Ahoj holky,
momentálně prožívám hodně těžkou životní situaci - s přítelem, se kterým jsem 4,5 roku prožívámě pravděpodobně velkou krizi - nevím, možná se to tak také nazvete, potom co si to tu moje žbrepty přečtete :(
Poslední dobou jsme měli menší neshody ohledně toho, že jsme spolu už ani moc nespali a ani mi nevyjadřoval lásku. Nejšťastnější byl, když mohl jít s kamarádem na pivo a nemusel být se mnou. Nějak jsem to prostě už nezvládla a když se vrátil z hospody totálně na plech a prozvracel celou noc, tak jsem prostě musela utýct :( jela jsem na noc pryč. Nikdy za tu dlouhou dobu jsem to neudělala a to bylo takových situací, kdy jsem bya naštvaná více, ale vždycky se sbalil on a na noc odjel. Teď byla pravděpodobně řada na mě, prostě jsem to už nezvládla :( Druhý den jsme se zase porafali a přítel si sbalil pár věcí a odstěhoval se. V té náročné situaci jsem mu ještě řekla, že bych chtěla, aby mi dal klíče od mého bytu - bez řečí mi je dal a odjel.
Od té doby jsme spolu mluvili jen jednou, řekl mi, že je na mě alergický (možná to chápu, byli jsme spolu měsíc v kuse jak doma tak v práci - jen ne, když byl někde s kamarády).
Zítra to bude týden, co neusínáme vedle sebe. Občas mi napíše na dobrou noc a včera se vyjádřil, že mě miluje a ví, že mě bude vždycky milovat, ale že potřebuje nějaký čas na to to srovnat v hlavě a nedokáže mi říct, kdy to bude.
Jsem z toho úplně zoufalá (taky proto sem píšu :( ), každý den brečím, myslím na něj, trápim se. Jezdím každý den aspoň za kamarádkami nebo tak, abych na to nemyslela. Moc mu nepíšu (nevnucuju se), ale nepřeju si nic jiného, než aby se vrátil ;-( ;-( ♥
Máte někdo zkušenost s tím, že jste si dali od sebe na chvíli pohov? Nebo vám přítel řekl něco podobného? Nebo mi poradíte, co mám dělat, aby se mi co nejdříve vrátil? :(
@squeeze Takhle jsem dopadla s bývalým. Po delší krizi jsem ho vyhodila,pak jsme si sice psali,scházeli,slibovali si že až si to srovnáme v hlavě,že zas budem spolu...nějak to ale vše vyšumělo,já poznala nynějšího manžela,a s bývalým byl konec. Jestli můžu radit-dlouhá pauza=konec. Jestli se milujete,sestěhujte se,jinak to nemusí dopadnout dobře.
Asi me nechce videt..nechci se uplne vnucovat,i kdyz bych nejradsi mu hned zavolala,abychom se videli. Ale furt je to z me strany. Z jeho nic takoveho neprislo.
@squeeze Taky jsme to tak měli. Sbalila jsem mu věci a odvezla mu je k rodičům. Pár dní jsme si ani nenapsali, pak jsme spolu začali postupně komunikovat. Nakonec ta situace byla mnohem složitější, ale ustáli jsme ji a teď je náš vztah mnohem pevnější. Je to ale naprosto individuální.
My jsme se nevideli od soboty. Piseme si kazdy den aspon 1 smsku na dobrou noc,ale je pryc a nevypada to,ze by se chystal zpatky. Urcite vi,ze ja o to stojim,aby se vratil. Ale ja nemam jistotu,ze se vrati. Zase si rikam,ze kdyz mi pise,ze me miluje,ze mi na me asi zalezi nebo tak..ale nedokazu si predstavit,jak dlouha by mela byt ta pauza. Je to nezvladam ani tyden.
@squeeze Sledovala jsem Tvůj příběh v jiné diskuzi, do které jsem Ti kdysi také přispěla a dnes Ti po té vší době sledování Tvého příběhu napíši jen jedno: Ukonči to .. Sice to bude chvilku bolet, ale čas vše spraví a bude dobře. Ten vztah vám neklape už jakou dobu, jsi nešťastná a ve vztahu se jen trápíš ..
pauzu jsme měli před rokem a půl, po 3 letech vztahu. 2 měsíce pauzy nám pomohly, uvědomili jsme si spousty věcí a od té doby je to nesrovnatelně lepší.
Jak už jsem ti psala jinde, vydrž nedávej mu najevo, že ti chybí. Teď se musí snažit on, ale spíše to vypadá, že mu to vyhovuje. Asi by ses měla spíše připravit na definitivní rozchod a ne na jeho návrat.
Podle me co nevyresi komunikace a vzajemna snaha pauza nevyresi. Jsem zastance toho veci resit a ne od nich utikat. Pokud se musite od sebe odstehovat a vycistit hlavu, tak to radsi ukoncete. Kdyby te miloval jak pise tak nepotrebuje cas na to aby si uvedomil,zda se k Tobe vrati nebo ne...
@squeeze Ano, zažila jsem to s bývalým i se současným. Nutno říci, že tvé situaci se více podobá to s bývalým, přesto ani ten mi neprojevoval tak málo úcty, jako tvůj přítel, troufám si soudit z tvých předchozích příspěvků. Evidentně potřebuješ slyšet, že se k tobě vrátí, což svým způsobem chápu.. No, možná vrátí. Nicméně že by to potom mělo dlouhého trvání, byla svatba q tak, to si nemyslím. Podle mě to má vcelku vyřešené, jen samozřejmě i pro něj je občas těžké nepodlehnout vzpomínkám, zvlášť pokud jstě spolu trávili čas nonstop. Pokud si to potřebuješ vyzkoušet, nechceš to pustit jen tak, přestože si tedy myslím, že už teď se snažíš skoro až příliš, zkus si to. Taky jsem se kdysi snažila, protože jsem to nechtěla vzdát, i když mi to přišlo třeba nedůstojné, a s odstupem času toho už ani nelituju, protože mě to naučilo lépe odhadovat, kdy to vzdát vážně mám. Mrzí mě to, že jsi v takové situaci, a držím palce, ať to zvládáš co nejlíp.
@squeeze Ale samozřejmě nikdo do toho nevidíme, neznáme vás, troufám si soudit jen na základě toho, jak tu vyznívá to, cos napsala a svých životních zkušenosti, ale co vztah, to unikat. Co o tom soudí tvé kamarádky, lidi, co vás oba znají? Jejich postoj ti napoví trochu více.. Mně přijde nejvíc alarmující to, co ti byl schopen dlouhé měsíce dělat, jak s tebou mluvil.. Občas si člověk potřebuje ujasnit, jak ve vztahu dál, a pauza či rozchod a následný návrat může být dobré řešení, ale nedostatek úcty je vcelku průšvih.
No, já ti nevím...ze své zkušenosti vím, že pokud byla pauza a pak se pár k sobě vrátil, stejně šli časem od sebe...tohle prostě nedrží. A jestli říká, že je na tebe alergický a nejšťastnější byl, když byl v hospodě, tak to rozhodně není dobré znamení. Když k tomu připočtu, že ste spiolu nespali, tak je to dle mého názoru už konec... Popravdě si myslím, žes udělala dobře, když jsi to tím útěkem takhle vyřešila, protože to, co ti teď píše, jsou jen typické výmluvy a chlácholení typu "vždycky tě budu milovat". Chce tě jen uklidit, že "třeba někdy", abys na něm pořád visela a on měl zadní vrátka, aby se k tobě mohl vrátit, kdyby si to náhodou rozmyslel. Te´d ho občas přemůže fajn vzpomínka - stejně jako tebe, když chceš, aby se vrátil, ale to je vše. Podle toho co píšeš váš vztah už hodně dlouho nefungoval a pokud byste to dali dohromady opětovně, tak by vztah zase nefungoval. Máte hluboké problémy a ty se odloučením samy nespraví... Držím palce, hlavně pevné nervy a nekontaktuj ho!!
S bývalým přítelem jsme to po 7 letech vztahu měli dost podobně...neříkal mi tedy nic o tom, že je na mě alergický, vesměs jsme se nakonec rozešli v dobrém, ale ukončil to také tím, že si dáme pauzu, že potřebuje čas přemýšlet, že se chce víc věnovat kamarádům atd...nejdřív jsem tomu věřila a trochu mě to uklidnilo, ale pak jsem si jela pro věci a zjistila, že má pod "mým" polštářem pyžamo jiná...věřím mu, že se s ní dal dohromady až po tom, co ohlásil pauzu atd, ale tak nějak jsem pochopila, že to asi bere jako pauzu na dýl nebo definitivní rozchod...začala jsem podnikat věci s přáteli a našla svého teď už manžela, přičemž tak šťastná jako nyní s ním jsem před tím rozhodně nebyla...pak jsem se doslechla, že mého bývalého ta zpráva o tom, že jsem vdaná a čekám miminko s jiným celkem sebrala, protože údajně to opravdu myslel jen jako delší pauzu...jenže podle mě je až příliš velká "oběť" čekat a doufat, že se snad někdy ozve a vrátí, když to pak většinou stejně nedopadá a dojde opravdu k rozchodu. Jsem moooc šťastná, že to tehdy tak dopadlo :)
Pokud ho miluješ, tak neřeš, zda se vnucuješ, nebo ne...napiš mu,,že ti je smutno a chceš ho zpátky...a pak uvidíš, zda to výjde či ne...pokud ne...aspon budeš vědět, žes to zkusila
@squeeze četla jsem tvůj příběh v jiné diskuzi, nikdy jsem ale nereagovala, dneska mi to už nedá - Proboha, vážíš si sama sebe? Mně připadá, že vůbec! 8-( Kdyby mi chlap řekl, že je na mě alergický, otočila bych se na podpatku a nestál by mi už za víc slov. ]-( Připadá mi, jako by ses bála toho být sama, nebo měla pošramocené sebevědomí, jinak si nedokážu vysvětlit, proč se k tomu takto stavíš 8-( Chce to taky trošku hrdosti .. |-| Být tebou, tak si dojednám schůzku s psychoterapeutem. Nemyslím to nijak zle, sama jsem obdobnou pomoc také několikrát vyhledala, ale myslím si, že by Ti to mohlo pomoci otevřít oči, jinak se budeš v každém dalším vztahu chovat stejně a nebudeš šťastná nikdy. Proč by se k tobě choval ten chlap s úctou, když ji nemáš ani ty sama k sobě? 8-(
A k tvé otázce - po půl roce vztahu mi přítel řekl, že neví, jestli se mnou chce být. Upozornila jsem ho, že dělá chybu, že jsem to nejlepší, co potkal a že ještě jednou zapláče, jak byl hloupej 8-) Doma jsem to samozřejmě ořvala, ale protože jsme spolu pracovali, rozhodla jsem se, že na sobě nedám nic znát, začala jsem ho ignorovat a nepřipouštěla jsem jakékoliv debaty o tom, co bylo. Jednou se vyjádřil a stačilo. Teď to bude 5 let - jsme stále spolu a jsme manželé. Když jsme se o tom s odstupem času bavili, řekl mi, že to bylo to, co ho srazilo. Začal pochybovat. Myslel si, že propadnu v pláč a budu ho přemlouvat, ale já si místo toho vzala do práce pěkný šaty s tím, že dnes "nutně potřebuji z práce vypadnout co nejdřív" a bylo vymalováno. Co když tu chybu vážně udělal? ;-) Co když jdu na rande s jiným? ;-) A začal se snažit. A já dělala drahoty. Přece nebudu s někým, kdo o mně pochybuje, ne? ;-)
@squeeze
Stejně jako některé holky tady, četla jsem celou diskuzi v předchozím tématu a tak na to mám jiný náhled než hoky, pro které je to téma nové.
Konečné rozhodnutí je stejně na tobě - za mne můžu říct jen to, že já bych se nevracela. Hodně síly tě stálo to vydržet, hodně síly tě stálo to ukončit a teď bys do toho spadla znova...
@lalkaamichal Po roce a třičtvrtě :) a ne kvůli miminku - když jsem otěhotněla, byla už svatba naplánovaná :) Někdo by mohl říct, že je to krátký vztah před manželstvím, ale nám to nepřijde. Naopak to bereme tak, že není na co čekat, když oba cítíme, že je náš vztah, pokud to ještě jde, každým dnem pevnější a pevnější...
překvapuje mě, že to bereš jako pauzu ve vztahu. po tom všem co si napsala vedle mám pocit, že žádný vztah mezi vámi neexistuje, že je jen tvůj vztah, kterého se on neochotně účastní. K čemu ti to je? K ničemu. Trápíš se, chceš ho zpátky a on to má na háku, psokojený, že stačí napsat "dobrou noc" a má tě zas jistou....
@squeeze Elesse (@elesse) to napsala moc hezky. V rámci zotavování doporučuju litr oblíbené zmrzky, pohodlné pyžamo a díl seriálu How I met your mother - Na háku.
@azrrael jojo, we can't be together....right now :-) přesně tak @squeeze mrkni na ten díl a přestaň se před ním ponižovat!! A taky odepisovat na jeho "dobrou noc", nemá to cenu...
Taky musím přispět. Po roce a půl jsme měli taky jednu takovou krizi. Hodně se toho nahromadilo a jednoho dne pohár mé trpělivosti přetekl, já mu sbalila věci, nechala vzkaz na tašce u botníku,ať se odstěhuje, odebrala klíče ze svazku a sebrala se a odjela na víkend pryč. Byli jsme od sebe 3 týdny. Bez jediného kontaktu. Po těch 3 týdnech jsme se náhodně potkali u jednoho stolu s přáteli v baru , takže jsme se pozdravili a nic se nedělo. Já odešla domů a pak mi to vše došlo. Totálně jsem se složila. Uvědomila jsem si, jak moc mi chybí. Ale byla jsem tvrdá a vydržela se s tim poprat sama v sobě. Druhý den mi sám od sebe volal a plakal . Říkal, že dokud mě neviděl, bylo to ok, ale po předchozím večeru si uvědomil, že beze mně nemůže být, omlouval se.Šanci jsem mu dala a od té doby už uplynul rok, a musím říct, že nám to fakt pomohlo strašně moc. V červnu jsme se zasnoubili a já jsem moc ráda, že se to tenkrát takhle vyvrbilo. Tím rozhodně nechci říct, ať se ponižuješ a dožaduješ se pozornosti. Spíš naopak. Navíc sama musíš cítit, na kterou stranu ten vítr víc fouká, jestli pro nebo proti. Já s nějakým návratem tehdy vůbec nepočítala. Proto jsem to taky vydržela- za celou dobu se neozvat. Ihned jsem nějaký návraty odepsala, protože po X chlapech,který bych mohla fakt zařadit do " stáda totálních pitomců " jsem ani nic lepit nechtěla. Dej tomu čas a uvidíš. Většinou se to nějak vyřeší samo. Dost věcí ti v odloučení dojde, třeba někoho poznáš... Uvidíš....
To mě moc mrzí, tak hodně síly, vždycky se jednoduše radí,ale těžko koná. U mě vždycky když si mě přítel přestal vážit, nebo když jsem začala cítim, že si všedníme, tak jsem ho znejistěla, aby si nebyl tak jistej, že budu vždycky při něm,aj když se chová jak blbec a potom se vždycky srovnal.. Někdy je potřeba si odpočinout od vztahu a vše uvědomit. Já často jezdím na víkend, nebo aspoň na noc za kamarádkama, tím si od sebe odpočineme a je to lepší. Zkus si taky někam vyrazit s kmarádkou, třeba na welness, nebo k vodě :-)
@sarkoc Měla jsem to podobně. Taky pauza kvůli jeho novým kamarádům. Samozřejmě si hned užíval jak s kamarády, tak s děvčaty. Já jsem si ale dupla a řekla jsem si, že mám svoji hrdost a zakázala jsem si kvůli němu brečet. Užívala jsem si s přáteli a našla si kamaráda, který taky nechtěl trávit samotné večery doma. Bylo to fajn a mého ex tahle informace natolik dostala, že najednou otočil. Ještě jsem ho docela dlouho podusila a pak mu dala poslední šanci - no a zatím to klape skvěle:o)
Souhlasím s holkama co píšou, že když už si jednou bolest zažila, nedávala bych mu další šanci na to Tě ranit.. Jestli chceš, aby trochu zapřemýšlel, vykašli se na nějaké sms na dobrou noc a přestaň ho kontaktovat. Pokud si problém neumíte vyříkat a řešíte to odchodem od sebe, myslím, že to nemá dlouhého trvání :-|
Ahoj. Můžu se zeptat, jak to dopadlo? Prožívám v současné době něco podobného. Ale naštěstí jsem neslyšela, že je na mně někdo alergický. Ale je tu krize po 7 letech :-(