Společné bydlení. Před svatbou nebo až po svatbě?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj nevěstinky, mám na vás jeden dotázek. Jak jste na to se společným bydlením před svatbou? Myslíte si, že je nutné, aby ti dva spolu bydleli? Nebo přistoupily byste na variantu společného bydlení až po svatbě? Ne, že bych s miláčkem nechtěla bydlet, ale bydlí 100 km daleko, domeček zatím rekonstruje, takže nemáme ani kam "hlavu složit".
Odpovědět
můj kolega je hodně tolerantní a pořídil manželce skoro zoo. Mají koně, ovci, různý papoušky a hrdličky, myši, křečky, prý ve sprchovým koutu želvy (mají těch koupelen víc) a tak... ještě že bydlí na vesnici v baráku
Odpovědět
jo a ještě pár psů (asi 8) a kočky..
Odpovědět
Tak já se loučím. Mám padla takže letím na vlak. Mějte se tu pěkně. Musím ještě tomu zvířeti sebrat pantofel co mi tu po dobu mého netování žužlal a já si toho nevšimla :-) Ale po bližším ohledání - na to že byli od vietnamců drží :-D Tak papa
Odpovědět
len: a to máte fakt laboratorní myši...? Nebo nějaký speciální?
Odpovědět
Oficiálně "skrmné myši", prodávají je ve zverimexu pro hady. Vypadají jako laboratorní, jen ta jedna je černá.
Odpovědět
to je krásné, že jste jim zachránili život a tím změnili jejich skoro zpečetěný osud... :-D
Odpovědět
Jo, prodavačka strčila ruku do terárka a volá: holky, nebojte se, nepůjdete k hadovi! :-D A oni si toho, potvory, stejně neváží a v noci skřípou a řachtají a vůbec, "dělají rámus jak myšky" :-D
Odpovědět
Ty jo, já bych neměla žaludek na chování zvířete, kterého bych krmila jiným živým tvorečkem... :-S
Odpovědět
Já si to taky neumím představit, jsou takové miloučké, heboučké, dát je hadovi... no fuj! Ale je pravda, že občas chytnu živou mouchu a potom zákeřně pozoruju, jak ji myška uloví a sežere... a nic! Mouchy já nerada :-S
Odpovědět
Já zas házím mouchy masožravkám :-D
Odpovědět
Jé, masožravku jsem měla taky! Nádherně se jí dařilo, krásně se za rok rozrostla a několikrát kvetla, ale v zimě ji vysušil suchý horký vzduch od kamen :-( A teď nemůžu sehnat novou :-(
Odpovědět
Len - myši papají mouchy??? To jsem ani nevěděla.... to jsou věci ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Len, nevím, kde bydlíš, ale kousek od Vypichu - Bílé Hory, je úžasné květinářství, taková vilka, specializují se na bonsaje a mají tam i hodně druhů masožravek, mnohem levnější než běžně v obchodech a kvalitní, že si domu nepřineseš fůru nemocí...
Odpovědět
Agáto, myši žerou úplně všechno (papír, plasty všeho druhu, zrní, chleba, listí, veškerý hmyz, olížou mazací olej, zkoušely ochutnat i sklo...) Danielah, jsem z Roztok, ale v Praze pracuju, takže díky za tip, třeba si uděláme s manželem výlet ;-) . Nechám si ji dát k Vánocům. Tu předchozí jsem měla z nějaké výstavy za 40,-Kč, měla tak 3 cm, ale za rok 10, měla jsem ji moc ráda, ale bohužel :-(
Odpovědět
Len: esli někde najdu kontakt, pošlu ti ho do IP
Odpovědět
Len - já jako malá měla doma kupu křečků, vím, že sežerou hlodavci skoro všechno, ale nikdy mě nenapadlo jim dávat mouchy......
Odpovědět
Agato: taky měli vaši křečci velkou úmrtnost? Nedávno jsem se o tom s někým bavila a zjistila jsem, že křeček je k dětem fakt chudák... Mně jednoho zašlápla kamarádka, když jsem ho venčila, jednoho mi sežralo jakési zahradní zvíře, jeden se nám udusil v létě v autě...
Odpovědět
Danielah, díky! Agáto, my měli křečky taky (džungaráky), ale ty myšky jsou snad ještě horší! :-D Oni ty mouchy nejen žerou, ale i loví zaživa! Jinak se tu s vámi loučím a utíkám s manželem tancovat, to bude zas veselo! :-D
Odpovědět
Neeee - Danielah - u nás se měli jako v bavlnce, já jsem hroznej milovník zvířat - takže bych nikomu nedovolila, aby mému křečkovi ublížil a kdyby ho někdo zašlápl, tak bych ho zašlápla taky.... když se je ně ´můj manžel nastěhoval měla jsem zrovna doma andulku křečka a po pár měsících jsem ho ukecala i na psa, takže to v tom našem mini bytečku vypadalo jako v mini ZOO :-D a pak mám taky plán, že až postavíme dům, tak si pořídím takovou tu malou kozu a taky bych chtěla oslíka, protože to jsou nejvíc trápený zvířata na světě a tak bych jednomu udělala hezkej domov..... a první co svoje děti naučím bude to, že zvířata jsou kamarádi, nikoliv hračky a tak se podle toho k těm zvířátkům budou chovat. Taky bude zlá matka neb jim nedovolím chodit do cirkusu a na pouti se nebudou moci svést v takové té aréně na poníkovi - připadá mi to hrozně brutální trápení zvířat ]-( :-(
Odpovědět
Ahoj holky, tak v našem albu (dana a matouš tůmovi) je fotka našeho "děťátka"
Odpovědět
Vím, že jsem zabrousila do starší diskuze, přesto mě láká tohle téma ještě načnout, ikdyž jste se už k tomu každá vyjádřila. My jsme spolu s přítelem přes 5 let, ale bydlet začínáme až příští týden. Sice jsme nechtěli vyhazovat peníze za nájem, ale nějak si to zkusit musíme, abychom poznali, že spolu opravdu vydržíme, než koupíme něco do OV. Líbil se mi názor len, byl opravdu vytažený z reality :-D Musím se přiznat, že já už bych si toho mýho chlapáka chtěla vzít hned, ale je pravda, že to opravdové žití teprve poznáme. Ikdyž jsme spolu bydleli u rodičů (on u nás a podruhé já u nich), to společné bydlení je asi úplně o něčem jiném. Ale už se na to opravdu těším, snad nebudu zklamaná :-| Ikdyž asi ne, protože co se týče např. jeho ponožek, tak to už teda vím, že si je nepere a že fakt smrdí :-D , ale kterému chlapovi ne, že? :-D :-D
Odpovědět
Deni: držím palce, je to společná práce obou, vždycky se najde něco co ti bude vadit a jemu taky a je to o tom, umět to překonávat... ale zároveň je to úžasný, sami, spolu ;-) je dobrý nejdřív spolu zkusit bydlet než kupovat byt/dům, moje fajn kamarádka s přítelem koupili za hodně peněz byt (půjčili si na to u rodiny, hypotéka) a hodně brzo zjistili, že to nefunguje...a pak se složitě vyrovnávali... tahle kamarádka má dva bratry... tu samou věc udělal posléze starší bratr...a taky se s partnerkou rozešel a složitě řešili vyrovnání a v nedávné době (nepoučený) i mladší bratr... a je to velký problém i vtom že málokdo má tolik peněz vyplatit druhého
Odpovědět
Je to fakt, souhlasím s dani, musí se to umět překonávat, milášek je děsný kutil a někdy opravdu velký bordelář, ale už jsem si zvykla, neboť on je přesně jako byl můj taťka :-) kde se svlékne tam to nechá na hromadě, ale ne vždy :-D ale žije se nám dobře, po roce v pronájmu, teď už více jak rok ve svém...
Odpovědět
no my jsme spolu bydleli tri roky u rodicu a na zacatku tohole roku jsme si rovnou koupili byt, takze bydlet uplne sami jsme nikdy nezkouseli a rovnou jsme sli do koupi sveho bytu a jsme moc spokojeni, my jsme proste od zacatku vedeli, ze se nemuze stat nic, co by jsme nezvladli a tak nas ani nenapadlo neco si "zkouset"... ale kazdy to bere asi jinak ;-)
Odpovědět
U nas to bylo tak, ze pote, co jsem prespavala u pritele cim dal castejc az jsem zjistila, ze jsem doma nebyla treba 4 dny :-D , tak mi uz i mamka se smichem rekla, ze to nema cenu, at si tam od nich vezmu veci, ze to stejne bere tak, ze tam uz bydlim. A vlastne od tohohle okamziku (pritel mel pronajaty bytecek) jsme se zacali poohlizet po vlastnim a asi za trictvrte roku jsme se stehovali do bytu, ktery pritel koupil. :-)
Odpovědět
ahojky holky u nás to bylo tak,že jsme spolu začali chodit, jenže já pracovala 100 Km daleko.tak jsem na týden odjížděla.Po půl roce jsme koupili byt, předělávali ho a za rok jsem se stěhovala do nové práce a rovnou do společného bytu. budou to 2 roky a žádná krize. Ale jak psala Majaka-taky jsem si musela na nekteré věci zvykat (taky si neuklidí nic,...prostě chlap) ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
My jsme spolu pres 5 let a v pravem slova smylsu jsme spolu nikdy nebydleli.Jen u rodicu, ted jsme byt koupili a rekonstruujeme a bydlet do noveho pujdeme snad po novem roce, takze to bude vlastne poprve, co budeme mit jen svou vlastni domacnost.Ale strasch z toho nemame.My jsme spolu prekonali v zivote uz takove hruzy, ze pocatecni neshody, a ty urcite prijdou, prekoname raz dva :-) Manzel je klidas, ja nervak, umim pekne zurit a vyvadet, ale on me umi schladit a je zase klid, takze pokud bude tak trpelivy semnou jako doposud, tak strach nemam :-D
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 1 roce
Tak ja s přítelem jsme spolu něco přes 5 let.. Poznali jsme se když sem byla ještě na střední, pak sem šla dál, takže nějaké společné bydlení nepřicházelo v úvahu. Ale zase na druhou stranu, bydlíme od sebe kousek (3km:-) a vyhodou je že moji rodiče pracují přes týden v úplně jiném městě, takže jezdí jen na víkendy. Tím pádem jsme měli celý baráček přes týden pro sebe...a proč toho nevyužít, že?Jako zkušenost to není špatná. Ráno vstal do práce, já doma udělala co je třeba, dojel z práce, napapal se, nejaké to kafíčko taky proběhlo... Jako kdybych to spočítala ta tu dobu co jsme spolu tak by to možná nedalo ani rok společného bydlení, ale mě se to líbílo. :-p
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 6 letech
Ja bych se bez predchoziho spolecneho bydleni nikdy nevdavala.
Odpovědět
Přesně tak, nejdříve spolu bydlet a poznáte se velmi dokonale ..... my jsme se tedy s přítelem sehráli již po prvním měsíci bydlení (bydlíme spolu 6 let), ale určitě bych se nevdala, kdybych to neměla otestované :-)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?