
    Ona je taky otázka, jestli Tvůj partner ví, jaký máš na svatbu názor a že by jsi se vdávat chtěla. Souhlasím s
    @dmiska , řekni mu, že by jsi se vdávat chtěla a že už se blíží ten čas (například můžeš poukázat na zasnoubení v Tvém okolí), ale dál mu to nepředhazuj a uvidíš. Ono když mu nic neřekneš a on z Tebe vycítí, že něco není ok (třeba vycítí Tvé zklamání při výročí), tak to může mít horší důsledky (neb nebude vědět proč jsi tak "naštvaná" či zklamaná), než když mu narovinu řekneš, že by jsi se už vdávala...... A neupínej se k výročím, ona ta žádost může přijít i v naprosto obyčejný den 😉

  • @alca666  Přítel ví, že bych byla pro svatbu. Hodně lidí se na to ptá i v přítomnosti nás obou a já se nikdy nevyjadřuji odmítavě, už jsem několikrát řekla "Až si mě bude chtít vzít, tak se vezmeme", ale on se k tomu nikdy nevyjádřil 😞 Myslím si tedy, že chápe, že bych se chtěla vdát. Ani nejde samozřejmě o nějakou svatbu, být to na mě proběhla by nejlépe jen se svědky, ale jde mi o manželství. Už skoro rok aktivně hledáme byt ke koupi, bavíme se o budoucnosti a dětech a vím, že kdybych řekla, že o to moc stojím, že bychom se vzali - po domluvě. Nejspíš je to tedy hlavně v mé hlavě, ta důležitost toho "být požádana". Když vidím, jak se mí známí mohou přetrhnout a chystají romantické večery a všelijaké scénaře, aby žádost byla jaksepatří velkolepá, a to se mnohdy jedná o opravdu krátké známosti, připadá mi, že je to možná ve mně, že v něm nevzbuzuji tu touhu vzít si mě. Že už jsme spolu opravdu dlouho a ten pocit neodkladnosti už vyprchal. Přítel je úžasný člověk - hodný, podporující, spolehlivý, pragmatický, chytrý, vtipný - jen bych ten vztah chtěla posunout zase o kus dál. Ale asi ne na základě mého vroucího přání a jeho "ústupku". 😞

  • @donniedarko
    Hele ona je otázka - chceš to řešit romanticky nebo z praktické stránky? Protože pokud sháníte byt, tak by prostě nejpraktičtější bylo se vzít (byť i jako nesezdaný pár si můžete vzít hypotéku napůl a napůl i vlastnit nemovitost), stejně tak v případě dětí. Já třeba partnerovi už v začátku na rovinu řekla, že prostě děti si plánovaně bez svatby nepořídím. pokud by se stala nehoda, tak fajn, ale plánovaně nikdy.......
    Je fakt, že tím, že jste spolu dlouho a relativně nedávno jste spolu začali bydlet, tak si možná myslí, že další kroky nejsou hned třeba a že se vám takto žije dobře a jak píšeš, není tam ten pocit neodkladnosti. Svým způsobem to bylo jednodušší když spolu lidé začínali žít až po svatbě - byla tam ta motivace...... Ale pokud Ty po svatbě toužíš a on se sám od sebe k ničemu nemá, tak do něj fakt asi budeš muset kopnout (třeba přes ty praktické věci). Jinak to co slyšíš o žádostech o ruku od známých nemusí být 100% pravda, leckde se o zasnoubení a svatbě mluví ještě dřív než k žádosti dojde 🙂 Navíc ono ty velkolepá gesta jsou leckdy fakt jen gesta (má kamarádka byla velkolepě požádána o ruku a 3 měsíce na to se s ní přítel rozešel, neb už jí prý nemiloval...). Být Tebou bych se oprostila od touhy po tom jednoznačném a romantickém gestu a prostě si s ním promluvila, že Tě to trápí...... Třeba zjistíš, že má nějaký důvod, nějaký blok, co já vím...... Prostě a jednoduše, i o touhách se musí mluvit, komunikace je základ vztahu. A chlapi mají někdy opravdu dlouhé vedení 🙂

  • @donniedarko  Pokud je přítel pragmatický, tak na něj asi budeš muset jít pragmaticky 🙂 netlačit, ale asi se ho zeptat, probrat s ním znovu i otázku dětí, a že bys (třeba, nevím jak to máš) chtěla, aby se narodily do manželství..třeba nad tím víc popřemýšlí, že je to pro tebe důležité 😉

  • @donniedarko  Kdyby nebylo těch svateb u tebe v okolí teď hodně, myslíš si, že by ti bylo líto, jaký máte vztah? Bohužel, je hodně snadné podlehnout tlaku okolí. Všichni mají už děti a já ne. Všichni se berou a my ne. Všichni začínají stavět dům a my ne ... A přitom mají oni něco lepšího než máte vy dva? Třeba se daleko víc hádají, neumí se shodnout na obyčejných věcech, romantické večeře mají jednou za 2 roky. Jen tobě to teď připadne, že oni mají vše a ty nic. Ano, opravdu je to teď jen ve tvé hlavě. Věřím tomu, že kdyby těch zásnub teď nebylo tolik, možná by tě to ani nenapadlo, popř. by ti to tak moc nebylo líto.
    Zkus počkat na to výročí, jestli třeba opravdu něco neplánuje na tuto významnou chvíli.

  • @alca666  Asi máte pravdu, holky. Sama si připadám hloupě, že mě zaslepují ty vdavky a žádosti o ruku okolo nás. Přítel ví o tom, že děti chci jedině do manželství. Když jsme se posledně bavili o dětech, tak mi říkal, že prvně seženeme ten správný byt a přestěhujeme se, a potom přijde na řadu debata o dětech. Sama nejsem moc romantický typ, ale asi mě přemohlo dění okolo. Asi nakonec budou muset pominout mé představy o tom, jak prahne po manželství, ale bude nastoupit praktický přístup. 🙂

  • @donniedarko  Ber to tak, že 10tiletá známost je sama o sobě relativně výjimečná. Takhke dlouho spolu vydržet a evidentně vztah stále klape. A nemůže mít přítel třeba "strach", že se manželstvím vše pokazí? Pokud jste "jen" partneři, pořád je tu reálná možnost, že od sebe můžete odejít a aby se to nestalo, tak se oba ve vztahu tak nějak víc snaží... A pak po svatbě (přeci jen je náročnější se rozvést než rozejít) ta snaha vymizí... Zkus si s ním promluvit proč vlastně se ženit moc nechce, důvod, že ke spokojenému vztahu nepotřebuje papír je sice rálný, ale třeba tam je navíc nějaká obava ze změny...
    Každopádně držim palce, ať to na to 10. výročí klapne a pochlapí se 😉

  • Musím říct, že když svému okolí říkám náš "způsob" zasnoubení, tak nikdo nechápe, ale pro mě to i tak bylo hezké. Začali jsme spolu chodit od mých 22, ale věděla jsem, že chci už jedině chlapa, se kterým budu navždy, a tak nějak jsem cítila, že budoucí manžel bude ten pravý. Takže jsem mu prostě už na začátku vztahu jasně a narovinu řekla, že jestli se mnou chce být, tak ten vztah bude vést ke svatbě 🙂 Pak jsme si našli jedno datum, které se nám oběma líbilo a čekala jsem na zasnoubení... kdybych možná nečekala jak trubka, tak už jsme mohli být rok svoji. Nakonec mě požádal, bylo to i moc hezké, překvapivé, ale to už jsme v podstatě měli domluvené místo i termín, kde svatba proběhne. Prostě někdy je zbytečné čekat a myslet si, že ze vzdychání to ten chlap pochopí, opravdu z vlastní zkušenosti říkám, že nepochopí... Já bych mu klidně narovinu řekla, že tě prostě ty ostatní svatby a zasnoubení tak moc nalomily, že by sis třeba dokázala do toho roka tu svatbu představit, že se ti třeba líbí tohle datum. Navíc, jestli nejste romantici, tak to možná partner i spíš ocení, že ukážeš praktickou stránku - co když třeba mu působí stres i to, jak by tě měl romanticky požádat, když o tom takhle všichni mluví a přehánějí, jak to vymýšleli půl roku, aby to bylo dokonalé (což přesně tak, určitě většinou není pravda)...

  • Sponzor fóra
  • @donniedarko  Souhlasím s @alca666  a to snad ve všem, co napsala. Ta doba chození opravdu může hrát významnou roli. Taky píšeš, že přítel je spíš praktický typ, a navíc když máte tak hezký vztah, jste nejen partneři, ale i kamarádi, prostě myslím, že je spokojený a ani ho třeba nenapadne, že by se vztah mohl posunout dopředu. Ne třeba že by nechtěl, ale že teď je to super, tak ani nepřemýšlí nad něčím dál 🙂 Určitě by to chtělo o těchto věcech mluvit. Nemyslím hned nějakou vážnou rozmluvu, ale tak nějak normálně přirozeně, když to třeba vyplyne ze situace. Partneři by měli vědět, co ten druhý očekává do budoucna, jak by chtěl, aby se jejich vztah vyvíjel.
    Taky mě ještě napadá, že tam může hrát roli i to, že pro tvého přítele svatba není zas tak důležitá. Můj manžel to tak měl taky - podstatné pro něj bylo to, že jsme spolu, a že nám to klape. Nějaká svatba pro něj prostě neměla význam. A i když věděl, že pro mě význam má, nenapadlo ho to řešit, takže jsem to začla řešit já. V podstatě můžu říct, že můj muž si mě bral proto, že jsem to chtěla já. Ale já to beru jako klad - věděl, že pro mě to důležité je a tak do toho šel, protože mu na mě záleží. A prý by už stejně jinou nechtěl, tak co 😃 Takže já bych se fakt nebála s ním o tom mluvit, bez nějakého nátlaku, ale taky ne nějak super opatrně, prostě přirozeně, jak to přijde 🙂

  • @donniedarko
    Tak já si myslí, že prostě když už spolu chcete jít do hypotéky tak proč ne do manželství 🙂 Navíc je pak vše jednodušší....... Předestřela bych mu praktickou stránku věci 🙂
    Ale otevřená komunikace o čemkoliv je fakt základ, dokud mu narovinu neřekneš "Chtěla bych se vdávat", tak si vždy může Tvé reakce, pohledy, vzdychání apod. vykládat po svém 🙂

  • Jinak problém (který by si měl uvědomit) je i to, že i když je teď váš vztah ideální, tak to, že ty by jsi se vdávala a on se k tomu nemá do něj může vrazit nepozorovaně klín....... I když se totiž budeš snažit zůstat nad věcí, tak ten červíček někde hlodá.....

  • @alca666 @hanih Holky, máte úplnou pravdu. Moc Vám děkuji za Váš pohled na věc. 🙂 Dost mě to uklidnilo. Asi jen podléhám tlaku okolí. Ani nevím, co jsem čekala. Že přítel neumí číst myšlenky, to vím už dávno 😃 Na druhou stranu si myslím, že pokud bych to přání vyslovila nahlas, že by se tomu nebránil. Holt bude muset nastoupit praktická stránka věci. Věřím tomu, že on si představuje nejdříve vyřešit bydlení a až poté plánovat dál...

  • @donniedarko
    hele držím palce 🙂 Ono jim to někdy postě déle trvá...... Já na tom byla trochu hůř - jednu chvíli to už na žádost vypadalo a pak stále nic. Já mám bohužel citlivá "tykadla", tak jsem vycítila, že se něco děje. No a tak jsem si s ním o tom narovinu promluvila, probrali jsme co se stalo a proč no a nechali tomu volný průběh. A teď už jsem zasnoubená 🙂
    Ono nikdy úplně nevíš, co se tomu druhému honí v hlavě a vždy si to můžeš interpretovat po svém, proto je dobré si o tom narovinu promluvit, pomáhá to.....

  • @alca666  Ahoj holky, všem děkuji za předchozí rady. Chtěla jsem jen připsat, že 10. výročí je za námi, a žádost se nekonala 😞 Bohužel se nekonala ani kytička ani nic jiného. Jsem z toho tak zklamaná, že se mi mu vůbec nechce nic na téma svatba říkat. Až mě to každopádně přejde, vyslechnu Vašich rad a budu to muset vzít do vlastních rukou...

  • No, podle mě by sis s přítelem měla promluvit, jak to máš Ty a jak to má on. Pokud je on spokojen už 10 let, tak prostě nemá důvod ke změně a ani ho nenapadne, že by měl vyvíjet nějakou aktivitu, takoví prostě chlapi jsou. Takže si s ním promluv místo sáhodlouhého diskutování zde. My jen a jen spekulujeme a nevyřešíme to, ovšem vztah žijete jen a jen vy dva.

  • my jsme se ted brali po 9 letech, manžel o svatbě nechtěl nikdy slyšet a ženit se nechtěl - bál se zodpovědnosti..tak jsem se s tím smířila a říkala si, že prostě budeme žít na hromádce. Tři týdny po tomhle mém uvědomění mi řekl termín svatby. Ale každý to má jinak, někdo musí dospět, někdo se opravdu ženit nechce😞 nejlepší je si o tom asi otevřeně promluvit. Jak se říká, čím víc tlačíš - tím víc on couvá. Jestli jsi z toho ale neštastná, vyříkejte si, jak si to představujete. Hodně štěstí!

  • @donniedarko
    No, mě by teda mrzelo to, že to výročí (navíc kulaté) totálně zazdil.... Promluv si s ním narovinu včetně toho, jak jsi byla z jeho přístupu k výročí smutná.... Auvidíš, třeba má jen spoustu starostí.

  • Přiznám se, že tomuto "čekání na Patrika" jsem nikdy neporozuměla. Ano, chápu, že chceš, aby byl on ten iniciativnější, ale na druhou stranu - být spolu 10 let a přitom si neříct, zda do budoucna plánujete svatbu? To jsou přeci zásadní věci, o kterých se v páru normálně mluví, potažmo mluvit musí.
     Co se týká výročí - chápu, že Tě to moc mrzí. Asi bych za tím nehledala víc než "mužskou natvrdlost na data a výročí" - normálně si s ním promluv o všem, co Tě trápí.

  • Co se týká zazdeneho výročí - pro spoustu lidí je to bezvýznamný den, den jako každý jiný. My si s mužem obvykle vzpomeneme tak týden zpětně a nijak to neslavime. Nic bych v tom nehledala.

    Jediné, co k tomu můžu dodat je, že základem vztahů je komunikace, tak spolu komunikujte. Říct mu, co citis, to je základ.

  • Ja se treba dockala po 13,5 letech / jsme spolu od 17/....ale zas sem rada, ze sem ho do niceho netlacila a prislo to samo jako velke prekvapko od neho.

  • @donniedarko  Já si myslím, že by sis o tom měla promluvit s přítelem. Píšeš, že jste kromě milenců i skvělí přátelé/partneři, tak by neměl být problém o tom mluvit. Rozumím tomu, že chceš, aby s tím přišel sám. Jenže chlapy je občas potřeba trošku popostrčit. Třeba si Tě on sám vzít chce, ale bojí se, že bys nechtěla Ty. Pro něj to taky jistě není snadné. Myslím, že každý muž se bojí odmítnutí. Nemusíš mu přímo říkat, že čekáš, že Tě požádá o ruku, ale nějak si promluvit na téma vaše svatba a jeho názor. Pokud se Tě známí ptají před ním, kdy do toho praštíte vy a podobně, tak bych jim řekla, že to nezáleží na mně.

  • @donniedarko  a vy jste se nikdy na téma svatby spolu nebavili? Říkal ti někdy svůj názor - jako jestli to chce, nebo ne, kdy asi..apod.?

  • @donniedarko  Ve vsi ucte k tobe, neber si to jako kritiku, ale v tvem pripade se jedna o naprosto fatalni nepochopeni toho, jak funguje muzske mysleni. Ty rikas, ze ho do svatby nechces nutit (coz je objektivne spravne), ale ty si udajne nechces svatbu ani prat a nechces to pred nim ani vyslovit, jak pises ve svem prvnim prispevku. A cekas, ze on se dovtipi a sam od sebe te posada. Ale takhle uvazuji vetsinou zeny (mluvim o tom 'dovtipeni se'😉. Ten tvuj se evidentne nedovtipi, coz neni problem, spousta muzu na to neni.

    Ty mas v podstate dve moznosti, respective tri;
    1) budes dal zoufale doufat a cekat, az se on laskave dovtipi a pochopi to - to muze trval roky
    2) reknes mu to (to bych udelala ja). Odloz hrdost a rekni mu to. Nevyprosuj si nic a nevyhrozuj, ale normalne, slusne a dospele mu predstav svoje ocekavani. Sice to nebude nadherneromantickekdesicosi 😦 , ale bude jasno. Nemusis to donekonecna opakovat, rekla bych to v prihodne chvili jednou, ale jasne.
    3) Najdes si novyho chlapa - takovyho, ktery se dovtipi a pokud mozno umi cist myslenky 😃

    Nechci se nikoho dotknout, ale nekdy se tech chlapum nedivim, ze maji zenskych plny zuby - me taky berou vsichni certi, kdyz po me nekdo chce, abych se neceho dovtipila, pripadne pochopila nejaky naznak atd. Co je spatneho na jasne, dospele a srozumitelne komunikaci? 😕 Ja jsem partnerovi jasne oznamila, ze se jednou chci vdat a poridit dite az do manzelstvi. A udelala bych to stejne s uplne kazdym partnerem. Neni cas hrat si na hrdou 'panenku, ktera ceka v koute'. To by ses taky nemusela dockat.

    Mimochodem- je vam teprve 26, to je myslim pro spoustu muzu dost brzo (v dnesni dobe), treba si opravdu mysli, ze je to brzo a rika si, ze ty to mas treba taky tak. At je to jak chce - nic se nedozvis, dokud s nim nepromluvis. Tak hodne stesti 😉

Přidej příspěvek

    Nenašli jste co jste hledali?

    Hledat pouze v názvech témat
    Doporučení dodavatelé
    Originální, netradiční, vtipné a moderní svatební oznámení na míru.
    Jsem Lucie a více než 8 let píšu blog pro svéhlavé nevěsty. Píšu o plánování krok za krokem, tvořím katalog dodavatelů, dělám online konzultace.
    Navrhuji oznámení na zakázku a na www.BudeVeselka.cz najdete mé návrhy kolekcí designových svatebních tiskovin, svatebních webů a dárků.
    Články od našich partnerů
    Na jazz a swing se dá tančit až do rána! Nikdo nezůstane sedět!
    Nesmrtelná klasika v moderním kabátku - snubní prsteny z bílého zlata
    5 důvodů, proč si na svatbu objednat profesionální catering
    Archiv článků od partnerů