Stále čekám na požádání o ruku :-(

Zobraz úvodní příspěvek
ahoj holky, tak jsem zjistila, že je tu nějaká diskuze o svatbách....tak jak to, že nejsem ještě přihlášená? :-) Dala mi tento tip kamarádka, se kterou si dopisuju o našich pocitech o svatbě a čekání, než se ten náš miláček vysloví... Víte, já chodím s tím svým přes 5 let. Od 1.prosince 2005 spolu začínáme bydlet (už pořádně naostro, předtím to bylo jen přespávání "on u nás, já u něj") už se na to moc těšíme. Já mu pořád básním o svatbě a on by místo toho chtěl mimčo. Jenže to já bych chtěla právě až po té svatbě. Takže se asi načekáme oba :-) Moc ho miluju a jsem si jistá, že nám to bude klapat. I naši rodiče si navzájem velmi rozumí a moc nám přejí společný život. Možná jsem na svatbu mladá. Přece jenom mi je "jenom" 20 let a přítel má 23 let. Přesto už hodně dlouho toužím po tom, založit s ním rodinu a být šťastná. Proč ti chlapi vidí ve svatbě jen zbytečné papírování??? :-) Vždyť svatba a dítě jsou pro ženu ty největší dary v životě!!!! Setkal se někdo z vás s podobným názorem, nebo tu jsou vedené jen šťastné manželky? :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Len, ale když si ten úvěr sice vezme po svatbě, ale nechá si ho napsat jen na sebe, to se po případným rozvodu taky rozdělí nebo zůstane jen jí a celý?
Odpovědět
Hu, tak to teda fakt nevím! Jsem stavař, ne právník, tak vím jen to, co mě zajímá :-D Ale tohle vám určitě řeknou, když si o ten úvěr budete žádat. Mám pocit, že to, co bylo nabyto během manželství (včetně dluhů jednoho z manželů), je automaticky společným jměním, ať je to psáno na kohokoli. Pokud nechceš, aby to tak bylo, musíš to smluvně vyjmout ze společného jmění manželů. Takže teoreticky to platí i na ty úvěry (dluh jako každý jiný), ale ruku do ohně za to nedám :-|
Odpovědět
když už tu máme právnickou poradnu, tak nevíze některá jak musíme postupovat, když teď je náš byt napsaný na přítele a já jsem ve smolouvě vedená, jako že tam s ním bydlim, ale pos avtbě bysme chtěli aby byl na nás oba, podotýkám, že byt v tu dobu bude nejspíš ještě družstevní...
Odpovědět
Profilova fotka
Dík, já to vlastně ani vědět nepotřebuju. Jen mě to tak napadlo, když o tom Borůvka začala, ty jsi něco přidalo, tak mě to taky nedalo... :-D Ale dík za reakci, já si myslím to stejný, co ty. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Když na mě naši přepisovali domek, tak jsme do smlouvy dali, že polovinou jeho hodnoty vyplatím bráchu. Zeptala jsem se, jak by to bylo, kdybych se vdala a notář mi řekl, že polovinu toho, co bych vyplatila bratrovi za doby trvání mého manželství, bych po rozvodu musela zaplatit mému manželovi. Napsala jsem to srozumitelně? :-) A kdybychom přestavovali domek teď po svatbě, tak po rozvodu má můj manžel nárok na polovinu vložených výdajů. Domek je sice můj, ale manželské investice jsou společné, takže na polovinu investicí má nárok manžel. Je to hodně složité, ale jak jsem už psala, určité zkušenosti s dělením majetku (naštěstí druhých) bohužel už mám :-( Co jste nabyly před svatbou, je jen vaše a co nabydete společně v manželství, to už je společné jmění manželů a pokud nemáte sepsanou předmanželskou smlouvu, ve které by došlo k vypořádání majetku, tak je všechno napůl. Bez ohledu na výši příjmů. No ale to jsme se teď dostali úplně na jiné téma než je požádání o ruku ;-)
Odpovědět
Cha cha, stavební inženýr vede "právnickou poradnu" :-D Petty, tohle už je na mne moc, zkus se poptat na družstvu, nebo komu ten byt vlastně patří, snad by se měla změnit smlouva, ale jak, to fakt netuším... Vážně se tu nenajde žádná právnička, co by nás tu zachránila? ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Petty: taky nejsem právnička :-) ale myslím, že se to stejně musí udělat jako notářský záznam. Pokud bude ten byt ještě družstevní a manžel bude chtít polovinu svých práv přepsat na Tebe, potom to budete muset udělat u notáře. Je to obdobný postup jako by byl byt už v jeho vlastnictví. Jen si nejsem jistá, jestli k tomu nepotřebujete i souhlas družstva. Nejlepší je se zeptat na družstvu nebo u notáře.
Odpovědět
Cecetko, souhlasím s tebou, takovou představu mám taky. Když by si Borůvčin přítel před svatbou zažádal o úvěr, v průběhu manželství by ho platili spolu a pak se nedejbože rozvedli, chata zůstane příteli (byla před svatbou psaná na něj), zbytek úvěru taky a ještě musí zaplatit manželce půlku toho, co za dobu trvání manželství zaplatili ( a vrazili do chaty, která mu celá zbyde). Když si ale o úvěr požádá až po svatbě, chata mu zbyde taky, vyrovnat se s ní musí taky, ale zbytek úvěru musí doplatit spolu. Takže je pro Borůvku asi výhodnější, aby si přítel o úvěr zažádal sám ještě před svatbou. Nebo jsem to už moc zamotala?
Odpovědět
díky za rady, no taky myslím, že bude nejlepší se pak informovat na družstvu...
Odpovědět
Profilova fotka
len: pochopila jsi mě dobře. A myslím, že na to máme stejné názory.
Odpovědět
Teda holky, jste skvělý. Sice nevím ještě jak to provedu,ale od novýho roku začnu přítele zpracovávat a uvidíme ;-) Buď bude svatba nebo přinejhorším jenom smlouva ohledně úvěru. Díky za reakce.
Odpovědět
Moje paní šéfová, když se vdala, podnikali se svým mužem, každý v jiném oboru, ale spolupracovali spolu. A dospěli k názoru, že pro dva manžele - podnikatele je společný majetek docela nebezpečný. Tak prý druhý den po svatbě naklusali k notáři a hlásili: chceme si rozdělit majetky! Takže nemají společného vůbec nic, ale spokojení spolu jsou, to jo. :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Myslím si, že pokud je vztah opravdu kvalitní, pak je jedno, kdo co a kolik toho vlastní, ne? ;-)
Odpovědět
To nemusí mít tolik společného se vztahem,jako spíš s možným krachem firmy.Pokud mají rozdělené jmění a jeden zkrachuje,tak aspoň nedostanou exekuci na celý majetek toho druhého... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
pro vztah ano, ale podnikání je věc druhá. Každý podnikatel ... myslím tím fyzická osoba - živnostník ... ručí celým svým majetkem. To znamená i společným jměním manželů. A kdyby došlo ke krachu nebo k velkým dluhům, pak by o majetek přišla celá rodina a to by bylo dost zlé. Takže plně chápu šéfovou od Len. Ldybych podnikala já nebo manžel, asi bych taky o něčem podobném uvažovala. Holky pozor na to, pokud by váš manžel nadělal dluhy, můžete přijít o všechno. Ono je pak dost těžké dokazovat u soudu, že zrovna toto je jenom vaše a není to společným jměním manželů.
Odpovědět
To víš, že jo, ale je to směšné ne? :-) My zas šli den po svatbě střílet a paní na střelnici kroutila hlavou, že jsme první novomanželé, co tam má (dostali jsme novomanželskou slevu :-D ). No a tuhle tam byl manžel s maminkou a paní se zase ptala - kdepak jste nechal manželku? O on povídá: doma, vaří oběd! :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Len, máš prostě miláčka! ;-) :-D
Odpovědět
No mám, proto jsem si ho přece brala ;-) I když (zpět k tématu :-D ) mě o ruku vlastně nikdy nepožádal :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ale to přece taky nevadí. A bavili jste se o tom nekdy? A chtěla bys, aby tě o ruku požádal? No, dělat to dodatečně, nevím, to mi připadá divné... :-D :-D :-D
Odpovědět
len: Už jsem na minulé stránce psala malý dotázek,ale nenašla jsem tvou odpověď, tak ještě jednou píšu dotázek : A jak jste si tedy řekli, že se vezmete, když jsi nebyla o ruku "klasicky" požádána? Myslím tím, jak jste vybrali datum a vůbec začali s podrobnostma a detailama?
Odpovědět
Jo, bavili, nechápal, co a proč a jak... :-D Ale mně to nijak zvlášť nevadí, vzala jsem si holt trochu zvláštního člověka (zásnubák mi slavnostně navlíknul pod stanem za estonským panelovým sídlištěm) a vím, že vzít si mě chtěl, máme se rádi, takže než po něm chtít, aby se překonával a dělal něco, co mu je proti srsti (klečet přede mnou s kyticí a tradičním prstýnkem a žádat pak moji maminku, kterou zrovna nemusí), radši jsme se zasnoubili "po dohodě", řekli jsme si, že se chceme vzít, rodičům to oznámili a je nám fajn. Romantiku si vyřešíme se skleničkou medoviny pod peřinou a zapálenýma svíčkama jenom sami dva a nic nám neschází. Jsme prostě dva inženýři, technici, co jim vstávají vlasy hrůzou na hlavě při slovech astrologie, horoskop a léčitelství, tak bereme život trochu pragmatičtěji, než bývá zvykem. Ne, že by se mi klasické zásnuby nezamlouvaly, ale na to bych si měla asi vybrat jinýho chlapa. A to nechci, protože tenhle má zas spoustu jiných předností :-)
Odpovědět
Profilova fotka
len: to je podle me super pozadani o ruku - viz.stan :-D ja mam doma taky technika, takze vim o cem mluvis, ale jsem rada ze je takovej, vyhovujem si. ja na tyhle veci nejsem spis vubec nez moc, takze jsme divny dva :-D
Odpovědět
hmmm...chodili jsme spolu sedm let, z toho sest let jsme spolecne bydleli u nas. a pred dvema mesici jsme se rozesli, protoze jsem nahodou zjistila, ze si zacal s moji patnactiletou sestrou. ]-( Jinak me je 24, jemu je 27, takze uz by mel mit rozum. Kdyz jsme konecne meli sanci ziskat vlastni byt (predtim jsme oba studovali), a ja cekala k sedmemu vyroci prstynek, tak na nej najednou moc tlacim. :-( proste spatenka, zacinam znova od zacatku.
Odpovědět
tak to je tedy nářez,úplně mi běhá mráz po zádech...přeji pevné nervy!!!!
Odpovědět
Petty, to bylo taky zábavné a dlouhé, než tohle dopíšu, bude tu deset dalších příspěvků ;-) Chodili jsme spolu asi osm měsíců, leželi v posteli a povídali si (vrátila jsem se na Vánoce domů z mého ročního studijního pobytu v zahraničí). Měl nastoupit civilku a přemýšlel, jak si ji zkrátit, jestli je nezaopatřená manželka - studentka dostatečný důvod ke zkrácení na polovinu. Tak se mě zeptal, jestli bych byla ochotná si ho vzít kvůli tomuhle. Podotýkám, že jsme se měli moc rádi a byli jsme pevně přesvědčeni, že spolu zůstaneme napořád. No a můj inženýr ekonomie spočítal, co by nás stála svatba a co by za tu dobu zkrácené civilky vydělal navíc, a došel k tomu, že bychom na tom vydělali 10 000. No, do svatby ve čtvrťáku na vejšce po půlroční známosti se mi teda moc nechtělo, i když představa svatby s ním byla lákavá. Tak jsme si řekli, že kvůli 10 000 se přece brát nebudeme :-D a ještě si počkáme, ale že přeci jen svatba není tak špatný nápad, když se máme tak rádi (bylo mi 21 a jemu 25). Tak jsme si řekli, že nejdřív bych asi měla dodělat školu a on civilku, protože naše podmínky nebyly pro manželství zrovna ideální. A tak jsme si stanovili datum - 13.8.2005, to bylo skoro za čtyři roky. A po celou dobu chození a pak už společného bydlení jsme jenom my dva věděli, že se budeme brát a kdy přesně :-D Dělali jsme si z toho legraci, ale časem jsme to začali brát víc a víc vážně, za dva roky jsem dostala už zmiňovaný stříbrný prstýnek se zeleným jantarem, na kterém samozřejmě nikdo jiný nepoznal, že je to zásnubák, jenom my dva jsme to věděli... A letos v únoru jsme si řekli, že do termínu už zbývá jen půl roku, tak jsme volali na zámek, kde nám řekli, že termín už je obsazený. Zvolili jsme tedy termín o 14 dní později, zaplatili poplatek a začali to pomalu oznamovat rodičům. V červnu jsem skončila školu a v srpnu byla svatba :-D :-D :-D Jsme exoti, co? Tak se nám nesmějte, my se máme fakt moc rádi a považujeme za zázrak, že se zrovna takoví dva cvoci, jako jsme my dva, našli ;-)
Odpovědět
macinka: dlouho jsem si nepripadala takhle blbe, pekne se mi to strida, depky :-( , vztek ]-( , pak si rikam, ze je klika, ze jsme se nevzali, nebo nemeli mimco, mohlo to byt jeste horsi...
Odpovědět
nejhorší je,že bych Ti strašně chtěla dodat síly...ale to,co jsi napsala,tak na to snad čeština nemá slova....hnusný podraz je to ale od obou...jak od expřítele,tak od sestry.....
Odpovědět
Profilova fotka
napoloeon: holka co na to rict? zkus delat neco pro sebe - me to vzdycyky pomahalo. Chodila jsem do posilky, zmenila uces, objizdela kamose, delala jsem vsechno mozny, ankonec to nejak preslo. Skoda ze neni zacatek leta - to by bylo lepsi,ted te to pocasko asi moc nepodpori. Ach jo, drzim palce :-)
Odpovědět
len: no měla jsi to moooc zajímavé :-)
Odpovědět
Profilova fotka
len: nejsi jediná co to měla tak na divoko. Ja byla asi 4 roky ukecávána abych dala svolení. A když jsem konečně kývla tak světe divse místo prstýnku mi navlíkl kroužek od klíču s tím že když budu mít motorku co víc bych ještě chtěla. Odpověď taky dostal tedy spíš nedostal prohlásila jsem že ano nebo ne mu prozradím až na ten kroužek přidělá klíče od mazla kterej mi bude patřit. I když ve skutečnosti muj divoch už opravdu doma stojí. Ale doma je v republice a jak už jsem někde zmiňovala jsem za hranicemi a kroužek zůstal tady se mnou takže klíče na něm nevisí tím pádem žádný nárok na odpověď. Přestože ta je naprosto jasná když už zařizujeme. A jinak vzkaz všem těhulkám užívejte si to plnými doušky. To je totiž to co mně zvyklalo dát souhlas ač těhotná nejsem (prošla jsem si několika samovolnými potraty a zjistila že moje nervičky to nesnesou a že toho mužskýho vedle sebe opravdu potřebuju coby podporu) a tak proč ho nepotěšit, neosladit si po všech těch smutcích život a nepřijít na jiný myšlenky. Nebo ne? ;-) napoloeon: hlavu vzhuru, poražení neexistují jsou jen ti co vychází z boje jako druzí. Příště se to povede o sto procent líp.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?