Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Nemůžu se na sebe ani podívat

Ahoj holky. Jak začít... Potřebuju zkrátka asi pohled z vnějšku... hnusím se sama sobě... S partnerem jsem 7 let - od našich 17. Náš vztah je to nejlepší, co mi život kdy přinesl - rok před tím, než jsme se seznámili, nás opustil můj tatínek a já jsem vždycky věřila a věřím, že mi mého přítele seslal někdo ze shora jako , jako "náplat na bolístku" a jako někoho, kdo se mnou bude pokračovat mým životem. Cit, který k němu chovám, je to nejryzejší, co v sobě mám a věřím, že u něj je to stejně - za 7 let jsem se na nikoho jiného ani nepodívala, důvěra a věrnost je mi vším. Není dne, abych si neuvědomila, jaké štěstí mám, že jsem ho poznala. A teď k samotnému mému trápení. Po 3 letech vztahu jsme ukončili střední školu a šli do Prahy na vysokou. Já si představovala společné bydlení, partner to viděl tehdy jinak - chtěl, abych mu dala nějaký čas, kdy zkusí bydlet sám na koleji, chtěl se osamostanit, věnovat se škole a zkusit zkrátka ten pravý studentský život. Neustále opakoval, že chce se mnou strávit celý život, ať mu dopřeju nějakého času na koleji, aby se posunul dál (osamostatnit se od rodičů atd.) a teprve potom, že může posunout náš vztah - chtěl si zkrátka zkusit bydlet sám. Má nehdejší chyba? Vyložila jsem si to tak, že partner po 3 letech zkrátka vztah posunout dál nechce a vlastně mu dala ulimátum (přijdu si, že jsem tehdy neměla rozum v pořádku). Šli jsme tedy bydlet společně, nutno dodat, že parner mi tehdy řekl, že jen kvůli tomu, že jsem pro něj vším a nechtěl by mě ztratit (už tady jsem k odsouzení, že?). Bydlení krásné - až do loňska. Před rokem parnterovi došly našetřené peníze a jelikož ho rodiče nemohou příliš podporovat a společné bydlení v Praze není finančně úplně levné, z brigády se musel přeorietovat na práci na poloviční úvazek. Studuje opravdu hodně těžký obor, nejvyhlášenější na katadře a k tomu je neustále v práci - chodívá domů i kolem 10hod večer a do 3 do rána se učí. A tak každý den dokola. Poslední rok to vypadá tak, že se skoro vůbec nevidíme, partner padá na pusu únavou, nic ho nebaví, je unavený a podrážděný. Když přijde domů, místo toho aby si oddychl, ještě jde umýt nádobí nebo poklidit (já sama chodím do školy, do práce a na praxi, nestíhám, i když se snažím o celý byt pečovat sama - ale ano přiznávám, potřebuju mít naklizeno - což bere oběma taky dost času). Za poslední rok hrozně přibral, neboť vždy sportoval ale to teď nestíhá (je to to poslední, co by mi vadilo, ale on je z toho samozřejmě špatný), nic pořádně nezvládá, každý den lítá mezi školou a prací, kterou si každý den stejně bere ještě po nocích domů, školu i práci dělá vlastně na půl, minulé zkouškové nezvládl, usíná ve škole na přednáškách a vidím na něm, jak je nešťastný. A to je pro mě to nejtěžší, co může být. Je nešťastný kvůli mě. Kvůli tomu, jak jsem se před lety rozhodla - jít na kolej, nikdy by v této finanční situaci nebyl. Nezasloužím si ho. Je to ten nejlepší chlap, co si jen holka může představit. A já z veselého kluka s radostí ze života udělala unavenou trosku, kterou nebaví život. Hnusím se sama sobě, lituju toho, co jsem z něj udělala, přestože s nejlepším úmyslem posunout náš vztah po 3 letech dál. Nevím, jestli byl někdo v takovéto situaci, ale mám pocit, že partner dřív či později zkolabuje. Co dělat? Nenapadá mě východisko. Zbývá rok školy (možná 2, minulé zkouškové opravdu nedopadlo dobře) a já si myslím, že další rok už ani jeden nezvládneme. Přestěhovat se do levnějšího? Levnější byt už ani sehnat nejde, spolubydlení bylo poslední 3 roky a s chutí jsme utekli a na kolej nás s naším zvířectvem nevezmou. Prosím, jen do mě... udělala jsem chybu a teď se každý den dívám, jak člověk, který je mi na světě nejbližší, se trápí. Přijdu si, že už nemůžu dál - život mě nabaví, to, co jsme 7 let budovali se hroutí a můžu za to já. Asi jsem se potřebovala jen vypovídat a ať už mi na to řeknete cokoli, pomůže mi to třeba otevřít oči a pochopit, co dál...
Odpovědět
1
2
Nevím, v jakém městě bydíte, ale v Praze jsou ceny pronájmu garsonky a pronájem pokoje na koleji takřka srovnatelné. Vím, že v Praze je pokoj pro dvě osoby na koleji za 6-8 tisíc. Garsonka se dá najít za 7 tis. plus energie... Jinak bych ho zase tak nepodceňovala. Říkáš, že je nešťastný kvůli tobě. Ale on je dospělý, dobrovolně si vybral situaci, ve které nyní je. Takže si nesypej popel na hlavu. Pokud chcete náklady fakt srazit co nejvíc dolů, tak pak tedy ta kolej, např. na Tróji měli lidi i psa, takže nějaké zvířectvo by vám povolili. Nebo to spolubydlení, ideál to není, ale když nejsou peníze, nezbyde než se na ten rok dva prostě překonat. Ostatně i na koleji sdílíte kuchyňku a sociálky s jinými. Pracovat na poloviční úvazek (tj. 20 hodin týdně) a ještě studovat není prdel, ale dělá to tak většina lidí, které znám (snad jen medici ne). Já sama jsem takto pracovala, protože rodiče mě nemohli moc podporovat. Manžel také. Vždyt ve škole nejsi celý den, výuka bývá třeba tři celé čisté dny a zbytek se dá pracovat a učit do aleluja, včetně víkendů. Nerozumím tomu, proč by člověk v takovém režimu měl zanedbávat spánek (mimo zkouškové, to je jasný, taky jsem proučila pár noc).
Odpovědět
Ať to vypadá jak chce, nemyslím si, že by sis měla vaši současnou situaci vyčítat. Kdyby se tehdy rozhodl bydlet sám, kdoví jak byste dopadli, možná byste se rozešli a oba byste teď byli nešťastní. Každá situace se dá řešit - ať už jiným bydlením, přibráním spolubydlícího, dočasné odstavení zvířectva k příbuzným a nastoupení na kolej... Ber to jako první pořádkou zkoušku vašeho vztahu. Něco jiného by bylo, pokud by tě z nastalé situace partner vinil. Jestli ale ne a jinak vám všechno klape, buďte rádi, že máte jeden druhého a nad problém si spolu zkuste sednout. Řekni mu, jak se cítíš a že si myslíš, že za to trochu můžeš. Možná to hned nevyřešíte, ale snaha se taky moc cení a dokáže hodně nakopnout:)
Odpovědět
řekni partnerovi přesně to, co jsi tady napsala...a domluvte se jak dál, spolu se dohodněte na řešení...
Odpovědět
Ještě tedy poznámka - proč, když je partner tak unavený se na to nevykašle a holt tedy jednou neuklidí? Proč se učí každý den? Nikdo kromě mediků (a ani ti ne) se neučí každý denv semestru. To aspiruje na červený diplom? A trochu mě zaráží tvůj styl, jak o něm píšeš, pardon, ale zní to maličkato nevyzrále - partner je to nejlepší, co mě potkalo, hnusím se sama sobě, nezasloužím si ho, nejlepší chlap, kterýho holka může mít....tak jestli jste dva dospělí zralí lidé, tak si o tom prostě promluvte a najděte řešení. Ty ale hledáš automaticky řešení i za něj.
Odpovědět
Nevím, asi by jste měli porozmýšlet, jak ušetřit finance, aby jste nemuseli tolik při škole pracovat. Tedy asi najít levnější bydlení. Já se vtom moc neorientuji, ale není možnost bydlet na kolejích spolu? Prostě se budete muset nějak uskrovnit. Neměla by ses ale tak odsuzovat, prostě jsi tehdy dobře neporozuměla tomu co partner cítí a bála ses, že o tebe nestojí.
Odpovědět
Profilova fotka
vsechno se da nejak vyresit. nemuzete treba dostudovat distancne (oba nebo aspon jeden z vas)? ja pracovala na plny uvazek (s tim, ze jsem mela se zamestnavatelem dohodnuto uvolnovani aspon nektere patky na prednasky a samozrejme na zkousky), platila si najem, skolne (druha VS), veskere vydaje, letenky, dovolenou kazdy rok - a jeste jsem dost usetrila.. na uklizeni se vykasli, to neni zivotne dulezite ;-) ted reste priority. davat vinu tomu ci onomu nema smysl, je potreba spis premyslet, jak situaci zlepsit.
Odpovědět
Profilova fotka
No nevím, studovala jsem medicínu na 1. LF v Praze (s vyznamenáním), do toho jsem pracovala pro farmaceutickou firmu jako project manažer, měla přítele i byt (v Praze) a rozhodně jsem měla i čas na zábavu. I jako medik jsem se učila prakticky jen o zkouškovém (kdy jsem teda ale nedělala projekty do práce), jinak jsem věnovala víc času práci. Vydělala jsem peníze, na vyskakování to nebylo, ale nouzi jsem opravdu neměla. Přítel taky studovat, takže byt jsem platila z větší části já. Do vaší situace nevidím, ale neumím si moc představit, jakou školu a jakou práci dělá, že je takhle vyřízenej. Výška je vcelku v pohodě, troufám si říct, že to umím po 6 letech medicíny vážně posoudit :). A docela mě zaráží tvůj nekritický pohled na něj, vždycky mi něco vnitřně nesedí, když je někdo takhle "krasopisný", nebo někdo o někom takhle smýšlí...
Odpovědět
Nedělá náhodou architekturu? Pak bych to chápala... Taky bych se zkusila porozhlédnout po levnějším bytě. Třeba na okraji Prahy (Uhříněves, Kolovraty,..) s nějakým spolubydlícím..to by šlo. Každopádně se mi zdá, že je teď zkouškové, není? Protože jestli jo, nech rozhodování do července a uvidíte to v uplně jiných barvách ;-) Být na vejšce, chodit do práce, mít vlastní domácnost a o zkouškovém (nebo těsně před ním) se nehroutit?? :-D ...bude líp:-) A jak píšou ostatní, hlavně se o tom pobavte. Hlavu vzhůru!
Odpovědět
Navrhuji spolubydlení, vyjde vás to nejlevněji. Zvířectvo na nějaký čas dejte rodičům (taky jsme to tak udělali, když jsme byli v krizi), zvolněte v práci a naučte se žít tak, abyste z toho života taky něco měli. Kamarádka bydlela poblíž Hradčan a za pokoj tehdy s partnerem platili 7 tis. (ale pokoj byl opravdu velký, spíš takový obývák). A myslím, že 3,5 tis. každého z vás neutrhne, naopak vám to dovolí zvolnit v práci a soustředit se na studium.
Odpovědět
Děkuji za názory. Myslím, že mě to nakopne neutápět se v tom a naopak se na to podívat ze všech stran a zkusit najít řešení. Jsem vlastně ráda, že jste mi napsali, že spousty z Vás při škole taktéž takto pracovaly - oba se pohybujeme ve skupině lidí, kteří se řídí heslem "užívat, dokud můžu" a práce při škole je pro ně pomalu sprosté slovo. Možná proto jsem získala i dojem, že přítele jsem "donutila dělat něco nenormálního". A ještě abych se vyjádřila: k bayt: vystihla si to, jsem nejspíš trochu "nevyzrálá", není to ale záležitost věku, jako spíš mé emocionální povahy. k kristynar: nekritický pohled na partnera nemám, ale uznávám, že z příspěvku je zřejmý opak. Má své chyby (stejně jako já) - a ani u jednoho jich není málo. Tak to berte trošku s rezervou. Ještě jednou díky. Hezký den.
Odpovědět
@crossroad Verim, ze jestli se pohybyjete v takovem prostredi, musi Vas to stvat (me by to ostatne stvalo taky). Ja jsem posledni dva roky skoly pracovala taky na polovicni uvazek a protoze v nasem oboru bychom si bez praxe neskrtli, meli to tak uplne vsichni z rocniku. Myslim, ze na sebe muzete byt naopak hrdi, ze se umite o sebe sami postarat a jste "dospeli". Urcite to spolecne zvladnete, i kdybyste meli sehnat levnejsi (spolu) bydleni nebo ten jeden rok doklepali na koleji. Nema cenu si sypat popel na hlavu za neco, co se stalo pred tremi lety, zijete ted a tady, tak hlavu vzhuru! :-)
Odpovědět
jediné co mě napadlo, normálně to vytiskni a dej mu to přečíst.... ale fakt... věřím, že vám to oběma dodá sílu a dokážete se podržet a zamezí to tomu, aby jste se sobě vzdálili a na náročné cestě se sobě ztratili... nic bych si nevyčítala, i když já sama to taky neumím... :-)
Odpovědět
Článek se načítá
a víš co mi říká můj přítel: teď si vyžereme to nejhorší a víš jak se budeme pak mít? :-)
Odpovědět
Nemyslím si, že kdybyste šli každej sám na kolej, že by to bylo jiný. Kolej o tolik levnější není.. Pracuju při škole celou dobu, dělám jednu z nejtěžších škol a dá se to. Blbě, padám na pusu, doma to neustále vypadá jak po výbuchu, ale už snad bude brzy konec :-) Je to spíš o momentální situaci a o tom, jak si to nastavíte..
Odpovědět
Profilova fotka
Chapu ze jsi z toho ted nestastna ale nevycitej si to.Troufnu si rict ze tohle zazil uplne kazdy kdo se v mladem veku osamostatnil a jeste do toho studoval..prijde mi logiske ze si chtela po 3 letech bydlet spolecne je to normalni vyvoj vztahu a urcite si nemas co vycitat...dulezite je se z toho nepokakat promluvit si a najit reseni ktere pro vas bude snesitelne nez dostudujete..myslim ze je v dnesni dobe uplne normalni mit pri vejsce i praci hpp..ja si dala studium dalkove a to mi hodne veci vyresilo..partner chodil na denni studium a v noci delal sichy za barem kolikrat ani nespal a sel z baru do skoly a ze skoly za bar..takhle jel 5let a taky se z toho nezblaznil je to dobra skola do zivota.. Nebud smutna myslim ze Vase situace je prechodna musite vydrzet nez dostudujete a pak si zacnete poradne uzivat zivota..:)
Odpovědět
Profilova fotka
@crossroad Taaakze, nekamaneuj se za to, to predevsim. Nikdo nikdynevi co ho za rok, dva, tri ceka, stat se muze cokoliv. Jediny co mas ted je pritomnost. A v tu dobu kdyz jste delali to rozhodnuti spolecne bydleni davalo smysl. Kazdym rozhodnutim clovek neco ziska a neco strati. Pokud by sel na kolej, min by jste se videli, tim ze spolu bydlite se vidite ale je to tezsi financne. Hlavni ale je, ze se mate radi a ze jste spolu ne? To ten rok jeste doklepete. Jen to "jen" rok, mozna dva, ale pak mate zbytek zivota pred sebou. Na to se musis ty i on soustredit. Jinak doporucuju obcas si nekam zajdete, vytahni ho, treba na prochazky nebo do kina, alespon jednou tydne na par hodin, at muzete oba "vypnout".. ;-)
Odpovědět
Zpytovat svědomí za rozhodnutí před 3 lety nemá cenu. Pokud on nějak trpí, nechala bych rozhodnout jeho, co dál. Osobně bych se asi snažila stáhnout životní náklady a práci. Upřímně, studující člověk by měl vyjít s málem. Pokoj na spolubydlení se dá sehnat za 4 - 5 tisíc. Píšete sice, že jste z něj s chutí utekli, ale určitě můžete najít lepší. Jaké další náklady? Na učebnice? Ok, kolik to může být? 5 tisíc na rok a to přeháním. Jídlo a zábava? To se snad do 5 tisíc měsíčně dá taky vejít. Podtrženo sečteno, životní náklady byste mohli stáhnout na nějakých 10 tisíc (na měsíc a oba) a pokud oba pracujete, v Praze, tak snad není problém 5 tisíc každý vydělat. No a i kdyby byl a zvládli jste jen půlku, tak v úplně nejhorší situaci si můžete malou částku půjčit, třeba jen na období vždy měsíce dvou před zkouškovým... Za rok z toho nebude tak závratná částka, abyste to nezvládli splatit. Také jsem celou VŠ pracovala (nemusela jsem, ale chtěla), ale poslední rok a půl nikoliv, protože jsem se rozhodla soustředit se jen na školu. Finančně jsem se úplně vyšťavila (mohla jsem jít za rodiči, ale nechtěla jsem je zatěžovat), první výplata zmizela za pár dní, ale pak to začalo být ok, a to i s malým platem.... Zkrátka jsem spolubydlela (dokonce v jednom pokoji), moc nepařila a vařila si sama... (to teď nepoučuji, jak jsem dobrá a spořivá, spíš, že mám reálnou zkušenost, že se to dá). Podtrženo sečteno, pokud vidíte problém v příliš mnoha aktivitách, primárně náročnosti práce, snižte životní náklady.
Odpovědět
Profilova fotka
@crossroad Neříká se jen tak, že po sedmi letech přijde krize. Bohužel asi to mají nějak vypočítané, ale u hodně párů to tak je. Asi máte zrovna tu vaši. Nevím, do jaké míry je stav vašeho vztahu způsobený přemírou studia a práce. V první řadě je potřeba si společně sednout a všechno společně probrat. Když nám napíšeš sem, sice se ti uleví, ale vaši situaci to nevyřeší. Bude potřeba se zamyslet nad řadou otázek. Přestěhování do levnějšího - opravdu není nikde levnější bydlení, kde byste mohli na ten rok/dva zakotvit? Předpokládám, že jste někde v podnájmu, stejně se budete jednou stěhovat do vlastního. Nejde lpět na něčem, co vás teď stejně jen stresuje. Co bude potřeba změnit je i tvé myšlení. Musíš mít opravdu naklizeno na 100%, aby se úklidu věnoval i partner, který padá na hubu? Nebylo by lepší, kdyby místo úklidu věnovat chvíli volného času třeba tomu sportu? Asi uklízí hlavně kvůli tobě, aby jsi byla spokojená a nestěžuje si. Ale všechno toto ničí váš vztah. Začněte raději pracovat na jeho záchraně a na společně strávených chvílích. Dva roky někde v neuklizené garsonce se vydržet dají.
Odpovědět
@crossroad Ještě by mne velmi zajímalo, zda tyhle pocity viny ústí čistě z vašeho vnímání sebe sama, nebo z toho, co k situaci říká partner.
Odpovědět
@mofa81 Samozřejmě nevíme, jaké intenzity ta potřeba úklidu je. Crossroad ovšem zmiňovala mytí nádobí a bez toho se fakt asi 2 roky neobejdou. Přiznám se, že bych teda taky dva roky nehnila ve špíně (přičemž pod hnitím ve špíně si představuji něco násobně méně závažného než můj manžel, samozřejmě) a ani bych to nebrala všechno na sebe jen proto, že to partner hůř snáší.
Odpovědět
@mofa81 no, napriklad muj muz ma daleko silnejsi potrebu poradku nez ja. Me neporadek nerusi, on se z nej mize zblaznit. S tim poradkem to nemusi byt na strane zakladatelky. Navic ten uklid nezabere zase rolik casu. Ten jim chybi jinde...
Odpovědět
I já přidám svou trošku do mlýna: Vyčítat si, že jsi ho před 3 lety "donutila" do společného bydlení, je nesmysl. Kdyby opravdu nechtěl, tak do toho nejde nebo už prostě s Tebou dávno není. Kdyby chtěl odejít, tak odejde. Nevím, co přítel studuje, ale na většině VŠ začíná zimní semestr na konci září, končí někdy v lednu, pak je samozřejmě zkouškové a na to navazuje letní semestr, který končí v květnu. Takže od konce května do konce září přítel nechodí do školy. Ano, musí dodělat letní zkoušky, ale v podstatě má skoro 4 měsíce "jen" na práci. Pokud jste oba studenti a v popsané finanční situaci, tak vám doporučuju vyjet do zahraničí za prací. Za pár měsíců se dají vydělat slušné peníze, které vám mohou sloužit jako rezerva na období chození do školy. Nad úklidem se musím pozastavit. Předpokládám, že máte pronajatý pokoj, garsonku nebo 1 + 1, tedy nic velkého, takže úklid tohoto prostoru nemůže zabrat moc času. Stejně tak asi nevyvařujete opulentní hostiny, takže večer máte na umytí pár talířů, hrnků a skleniček. A ty klidně vydrží do druhého dne. Mi to spíše přijde jako takový stereotyp bez oživení, bez společných zážitků, výletů, radostí a myslím si, že to je to, co ten vztah nabourává a z čeho můžeš mít nepříjemný pocit. Přeji vám, ať to ustojíte :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@crossroad Zkus si každé ráno a každý večer opakovat větu: "Má-li problém řešení, není třeba si dělat starosti. Nemá-li řešení, starosti nepomohou" :) Brala bych to jako vaší společnou životní zkoušku, kterou když překonáte, budete silnější a za rok dva se tomu budete jen smát ;-) Držím pěsti a přeju hodně štěstí, protože žádná bouřka netrvá věčně a vždycky vyjde slunce ;-)
Odpovědět
@zorro4 ta částka moc reálná není, už je to nějaký pátek, co jsem studovala, a už tehdy jsem potřebovala cca 8 tis. měsíčně - kolej, jídlo, oblečení, učebnice, MHD. Stáhnout by se to dalo, ale na méně jak 7 tis. bych to neviděla. @tamaraad popravdě, ve větším bytě se uklízí lépe jak v garsonce, vlastní zkušenost
Odpovědět
@crossroad já si myslím, že jsi udělala dobře, když jsi na něj zatlačila s tím společným bydlením. Spousta chlapů se toho bojí a vyhýbají se tomu, ale bez společného bydlení je vztah pořád jakoby na začátku – v lepším slova smyslu (pocit zamilování, žádné starosti), ale i v tom horším (doopravdy se nepoznáte, nezjistíte jestli se k sobě hodíte). Teď máte možná krizi, ale situace není úplně bezvýchodná. Nepochopila jsem z toho, jestli ty taky pracuješ, jestli ne, tak by sis možná mohla taky něco najít, abys mu ulevila od starostí. V nejhorším se dá taky přerušit studium, když opravdu nebude zvládat. Nic si nevyčítej. Všechno v pořádku, uvidíš :-)
Odpovědět
Podle me tu resis dva problemy. Prvnim jsou vycitky z rozhodnuti, cos udelala pred tremi lety. Uprimne si myslim, ze pokud je pritel rozumny, tak kdyby s tebou bydlet nechtel, nebydlel by. Ale rozhodl se, ze ano, muselo to byt jeho rozhodnuti. Tim nerikam, ze bylo tve jednani spravne, ale podle me za nej neses naprosto neprimerenou vinu, ktera nicemu nepomuze. Naopak by ses z toho mela poucit a jednat s pritelem na rovinu, uz bez natlaku. Zajimalo by me, jestli tvuj pocit viny vychazi jen z tebe, nebo ti to vycita pritel? V prvnim pripade mezi vami stavis naprosto zbytecnou zed. V druhem je ten vztah trochu na povazenou. Ale v kazdem pripade to chce komunikaci. Rekni priteli, jak se citis, co te trapi, o tom vztah je. Druhy problem je vase financni situace. V tomhle vam naprosto rozumim, byly jsme s manzelem v podobne situaci a nejen kvuli financim jsme nakonec studia ukoncili. Nemeli jsme na to zivit byt (kolej vyjde srovnatelne za daleko horsi podminky), dojizdeni,jidlo, studia (a ze materialy nas vysly opravdu na velke penize, co semestr to klidne 5 tis.) a vzhledem k narocnosti studia tak nejak neslo kloubit praci a skolu a jak mi i bylo ve skole receno, kdo na to nema rodice, ten to vetsinou nevystuduje. Pro nas byl prioritou vztah, zivot jako takovy, ne skola, ktera alespon me celkem znechutila. Tim nerikam, ze se na to mate vykaslat, ale ze chapu, jak je to tezke. Zkuste si s pritelem sednout a probrat vase hlavni problemy, zkusit hledat lepsi reseni. Zkusit hledat levnejsi byt ci pokoj, zvazit nutnost vsech vydaju, nakupovat jidlo s rozmyslem. Co se tyka uklidu, myslim, ze to neni casove narocne, kdyz ma clovek system, chce ho jen najit, uklizet drobnosti hned. Co se tyka casu, zvazte, zda jsou treba vsechny prednasky povinne a nutne, pokuste se omezit pracovni dobu a hlavni pracovni zaprah si nehte na obdobi volna. A vyclente si nejaky cas ciste jen na relaxaci a zabavu, to je taky nesmirne dulezita cast zivota, ktera doda energii. V krajnim pripade me napada, ze by jeden z vas mohl skolu prerusit a podporovat druheho, pak se vymenit.
Odpovědět
@bayt Pro mě je zcela reálná - vychází z mého studentského života (5300 bez nějakých nepravidelných výdajů, ale zase s vlakem přes půl republiky) i z toho, na co jsem náklady schopná stáhnout nyní. Stejně jako z částky, s kterou musí vyjít jeden můj nezaměstnaný příbuzný, který si navíc hradí bydlení sám, nikoliv napůl. Není to žádný hit, ale určitou dobu, třeba tu studentskou, se tak dle mého žít dá.
Odpovědět
@zorro4 tak to te obdivuju. Co si vzpominam, tak ja platila za kolej skoro 3 tis., za jidlo tak 2,5 tis., cca 1000,- za mhd a dojizdeni domu, k tomu tak 1 tis jen za veci do skoly. Nepocitam zadne obleceni, drogerku a podobne veci navic a jsem na skoro osmi tisicich. A to uz to je par let a ceny sly nahoru.
Odpovědět
Profilova fotka
@zorro4 No teda nevim, ale uz tri roky na zpet v Brne se nedalo vyzit ani na koleji za 10 000 pro dva, postel na trojluzku,internet,prani to bylo cca 3200(ted je to cca 3500 jen za ubytko) mhd,jidlo a dalsi nezbytny veci udelali dalsi tisice. 10 000 pro dva je tak kdyz mozna jis suchej chleba.
Odpovědět
@kacenkakaca @lucineni mluvila jsem o spolubydlení. třípokojový byt za 15000 s energiemi v Praze seženete v pohodě. Pokud by tedy sdíleli jeden pokoj, jsou na těch 5 tisících za bydlení, to je reálné číslo (a já tak žila, ve stejné cenové relaci a pokoj jsem nesdílela s partnerem). MHD mě teda v Praze jako nestudenta stojí necelých 5000, ale studenta 2400 za 10 měsíců, do školy nedojíždí z jiného města. 5000 pokud nechodíme po hospodách ve 2 neprojíme, a to nemáme menzu atd. atd. já tady nijak nemachruju, jaká jsem hvězda, jen jsem přesvědčená, že bych, pokud bych si nebyla schopná dočasně vydělat, dokázala stáhnout životní náklady na částku, co jsem uváděla...
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Nemůžeme se shodnout :-(
27. 10. 2017 20
Jak o sebe pečovat před svatbou?
03. 05. 2016 19
Pozvat na svatbu bratra, který nás okra…
02. 03. 2016 38
Přípravy na svatbu a plánování miminka
09. 01. 2016 19
Co ted s tím zrušit svatbu nebo se s ti…
19. 08. 2015 23
Vybodnout se na vsechno
18. 08. 2015 29
Nemáme koho pozvat na svatbu
15. 09. 2014 49
Svatba v rodině a skoro s nikým to ani …
31. 05. 2013 74
Nemůžeme se vzít kvůli dluhům, dá se to…
21. 04. 2013 22
Mám si vzít partnera? Vy máte vedle seb…
20. 04. 2011 58