Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Rodiče a jejich problematický vztah

Hezkou neděli nevěstám budoucím i minulým :-) Chtěla bych Vás dnes "využít" pro postěžování si, povzdechnutí si, možná i radu. Nebude to ryze svatební téma. Týká se více méně mé maminky, která se před nějakými 15lety rozvedla s mým otcem, aby začala žít se svým aktuálním přítelem. Vztah to byl vždycky nevyvážený. Mamčin přítel je podnikatel, který vždycky hlavně pracoval a ve volných chvílích "pařil", tj. jezdil na pijatyky s kamarádama, zatímco máti seděla a čekala na něj doma. Pořídili si spolu dítě - mého mladšího bratra, kterému se on jako otec nikdy nevěnoval. A tak nějak spolu žili na hromádce, on ji zavázal pro jistotu nějakými svými dluhy z podnikání a dál si žil svůj bohémský život, zatímco moje máti se užírala doma. Bratr je už nyní pubertální 14letý klacek, který jí moc nepřidá. Neustále se doma hádají, protože mamka na něj prostě nestačí. Její přítel mnohdy nedorazí domů, protože celý týden dře a od pátku do neděle někde pije. Přijde opilý, prospí celý den a v pondělí nanovo. Vůbec spolu nežijí, nepovídají si, možná ji i podvádí - nevím. Nicméně máti mi často volá a stěžuje si, ptá se mě, co má dělat atp.. Jsem z toho nešťastná, ale nevím, co ji radit. Mají spolu veliké dluhy, které vyplynuly z jeho neúspěšného podnikání, maminka pracuje za min.mzdu a je k němu přivázaná. Do toho jsme my s přítelem začali plánovat svatbu. Mám pocit, že v tu nejblbější možnou dobu. Díky svým problémům mi to snad mamka ani nepřeje. Na nic se nezeptá, nějak ji to netěší. Já mám ke všemu strach z opileckého výstupu jejího přítele na naší svatbě. :-( Díky jejich vztahu se snad už ani já na svatbu netěším. Připadám si jako sobec, který si dovolí plánovat svatbu, zatímco máti trpí v soužití s idiotem. Díky tomu všemu bych svatbu udělala raději v tichosti a bez nich, ale moje máti strašně lpí na tom, co by si o tom pomysleli lidi. Tj. jak by to asi vypadalo, kdyby nešla na mou svatbu, jak by to vypadalo, kdyby šla bez svého pitomého přítele, co by si o nich šuškali sousedé atp.. Jsem z toho neštastná. Na svatbu jsem se těšila, ale neumím se z ní těšit, když je to u našich tak, jak to je :-(
Odpovědět
Profilova fotka
A co někam odjet a vzít se tam? A maminka by měla od takového zdrhnout, ale věřím, že se to líp řekne, jak udělá. Nevím, jak si ji "pojistil" těmi dluhy, ať zajde za právníkem se poradit.
Odpovědět
@iviiiii Děkuji. Ano, měla by od něj odejít, ale vždy hledá důvody, proč to nejde. Ano, mají to komplikované, ale věřím, že kdyby opravdu chtěla, způsob by se našel. Hlavně mi přijde, že jí mé starosti ohledně svatby přijdou malicherné. Co chvíli má poznámku že "na začátku se všichni chlapi chovají pěkně, abych se jednou nedivila, co z něj bude." atp., což opravdu poslouchat nechci. Ke všemu s přítelem jsme spolu nějakých 10let, takže myslím, že růžové brýle už nemáme. Přesto, jako bych já nemohla být šťastná. Už kolikrát odmítám poslouchat její stížnosti na její život a jejího partnera, protože jediné, co si z toho odnáším je, že nespím a přemýšlím nad tím. Na druhou stranu si ho právě ona vybrala, je s ním na základě svých vlastních rozhodnutí a odmítám se tím nějak trápit, i když to se samozřejmě lehce říká, ale distancuje se mi od toho velmi těžko. :-( Chtěla bych se z příprav svatby radovat, ale vlastně jen dumám nad tím, jak to bude. Jestli chci vůbec jeho pozvat... Bez něj by mamka ale prostě nešla, protože "tak se to prostě nedělá", ... ale mám na něj takový vztek, za to jak ji ničí. A na ni zase za to, že se tak nechala ničit.
Odpovědět
Profilova fotka
Strasne tezko jde poradit.... mamka by mela odejit - na tom se shidneme vsechny.. ale asi k tomu jeste nenasla ten "spravny" duvod.. mohla by zacit od 0, i kdyz je zadluzena jak pises, osobni bankrot, trocha sebezapreni a urcite by to zvladla.. rozumim jak se citis, chces aby dosla, ale bez nej i kdyz vis ze ona by to neudelala.. co tak zkusis si s ni sednout a probrat to? Rict co te trapi, a jak by sis to predstavovala.. vyslechnout i ji a pak se rozhodnout... Kazdopadne kdyby sel i pritel, pojistila bych se, aby ho nekdo "hlidal" kdyb chtel udelat opileckou scenu... my resime neco podobneho - nevlastni sestru pritele, se kterou jsme v kontaktu... chceme aby prisla ale kdyz se to dozvedela budouci tchyne tak asi vice psat nemusim... je to tezke rozhodnuti, preji aby to dobre dopadlo, a raduj se ze svatby, nenechej si to nikym a nicim pokazit ;-)
Odpovědět
@jurasova84 Děkuji. S mamkou jsem to probrala. Vysvětlila jsem jí, jak to vidím. Ale stejně říkala, že sama nepůjde, co by na to všichni řekli. Taky podle mě doufá, že v návalu svatebního veselí se v něm něco hne, co ho motivuje ke změně. Ale bohužel její přítel je opravdu ohromný sobec, dle mého díky alkoholu ještě naprostý primitiv, který mi v době, kdy jsem s nimi ještě bydlela dělal ze života peklo. To máti všechno ví, ale je jako kolovrátek. Je takový malý citový vyděrač. Dalším důvodem je, že můj otec má přítelkyni, kterou vezme sebou a přece si máti neuřízne takovou ostudu, že by došla sama.... :-/ Nejradši bych kvůli tomu udělala svatbu tajně, ale strašně mě mrzí, že mě k tomu vede pouze tento jeden blbec.
Odpovědět
Profilova fotka
No urcite se vasi svatbou nezmeni... max pri nejhosrim scenari udela nejakou opilecou scenu.. nezavidim ti tvoje rozhodnuti, ale diky blbce bych nemenila svou svatbu... mozna je budes muset pozvat /ho ze slusnosti/ ale mozna bych rekla mamce ze jen na chvili.. ze jsi ustoupila v tom ze on prijde tak at ustoupi i oni.. i kdyz urcite chces aby mamka tam byla celou dobu... rekla bych ji to aby ona si ho uz korigovala, ale kdyz rikas ze na nem lpi... je to smutne ze v podstate dospela zena(tvoje mamka) resi takoveto problemy misto aby pomahala a radovala se s tebou a nezatezovala te tim co te trapi... bubu doufat ze se ti ozve nektera z nevest s podobnym scenarem a poradi ti jak to udelat.... hlavu vzhuru :-)
Odpovědět
@donniedarko pozvala bych ho jako maminčin doprovod automaticky, protože chápu její pocity, ale netrápila bych se tím, jestli na svatbě něco vyvede. Pokud vyvede, bude to vždy jen a pouze jeho ostuda, maminku bohužel ostatní asi politují, že to má holt těžké. Kdo ho zná, bude ale stejně asi dopředu očekávat jen to nejhorší a bude na to připraven. Kdo se s ním bavit nebude chtít, najde si lepší konverzaci jinde. Když to vezmu jinak, na svatbě ti může udělat trapas naopak kdokoliv jiný, od koho bys to ani nečekala :-) Pokud už dojde k nějakému trapasu, možná to i mamince víc otevře oči. Já na svatbu nezvala vlastního otce kvůli stejným obavám z opileckých výstupů, ale měla jsem mnohem jednodušší rozhodnutí v tom, že nebyl doprovodem člověka, kterého jsem tam bezpodmínečně chtěla mít. Otec má vlastní život a rodinu, se kterou se v podstatě nestýkáme. Pro maminku bych to ale udělala a plánování svatby nepřizpůsobovala jednomu blbci... Zkus se od myšlenky na něj odprostit a plánování si užívej, je to jen jednou :-) pokud už by maminka na svatbě řešila s přítelem nějaké nepříjemnosti, je to bohužel už jen její boj, ve kterém jí nijak nepomůžeš
Odpovědět
Ahoj, chápu tě, sama sice velkou svatbu svatbu nechci, ale nemůžu jí udělat ani v rodinném kruhu, protože rodiče taky nejsou spolu, mamka si našla přítele, ale tam je to vše ok, problém je můj táta, máme spolu hezký vztah, mám ho ráda, ale je to alkoholik a když se napije tak začne štourat do ostatních a je hrozně nevyzpytatelný, taky jsem přemýšlela, jak bych to udělala, ale na nic jsem nepřišla. Naštěstí jsem nikdy netoužila po velké svatbě a tak přítel ví, že když se budeme brát chci to jen udělat ve 4 se svědky, chci si ten den užít s mou láskou a v klidu a ne se nervovat co zase ten táta provede a kdybych jeho jediného nepozvala tak bych se cítila hrozně, přeci jen vztah mezi sebou máme dobrý...Na tvém místě bych asi zvážila svatbu v zahraničí, má to být jeden z nejhezčích dnů a ty už teď jsi z toho na prášky. Navíc to teď dělá hodně lidí, tak se snad na vesnici tomu nikdo divit nebude a máti tak může zůstat v klidu.
Odpovědět
@donniedarko Nepíšeš, jaký máš vztah s tátou. Myslím, že tátovi by bylo líto, že neuvidí vdávat se svou dceru, a dokonce myslím, že by to bylo líto i tvé mámě, i když primárně řeší, co by tomu řekli lidi (moje také, ale léčím ji :-D ). Na tvém místě bych se zamyslela, co chceš ty - pokud svatbu v cizině nebo jen se svědky bereš jen jako východisko z problémů, ale vnitřně toužíš po běžné svatbě, neustupuj ze své představy, mrzelo by tě a vše může dopadnout jinak... Měla jsem podobné obavy, byť tam nehrál roli alkohol nebo riziko konfliktu, spíš smutného průběhu. Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo 18. Pak se setkali na mém maturitním plese, oba s novými partnery, byla to tragédie, musela jsem mít každého v jiném patře kulturáku. Pak se potkali na promoci, kde byl táta s přítelkyní, mámy přítel jet nechtěl, opět to bylo strašné - sice nebyly žádné scény, ale to napětí, nálada, bylo to šílené. Od té doby jsem se bála, jak by to vypadalo na svatbě. Svatbu jsme udělali v ČR hlavně kvůli našim rodičům, mně a manželovi to bylo vcelku jedno. Bála jsem se dost, hlavně proto, že se situace obrátila a máma jela s přítelem a táta sám. Dopadlo to neskutečně :-D Moji rozvedení rodiče a mamčin přítel proseděli tak polovinu dne spolu na zahrádce na cigárku a úplně normálně si povídali :-D (Jo a tu alkoholovou ostudu nakonec udělali jiní, od kterých to nikdo nečekal... ). Tím chci říct, aby ses tím netrápila, nějak to dopadne a pokud tam budeš mít dostatek blízkých osob, tak i případné karamboly budou v menšině.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 2 měsících
•
Ahoj holky, navazuji na diskuzi, kterou jsem založila na podzim. Už jsem opravdu zoufalá. Pustili jsme se normálně do plánování svatby a čekali, že problémy výše popsané se prostě nějak "utřepou". I nestalo se. Naopak máti přešla pozvolna do fáze "Já se tě o žádnou svatbu neprosila" a v podstatě bojkotuje veškeré mé diskuze na toto téma. Vždycky převede řeč jinam. Vůbec se na nic nezeptá. Když mě ted má sestra česala, aybsme vyzkoušely nějaký svat.účes, nic mi na něj neřekla. Tak jsem se jí ptala, jestli se jí to tak líbí a řekla mi "Tak to je snad tvoje věc, ty to budeš mít na hlavě". Když mi řekla, že se jí ta svatba finančně nehodí, tak jsem jí řekla, že to přece nemusí řešit. Všechno si platíme a ona se má pouze dostavit. Tak to opět nafučela obličej, že snad jí to nechci vyčítat! Mají s přítelem dluhy, takže chápu její obavy, ale už jsem to nevydržela a řekla jí, že je strašně nepřející, vždyť se jí vdává dcera, tak by jí to mohlo dělat radost. Na to opáčila, že "nevím, jaké má ona starosti" ... Už mě to nebaví. Přítelova rodina se nás aktivně pořád ptá, chválí i kritizují, ale já to jen vítám - aspoň jde vidět, že jim na tom záleží. Ptají se, jak mohou pomoc, ať jim klidně dáme nějaké úkoly. Pořád slyším, jak se těší, až budeme manželé. Je mi z toho smutno. Mám tisíc chutí udělat svatbu jen se svědky a přítelovo rodiči a neřešit to... Všichni mi říkají, že by mne to mrzelo, ale já jsem asi už v takové fázi zoufalství, že ani neumím posoudit, jestli je to pravda ... :-(
Odpovědět
@donniedarko Vím, že to bude znít divně a nereálně, ale nedělala bych si z ní hlavu. Svatba je o vás se snoubencem, ne o vaší matce. Evidentně je to sobecká žena bez dostatečné životní síly, která si ještě k tomu docela ráda stěžuje. Nenechte si jí zkazit svatbu. Neřešte ji s ní. Soustřeďte se na rodinu snoubence a sestru, snažte si přípravy užít. Matce bych prostě poslala pozvánku (i s doprovodem) a tím to ukončila.
Odpovědět
Každý máme svůj život, za který jsme zodpovědní. Pokud to tvoje maminka nezvládá, je to její problém. Svatbu udělej tak, aby se líbila vám, bez otrapů a problémistů, věř mi. Prošla jsem si něčím podobným, když zemřel můj nevlastní otec, který mě vychoval. Mamka na mě hezky všechny problémy naházela, i pohřeb jsem zařizovala já. Všechny doklady, úvěr co měl jsem doplácela já... nejdřív jsem si myslela, že tím mamce pomáhám. No a pak to tak nějak vygradovalo, že jsem vše zase hezky přehodila na ní, jinak bych se zhroutila. Víš, rodiče si z nás někdy dělají zpovědníky a svěřují se nám s věcmi, které nás jako děti by vůbec neměli zajímat. Proto my s přítelem budeme mít svatbu jen se svědky...
Odpovědět
@harley23 Děkuji moc za slova pochopení. Mám právě pocit, že jsem tím vším negativismem ubitá a nasáklá jako houba. Cítím se provinile vůči snoubenci, jelikož bych se měla těšit z naší svatby a místo toho řeším takové dilema. Vlastně mám asi výčitky z vlastního štěstí. Svoje rodiče mám samozřejmě ráda, ale připadá mi, že mi nakládají víc než umím unést... :-(
Odpovědět
Článek se načítá
@donniedarko já jsem tohle dělala taky, doslova jsem "trpěla" za své rodiče, za nezodpovědného tátu a mámu, která se nikdy nesrovnala s rozvodem a následně smrt jejího nového partnera. Ale je to asi rok, co jsem byla na takovém zajímavém sezení. Lektorka nám vysvětlila, že nejsme zodpovědní za problémy našich rodičů a je naopak sobecké, že to na nás sypou, hlavně vztahové problémy, by si měli řešit sami. A naučila nás super větičku, kterou od té doby často používám. "jsem ve vztahu ke svým rodičům JEN DÍTĚ". A budeš věřit nebo ne, od té doby se mi lépe dýchá. Neřeším problémy, které nejsou moje a nestresuju se. Ale trvalo mi rok, než jsem to pochopila a začila aktivně používat jako štít. To víš, mamka vyváděla, bylo mi jí líto, ale nedala jsem se. Uvidíš, že i rodiče tě začnou brát jinak. Udělej si svatbu podle sebe, řeš to jen se snoubencem a nestresuj se kvůli problémům, které nevyřešíš. Pokud tvoje mamka z nefunkčního vztahu neodejde, můžeš se stavět třeba na hlavu, ale nic s tím neuděláš. Je to život, a ty jsi jen dítě ;-)
Odpovědět
@donniedarko Když na tom tak moc maminka lpí, tak jí dej podmínku že pokud chce svatbu dle jejích představ, svého partnera nechá doma - tzn. že si ho tam nepřeješ. Jinak že jí nemůžeš bohužel vyhovět a svatbu uděláte pouze malinkou dle Vašich představ. Z toho jak to píšeš jsem si jistá, že by ten její ožralecký partner nějakou scénu ztropil a nevím jak tvůj přítel, ale já bych mu za to dala přes hubu na místě. Je to Váš den a když pominu že naši nám jenom trochu kecali do toho koho pozvat a koho ne, tak to vlastně ve srovnání s vaší situací nic nebylo.. @harley23 souhlasím - byla to její volba - nevíme co stálo za rozvodem tvých rodičů, ale maminka si evidentně vybrala takového toho grázlíka, který ji na počátku okouzlil, ale na konci jí ze života udělal peklo. A ona opravdu nemá právo na to, aby svoje prohry házela na svoji dceru. Ono by to totiž taky mohlo negativně ovlivnit začátek manželství tebe a tvého přítele.. Opravdu radím, mysli hlavně na sebe/ na Vás.
Odpovědět
Profilova fotka
Taky souhlasím, že problémy za svou mamku vyřešit nemůžeš. Jediné co můžeš ovlivnit je tvoje vlastní štěstí a to bych si na tvém místě nenechala kazit. Možná to bude znít necitelne, ale mamku bych nechala mamkou. Je to tvá svatba, řekni si tedy jak to chceš ty se svým snoubencem a podle toho se zařiďte. Pokud mamka vysílá negativní energii, když ji vypravis o svatbě, tak prostě přestaň. Vůbec nic okolo svatby s ní neřeš. Vím, že se chceš podělit, ale když ti to ve finále jen zkazí, stejně to nemá smysl. Prostě se nedej :)
Odpovědět
@happiest_girl trvalo mi to dlouho, ale pochopila jsem. Jsem typická a učebnicová ukážka, jak se rozvod rodičů, který byl dosti bouřlivý, může podepsat na psychice dítěte. Psala jsem na toto téma esej. Hodně mi pomohlo, když jsem se začala stýkat i s otcem a začala jsem to vidět i z druhé strany. Než jen maminky nářky. Můj otec není grázlík, to ne, ale byl hlavně od maminky hodně rozmazlovaný. Nebyl ještě připravený na to mít děti a mamka si je prosadila. Dnes už ho chápu. Odpustila jsem jim oběma. Své manželství začnu s čistým štítem a budu si dělat jen vlastní chyby. V tomhle jsem opravdu velký pozitivní sobec, myslím hlavně na nás. Můj život a moje manželství a můj manžel, to je moje nejbližší rodina.
Odpovědět
Profilova fotka
@harley23, mám to velmi podobné, rozvod našich nebyl uplně hladký a do té doby jsem spoustu věcí neviděla. Naši se rozvedli když mi bylo skoro 25 let. Navíc jsem jedináček, takže se snažili mě každý tak trochu získat na svoji stranu. V té době jsem zjistila, že moje mamka je velmi dobrá manipulátorka a ačkoliv o sobě tvrdí, jak je čestná a nikomu by neublížila, tak je to velmi často opačně. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří to vidí, pomohli mi otevřít oči a naučili mě jak se od toho oprostit. Do té doby jsem dost trpěla a trápila se tím, že to neumím vyřešit. Ale já to přeci vyřešit nedokážu. To spraví až čas. Snad ... zatím je to pět let a je to málo. @donniedarko jak píšou holky, pokud maminka nemá zájem o vaši svatbu, užívej si pozornosti a pomoci ostatních. Jediné co zajímá mojí mámu ohledně svatby je, jestli je pozvaná i ta paní, co s ní taťka žije. A chce to pořád řešit. A manipuluje a vyčítá. Tátu prý přežije, ale jeho partnerku ne. (Mamka se po rozvodu vrátila k rodičům a stará se o ně. Jiného partnera ani nechce). Od nás s přítelem dostala prohlášeni: Chceme, abyste přišli všichni tři (mamka, taťka i jeho partnerka), protože jste všichni součástí našeho života. Bude tam dost lidí abyste se vůbec nemuseli potkat a spolu bavit. Kdo udělá problém, bude posazen do auta a odvezen ze svatby pryč. Může to znít drsně, ale prostě to zatím jinak nejde.
Odpovědět
@jancabr Víš, oni si to ani neuvědomují, nedělají to cíleně, většinou to mají všité od svých maminek a ty to mají od svých maminek.... Nejlepší je někdy je prostě nechat být a udělat si to podle svého...
Odpovědět
Profilova fotka
@harley23 Už to vím, už se mi to podařilo pochopit právě díky lidem, kteří stáli při mě a pomohli mi. Ale chvíli mi to trvalo. Přeji hodně síly i dalším lidem, kteří toto prožívají.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?