Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Nevím, zda vydržet ...

Profilova fotka
Píši sem neb asi doufám, že mě povzbudíte a poradíte, že vše je vlastně správně a má to tak být a já mám být trpělivá...o co jde, jsem s přítelem 8 let je nám oběma skoro 33let. Od začátku vztahu, když jsme byli zamilovaní se mě přítel neustále ptal, zda si ho někdy vezmu, odpovídala jsem vždy, že ano samozřejmě. První 2 roky jsme měli hezké, neustále jsme někde cestovali, jezdili na motorce, řešili problémy (typu kdy se ke mě nastěhuje, co bude dál atd.) pak mu zemřel tatínek a jako jedináček s žárlivou maminkou bylo vše horší. Ustáli jsme to, po dalších 18ti měsících se ke mě nastěhoval a pokračovali jsme vesele dál (i když s tchýní to bylo peklo a je dál). Pak přišla otázka svatba a děti. Svatba, že někdy bude, děti, že zatím nechce. Bohužel, můj zdravotní stav sehrál svou roli a bylo mi doporučeno otěhotnět co nejdříve, Zjistili jsme, že chyba s otěhotněním bude i na přítelově straně, podstoupili jsme vyšetření a jinak než uměle děti mít nebudeme. Začal koloběh, já aplikace injekcí ke stimulaci, po odběru vajíček zdravotní potíže, opět injekce, embrijka zamrazit a čekat, až bude vhodná chvíle. Dočkali jsme se a máme krásná dvojčátka. Po porodu opět zdravotní komplikace - nezemřela jsem doma jen díky včasnému zásahu mé maminky, která byla zrovna u mě a postarala se. Další aplikace injekcí. To je na jiné téma, ale předpokládala jsem, že si mě přítel za to všechno co jsem zažila a více méně musela projít bude víc vážit, ocení to alespoň maličkostí (slovem, kytkou, šperkem nebo tak něco - no prostě nic ani za porod kytka nebyla, no...) ale co se holky narodily, mluvil o svatbě dost často, nikdy ale vyloženě žádost nepřišla, pořad to bylo dokola, až budou holky větší, až začnou chodit, aby si to užily atd. Před 2 lety nám nabídli k odprodeji náš byt 1+1, byt se nám podařilo odkoupit bez hypotéky - vlastně díky spořivosti mého přítele, já se na nákupu nepodílela, neměla jsem z čeho (před nynějším přítelem jsme žila s jiným a ten jen parazitoval, takže jsem neměla žádné finanční rezervy) a s půjčkou nesouhlasil. Postupně jsme začali zjišťovat, že tady vážně nemůžeme bydlet napořád a začal koloběh co dál. Byt či stavba domku? Po reálných úvahách jsme se rozhodli postavit malý domek za Prahou. Takže nyní stavíme a vše je nějak v pr.... Otázka svatby v tuto chvíli je samozřejmě nereálná, máme hypotéku na dům, ale z přítele prostě najednou lezou jen věty, že ženit se nebude, že jsou jiné priority (samozřejmě, že jsou) ,ale já už z něho bohužel necítím lásku, vše se točí jen kolem něho, dětí, jeho maminky a stavby. Já jsem úplně mimo. Svátky, narozeniny, výročí prostě pro mě neexistují. Na tchýni se ale nikdy nezapomene. Snad to jak to píšu nezní sobecky, ale mě opravdu stačí málo ke štěstí a on to ví, bohužel stále více poslouchám, že jsem nevděčná, nespokojená atd. Začínám v něm vidět jeho tatínka - tedy jak vždycky říká tchýně, že byl škudlil, že jí nikdy nic nekoupil, na dítě jí nedával (to náš případ není - finance své i jeho mám pod palcem já, starám se o vše, děti, aby měli všechno v pořádku, domácnost, aby bylo vše ok, do práce chodím stejně jako on a já ho chválím, že je úžasný, jak všechno zvládá - stavbu, práci, vedlejšku ale od něho nikdy neslyším nic. Jsem v klidu, ale pak vždy přijde nějaká kamarádku s tím, že se bude vdávat a mě je najednou úzko. Mám totiž pocit, že žádná z nich se nesnaží, tak jako já, o všechno jsem musela vždycky bojovat, abych něco dokázala a v příteli jsem měla vždycky oporu, teď už to tak necítím. Dokonce už přišel párkrát s tím, že se rozejdeme, že to nemá cenu. Nevím, kde dělám chybu, ale i přesto všechno co máme teď za starosti, se o vztah musí pečovat nebo ne? Omlouvám se za román, ale dost Vás tady řeší jistě podobné věci a na mě to dnes nějak padlo :-) .
Odpovědět
@koffen Co jsem docetla tvuj pribeh,tak mi te je lito,urcite to nemas jednoduchy. S tou tchyni to znam,moje svatky a narozky se neresi,ale jak ma neco tchyne,tak porad posloucham co ji koupime...To je bohuzel tak kdyz je jedinacek,a nebo kdyz chlap vyrustal jen s mamkou. Oni maji pocit ze jsou za matku zodpovedni nebo co...ale ted k tomu vetsimu problemu...to ze mate hypoteku neznamena ze se nemuzete vzit,pokud nechcete buhvijak velkou a drahou svatbu. Bude problem v tom jak jste spolu dlouho,meli jste se vzit jeste v dobe kdy jste byli zamilovani,z mnoha pribehu ze sveho okoli vim,ze partneri kteri jsou spolu vic jak tri roky,zacnou uvazovat nad tim ze proc by se vubec brali,kdyz to funguje na psi knizku,v mnoha pripadech takova mnoholeta souziti konci stejne rozchodem. A kdyz tvuj pritel prichazi se slovem rozchod,tak to je asi vicemene jasny. Nejhorsi je ze mate dve deti...a jak to tak ctu,prijde mi ze si te pritel nevazi. Nebud smutna a vem to tak,ze kdyz se rozejdete,najde se pro tebe jinde ten pan pravy,ktery si te bude vazit,bude te mit rad,a jeste te bude prosit aby ses stala jeho nevestou. Drzim ti palecky at vse dopadne tak,abys byla stastna.
Odpovědět
Profilova fotka
@koffen Já zastávám názor, že o vztah se musí pečovat a aby byl úspěšný, musí jej budovat oba dva. Každá z nás si zaslouží být šťastná a pokud nejsi, najde se určitě někdo, kdo si tě bude víc vážit. Žijeme přeci jen jednou :-)
Odpovědět
To je moc smutné. Co vlastně manželovi ve vašem vztahu vadi, chybí, mluvili jste spolu o tom?
Odpovědět
Tohle je těžká situace, nějak mě nenapadá, co s tím nebo co za tím je. Snad jen, zkoušela jsi si s mužem promluvit? O svatbě, o tom, jak se cítíš nemilovana, bez opory? Prostě na rovinu říct, co te trápí a co bys chtěla. Dál mě napadá, jak jste na tom finančně? Vychází vám hypoteka, jak to snáší muž? Podle tvého textu mám pocit, že i tvůj muž není šťastný, máš představu proč? Jak spolu komunikujete? @88renca88 rozhodně nesouhlasím s tím, že by to bylo v délce toho vztahu. Nemůžeš vědět, jak by na tom byli, kdyby se vzali už dřív, třeba úplně stejně. Ona svatba totiž vztah nemění, nemění ani jeho vývoj. Jsou prostě lidí, kteří se po dlouhodobém vztahu rozejdou nebo rozvedou, konci to bez ohledu na to, zda se brali nebo ne.
Odpovědět
Profilova fotka
@radkaja Nějak nevím pořádně, co mu chybí. Mluvili jsme o tom několikrát, vlastně skoro vždy, když právě přišla nějaká ta kamarádka, že bude nevěstou :-) . Je fakt, že i on si stěžuje, že se o něj už nestarám. Snažím se ale. Obejmu ho, řeknu, že je mi s ním dobře, ale očekávám to i od něj. Mám prostě pocit, že on už to nemá chuť dávat najevo. Dříve jsem slýchávala, že je rád, že mě má, občas i poděkoval, hlavně pokud se pomoc týkala jeho matky. Po Vánocích, když byla s námi (a je každý rok na Štědrý den) mi děkoval, že jsem to všechno zvládla, připravila. Teď už je prostě vše samozřejmé. On prostě maká, staví a já mám asi být za to všechno jen vděčná a nic nechtít. Nevím prostě co dál.
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenkakaca jj zkoušela, ale vždy to dopadne stejně, bez odpovědí, že to tak není co říkám a blablabla. Je to z určité části, to máš pravdu, stresem z hypotéky, ale zvládáme to s přehledem. I za mé mateřské a rodičovské jsme to dávali v klidu. Teď i ušetřím, když chodím do práce. Dům je velký problém, to uznávám. Spíš to byl můj sen, oni mají chalupu, ale tu obývá převážně právě tchýně, takže to pro mě není nic, jen víkendové nicnedělání a to mě nebaví, nerada tam jezdí, je to pro mě ztráta času, ale i to jsem vždycky překousla i když bych raději trávila čas se svou rodinou. Komunikujeme tak nějak normálně, ale jsme si bohužel hodně podobní povahově, takže kolikrát přesně vím, co ho zrovna žere a on mě. Ale i tak nerozumím tomu, proč najednou tak otočil....
Odpovědět
Profilova fotka
Jinak holky moc vám děkuji za komentáře, čekala jsem spíš, že mě budete odsuzovat, že jsem nevděčná, co by za to jiné daly atd....díky moc :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@koffen Myslím. že jsou to hlavně nervy ze stavby domu, mám okolo sebe bohužel dost párů, které to odnesli i rozvodem :-( Tak snad až bude hotovo, tak bude líp, moc držím pěsti!
Odpovědět
Víš, někdy je přílišná snaha až na škodu.. Podle mýho to teď už není tebou, ale prostě muž už necítí lásku k tobě. Neřeš teď svatbu, ale záchranu partnerství. Co takhle si dát vínko a fakt si promluvit o tom, co k tobě cítí a proč už to není jako dřív? Zkus se taky víc věnovat sama sobě :-).
Odpovědět
Profilova fotka
Je úžasné, že pořád chceš vztah zachránit a hned neutíkáš, neměníš. Ale očividně v tom vztahu se hodně trápíš. Vem to za jiný konec. Už o svatbě nepovídej, neřeš to takhle před ním. Tím mu akorát ukazuješ, že tvou lásku má jistou. A to je ta chyba. Vztah ano, láska ano. Ale jistota? Musíš ji mít taky. Ne jen on. Jsou to maličkosti. Ale tvůj přítel musí nabýt pocitu, že je pro něj čest, že ho miluješ a on tebe. Že jsi schopná se o sebe postarat sama. A zvládnout vše sama. Mám naštěstí zlatého přítele, za půl roku se bereme. Jenže i přes to občas potřebuje ukázat, že nejsem samozřejmost. :-) Zkus nad tím popřemýšlet, zjistit co na něj platí. A hlavně. Ty buď v klidu, rozmysli co chceš. A pak se pusť do boje za své štěstí ;-)
Odpovědět
Myslím, že je toho najednou moc nového. Děti, stavba domu,...všechno jsou to dost stresové záležitosti, které se vztahem, ať je sebepevnější, mohou nějak zahýbat. Nevzdávala bych to! Dál o tom hodně mluvte, říkej mu, co ti vadí. Snažte se spolu najít řešení, určitě mu nejsi lhostejná a má tě rád, třeba jen prostě kvůli všem starostem najednou necítí jako důležité ti to říkat - třeba mu připadá, že ti to dává najevo, že pro vás staví dům apod. Vždycky můžete zkusit nějakou partnerskou poradnu. Přeji ti, ať to dobře dopadne :-)
Odpovědět
@koffen Ja si taky rikam, jestli ty se nesnazis az prilis a on to z tebe citi? Jako ze pokud ty se porad snazis mu opakovat, ze ho mas rada, objimat ho, ujistovat ho, ze z tve strany je vse ok.. atd.. a prolinat to tou frustraci, kdyz ty neslysis to same od nej, tak on pak muze byt z tohohle podrazdeny, ze se mu nedari davat ti najevo lasku tak, jak bys potrebovala a zaroven mu neco vycitas.. Nevim. Zkusila bych se mozna chvili vykaslat na projevy lasky z tve strany a spis se s nim bavila jako s rovnocennym partnerem ohledne cehokoli, co se zrovna deje. Zkuste si spolu pustit vecer nejaky film a otevrit si lahev vina, kdyz deti usnou, obcas to jsou prave takovehle malickosti, ktere ten vztah upevni. Nevim, jestli znas knizku ''pet jazyku lasky''? To muze byt docela uzitecne. My jsme s manzelem takhle zjistili, jak vnima lasku ten druhy - ze treba pro me jsou dulezite slovni projevy lasky a fyzicky kontakt, a pro nej zase naopak ciny, napr., ze mu uvarim caj, neco mu donesu, uklidim.. atd.. a nejaky objimani, hlazeni a slovni ''miluju te'' moc neresi a nepotrebuje to ode me tak casto. Treba me by ani nenapadlo, ze bych dostala kytku za porod, ale pokud je pro tebe dulezite dostavat male pozornosti a darky a on ti dava najevo lasku jinak (treba praci na domu), tak ty z nej tu lasku nebudes citit a on bude frustrovany, protoze bude mit pocit, ze se ti snazi lasku davat necim najevo a ty ji nevnimas.. a plati to i naopak. Drzim palce a verim, ze to ustojite :)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Na jednu stranu z tveho prispevku citim, ze je tvůj pritel vlastne skvely chlap, zodpovedny, pracovity, asi i k dceram s chova hezky a stara se... na druhou stranu vůbec nechapu proc jako prisel s tim, ze byste se mohli rozejit..ale tak ci onak mam pocit, ze nemá moc smysl resit jeho, ale spis tebe.. ted to neber spatne a mozna se naprosto mylim, ale neprestala sis během toho vseho cim jste si prosli vazit tak trochu sama sebe? delat sama sobe radost, tesit se az i sobecky z věci, které mas ty rada bez delani kompromisu kvuli ostatním.. mne to trochu prijde, ze cekas uznani od ostatních ačkoliv ho ani sama sobe nedoprejes, cekas ze pritel pro tebe bude delat hezke věci, ale sama si nicim radost neudelas.. zacni s tim sama, kup si něco hezkého pro radost a rekni chlapovi, ze sis to koupila k narozeninam sama, nauc se znovu sama radovat ze života a byt spokojena pak třeba i ten chlap najednou uvidi, ze to je ta pozitivni stastna sebevedoma zenska, kterou jsem chtěl za manželku..a když ho to netrkne tak co, ty uz na tom budes tak, ze se budes citit skvele i bez nej.. (jak jsem psala, mozna jsem uplne mimo, ale nas vztah se do podobne faze jakou popisuješ, před lety dostal, spolecne jsme nedokazali vyresit nic a dlouho se v tom placali, pak se pritel odstehoval a mne to nakoplo, starala jsem se o svoje stesti a ono to vyresilo mnohem vic, nas vztah je od te doby pevnejsi a oba jsme v nem hlavne mnohem stastnejsi)
Odpovědět
Hm, je těžké, asi nikdo přesně nemůžeme vědět, co mezi vámi je, resp. jak psaly holky výše, proč přišel s tím, že se rozejdete nevíme. Ale obecně, možná, že to bere tak, že máte děti, stavíte dům tak je to vlastně manželství a možná je unavený z práce kolem domu, vlastní práce, dětí, že prostě nemá sílu ani chuť tohle řešit....nevím. Ono je jasné, že situace kdy stavíte je náročná a řekla bych, že úplně k pohodě a představbě svatby nepřispívá, njesou na to myšlenky. Já bych v tomto netlačila...počkala bych až se dosatví, vše uklidní, nastolí nová pohoda a pak...sama si řekni, vážně bys teď chtěla svatbu? Myslím, že ne. Možná to vypadá, že se pořád na něco vymlouvá - až vyrostou holky, až to ale neřekla bych že to tak je... Co se týče ostatního přístupu, myslím, že asi tě cítí jako jistotu, vše zmíkneš, o vše se postaráš...prostě sis vybudovala pozici superženy a ačkoliv někdy je člověk an sebe pyšný, mnohdy se to nevyplatí neboť se počítá s tím, že za každých okolností vše zmákneš. Ne, že by si tě nevážil ale asi to bere už jako standard. Zkus někdy upozornit an to co zvládáš ty, někdy třebas něco "nezvládni" schválně...prostě aby vše neměl tak jisté. Podle mě je jen unavený a dočasně bez života. Vím, že tě to trápí ale zkus to tak neřešit, fakt mysím, že to ej jen náročností situace.. cítí velkou zodpovědnost za vás, dům apod. jasně,že ty ji neseš taky ale chlapi v tomto jsou asi trošku citlivější a mají strach, že selžou. Tím nechci říct, abys mu pořád říkala, jak je skvělý...neříkej nic, ber to co dělá jako samozřejmost když bere on to, co děláš ty. A poradím ti ještě jedu věc, aby viděl, že toho taky máš dost, občas buď malá herečka, nejlépe v situacích, kdy tobě samotné přijde, že třebas přehání on...aby si nemyslel, že jsi tak silná (protože samozřejmě, že máš taky své slabé chvilky a obavy ale moc se snažíš vše mít dokonalé, udělat zázemíčko apod.) A co se týče tchýně...opět, tak jak s echová on k ní, přistupuj ke svým rodiům. Tím chci říct, pokud se jede třebas za ní na chatu -ok, ale pak s ejede k vaším. pěkně fiftyfifty:-)
Odpovědět
Profilova fotka
Taky mi příjde, že se snažíš až moc.. Já se v bývalém vztahu snažila jka blázen - vařit, uklízet, postarat se.. partner to bral, že to je úděl ženy, přitom jsem vždy byla spíš bordelář, nerada vařím atd :-) Po osmiletém vztahu bez svatby se to pokazilo nenávratně, láska nevydržela... Ted mám partnera a naopak - vůbec na něm nevisím, nesnažím se doma jen uklízet a vařit, ale snažíme se jen aby byla dopma pohoda, láska, klid.. a je jedno jestli je uvařeno, nebo ne... Zásnuby po roce a půl. Myslím, že dlouhodobé vztahy bez svatby nevydrží.. u mě to bylo hlavně nespokojeností z toho, že holky kolem se mi vdávaly a já trubka seděla v 8letém vztahu a svatba v nedohlednu.. byla jsem měkká ho opustit, myslela jsme že po těch letech už spolu prostě zůstaneme a vůbec nevím proč... Každopádně jste prošvihli tu svatbu z velké lásky.. mohli jste se vzít se svědky sami bez finančních výdajů.. s dětmi je to těžší, promluvte si, ale pokud cítíš, že to nemá cenu, netrap se s ním, ani kvůli dětem.. uteče ti život a budeš jednou litovat... z promluvy s ním poznáš co cítí, ujasníš si co cítíš ty... neboj se toho že by chtěl konec..
Odpovědět
@koffen já se zeptám akorát na jednu věc, psala jsi, že se chtěl tvůj přítel už několikrát rozejít Jak to odůvodnil a proč to podle něj nemá cenu? Nějak z toho nechápu, co měl za problém.
Odpovědět
Profilova fotka
@alen_ka Máte pravdu všechny a díky za Vaše slova. Ano asi se snažím, moc, vždycky jsem bojovala, o všechno. Takže to tak nějak asi mám v sobě. Jinak proč se chtěl rozejít, vždycky po hádce on prostě nechce nikdy nic řešit, o ničem mluvit v tu chvíli. Štve ho, že je na všechno co se týká domu sám. Já neřeším technické věci, nechápu to, on už má nějaký přehled, já prostě řeším jiné věci, ale podstatné ohledně domu ano...No nechápu ho někdy vůbec :-)
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?