Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Přemýšlíte jestli je ten pravý?

Profilova fotka
Ahoj holky. S přítelem jsme si prošli krizí. Půl roku jsme bydleli každý jinde. Teď opět žijeme spolu a více nás to semklo. Občas tak vtípkujeme ohledně naší svatby ikdyž jsme se nezasnoubili a nijak to neplánujeme. Zajímalo by mne jestli si říkáte takové to : Je to ten pravý? Budeme spolu až do smrti? A co když to není ten pravý? Co když nám to nevydrží? Když se ohlédnu kolem sebe tak vidím vztahy které moc neklapou a bojím se toho samého. Necítím takovou tu jistotu. Ale i tak si říkám: Proboha holka proč nad tím tak přemýšlíš. Miluješ ho? Jestli ano tak do toho běž a neváhej! A jak jste to měli nebo máte vy? :-)
Odpovědět
1
2
Tohle se ti pravděpodobně líbit nebude....Je to podobné jako ptát se sám sebe: Jsem šťastná? Šťastného člověka nenapadne se sám sebe na tohle ptát a tedy v okamžiku, kdy se sama sebe zeptáš, šťastná nejsi. Stejné to je s tvojí otázkou. Pokud pochybuješ a ptáš se sama sebe na tyhle otázky, odpověď je bohužel "Ne". Můžeš se ještě přesvědčit sama. Lehni si, pust si meditační hudbu a relaxuj. Snaž se vypudit všechny myšlenky, soustřeď se jen na nádech a výdech, potom se sama sebe zeptej, zda je to ten pravý a to PRVNÍ, co ti přijde na mysl, je odpověď tvého podvědomí. Já osobně jsem u svého snoubence tyhle otázky nikdy nekladla a nikdy jsem nepochybovala. V minulých jsem to měla jako ty, strašně jsem chtěla, aby to bylo to pravé, ale kladla jsem si podobné otázky a naštěstí jsem svoje podvědomí poslechla.
Odpovědět
Profilova fotka
Buď nad tím zbytečně moc přemýšliš nebo ten pravý není. Když mě přítel požádal o ruku, neváhala jsem ani vteřinu a ani mě nikdy nenapadlo pochybovat. Jsme spolu 9 let a z toho 6 let spolu bydlíme a klape nám to skvěle, krizi jsme měli po 6ti letech, kdy jsme padli do lehké nudy a všednosti, ale to jsme si oba velmi rychle uvědomili. Nikdy jsme se naštěstí ale nerozešli nebo nějak víc nepohádali. A to, že neklapou vztahy kolem vás? No a co? Záleží jen na vás, jak to klapat bude a jaké si to uděláte. Takže rozhodně bych se nezabývala okolím. A jako říká roseofnight - zkus se zaposlouchat do svého vnitřního hlasu a ne do rozumu ;)
Odpovědět
Profilova fotka
@majdulena Taky jsme si prosli necim podobym, po peti letech vztahu jsme meli pauzu, pul roku bydleli od sebe (i kdyz vetsinu z te doby jsme spolu zase uz randili..), hodne veci jsme si behem te doby uvedomili, zacli jsme si sebe navzajem vic vazit, ukazali jsme si sobe i navzajem nove stranky nasich osobnosti a vztah celkove byl (a stale je) pak mnohem pevnejsi.. po roce "noveho" vztahu prisli zasnuby, rok nato svatba a ted uz jsme pres rok manzele a ano i tak se obcas objevi otazky "nebyli bychom stastnejsi, kdybychom se uz k sobe nevratili, co kdybych ted uz byla vdana za nekoho jineho, co kdyby..." a pritom jsem s manzelem stastna, nasemu vztahu naprosto verim a chci s nim stravit zbytek zivota.. neberu ty otazky jako znak pochybnosti, muj mozek takhle proste funguje ve vsem, potrebuji si klast otazky a sama si na ne odpovidat, potrebuji i nejake logicke vysvetleni pro veci co v zivote delam, nedokazu se dlouhodobe ridit pouze pocity a srdcem a prave to, ze jsem si uz mnohokrat dokazala logicky v hlave zduvodnit, proc chci byt prave s timhle chlapem, mne ujistuje, ze jsem udelala spravne rozhodnuti :-) otazky co si pokladas nejsou podle mne spatne a ani bych nerekla, ze sami o sobe uz naznacuji zapornou odpoved, spis jde o to jestli si na ne dokazes odpovedet, a jak ta odpoved zni a jestli je pro tebe uspokojiva..
Odpovědět
Já tyhle otázky neřeším. Tak nějak hluboko uvnitř sebe cítím jistotu a fakt, že bez sebe nemůžeme být. Samozřejmě, stát se může cokoli, nedá se předvídat, ale zrovna v tomhle ohledu neřeším, coby kdyby. Jednám, podle toho, jak to cítím.
Odpovědět
Profilova fotka
Ja s priateľom sme spolu už 5 rokov... Po štyroch rokoch sme si prešli krízou, ktorú sme nejako prekonali a áno, občas sa aj ja sama seba pýtam, či to je ten pravý, ale odkedy sa spolu rozprávame omnoho viac, tak je tých otázok stále menej a menej a práve naopak, každým dňom viac verím v to, že ON je ten, s ktorým chcem zostarnúť... @martaveg Ďakujem za príspevok, čo si sem vložila, skvele sa to číta :-) Vďaka tomu mám ešte väčšiu istotu, že aj vzťahy po kríze dokážu fungovať, a dokonca lepšie ako pred tým :-)
Odpovědět
Mám trošku jiný názor než holky přede mnou. Myslím si, že občasné pochybnosti jsou normální - zvlášť u některých povah. Sama někdy trošku váhám. Podle mě není moc dobré být si tím druhým 100% jistý/á.
Odpovědět
Profilova fotka
Díky za názory. Trochu se mi ulevilo, když čtu ,že nejsem jediná kdo má takový problém :o) díky moc
Odpovědět
Profilova fotka
Taky se přidám, nemůžu si pomoct, ale to bych prostě nebyla já, kdybych o něčem nepochybovala. Jsem ten typ člověka co přemýšlí o všem hodně do detailu, a nejvíc ze všeho pochybuju sama o sobě, těžko pak můžu nepochybovat o dalších věcech. V dnešní době mi přijde hodně těžké věřit na manželství, když člověk vidí vše okolo. Ale beru to tak, že dnes jsem si jistá, že je to "ten pravý", se kterým je mi dobře, plánuju s ním budoucnost. Jak to bude do budoucna, to můžeme ovlivnit oba dva. Myslím si, že kvalitní manželství není o nějaké osudovosti, ale o každodenní "dřině" při udržování vztahu- prostě neusnout na vavřínech, ale stále se snažit aby ten druhý byl šťastný. A to není zajištěno tím, že dneska mám pocit, že je to "ten pravý". To člověk musí zajišťovat každý den znovu a znovu... Takže třeba někdy pochybuju, když vidím ty rozpadlé vztahy a manželství okolo, jestli my dokážeme být lepší. Ale není jiné cesty, než do toho jít a snažit se. Jsem přesvědčená, že vhodnějšího člověka pro tenhle experiment stejně nepotkám...:)
Odpovědět
@daschenkatr Tak přece to, že to vnitřně cítím jako správné rozhodnutí přece neznamená, že tu práci na budování vztahu nějak popírám, nebo ano? A nemyslím to jen na sebe, ale obecně. Být si vědoma toho, že na tom musím pracovat, ale zároveň věřit, že spolu budeme navždy, tak by to přece mělo být? Jinak s těmi pochybnostmi ti rozumím - já pochybuji o každé kravině, nad vším přemýšlím, zvažuji... Ale u zásadních rozhodnutí, myslím těch životních, tak tam si tyhle otázky nepokládám a řídím se tím, co cítím a co si myslím, že pro mě (pro nás) bude nejlepší. A je fakt, že co se týče těch drobností, kde pochybuji, tak tam si pak kolikrát říkám, že jsem se měla rozhodnout jinak, ale tam, kde jsem nepochybovala, tak tam nelituji a stojím si za tím, ač třeba ostatní nechápou.
Odpovědět
Profilova fotka
Já trochu odbočím, ale nejlepší podle ně jsou ženy matkami, které ve svém lůně mají nový život a skoro každý den se ptají sami sebe, zda budou dobré maminky, které se dokáží o to drobátko postarat a vychovat z něho dobrého člověka. To samé je podle mě i manželství, kdo si pokládá otázky o budoucnu, je člověk, který není lhostejný, ukvapený, na tom vztahu, ale i na sobě samém mu záleží. Já, co mám syna, tak jsem zjistila, že jsem do té doby nezažila strach a dělám všechno pro to, aby byl štastný, milován, nic a nikdo mu neublížil. To samé pociťuji ve vztahu a budu i v manželství.
Odpovědět
Tak ja jsem si na tohle odpovedela, kdyz jsme se nedavno pohadali, byla jsem na nej silene nastvana, a v tu chvili me napadlo ''Ale stejne si ho chci vzit'', a to bylo hezke zjisteni. Myslim, ze dulezity neni to, jestli se o necem pohadate, nebo jestli te v unavene a litostive nalade, kdy si pokladas otazky o vsem, napadne ''Co kdyz to neni ten pravy'?'', dulezita je ta vnitrni jistota, ktera by tam vzdycky pod vsim ostatnim mela byt. A k tomu, aby clovek mel nejakou 'vnitrni jistotu' musi podle me i znat sam sebe, vedet, co muze od sebe i za par let cekat, a vedet, co v zivote potrebuje ke stesti. Protoze nejistoty podle me dost casto vznikaji z toho, ze clovek dost nezna sam sebe. Pokud se na manzelstvi necitis pripravena, nebo si nejsi uplne jista, tak proste jeste pockej a uvidis :) A zkus si tyhle otazky moc nepokladat, protoze jestli to je ten pravy tak to v nejakou chvili ucitis, a jestli neni, tak to taky v nejakou chvili ucitis.. tak to zatim zkus moc neresit :)
Odpovědět
Koncept "ten pravý" je podle mě hodně špatný a nebezpečný přístup. Pravý je ten, kterého pravým uděláš, je to věc rozhodnutí, že ti ten člověk stojí za celoživotní snahu. Na každém vztahu se musí pracovat, bylo by hrozně snadné si říct "opadla zamilovanost, chci někoho zábavnějšího, takže tohle evidentně nebyl ten pravý." Zbytečně moc vztahů se rozpadá na tom, že žena po x letech manželství "konečně našla toho pravého a tedy první manželství byla chyba". Nežijeme v pohádce, svatba není happy end.
Odpovědět
Článek se načítá
Když to neklapne,tak se rozvedete... Podle mě je všechno v osudu,a pokud ten tvůj není ten pravý,tak jsi s ním proto,že ještě nenadešel čas,abys poznala tu životní lásku. U mě ty vztahy byly taky všelijaký,s bývalým jsme se rozcházeli a zas vraceli,a já byla nervní proč se mnou ten osud tak mává. Ale teď mám chlapa,se kterým to vážně bylo osudové setkání,a kterého si za necelé 2 měsíce beru...
Odpovědět
Profilova fotka
Upřímně? Já na ty "pravé" moc nevěřím. Chceš mít kvalitní vztah a být spokojená? Musíš se snažit. Oba musíte. S žádným "pravým" to samo nepůjde. Manželství (partnerství) je prostě dřina. Každé manželství vydrží spokojené tak dlouho, jak se oba budou snažit;-)
Odpovědět
Profilova fotka
reknu neco za sebe - mela jsem pritele, mela jsem ho rada, zili sme spolu, ale nejak to nebylo ono. Asi kdyby si me chtel vzit, vzala bych si ho... prece jen, po dvou letech vztahu na pul cesty mezi 20tkou a 30tkou... podvedome mi neco chybelo, ale jinak sem si rikala, ze mzu byt rada, ze se mame radi a je nam dobre... ted mam naprosto skveleho chlapa, se kterym jsem vedela hned, ze s nim chci byt... i kdyz to nekdy bylo tezky, rozhodne ne porad pohodovy a skvely ale presto sem vzdycky vedela, ze kdyz to pujde, s timhle bych chtela zustat... jak je psano vys, pokud si takovy otazky klades, mozna to ten pravy neni. Nebo jen nejsi pripravena jeste. Zaklad je v komunikaci a v tom, zda se oba citite stastni, ste si vzajemne oporou, respektujete se. Myslim, ze vnitrne to citime kazda, zda je to pro nas dobra volba nebo ne (minimalne v tom danem obdobi, samo jak to bude za 20 let nikdo nevi) a jen musime umet naslouchat sami sobe. nekdo je vic impulzivni a nekdo vic premysli a premyslet nad tim neni uplne spatne. Spis je otazka, zda nad tim premyslis proto, ze proste to delas porad u vseho nebo proto, ze si fakt nejsi jista a hledas ty duvody, proc ano? rozhodne jak to maji vsichni nic nerika o tom, jak to budes mit ty...
Odpovědět
No, nevím, kolik ti je let, já už nějakou tu zkušenost mám a za sebe říkám, že vůbec pojem "ten pravý" je kravina. Ideální člověk neexistuje, moje teorie spočívá v tom, když najdeš někoho, s kým je ti dobře, přitahuje tě a shodnete se na základních věcech a oba se snažíte, aby to fungovalo, proč hledat někde nějaký mytický ideál... A taky si nemyslím, že když si tuhle otázku kladeš, znamená to nutně, že to není "ten pravý" (když už teda použiju ten pojem). Možná si zkrátka přemýšlivější typ. Nebo si uvědomuješ, že už sis třeba předím párkrát myslela, že je někdo "ten pravý" a ukázalo se, že ses pletla. To je pak jenom přirozené se ptát, jestli se zase náhodou nepleteš... Ale jak už tady psalo více holek - na vztahu je hlavně třeba pracovat a dělat kompromisy. "To pravé" si vytvoříte spolu.
Odpovědět
půl roku být odděleně je už hodně dlouhá doba... Já osobně si neumím představit, že bych si vzala někoho jiného a nechci si představit život bez Peti, takže levý asi nebude :-) ale nikde jsem nad tím nespekulovala, manželství bude přesně takové, jaké si ho sami uděláme a já si ho udělám velmi příjemné, tak čeho se velice bát? :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ptas se, jestli je to ten pravy? Ne, neni a zadny jiny take ne. Tim pravym se stane az vedle tebe! Tze zalezi jen a jen na vas dvou, zda chcete byt ti pravi pro sebe navzajem. .
Odpovědět
Profilova fotka
Mě taky přijde trochu hloupé říkat si : ten pravý. Ale když to spousta holek kolem říká tak pak nad tím přemýšlím. Můj spolužák z dálkového studia mi řekl ,že pořád hledá tu pravou ... řekla jsem mu ,že jestli chce čekat někde do padesáti a říkat si jestli to je ta pravá tak mu přeji mnoho štěstí. Žijeme přeci jen jednou a pokud partnera milujeme tak není co řešit. Ale to je jen můj názor :o) Díky za názory
Odpovědět
Profilova fotka
heh, jistotu nebudes mit nikdy, i ta zdanlive sebedokonalejsi manzelstvi muzou zabrednout do problemu. lidi se meni, meni se prostredi, financni postaveni, politicka situace, vztahy v rodine atd. atd. zda je to ten pravy muzes zodpovedne rict az pote, co jste spolu prozili cely zivot :-D ;-) ale aby to nevyznelo tak pesimisticky, podle me pokud citis, ze ten clovek je Ti oporou i v narocnejsich momentech, budete schopni se tolerovat, zit spolu v jedne domacnosti a mate v zakladnich vecech stejne nazory a taky spolecne cile, na kterych dokazete pracovat (ne jako dva jednotlivci, ale jako team), tak proc si ho nevzit. rekneme si to uprimne, dokonali chlapi neexistuji, jsou jen chlapi vice ci mene snesitelni. :-p
Odpovědět
podle mě milovat nestačí.... myslim si, že by tam měla bejt ta jistota......... já vim že se řekne, že nikdy si nemůžeš bejt 100% jistá...ok. 100% ne, ale 99% jo. prostě pokud se nestane fakt nějakej šílenej průser, víš, že všecko bude ok, že všecko vyřešítre jako lidi, že ty sliby pro vás nejsou jen planý do větru...,myslim to, že si budete věrný, a budete k sobě chovat úctu a co to jde, i lásku. osobně si neumim představit si brát někoho, kdybych si nebyla fakt strašně jistá, že to je on, s kterým chci prostě a zkrátka žít, nýst to dobrý i špatný, vychovávat děti a nakonec i zestárnout a umřít. a ani si nemyslim, že sem tak naivní:) stačí si dobře vybrat a pak to chce samozřejmě chtít...z obou stran.
Odpovědět
@fijonceee taky si myslím, že milovat nestačí...bývalého jsem opravdu milovala, ale život jsem si s ním nedokázala představit, protože byl nespolehlivý a měl jiné špatné vlastnosti, které pro společný spokojený život nejsou moc dobré...pořád jsem doufala, že se změní. Nezměnil. Teď jsem našla někoho, koho miluju a ještě má i ty vlastnosti, které jsou pro život důležité. Jestli je to ten pravý, to zjistím až časem, ale je to ten, se kterým to prostě chci zkusit zjišťovat :)
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem si 100% jistá, že můj nastávající je ten pravý. V těžkých chvílích tu vždy byl pro mně a já pochopila že to je muž u něhož si dokážu představit zbytek života po jeho boku, vím že bude dobrý manžel a otec našich dětí :-). Tobě držím palečky a přeji pevné nervy, buď šťastná! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já myslím,že pokud si jsi svým partnerem skutečně jistá,že je ten pravý,tak si nemusíš klást podobné otázky,pokud si je kladeš,tak pochybuješ. Mě osobně nikdy nenapadlo nad tím nějak přemýšlet,jestli je to ten pravý nebo ne,prostě jsem to cítila a o tom to je :-) a slovy našeho faráře " přece do toho nejdete s tím,že to nevyjde" každý má nějaké chyby,stačí jen najít takové,které ti na něm vadí nejméně :-) taky jsem vždycky chtěla mít jistotu,vzorem mi vždycky byl vztah mých rodičů a chtěla jsem takový taky a narážela jsem na samé blbce.Mamka mi jednou řekla "jistotu nemáš nikdy,ani v manželství,ani po třiceti letech" :-)
Odpovědět
@majdulena 100%-ní jistotu nemá nikdo (i když si to spousta lidí myslí), já se nevdávám z přesvědčení, že spolu budeme až do smrti (život je dlouhý, stát se může cokoliv), ale protože s ním už několik let žiju bez problémů a hádek, jsme do sebe zamilovaní a chceme spolu založit rodinu a snad se poštěstí a vydržíme to spolu až do konce života
Odpovědět
@majdulena podle mě musíš věřit tomu, že je to ten pravý. KDyž tomu věřit nebudeš, asi to nebude mít dlouhého trvání...
Odpovědět
Profilova fotka
myslím že vztahy jsou různé, né každý toho pravého potká a přeci je s tím s kým je šťastný. toho pravého asi potká málokdo. já mám štěstí že jsem ho potkala ač naše seznámení byla jedna velká náhoda. jak tu někdo píše že pochybnosti jsou normální, tak asi jak v jaké míře. já jsem hrozně nerozhodná ve všem kde se rozhodnout mám ale v jedné jediné věci na světě jsem si naprosto jistá (krom rodiny) a to je můj přítel, že je to ten koho chci mít po svém boku a za celou dobu našeho vztahu jsem nikdy nepochybovala. a když vezmu předešlé vztahy tak tam pochybnosti po čase vždycky byli a už dneska spolu nejsme... takže něco na tom asi bude, když člověk pochybuje a zamýšlí se nad tím, asi něco neni úplně ok, ale taky to může být jen stres z toho co bude a tak. co případ to originál, nelze na základě druhých soudit, člověk si to stejnak musí v hlavě urovnat sám ;-)
Odpovědět
Víte kdy si budeme 100 % jisté,zda jsme si vzaly ty pravé? Za takových 50 let,až budeme jako stařenky sedět v nějakém útulném křesílku,na nohách bačkory,a v ruce šálek horkého čaje...Až budeme mít prožitý celý život,v kterém je mnoha těžkých zkoušek,pak teprv budem vědět,jestli ten náš manžílek byl tím pravým. A to že se se svým protějškem občas pohádáme,neznamená ještě že není tím pravým.
Odpovědět
Profilova fotka
Asi to moc hrotím :o) Měla bych si říct : Je hodný, miluje mě, stará se o mě, chce být jen a jen se mnou, možná si mě bude chtít vzít - totéž platí i z mé strany. Tak proč přemýšlet nad tím jestli je ten pravý? Když by to nevyšlo tak by to prostě nevyšlo. Život by šel přeci dál, ne? Co myslíte?
Odpovědět
Já mám svatbu příští týden a taky jsem si občas kladla otázky zda je to ten pravý , s kterým chci strávit zbytek života.... odůvodnila jsem si to jak logicky - jeden z důvodu pro mě byl, že je to muž, který se o mně postará , kdybych ztratila práci , postará se o mě a o děti, až budu na mateřské, nebudeme strádat, máme výborné rodinné vztahy , po nepodařeném vztahu, mé sestry, vidím jak moc je strašně důležité jakou má partner rodinu ! ...to je pro mne taky důležité! a další x věcí proč s ním chci být a miluji ho ! Ale i když si budeš 100% jistá, že si ho vzít chceš, nebudeš mít pochyby , tak to neznamená ještě štastné manželství a naopak . Pochyby jsou normální ! a zub času ukáže, co bylo správné.
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?