Pochyby???

Profilova fotka
Ahoj holky, vždycky jsem si prala byt moc nevěsta vdát se, však to znáte. Před dvěma měsíci mě přítel po dvouletém vztahu a našem společném ročním prckovi pozadal o ru ku. Byla jsem šťastná. Po včerejší svatbě jsem na pochybách. Nevím proc se to ve mě bije. Mela jste to taky některa? Svatba je až za 10 měsíců a mě přepadli pochyby. Miluji ho ale poslední dny to skřípe jen kvůli maličkostem ale i tak nejsem si jista zda je to ten krok co ted chci. Meli jste to některa? Nebo jsem ja jedena koza co se ted momentálně na svatbu netěši? :-(
Odpovědět
Nechci být zlá, ale nemyslíš, že když už spolu máte dítě, je na pochybnosti příliš pozdě? Rodinu už jste spolu založili, ať jste manželé nebo ne, takže moc nechápu, o čem teď pochybuješ.
Odpovědět
Profilova fotka
Nejste jediná. Taky to tak mám, ale uklidňuji se tím, že je to přirozené. Vím, že ji miluji a chci s ní strávit život, přesto člověk si po zásnubách tak nějak začne víc uvědomovat, co vše to obnáší, celý zbytek života, celá budoucnost a všímat si (mnohdy až příliš) detailů, řešit, rozebírat v hlavě... Zkuste si shromáždit to dobré versus to špatné v hlavě, zesumarizovat a zjistit, čeho je víc a co je důležitější. Hlavně klid. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@morrighan přesně tak. Děkuji za pochopení. :-) asi jen chvilkova slabost a zas to přejde :-)
Odpovědět
Taky jsem to měla podobně, občas jsem si říkala, že na to kašlu a budu sama. Ale pak se uklidním, uvědomím si, že mám úžasného chlapa a jeho negativa dokážu zvládnout. Na lásce a vztahu je potřeba pracovat celý život a on mi za to stojí :)
Odpovědět
Profilova fotka
To je zvláštní. Jako kdyby dítě bylo menší závazek než svatba.
Odpovědět
Mela jsem to stejne. Mame pres rok prcka a jsme spolu neco malo pres 3 roky. Svatba za necely mesic. Jeste minuly tyden jsem byla na pochybach. Ikdyz nebyly to uplne pochyby...proste clovek si uvedomi, ze je to dost velky krok, coz je dite taky, ale tohle je proste asi normalni.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak my byly zasnoubené téměř rok a za celou dobu jsem neměla ani jednu pochybnost. Dnes máme jeden den po svatbě a cítím se nádherně. ❤️ Pokud bych měla pochybnosti, nešla bych do uzavření manželství... Ale může v tom třeba být i nějaký předstres, každopádně tohle vůbec neznám...
Odpovědět
Profilova fotka
Děkuji všem. Doma jsme si popovídali a spis než pochyby trosku stres ze svatby. Vyřizování a vše kolem. Partner to nechal jen na mě a čeká nás větší svatba tak mě přepadl spíše stres. Slíbil že pomůže. Jsem hned klidnější. Děkuji za všechny reakce!
Odpovědět
@wewi87 vůbec se nestresuj :) máš dost času na vše, ten pocit, že nic nemáš a nestíháš nakonec vystřídá ten, že je všechno zařízeno a v pohodě. :) stejně je nejdůležitější, abyste oba ve správný čas byli spolu na tom správném místě a řekli ano. :) zbytek je jen krásný bonus navíc :) držím palce!
Odpovědět
Je to tezke, rocni prcek da vztahu casto dost zabrat a jestli je to u vas stejne jako u nas, pak to chapu. Clovek je unaveny a rozcili ho pak casto i malickosti. Prijde mi to uplne normalni, takze bych byla v klidu :-)
Odpovědět
Holky, já jsem byla na pochybách po tom zasnoubení. Nebo pochyby, spíš takový zvláštní pocity. Mým chlapem jsem si jistá, je skvělej. Ale pocity jakože jiný jméno, co na to okolí, budu vdaná paní (přijdu si pak staře?) a podobný blbosti. Samozřejmě se mi to rozleželo v hlavě a už je to dobrý :-)
Odpovědět
Profilova fotka
:-) máme 15 dní do svatby a poslednich pár dní jsme téměř každý den lehce ,,v sobě". Já mám problém s tím, že já mám ráda vše pintlich a když je potřeba něco zařídit, tak to dělám hned a ne na poslední chvíli. Bohužel, můj nastávající je pravý opak. Čím víc se blíží svatba, tím víc se toho valí a už jsem si i říkala, jestli mě zkouší (mám pocit, že je čím dál pomalejší a laxnější) a jak s touto jeho vlastností dokážu žít celý život, když mi neskutečně pije krev... Vždy když mě tohle napadne, začnu si přehrávat v hlavě co jsme spolu zažili, to hezké i špatné a uvědomím si, že tohle uvažování je prostě jen můj předsvatební stres... Protože se za mě vždy postavil a byl mi neskutečnou oporou, když jsme třeba před pár měsíci přišli o miminko. Nechtěla bych to zažívat s nikým jiným... A že ho svatba a její plánování až tak nebere? Jde mu jen o to, abychom byli spolu...
Odpovědět
Článek se načítá
Diskuse pokračuje po 2 měsících
Profilova fotka
Když se to ve mně tak divně sevře, tak si opakuji 3 věci: 1) Člověk se má brát z lásky, rozvádět z rozumu. 2) Není nic špatného na tom se ve slušnosti rozvést. A hlavně 3) Činí mě šťastnou! A mám rozhodnuto hned :) Jdu do toho!
Odpovědět
Profilova fotka
@romikkeiko Jo a ještě mě dohání k šílenství zrovna tak akorát. :D
Odpovědět
Já bych teda neřekla, že pochybnosti o člověku, se kterým bych měla strávit zbytek života je v pořádku. Totiž nezažila jsem to, tak to asi nemůžu posoudit, ale osobně bych pak do toho teda nikdy nešla, kdybych měla závažné pochybnosti.
Odpovědět
Profilova fotka
A nikdo z vás neměl pochybnosti sám o sobě? Že třeba nebudete dobrá matka atd? Já si myslím, že to má občas každý, otázka je, jak jsou závažné.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?