Nejsem příliš mladá na svatbu? Bude mi 20

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj.Možná se většina z vás bude divit,ale můj přítel mě požádal o ruku a chtěli bychom se vzít příští rok v létě,jsme spolu téměř 6 let a společně už bydlíme 2.rokem.Možná se zdá,že je to optimální,ale vdávala bych se ve 20. :-N Přijde mi,že svatbou se nic moc nezmění.Budu nosit prsten a přítelovo jméno.Chtěla bych si ho vzít,ale bojím se kritiky našeho příbuzenstva.Tuší,že svatba přijde,ale určitě nepočítají,že tak brzo :-|
Odpovědět
Kejsy, dospela uz nejaky patek jsi :-D a vdavat se chces, tak si do toho nenech od nikoho kecat..Podivej se treba na me, my spolu s pritelem byli tri mesice, kdyz me pozadal o ruku { sice uz se zname dlouho} a i kdyz uz mi dvacet davno odbylo.... taky se to doma nesetkalo s nadsenim, ale po zkusenosti z predesleho vztahu vim, ze s nekym muzes byt leta a nevyjdeto, nebo treba chvili a naopak..zalezi jak se citis ty a pokud se ve vztahu citis jiste, stastne, bezpecne a vesele..neni nic lepsiho..takze pokud myslis, ze jsi na to pripravena a on je ten pravy....preji hodne stesti a jdi do toho :-)
Odpovědět
Ahojte, mne tahne na 31, s pritelem se bereme po 2.5 vztahu. S mym byvalym jsme byli 9 let a presto jsme se rozesli. Kdyz mi bylo 20, tak jsem o svatbe vubec nepremyslela, proste jsem chtela cestovat a dodelat skolu. Kdyz myslis, ze se mezi Vama nic nezmeni, tak proc se hned brat? Dnesni doba ma tu skvelou vyhodu, ze je normalni spolu napred bydlet "na hromadce", coz ja povazuji za velikou vyhodu. Samozrejme je jina situace, pokud clovek hned planuje mimco, ale proc ve 20ti spechat? Preji stastne rozhodnuti!
Odpovědět
Je to velice individualni.Nejde o to kolik ti je,ale jak to citis.Me bylo v utery 20 let,v srpnu budu uz rok vdana(cas leti jak blazen) a mam mesicniho syna.Vdavat jsem se nemusela,ale chtela.Myslet si,ze svatbou se nic nezmeni,je omyl.Svatba je zavazek,zodpovednost.Musis se o vztah starat,budovat ho,a hlavne mileho tolerovat a vazit si ho(nebo se o to alespon snazit).-to by se ale melo i pokud s nim jen chodis.Manzelstvi proste neni jen romantika,ale i bezne starosti a i tiha zodpovednosti-ze toto uz je muz na cely zivot,ze uz nebudes resit,jestli mas vic rada Petra nebo Pavla a s kym se vyspat nebo zaparit jako tvoje kamaradky,(byt je Ti teprve 20,ty mas doma manzela...Jestli ho milujes a toto zvazis,tak by vam to melo vydrzet.Znam pripad,kdy se holka musela vdavat v 16,manzelovi bylo 18,a jsou spolu dodnes a maji uz 3 dospele deti...ale znam i ty,co se vzali a do roka byli od sebe...Kazdopadne mnoho stesti,at vam to vyjde.
Odpovědět
Kejsy, myslím, že jestli cítíš, že je to člověk se kterým chceš zůstat, tak do toho jdi. Jde o to, jestli se ti do toho vůbec chce :-) Jsem na tom podobně - chodím s přítelem 6 let a tři roky spolu žijeme. Když jsme začali přemýšlet o svatbě(tak před půl rokem), tak já to beru prostě tak, že se tím mezi náma nic nezmění. Máme už trochu zaběhnutý systém (to ne, jakože by byla nuda), ale vím určitě, že je to pro mě nejdůležitější člověk na světě a vím, že s ním chci zůstat. Člověk nikdy neví, co bude za deset let, ale v tuto chvíli jsem rozhodnutá do toho jít a taky je to celkem brzy, je mi 22 let :-N
Odpovědět
Profilova fotka
U mě ta dvacítka ve jméně klame, je mi 27 a co jsem tak pozorovala u známých, boří se většinou vztahy, které jsou dlouholeté a k ničemu se nevyvíjejí (svatba a dítě v nedohlednu). Proto je taky podle mě těžší udržet vztah začatý ve 14 - protože se na tyhle věci tak dneska nespěchá. Naše maminy se ale ve 20 často vdávaly a pak hned měly rodinu a šlo to. Spíš se asi zařiďte podle toho, co chcete dál - jestli založit rodinu, tak hurá do svatby. Jestli budete dalších x let studovat, cestovat po světě... nevíte, kam se vám vyvinou zájmy... pak bych radši počkala.
Odpovědět
Profilova fotka
No já nevím. Většinou když se vezmou lidé ve 20 svého prvního "kluka", tak po pár letech přijde ten neodbytný pocit, že si vlastně v životě pořádně neužil a nevěra a rozpad vztahu je mnohem více pravděpodobný než u jiných vztahů. Rozhodně je lepší se trochu "vybouřit", prožít si pár vztahů - to aby člověk toho pravého vůbec poznal. Člověk tak zjistí, jakého chlapa rozhodně nechce a co od života i vztahu očekává. Ale možná že zrovna vám to klapne, neznám vás, takže nemůžu soudit. Jen píšu svůj názor na tu věc. To jsem zase dneska chytrá co :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Holky nestrašte mne, já si vzala po sedmi letech svoji první vážnou známost. Je mi 24. |-|
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj..neboj nejsi jedíná která se vdává ve 20 letech.ja mam svatbu za tri týdny a 21 mi bude až v listopadu.s přítelem sem 2 roky.taky sem cekala spatné reakce ale nastestí neprisli.já si navíc rikám že lepsího chlapa bych nenasla a kdybych mela čekat a odkládat na pozdejc tak se treba nevdám ani ve 30.když to má prijít at to príjde.vubec se tím netrap a vem si ho když ho milujes :-D
Odpovědět
Ahojky, no já si myslím, že na věku ani počtu předešlých partnerů nezáleží. Manželství přece nebudeme uzavírat jen v případě nejvyšší statistické pravděpodobnosti jeho úspěchu. Okolo mě je tolik rozdílných manželství - svatba po půl roce, po 10-ti letech, rozvody ve dvaceti, třiceti, padesáti, mnoho partnerů, žádní partneři - prostě tisíce kombinací a to co já vidím pro manželství jako podstatné je toto: milovat partnera, zažít s partnerem běžný život - tedy nejen rande - aby bylo vidět jak si v těchto věcech rozumí, poznat sama sebe - uvědomit si co od života chci /studovat, pracovat, děti.../ a naučit se žít a mít radost nejen s partnerem, ale i bez něj /a to považuji za nejdůležitější - umět si vážit života a né být jen závislá na druhém/ a nakonec si uvědomit, že život je plný zvratů a pokud ho má manželství ustát, musíme vědět, že né vždy bude po našem a často to bude dokonce velmi těžké, ale je-li ON ten pravý, víme, že to ustojíme a budeme se pořád ctít a milovat. Tak to vidím já. Když se lidé berou, tak se milují a věří svému vztahu a to je ten nejlepší základ. Na tom pak mohou stavět a dokáží-li to s respektem k vlastnostem i přáním nejen partnera, ale i sobě, mají vyhráno. No a jestli to funguje, to vám napíšu tak za 50 let :-D
Odpovědět
Profilova fotka
dromedan: Krásně jsi to napsala, tak za 50 let tady na pokecu, jo? :-D :-D :-D I když mám takový pocit, že já už tu v té době nebudu, ale kdyžtak si pokecají naše vnoučata ;-)
Odpovědět
Kejsy, pokud ho miluješ není co řešit ;-) Svatba není o věku, ale vyspělosti vás dvou, o pevnosti vztahu a o tom jak moc se milujete. Pokud cítíš, že je to ten pravý nedej na ostatní a jdi do toho!!!!! Každý se může ve vztahu mýlit, a mýlit se můžeš i ve třiceti. Nic není na věky a nikdo ti nezaručí pevný vztah, ale pokusit se o něj můžeš, ne? :-) Držím ti palečky a jak na tatínka? To asi neporadím, mám doma stejného :-D ale připrav si pár pádných argumentů ať tě nic nepřekvapí!
Odpovědět
kejsy: v tvem pripade se uplne vidim ;-) az na to, ze me pritel zatim jeste o ruku nepozadal. ale jinak mi bude v listopadu 21let, jsme spolu zhruba 5 nebo 6 let. spis 5 - to se neda tak nejak pocitat, to pocatecni chozeni bylo takovy rozpacity :-) no a 7 mesicu spolu bydlime. tez si myslim, ze na veku nezalezi. ale hodne dulezite je, jak si spolu rozumite, tolerujete si ruzne chyby. hlavne je to o lasce, duvere, pochopeni a spolecnym planum do budoucna. drzim vam palecky, at vas okoli pochopi (a kdyz ne, tak se na ne vyprdnete :-D ). 8-) a uzijte si ten svuj velky den :-) :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Ahoj kejsy, moje maminka se vdávala v 19, chodili spolu od jejích 15, tatínek je o 6 let starší. Jsou spolu doteď a myslím, že jsou opravdu spokojení. Byl mamčin první. Tím chci říct, že někdy člověk prostě pozná, že je to ono. Já jsem se svým prvním začala chodit v 17 a myslela jsem, že je to navždy. Po 3,5 letech jsem se s ním rozešla a dodnes opravdu nechápu, jak jsem s ním tak dlouho mohla být. Občas mě napadne, jak můžu vědt, že se to nestane znovu, s mým nynějším. Věřím, že nestane, ale vědět to nemůžu. Za sebe ti radím, aby ses řídila srdcem, ale pokud máš jakékoliv pochybnosti, ještě počkej. Pokud spolu chodíte delší dobu a už spolu i bydlíte, jistě víš, do čeho jdeš. Rozhodně bych nebrala věk jako problém. Někdo může mít v 18 větší zkušenosti a být víc vyzrálý, než jiný ve 30. Držím pěsti!
Odpovědět
Absolutně proti a tatínka chápu, leč to myslí dobře a chce tě ušetřit event. trápení . . . sice jste spolu dlouho, ale hlavně jako děti ( láska v patnácti není vztah a ani být nemůže ), teprve teď začínáte stárnout a tvořit se v dospelého člověka, čímž i měnit názory a sami sebe, což Vám pak spolu vůbec nemusí sedět . . . Studuj a až se na 100% osoamostaníte klidně se vemte se, když Vám to vydří . . .
Odpovědět
Studuj a až se na 100% osamostatníte klidně se vemte se, když Vám to vydrží . . . sorry za překlepy . . .
Odpovědět
Arietistko absolutně nesouhlasím!!! Nevím proč si myslíš, že láska v patnácti nemůže být a není vztah, a také že každý je v patnácti dítě - omyl není, kolikrát v patnácti musíš řešit takové situace o kterých se některým pětadvacetiletým ani nesní!! A každý vztah, ať začne v 15 nebo v 45, se nějak vyvíjí, a jak se bude vyvíjet, to záleží jen na těch dvou lidech. Já jsem se svým nastávajícím také od patnácti, a máme od začátku mnohem vyzrálejší, vážnější a upřímnější vztah než někteří jeho vrstevníci (je o deset let starší). Od začátku spolu umíme společně řešit všechny problémy a vůbec všechno. Neměla bys (a nejenom ty) asi každý vztah který je "první" házet hned do koše, jako že stejně nevyjde a nakonec se dotyční stejně rozejdou. Vždycky záleží jen na těch dvou lidech, na tom jak spolu komunikují a jak to mají v tom vztahu "uzpůsobeno", jestli umí dělat kompromisy atd. atd. atd. Prostě každý vztah je individuální ... ;-)
Odpovědět
ladenka: souhlas. Taky mně dost překvapila taková absolutně negativní odpověď. Lidé se přeci nedají pasovat do nějakých vzorů.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak já musím s Arietistkou souhlasit. Vztah v 15 není to samé, co třeba v 25. A že jsou lidé, co v 15 řeší závažné životní situace? Jasně, ale jsou to jen výjimky potvrzující pravidlo. A být v 15 dospělá, to taky není dobře. :-|
Odpovědět
arietistka: taky se musím ohradit proti tvému názoru.. Každý člověk je přece individualita a ne všichni mají ve 14ti stejné názory a jsou na stejném stupni mentálního vývoje. Takhle by to potom spousta lidí jen kvůli předsudkům vzdalo už předem. Chce to jenom připustit, že někdo se taky může trochu vymykat těm obecným normám.. Byla by to na světě pěkná hrůza kdyby se všichni brali a milovali podle nějakých nepsaných pravidel.
Odpovědět
Aktaka ano, není to dobře. Ano vztah v 15 není jako v 25. Vidím to kolem sebe jak ti 25 letí skáčou z postele do postele i když mají "vážný" vztah. :-p :-D ..... Já se prostě jen snažím říct, že nemůžete všechny tyto vztahy házet do jednoho pytle, vztah budují dvě osobnosti, záleží na tom jak jsou vyzrálé a podle toho je také vyzrálý ten vztah a potom nevidím problém, že by ten jejich vztah (byť začal v patnácti), nemohl vydržet. Možná jsem "zaujatá", že se mě to osobně dotýká, ale zase na druhou stranu, takové lidi dokážu pochopit, vím co cítí, a také vím, že tyhle vaše negativní reakce, dokáží na malou chvíli ublížit, protože tomu jejich vztahu dáváte nulové šance a oni mu věří tak, jako vy těm vašim v pětadvaceti či vícero.
Odpovědět
Profilova fotka
Souhlasím s Arietiskou. Vím, že se to mnohým z Vás nelíbí, protože se Vás to také týká, ale souhlasím s tím. Dle mého názoru jsou takové sňatky unáhlená rozhodnutí, která ve většině případech končí bolestí. Myslím si, že je rozumější chvíli počkat. Copak je pro ty dva mladé lidi natolik důležité mít prstýnek a oddací list? Byla jsem v té samé situaci, strašně jsem po tom toužila a jak to dopadlo. Po třech letech jsem se rozvedla a nyní jsem se podruhé vdala. Byla to zkušenost a bohužel ti starší a rozumější, kteří byli proti, měli pravdu.
Odpovědět
Raadulko pro ty dva lidi není důležité mít prstýnek a oddací list, je důležité aby se milovali a byli spolu a je jedno jestli jim je 20 nebo 40. Já už to vážně vzdávám, v tomto směru s vámi jednoduše nesouhlasím a myslím, že nejsem jediná, a působíte na mě ne zkušeně, nýbrž sobecky, protože dáváte najevo, že vaše vztahy, které jsou "několikáté" jsou ty jediné které mohou vydržet.
Odpovědět
Profilova fotka
Ladenka, pokud někomu ublíží negativní reakce, tak přece nebude zakládat diskusi "Nejsme příliš mladí?". A jestli Kejsy (nebo jakákoli jiná holka v její situaci) čeká, že jí tu všechny odkýváme, že není mladá,tak je hodně naivní a na vdávání by tuplem neměla ani pomyslet.
Odpovědět
Profilova fotka
ladenka: tak já potom vůbec nevidím důvod, proč se tu probírá tato diskuse, pokud pro ně není důležitý prstýnek a oddací list. Nikdo tu nedává najevo, že jen ty naše vztahy, které jsou několikáté, mohou vydržet. Jen ale nechápu, proč by mělo být sobecké, že mám jiný názor. Tím je zde dávána na odiv ta nevyzrálost ve 20, nikoliv má sobeckost v necelých 30. Opět souhlasím s aktakou.
Odpovědět
Profilova fotka
Naivní v tom smyslu, že očekává od všech bez výjimky souhlasný postoj.
Odpovědět
Nikomu nevnucuji, že se vtah od patnácti zákonitě rozpadne! Jsou vyjímky to jo, ale stejně mnoho jich není . . .proč myslíte??? Čím to asi je??? Jen jsem napsala svůj názor na dotaz zakladatelky. Chce ještě studovat, nevidím jediný důvod, proč by se měli již brát. Kdo ji bude živit??? Kde bude bydet??? K čemu ta svatba vlastně má být??? Jen kvůli tomu, že se mají rádi??? pak dle mého naivní názor . . . . . . Láska se nemusí zdůrazňovat svatbou!!! . . . zasnubte se, to je skoro to samé . . .
Odpovědět
Profilova fotka
Tady fungují opravdu různé zkušenosti. Proč se rozpadají vztahy započaté třeba v patnácti bude asi nevyzrálostí těch lidí. Nebo možná i určitá neochota řešit problémy ve vztahu a jednudušší než něco řešit, je se rozejít. Někdy ale mám pocit, že to je i u párů starších. Kdybych dala na rady některých lidí, tak s přítelem taky nejsem. Kolikrát jsem slyšela, jak se nemám vázat jen na jednoho kluka, raději si užívat a podobně. Příteli bylo 22, mě 17 let, kdy jsme spolu začali chodit. Přítel hned ten rok v létě odjel na rok studovat do USA, mezitím jsem odmaturovala a dostala se na VŠ. Oba jsme vystudovali a našli si práci a pořád jsme spolu, již přes 9 let. Možná jsem o něco přišla, že jsem pořád s tím jedním. Ale taky jsem hodně získala. Mám kluka, na kterého se mohu spolehnout. Příští rok bychom se rádi vzali a já vím, že jsem neudělala chybu, když jsem se s ním nerozešla, jen abych zjistila, jaký jsou i jiní kluci. Možná bych takového druhého ani nenašla. A taky nespornou výhodou těch let je, že jsme oba byli přitom našem vývoji z bezstarostných studentů v dospělé lidi. On mne už zná lépe, než kdokoliv jiný. Zná moje chyby i přednosti a já jeho. A jak dlouho to trvalo, než jsme se pořádně poznali a naučili se spolu vycházet. Ale přesto jsem věděla a dlouho vím, že on je ten, s kterým chci být, vychovávat děti a zestárnout. Taky jsem někdy měla pochybnosti, ale pokaždé mi došlo, že on je ten pravý pro mě do života. Má nějaké zápory, ale mnohem víc kladů.
Odpovědět
Profilova fotka
Leadre, nevím, jestli dobře počítám, ale podle toho co píšeš je ti už 26? To je ale taky trochu rozdíl oproti 20, ne?
Odpovědět
Původně jsem se rozepsala a na každý argument odepisovala zvlášť, ale pak jsem jsem usoudila, že je to zbytečné. Myslím si naopak od vás, že ve svých 21 letech jsem vyzrálá možná až moc, nejsem ani trochu naivní, a i když nebudete věřit nebyla jsem ani v 15. Možná právě naopak a proto je můj životní partner o deset let starší. Ale na to, abyste mohly soudit, byste nás oba musely znát. A i přesto že žádná z vás nedává našemu vztahu žádnou šanci (neboť je mi 21 - jsem příliš mladá, a vztah nám začal v mých 15), já jsem si jím 100% jistá, a i můj jednatřicetiletý partner!
Odpovědět
Profilova fotka
ladenka: není pravda, že tvému vztahu nedáváme šanci. Přečti si prosím, co psala na začátku kejsy - neměla absolutně žádný argument, proč svatba ano, s výjimkou toho, že ji ten její požádal o ruku, že pro ni svatba nic neznamená. A právě tady se ty z nás, které mají za sebou zkušenost s rozpadem vztahu postaveného na stejném základě, otřásly a snažily se kejsy vysvětlit, že pokud pro ni svatba nic neznamená, tak ať se do ní nehrne. Ten, pro koho je svatba víc než jen hezkým dnem, kdy dostane spoustu dárků a bude centrem pozornosti, ale spíš veřejným vyjádřením hlubokého vztahu a vzájemné odpovědnosti za společnou budoucnost, je na svatbu připravený. A to ať je mu osmnáct, nebo osmadvacet. Ale ta, která se vdává pro hezké šaty a pro romantiku svatebního dne, má před sebou daleko těžší cestu...
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?