Stále čekám a nic

Zdravím, chci se zeptat, jak dlouho jste čekaly na žádost o ruku? Je mi 23, jsme spolu 8 let, přítel často o svatbě mluví (takový to "až budeme mít svatbu tak to a to"...nebo "až se vezmeme tak to a to"...ale žádost nikde :/ bydlíme spolu dva roky v domácnosti, jsme šťastní, ale já bych ten vztah chtěla posunout dál..díky za odpovědi :)
Odpovědět
Profilova fotka
V květnu spolu budeme 2 roky, požádal mě v únoru, ale podle mě to není o tom, jak dlouho spolu dva jsou. Bavili jsme se o svatbě několikrát, věděli jsme, že chceme být spolu a shodli jsme se, že příští rok v létě by to bylo super. Žádost o ruku pak přišla úplně nečekaně. Nepřijde mi nic špatného bavit se s partnerem o budoucnosti, tím ho přece netlačíš ke zdi a nenutíš ho k tomu, aby donesl prstýnek, jen ti to dá třeba představu o tom, jak by si to představoval on.
Odpovědět
Profilova fotka
Když mi bylo 23 let tak jsem také s partnerem byla 8 let. S tím, že jsme žil spolu v bytě sami od 17 let. Žádost o ruku přišla v létě před 10 vyročím, v tu dobu jsme měli půl roční holčičku. Počkej, určitě žádost přijde v pravý čas :)
Odpovědět
@ellie94 ja jsem v predchozim vztahu cekala 10 let. Kdyz mi bylo tolik, co je ted tobe, silne jsem citila, ze bych se chtela vdavat a ten nas vztah posunout, jak rikas. Dopadlo to tak, ze jsem se nedockala a kdyz mi bylo 31, tak jsme se rozesli. Ted uz vim, ze bych tak dlouho necekala a dalsimu partnerovi jsem v podstate od zacatku rikala, ze ve fungujicim vztahu ocekavam svatbu, ale nehodlam cekat nekolik let, jinak pujdu o dum dal...
Odpovědět
@lucianka114 My se o budoucnosti bavíme..víme, že se jednou vezmeme, bavíme se o tom,jaký dům si jednou postavíme, bavíme se o dětech, celkově o plánech :) ....v komunikaci problém není...jen nechci dopadnout jako moje kamarádka..ta mluvila hrozně dlouho o svatbě, ten její si nebyl jistej a ona ho nakonec k té svatbě prostě donutila tím,že mu furt o tom říkala..já chci aby se rozhodl sám :)
Odpovědět
Profilova fotka
Já to měla právě naopak, žena mě požádala na půlročním výročí, což pro mě působilo do té doby jako děsivě málo a měla jsem obavy, jak jí vlastně odpovědět. Ne vždy se rychlost nějakých posunů a papírování obzvlášť u obou partnerů posunuje stejným tempem, zásadní je, že víte, že tam oba směřujete a chcete k tomu dojít, že pro to máte ty správné důvody - tj. milujete se a to ostatní je jen otázka času. Podle mě není důvod se stresovat tím, zda je to brzo nebo pozdě, kolik mi je, před dětmi, s dětmi, před bydlením, po bydlení... Ono to přijde a pokud je ten pravý, bude to krásné a přinese vám to oběma spoustu štěstí do života, ať to přijde dřív nebo později. Vydrž! :)
Odpovědět
@zanett týýjo tak to jsi dobrá,že jsi to tak dlouho vydržela :-O tak doufám,že se současným partnerem jste do toho praštili/nebo praštíte :)
Odpovědět
@morrighan děkuji za názor a gratuluji k nastávající svatbě ;-) ať jste šťastné ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@ellie94 Měla jsem dost podobné pocity jako ty a mám jen jednu radu: vydrž, prťka! Ono je podle mě normální, že ta holka to chce trošku dřív jak kluk (neříkám, že vždycky), musí holt vydržet, než k tomu dospěje i on :))
Odpovědět
@viky90 Doufám,že k tomu dospěje hodně rychle!!! :D Nejhorší je,že se nás každý ptá, kdy bude svatba a mě už dochází odpovědi :D
Odpovědět
Profilova fotka
U me zadost padla asi po 4 letech, z toho 2,5 roku jsme spolu bydleli. Uz jsme se o svatbe bavili, ale stejne jsem byla prekvapena :-N @morrighan to napsala moc hezky a naprosto s ni souhlasim, pokud je to ten pravy a o svatbe uz mluvite, tak bych vydrzela, verim, ze se dockas a brzy budes resit "ty krasne problemy nevest, co, kdy, kde jak a jaka barva" :-D
Odpovědět
@knedlinka Děkuji...už se těším až budu řešit problémy nevěst a ne studentské problémy jako státnice :D
Odpovědět
Profilova fotka
@ellie94 Ze zkušenosti vlastní i ze svého okolí vím, že chlap se k tomu většinou odhodlá až po tom, co ženská i okolí utichnou a nechají to na něm :) Chlap to ze své podstaty chce mít pod kontrolou, řekla bych :)
Odpovědět
Článek se načítá
Tak já se třeba dočkala po 13 letech, s tím že spolu deset let bydlíme, ale jak říkají holky, je to prostě o vás a vaši konkrétní situaci. O svatbě, rodině a plánech do budoucna se bavíme celé ty roky, ale ze začátku nám prostě stačila naše láska a nepotřebovali jsme k tomu papír. Posledn tři roky jsem již nenápadně naznačovala a ptala se, čekala jsem že 10 výročí by mohlo být to pravé, ale můj nastávající usoudil , že až mé 30 narozeniny jsou ta pravá příležitost. :) Bylo to napínavé do poslední chvilky, kdy už jsem si říkala, že se snad ani nedočkám :D a dočkala :) A taky to bylo až už se všichni přestali ptát a prostě se smířili s tím, že svatba nebude. :)
Odpovědět
Profilova fotka
mám podobnou zkušenost jako @zanett , jen místo 10 let, jen 9 let a s nynějším, dnes už manželem, jsme si to pro jistotu též řekli hned na začátku, dnes jsme spolu téměř 4 roky, máme dvě děti a máme už i po svatbě :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@ellie94 Děkujeme moc, neboj též se určitě již brzy dočkáš! :)
Odpovědět
@zanett Teda, to jste čekala dlouho. Já čekala asi rok a půl a nic. Stejně poslední rok za moc nestál. Na prvním místě byly PC hry a už jsem si pak ani nedokázala představit, že bych si ho vzala a měla s ním děti. Stačily mi 4 roky. Je mi skoro 30, takže dalšímu partnerovi taky budu muset říct, že nehodlám x let čekat a jestli se nechce ženit, ať si najde jinou. Chci děti a čas utíká...
Odpovědět
@lamice Ano, to je spravny postup; hned zatepla kazdemu dalsimu partnerovi nacrtnout plany. Utechou vam muze byt, ze po 30. ty vztahy maji vetsi spad, tzn. kdyz si nekoho najdete ted, asi jenom tezko spolu budete donekonecna jen tak randit, on ten zivot s pribyvajicim vekem zacne utikat rychleji, hlavne pokud clovek sprintuje k nejakemu cili, ktery je casove omezen (zakladani rodiny atd). Koukam ale, ze se budete vdavat letos v cervenci, takze jste zivotniho partaka nasla? Tak gratuluji k zasnubam ;-)
Odpovědět
Mno, já to měla se svatbou celkem zajímavé.. o svatbě jsem zezačátku vůbec neuvažovala, prostě jsme spolu byli, protože jsme si rozuměli a měli se rádi. A asi kdyby se mě zeptal tenkrát v této chvíli, kdy o tom prý skutečně uvažoval (asi rok po tom, co jsme spolu byli), tak bych asi nesvolila, nebyla bych připravená. No a tak trpělivě čekal, dokud jsem o tom nezačala sama.. tak trochu provokativně jsem vedle něj začala na netu hledat inspiraci na svatbu, ale vlastně jsem to ani tak moc vážně nemyslela.. a i tak mu to ještě nějakou dobu trvalo, prstýnek prý měl doma asi půl roku, než se rozhoupal.. ale jsem za to ráda :-) asi to nebude Váš případ, ale dost rozumím tomu, že někteří chlapi, ač si jsou partnerkou nějakým způsobem "jistí", prostě v určité chvíli tu jistotu ztratí.. :)
Odpovědět
@zanett To jsem si také myslela, že kolem 30-ti už budou chlapi trošku jinde a ani omylem. Tam tomu bylo v době rozchodu 31. To jsem zapomněla smazat, to datum svatby. Vdávat se opravdu nebudu, ani nemám za koho. Poslední partner se mnou byl jen 3 měsíce, začal mluvit o dětech, ale bohužel to nedopadlo dobře. Rozešli jsme se a já až teď po víc jak půl roce zjišťuji co je zač. Je hrozně falešný a všude mě pomlouvá a ještě si vymýšlí, že ho stále uháním. Tak doufám, že další už to bude mít v hlavě srovnané a pochopí, že opravdu nechci čekat x let a pak se dozvědět, že se ženit nechce a taky doufám, že bude čestný a nebude mi říkat, že ano a já pak po letech zjistím opak.
Odpovědět
@lamice Tohle asi neni tema na verejnou diskuzi, ale bez sdileni nejakych detailu vam muzu rict, ze ja jsem snad od puberty pritahovala stejny typ muzu, I kdyz byl kazdy jiny, jedno meli spolecne: nebyli volni pro plnohodnotny vztah, ktery by pokracoval manzelstvim (bud to byl zenac, nebo zadanej, nebo workoholik, nebo...nebo..). Proste at to bylo cokoliv (nemusela v tom byt dalsi zena), proste nebyli svolni ke kvalitnimu vztahu atd. Trapila jsem se tim strasne, myslela jsem si, ze jsou snad vsichni muzi stejni, ze najit kvalitniho partnera je dilo stesti a nahody, ale potom jsem zjistila, ze jsem si za to mohla sama svym nespravnym vnitrnim nastavenim, kterym jsem pritahovala ty nespravne muze. Zni to hrozne filozoficky, ale velmi mi pomohla kniha 'Phychokybernetika', ktera ackoliv zni velmi slozite, je velmi jednoducha na cteni (cetla jsem j teda v anglictine, nevim, jestli se vydava v cestine) a je v ni velmi polopaticky vysvetleno, co zpusobuje to, ze lide pritahuji nevhodne typy...zadnej sladak pro zeny, ale vecna a prakticka knizka, ktera mi jako prvni otevrela oci (a ja jsem tech self-help knizek precetla mraky)....zmenila jsem zpusob mysleni a nazirani na sebe samou (nebylo jednoduche dostat z hlavy ty letite zazite stereotypy), ale hned jsem zacala videt vysledky....velmi rychle mi doslo, ze chlapi, kteri nejsou nejakym zpusobem volni pro kvalitni vztah se mnou, proste nejsou ti spravni a kdyz jsem 'prehodila vyhybku' v mysleni, najednou jakoby ti nespravni muzi z meho zivota zmizeli, a zacali se kolem me tocit ti, kteri byli volni....vsechno je to v hlave ;-) Tak hodne stesti a hlavu vzhuru ;-)
Odpovědět
Tohle je zajímavé, ale já myslela u posledního, že je to ten pravý, rozuměli jsme si, vyhovoval mi, ale bohužel. Nikdo na čele nemá napsáno jaký má charakter a pokud se ten druhý přetvařuje a povídá pohádky, nemusí to ženská zjistit ani za několik let. Už se vzdávám vidiny svatby a děti po 30-tce? Docela pozdě na první dítě, tak si pořídím nejspíš pejska a budu mít klid.
Odpovědět
Profilova fotka
A jak stary je pritel? Protoze jestli taky kolem 23 tak to celkem chapu, oni vetsinou na to mysli az pozdeji...
Odpovědět
@zanett Souhlasím! Mám stejnou zkušenost. Stačilo změnit myšlení a změnit vnitřní nastavení. No, i když slovo ,,stačilo" asi neni to pravý, dalo to práci změnit zažité vzorce. :)
Odpovědět
@ellie94 Já myslím, že jsi ještě hodně mladá. Tohle je nevýhoda vztahů, které začnou příliš brzy, že pak déle trvá, než ten vztah dospěje ke svatbě. Znám páry, které nejsou sezdány ani po patnácti letech vztahu, protože jim ještě není ani třicet. Navíc si myslím, že pokud je přítel stejně starý jako ty, tak k tomu ještě zkrátka nedozrál. Mám zkušenost, že chlapi o tomhle začínají uvažovat až někdy před třicítkou, třeba i pod vlivem toho, že se žení jejich kamarádi a podobně. Pokud jeho kamarádi nejsou ženatí a třeba nemají ani nějaké vážné vztahy, studují a užívají si života, pak asi ani on nemá pocit, že by se ho svatba měla v dohledné době týkat. Zkus si s ním promluvit a zeptat se ho, v jakém časovém horizontu to asi vidí, ať víš, na čem jsi.
Odpovědět
Konečně někdo jako já. Mně bude za chvíli 25, příteli 31 a jsme spolu 5 a půl roku. Už ze začátku jsme si řekli pravidla o tom, že jednou budou děti a svatba, nicméně mě nenapadlo, že budu "čekat" tak dlouho. Nikdy mě nenapadlo, že ve 25 letech budu ještě pořád svobodná bez nějakých vyhlídek na to, jak to bude. Poslední rok mluvil o svatbě (a to jenom z toho důvodu, že se ženil náš kamarád). Strašně mi motal hlavu tím, že už to přijde, že už mě požádá o ruku, že se budu hrozně nadšená a překvapená, jeho kamarád něco naznačoval, nevěsta mi dala na svatbě kytku s tím, že budu další, ten můj občas to plácal do větru, já mu posílala tipy na prstýnek, celou dobu znal velikost, ale prostě to neudělal. Na 5. výročí mě to dost vzalo, protože jsem s tím už prakticky počítala, jak o tom pořád mluvil, dokonce jsem i nakoupila hromadu věcí na svatbu (např. kamínky, podvazek, svícny, pozvánky na dodělání z Ali) a on nic. Po tom výročí jsem se z toho sesypala a on byl ten, který mě utěšoval s tím, že o tom tolik mluvil a nic neudělal, ale že by to nějak napravil a překvapil mě? Příležitostí bylo nespočet - 3x jsme byli u moře, několikrát na různých dovolených, ve věži na zámku, letěli balonem, 5x slavili Valentýn, promoce, strávili spolu 6x Vánoce, kde jsem pokaždé dostala mini krabičku s nějakým náramkem, náušnicemi apod. V našich rodinách jsou už všichni sezdaní, často dostáváme otázky na to, kdy budeme mít dítě, před několika měsíci jsem přišla o svou babičku, která mě vychovala a byla osobou číslo 1, která měla být na mé svatbě a o tetu, u které jsem bydlela na střední škole. Peníze na svatbu mám, bydlíme spolu přes 2 roky a máme spolu psa. Ještě mi chybí rok vysoké, k tomu se snažím vydělávat, jak jen to jde, ale on prostě nic. Mám pocit, že ani mí rodiče ho neberou a jsem z celé té situace nešťastná. Opouštět ho nechci, protože ho miluji, ale když vidím, že on nemá zájem (v historii jeho prohlížeče jsem nenašla nic o svatbě, prstýnku, prostě nic), tak bych ho fakt nejradši nechala jít. Na druhou stranu se ale už nechci vracet k rodičům, protože bez babičky už to pro mě není domov, a tak nechávám čas plynout, jestli se z toho mého vyklube ten pravý nebo jestli se ten pravý ještě objeví a nebude váhat? Fakt do těch chlapů nevidím, ale uvnitř mě to užírá, jak se všichni do toho vrhají po pár měsících až dvou rocích. A teď čekám, kdy se tu objeví taková martinapoky nebo další budoucí nevěsty, které už mají prstýnek a chlap jim nemotal hlavu a budou rýpat, jak máme čekat, nechodit na beremko, jak se určitě dočkáme a jak si máme najít jiné diskuzní fórum ve stylu "Valentýn - taky vás nepožádal?" ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
@ zanett nečetla jsem tedy tu knihu, ale zkušenosti mě donutili k tomu samému - začít u sebe, začít jinak nad vším smýšlet a jinak s druhými komunikovat. Jelikož už jsem tu třetí, vypadá to, že to i funguje, ale je to teda sakra dřina...výsledky za to ale stojí :-D
Odpovědět
Ja byla s byvalym pritelem 5 let. Z toho rok a pul jsme spolu bydleli v domku, ktery jsme si spolu koupili. Byli jsme spolu na 5ti svatbach, na te posledni, po vic jak 4 letech spolu, jsem chytla kytku od nevesty a od te doby mi porad vypravel o tom, jak se vezmeme, jake datum by bylo krasne, jak budem vychovavat deti atd... po 5ti letech si nasel jinou, ja se odstehovala a najednou prisel na to, ze by to vse chtel uskutecnit. Mel smulu. Ja uz mela noveho pritele. Stavel dum, tak jsme ho spolecnymi silami dokoncovali. Po roce a neco jsem otehotnela, zacli jsme se snazit s tim, ze to nevyjde hned. Vyslo to snad na prvni pokus. V 7. mesici na Stedry den jsem mela na stromecku zasnubni prstynek..prala jsem si to, ale ani trosku jsem to necekala. Vedela jsem, ze na zeneni moc neni. Behem tehotenstvi jsem odlozila prstynky do svicky na baru, vubec nevim, ze si jeden z nich pujcil :-D. Nasemu detatku je uz rok a svatba bude v lete..bavit jsme se o ni zacali az presne po roce...a po dalsich 2 mesicich jsem ho dokopala k tomu, abychom si stanovili datum :-)
Odpovědět
my jsme spolu s manželem 16 let, o společné budoucnosti jsme mluvili asi od začátku vztahu, zásnuby přišly na naše 10.výročí (to jsme spolu bydleli asi 6 nebo 7 let už) a svatba byla za půl roku :-) Pokud je vztah kvalitní a "živý", tak bych se nebála si třeba i počkat na svatbu. Pokud ale je cítit zkomírání vztahu a svatba/dítě by mělo být něco jako oživení a nebo "očekávaný" posun na další level, tak podle mě takový vztah nemá vůbec cenu v něm pokračovat a na zásnuby v takovém vztahu bych asi vůbec nečekala. Vzhledem k tomu, že píšeš, že vztah je pěkný a o společné budoucnosti spolu mluvíte, vůbec bych se nebála si počkat, protože ten vztah máte pěkný i bez toho a ta svatba je v podstatě taková třešnička na dortu, kterou by náše ženské romantické duše chtěly co nejdřív, ale o tom to přece není ;-). Užívej si krásný vztah, protože v krásném vztahu to určitě dřív nebo později příjde ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ja cekala 7 let. Precti si diskuzi "valentyn taky vas nepozadal?" . Bud to prijde nebo ne. . .drzim ti palce at se brzo dockas :)
Odpovědět
@martipoky Přesně o tobě jsem mluvila a čekala, že se tu objevíš :D
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?