0
lajkov
21
správ
Rozchod po více než deseti letech
Ahoj holky, zažila jste některá rozchod po více než deseti letech (nebo prostě po pro vás delším vztahu)? U nás byl rozchod z mojí strany, přítel byl hnusný a byly i další dost významné problémy (neměl se k práci a nechával to na mně). Mám teď hodného přítele, který mě miluje, ale pozoruju na sobě pořád známky zklamání a nedůvěry k chlapům, mám pocit, že jsem do předchozího vztahu dala spoustu energie a úplně všeho, z mý strany prostě na maximum, a teď si připadám zrazená, skeptická..... Bojím se, aby to neodnášel můj nový přítel. A taky jsem se přistihla, že z minulýho vztahu vzpomínám na ty hezké věci, co jsme prožili, a ty ošklivé z konce vztahu vytěsňuju (což je prý přirozená reakce). A tak mám pocit, že je všechno na nic. Plánovala jsem svatbu (schválně píšu v jednotným čísle, protože i když se tvářil, že taky, tak kdo ví, jak to bylo) a teď si připadám jako idiot. A taky mám občas špatný svědomí, když se mám krásně s mým současným přítelem, že jsem bývalýho vlastně zradila, že jsme si všechno plánovali a tak. Už mi asi hrabe:-((( Budu ráda za všechny postřehy.
Odpovědět
1
lajkov
Rozešla jsem se kdysi po sedmi letech vztahu, protože tehdejší přítel si našel jinou a trvalo mi určitě rok, než jsem na něj byla schopná myslet neutrálně. Prošla jsem si vztekem, stýskáním, pocity viny a několika krátkodobými vztahy s muži, na které bych teď už nepomyslela.
Dnes jsem vdaná za jiného a s tím bývalým jsme přátelé a mám o něj starost. Upřímně, už k němu necítím žádné milostné nebo partnerské city, ale i dnes si někdy říkám, co by bylo, kdybych to tehdy překousla. Ale za tím je taková ta zvědavost cobykdyby, žádné touhy.
2
lajkov
Zobrazit profil
kristynar
12.04.2016
0
lajkov
Mě k tomu rozchodu dohnalo vlastně taky až to, že jsem se zamilovala do mého současného muže. Bývalý mě asi dost využíval a moje rodina je teď taková podezřívavá, moc mému novému vztahu nepřeje, což je dost nepříjemný. Připadám si na všechno sama. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. Do toho mi na dveře začíná klepat věk.....:-( Musím říct, že jsem ve vztahu byla dost slepá, spoustu věcí jsem neviděla. A to mě teď taky děsí - jak jsem různé věci mohla nevidět. Z idylky se najednou stala noční můra:-(
sponzor fóra
1
lajkov
Zobrazit profil
kristynar
12.04.2016
2
lajkov
@evush Nepíšeš, jak dlouho jsi s novým přítelem, ale myslím si, že je to úplně normální. A že jsi do předchozího vztahu dala vše? Tak to má být - aby člověk něco získal, musí hodně investovat a občas se stane, že se ta investici zkrátka nevyplatí...v oblasti vztahů to stojí hodně.
Sama jsem před svým manželem (seznámili jsme se 6 týdnů po mém rozchodu) měla partnera , který byl patologický žárlivec a na začátku nového vztahu jsem podezíravě vážila každou poznámku svého nového přítele, současného muže. Dá se říct, že jsem byla taková stíhačka naruby - neustále jsem sledovala, zda má i jiné zájmy a přátele než mě, zda se mnou náhodou nechce trávit 24 hodin denně :-), zda mu nevadí moji kamarádi, moje koníčky apod. Trvalo mi celkem dlouho než jsem se tohoto stihomamu zbavila...jenže předchozí vztah byl opravdu peklo a nechtěla jsem opakovat stejnou chybu dvakrát.
A pak časem - pomaloučku polehoučku, člověk začne to staré opouštět a zvykat si na nový vztah (dlužno říct, že si tu a tam říkám, že by občas malinko zažárlit mohl...:-) ).
Velmi hezky a výstižně to popsala @kristynar. A ještě jedno plus - řekla bych, že pokud si člověk projde nějakým opravdu ošklivým vztahem, o to víc si pak váží fajn pohodového mužského.
1
lajkov
Když jsem v 18 četla jakýsi článek, jak dlouho se člověk vzpamatovává z rochodu, přišlo mi to srandovní, ale čím jsem starší, tím hůř snáším rozchody.
Bývalého přítele jsem opustila já a výčitky svědomí jsem měla více než rok.
Na vzpomínkový optimismus (vytěsňování negativního) mi hodně pomáhalo vybavit si ty situace, které mě nejvíc štvaly nebo trápily, co mi nejvíc ublížilo atd.
2
lajkov
U mě nastal rozchod po šesti letech, protože on si našel jinou. Nejdřív jsem na něj byla naštvaná a myslela si, jak jsem spousta věcí udělala správně a rozchod není vůbec moje vina. Postupem času mi začalo docházet spousta věcí a moc jsem nechápala, jak jsem vůbec za takový vztah mohla bojovat. Po cca 6 měsících se objevil nový chlap. Ze začátku jsem byla dost nesvá a bála se, ale časem to začalo opadat a asi tak 10 měsíců po rozchodu jsem tak jednou seděla doma v klidu a vnitřně jsem odpustila bývalému a popřála mu jen to nejlepší do budoucna. O té doby jsem v naprosté pohodě. Bývalého jsem od té doby neviděla a z nového chlapa bude teď v červnu po 3,5 letech můj manžel a je to to nejlepší, co se mohlo stát. Vlastně bývalému moc děkuju, že nás z toho vztahu vysvobodil :)
sponzor fóra
0
lajkov
@evush Když na tebe byl bývalý hnusný,tak proč máš výčitky? Já se rozešla s bývalým po pěti letech,neměla jsem na to nejdřív sílu ani odvahu (byl doslova tyran). Ale pak jsem poznala nynějšího manžela,a bývalého jsem kopla do pr....A od té doby jsem šťastná,výčitky vůbec nemám,a když si vzpomenu,tak jen na ty roky pekla,co jsem s ním prožívala. Kolikrát mám hrozný vztek že mi tak ubližoval,a nejradši bych mu vyškrábala oči,ale dozvěděla jsem se,že žije sám a dost špatně,a když slyšel jak já si žiju dobře,je nešťastný že si mě nevážil. Moje štěstí = jeho bolest. Dobře mu tak 8-(
0
lajkov
@88renca88 To právě nevim, s těma výčitkama. Jsem zvyklá na sebe být až moc kritická, nevím..... Taková divná reakce. On nebyl vyloženě tyran, to vůbec, naopak spoustu let to bylo super. Teď zpětně vidím, že skřípat to začalo už před 6 lety, kdy jsme se odstěhovali od našich, kteří nás oba do té doby živili, když jsme studovali. Připadá mi, že měl strašně nezdravý vztah k penězům, extrémně šetřil a přitom do práce se neměl - v době rozchodu asi 3,5 roku nepracoval:-( To nás asi zabilo. Přestala jsem si ho vážit.
2
lajkov
@kristynar měla jsem to dost podobně.. a pod tuhle část příspěvku "K byvalemu jsem mela ze zacatku velke vycitky (byla jsem to ja, kdo zahnul a odesel), zdavalo se mi o nem, mela jsem o sobe pochybnosti, vycitky. Postupne to ubyva, obcas se to ale vrati. Nejsme spolu ani v kontaktu. Bylo to fakt dost blby obdobi, to nejhorsi trvalo zhruba rok..." bych se podepsala..
osobně si myslím, že nejdůležitější je si odpustit a prostě jet dál a užívat si to, co máš. Mně to taky hrozně dlouho trvalo, přesně jak píše kristynar, tak skoro rok.. asi to bylo podmíněné i tím, že mi bývalý přítel nijak neubližoval nebo nic podobného, jen si mě asi nevážil tak, jak by měl.. a já měla pocit, že jsou z nás víc přátelé než partneři..navíc to měl a asi má dost těžké doma, takže mě trápilo, že ho v tom nechávám a nemůžu mu pomoct.. zvládla jsem to jen díky novému partnerovi a zašla jsem si jednou i za známou, která je psychoterapeutka a oba dva (mě i nového partnera) zná.. Dneska jsem už v relativní pohodě, nedávno jsem si uvědomila, že už nevzpomínám.. ale přiznám se, že jsou situace, kdy je vysoce pravděpodobné, že bývalého partnera potkám (máme stejnou profesi) a to se mi ještě obrací žaludek stresem a zachvacuje mě panika a někdy se přistihnu při tom, že bych nechtěla zrovna jemu říkat, že jsem zasnoubená.. i když je to teda kardinální blbost a vynadám si za to:-)
Když víš, čeho se bojíš, resp. se bojíš, že budeš dělat novému partnerovi, je to skvělý start k tomu, jak se takovému chování vyhnout;-)
1
lajkov
Zobrazit profil
kristynar
13.04.2016
Článek se načítá
1
lajkov
Zobrazit profil
rubi
14.04.2016
1
lajkov
@prekri ano, pod tuhle cast se taky podepisuju :-D po 6 letech sme se rozesli, bylo to z me strany, ale ten vztah byl uz dyl o nicem, jenom sem si to nechtela pripustit. Pak sem zacla byt v kontaktu se svym soucasnym pritelem a to me nakoplo - znali sme se uz dlouho a ja tak nejak od zacatku vedela, ze je to ON.. diky byvalymu priteli sem se svym soucasnym pritelem nebyla v kontaktu asi 4 roky, mela sem to zakazany.. ale pak mi napsal k narozeninam a vsecko se zvrhlo tim spravnym smerem. Ale o byvalym se mi obcas zdaji nocni mury.
0
lajkov
já jen teda upřesním, že moje situace nastala po celkem krátké době (3roky), v porovnání s ostatními.. Asi se s postupem času a věku dospívá k některým rozhodnutím rychleji:-) (jediný rozchod po delší době jsem zažila s první láskou, se kterou jsme chodili cca 7 let.. stálo na konci za starou belu, rozchod z jeho strany byl tím nejrozumnějším řešením, mě to ve výsledku osvobodilo a ten víc jak půl rok, co jsem byla sama, byl přesně tou dobou, na kterou budu jako stará vzpomínat se slovy joooo, to když jsem byla já mladá!:-D Vím, že tenhle příběh úplně nesouvisí, ale doplním, že s první láskou jsme o sobě nevěděli dobře 2 roky, dneska jsme spolu v kontaktu leda přes sociální sítě, on mě furt někam zve (vztah má) a naposledy jsem mu musela pomoct vybrat zásnubní prstýnek pro jeho polovičku, což mi teda přišlo uhozený, ale budiž :-D)
0
lajkov
Zobrazit profil
rubi
14.04.2016
•
Diskuse pokračuje po 4 měsících
•
0
lajkov
@prekri Mně si spíš taky málo vážil jako ženské, poslední dobou mě dost komandoval kvůli úplným kravinám, až jsem se bála dát i sama prádlo do pračky. Tento týden došlo k nečekanému setkání a i když je to právě rok, tak mám od tý doby takovou zkaženou náladu. Tvářil se jak hromádka neštěstí, že už nikdy nenajde nikoho, jako jsem já atd. Takže moje svědomí zase pracuje. Přemýšlím o mém vztahu k němu a vůbec to nedokážu pojmout. I když mě okradl a provedl i spoustu dalších věcí, tak si musím přiznat, že ho mám asi ráda, něco jako třeba bratra. Můj současný přítel ho nemůže ani vystát, zatočil by s ním na rozdíl ode mě rázně, ale mně nejde být na něj úplně hnusná. I když rozum ví, že by to nemělo budoucnost a že jsem udělala správně, určitě se nechci vrátit, ale přepadla mě lítost, jak jsem si s ním plánovala kdo ví co, a jak to dopadlo. Možná zkusím taky nějakou odbornou pomoc:-(
0
lajkov
@evush To je sentiment a melancholie a myslím, že to je docela přirozené. Pokud tě to nepřiměje udělat blbé rozhodnutí, tak bych to ani na odbornou pomoc neviděla, to si prostě musíš odžít. Fakt si zkus pokaždé, když tě přepadne, přesně vybavit ty nejhnusnější okamžiky s ním...
0
lajkov
@zorro4 Děkuji za podporu:-) Loni si hned po rozchodu našel holku, tak asi měla moje dušička klid, ale teď právě najednou říkal, že mi o tom vztahu radši ani nebude říkat a tvářil se, že hrůza. Tak ve mně vzbudil zas soucit.
1
1
Nenašli jste co jste hledali?