Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Musely jste si svatbu od přítele tak trochu vynutit?

Zobraz úvodní příspěvek
Řešila jste některá, že váš přítel se moc do svatby nehrnul, tak jste na něj trochu přitlačily, aby se rozhoupal? A jak to pak dopadlo?
Odpovědět
1 2 3
4
5 6 7
@lucimia Chápu Tě, máš totální pocit zmaru a myslíš na to, že jsi spousty času a enegrie věnovala člověku, který Tě teď "zradil" před cílovou rovinkou. Co teď..., buď odejít a není nemožné, že se po čase k sobě zase vrátíte, já osobně znám takové případy...A nebo tomu ještě nech pár měšíců, ale zkus se totálně oprostit od myšlenek na svatbu, prostě se zabav nějak jinak. Choď cvičit, na kurzy tance, kreslení...Vyraž s kmarádkama na wellnes víkend, nebo krátkou dovču ať jsi pro něj trošku vzácnější... tím se podle mě nedá nic zkazit, být trošku žensky tajemná, ať nemá pocit, že Tě má jistou. Jo a ještě jedna vlastní zkušenost,super svatba se dá zařídit i za 4 měsíce, ani si nějak nedovedu představit co bych třeba celý rok chystala:-). Tak se drž.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 7 měsících
•
@lucimia Já jsem na tom úplně stejně. Jsme spolu za pár týdnů 6 let. Jeli jsme před pár dny na velmi krátkou, ale za to letos jedinou dovolenou, krásné místo, romantika. Bohužel "ten moment" taky nepřišel. A rovněž jsem se při odjezdu rozbrečela. Nikdy jsem nechtěla naléhat. Sám partner před 4 lety přišel s prvními rozhovory o svatbě a tehdy jsem fakt docela očekávala, kdy to nastane. Po roce mi došlo, že asi nic, že si asi budu muset počkat. Společná kamarádka mi pak prozradila, že čeká na společné bydlení. On sám se o svatbě vyjadřoval v tom smyslu, že uvidíme, třeba za rok atd. Začali jsme spolu bydlet před dvěma lety a to jsem měla druhou vlnu, kdy jsem si říkala, jestli se tedy odhodlá. Kdykoli se na to téma někdo dostal, partner o svatbě mluvil jakože za rok, uvidíme ... Pak mě to zase přešlo. Dodělávala jsem školu, byly jiné starosti. Letos jsme o tom mluvili mnohem víc, s tím, že bychom chtěli děti. Dokonce jsme se bavili o svatbě v zimě. Moje kamarádky jsou vdané, těhotné, nebo minimálně zasnoubené (a samozřejmě žádná není ve vztahu takhle dlouho "bez pokroku"). Jen já stále čekám. Musím přiznat, že to na mě taky dolehlo. Rozbrečela jsem se, řekla mu, že už mě nebaví to neustálé odsouvání "za rok, za dva", že bych svatbu opravdu chtěla, že už bych opravdu chtěla děti. A on? To já taky, tak uvidíme. Ono se hezky radí, abychom nenaléhaly. Jenže oni nám někteří muži nedávají úplně jinou možnost. Takže zcela chápu a soucítím. Vztah směřuje dál a dál, až se dostane na vrchol, a když ten vrchol nenahradí vrchol vyšší, tak začneme z toho vrcholu zase pomalu sjíždět dolů. Přesně za tím vrcholem už my zřejmě jsme. Je to na nic.
Odpovědět
@nuderose No to promin, ale ja uz bych to vzdala, za to mi zadny chlap nestoji. Bohuzel jsem na to prisla az po vlastni velmi trpke zkusenosti. Byla jsem s mym ex celych 10 let. Zacali jsme spolu chodit, kdyz mi bylo 21 a dala jsem mu vale, az kdyz mi bylo 31. 'Ztratila' jsem s nim 10 let zivota, ale lepsi pozde nez vubec. A bylo to taky tak - vymlouval se, proc svatbu jeste ne, ale zaroven nikdy kategoricky nerekl, ze svatbu jako takovou odmita. 10 let me tahal za nos, porad sliboval a odkladal a bla bla bla. Nakonec to dopadlo tak, ze jsem sebrala vsechnu odvahu a rozesla jsem se s nim. Koukal jako puk! V zoufale snaze udrzet si me navrhl, at se vezmeme, ale pro me uz bylo pozde. Kdyz jsem mu za to nestala celych tech 10 let, tak kdyz jsem byla na odchodu, uz bylo pozde....uz bych se neumela prenest pres to vsechno, co se stalo. Dodnes nelituju. Prave naopak - rikam si, ze jsem se s nim mela rozejit driv. Kratce po rozchodu jsem s nasla jineho pritele a jemu jsem jiz od zacatku rikala, ze pokud nam to bude klapat, budu chtit svatbu a nebudu tolerovat chozeni 'jen tak' donekonecna....souhlasil...Nakonec jsme spolu planovali svatbu, ale ja si kratce pred svatbou uvedomila, ze ho vlastne nemiluju a rozesla jsem se s nim a zrusila svatbu. Hrozne moc mi na nem v zacatcich imponovalo, ze chtel zakladat rodinu atd atd. Proste jsem chtela konecne to, ceho se mi nedostavalo v predchozim vztahu. Kdyz jsme se konecne zasnoubili a zacali planovat svatbu, uvedomila jsem si, ze chci svatbu vic nez jsem chtela jeho. Zpetne si myslim, ze jsem tyto dve zkusenosti potrebovala zazit - oba pripady byly extremy (jeden chlap, ktery zasadne odmital svatbu) a druhy, ktery si me chtel vzit skoro hned, proste jsem potrebovala zazit oba tyto extremy, abych pochopila, kde je balanc. Mimochodem - ten muj byvaly, ktery si me nechtel vzit, je stale sam, zadny vztah nema, neozenil se. Letos je to 5 let od naseho rozchodu....
Odpovědět
@nuderose To je mi strasne lito. Chapu, jak te to mrzi, a ze cekas u kazde prilezitosti, kdy te pozada, a taky chapu to zklamani, kdyz zadost neprijde. Prosla jsem si tim stejnym, taky jsme spolu byli sest let. Mluvili jsme o svatbe. Ale od pritele same jo, nekdy... pak jsem mu proste rekla, ze pokud me nepozada o ruku v nejakem horizontu, tak bohuzel s nim nemuzu zustat. Vysvetlila jsem mu jak je to pro me dulezite a ze jsme spolu nejakou dobu, a chci se proste posunout. Taky si chceme brat hypo a do budoucna dite, ale pred tim vsim jsem proste chtela svatbu. Nastesti to dopadlo tak, ze me pozadal, a ted v zari jsme se brali. Samozrejme, kdyby nechtel, tak bych s tim nic neudelala.
Odpovědět
Profilova fotka
Mě přítel požádal o ruku už dávno, ale dohodli jsme se, že se vezmeme, až oba doděláme školu. Letos jsme ji dodělali a impuls jsem udělala já, protože jsem měla vybrané datum, které jsem chtěla na přístí rok. Ze začátku byl trošku odtažitý, to je pravda, ale nakonec souhlasil, když už mě požádal 😄 Myslím, že vzhledem k tomu, jak dlouho spolu jsme a jaký máme vztah, je manželství už jen papír a nic to nezmění.
Odpovědět
@zanett Kamarádka to v podobném duchu měla 4 roky a nyní to utnula, jak sama říká, je teď šťastně nezadaná. 😄 Ale já se rozcházet nechci, mám svého partnera moc ráda a víceméně si ve všem rozumíme. Jen tohle je prostě z nějakého, mně neznámého důvodu, problém. Ptala jsem se ho, jestli se bojí, nebo má nějaký blok (jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo 7), ale velmi pevně mi oponoval, že to fakt problém není. A že svatba samozřejmě bude - někdy (no, jak už jsem psala .. 😒 )
Odpovědět
@claire_a Přesně jak píšeš. Člověk se pak dostane do takového zvláštního nastavení, že si začne říkat u každé blbé procházky, co kdyby.. Samozřejmě teď trochu přeháním, ale rozumíme si. Prostě tě to pak napadá u každého blbého výletu, nejde na to nemyslet, i když se snažíš si to racionalizovat, nebo zkoušíš jiné kompenzační strategie.. stejně to tam pořád je. A čím déle, tím bude hůř 😄 Já ho přímo nutit nějakými ultimáty nechtěla, bojím se, že by to nevedlo k ničemu. Že by si připadal tlačen do něčeho, co třeba nechce. Nevím. Na druhou stranu nevidím důvod, proč bych měla já dělat ústupek a mít děti bez svatby, když jsme se shodli na tom, že svatbu chceme.. To odsouvání z jeho strany je strašně nepříjemný. Fakt mi není jasné, v čem je problém.
Odpovědět
Profilova fotka
@nuderose U každé procházky? Pche! Ještě než mě požádal jsme měli situaci v kuchyni. Dělali jsme spolu nějaké jídlo z chlebu a on do mě tak vehementně hustil, ať se na ten chleba podívám, že je nakrájený, až jsem z toho začala doufat že by byl jako až takhle originální a ten prstýnek mi schoval do něj... Nebyl 😎 😄 😄
Odpovědět
@cat1505 Tak to mi zvedlo náladu ! 😄 😄
Odpovědět
Profilova fotka
U nás třeba žádná žádost neproběhla. Ani žádný zásnubní prsten. Je to vlastně vůbec zapotřebí? Jednou večer jsme si řekli, jak by měla naše svatba vypadat... a když už jsme to měli naplánované, tak jsme se rozhodli, že to prostě uděláme 😄
Odpovědět
@mrnous89 přidávám se k vám, u nás to proběhlo úplně stejně. Můj taťka je teda trochu staromód, tak si ON vynutil aby je přítel (Angličan, který česky umí akorát "pivo prosím", "jsem mladší než vypadám" a "to mi bodlo") požádal o svolení. Tak u hodně lámaného "Mohu si vzít vaši dceru za ženu?" jsem slzu teda zamáčkla 🙂
Odpovědět
@mrnous89 Tak ono lze vždycky spekulovat o tom, co je třeba. Někdo zastává názor, že i samotná svatba není třeba. Myslím, že to je fakt na každém, jaké má představy. Když jste byli spokojení takhle, tak proč ne. 🙂 Můj styl to není a bylo by mi líto o tenhle moment přijít. Vím, že pro některé muže to může být poměrně stresující.. (a teď nechci diskutovat o tom, že žena musí vytrpět porod, tak proč by muž nemohl chvíli klečet na koleni), ale přesně proto jsem se partnera ptala, zda nemá s žádostí problém, nebo tomu cokoli nestojí v cestě. Proto jsme spolu, abychom si případně pomohli. A vědět, že je to pro něj třeba psychicky náročné, nebo cokoli, určitě bych přemýšlela o jiné cestě. U něj to je ale zdá se jen z nějaké pohodlnosti, či čeho. A myslím si, že máme-li se jednou společně rozhodovat o výchově, nemůže všechno odkládat na "pak". Protože pak by to bylo u té výchovy stejné ("běž za maminkou", "jo, pak to vyřešíme" apod.) a dalších neméně podstatných záležitostí. Vždyť nám tímhle symbolickým gestem muži prokazují, že budou v důležitějších momentech, než je svatba, naší oporou.
Odpovědět
Článek se načítá
@mrnous89 'U nás třeba žádná žádost neproběhla. Ani žádný zásnubní prsten. Je to vlastně vůbec zapotřebí?' Jeste pred par lety by me veta 'Je to vubec zapotrebi' nadzvedla ze zidle, protoze timto prave vzdycky argumentoval muj byvaly, kdyz jsem se ho ptala, kdy se konecne vezmeme. Kdyz totiz bude clovek rozebirat vsechno do nejmensich detailu, tak zjisti, ze vlastni skoro nic neni zapotrebi. Clovek potrebuje dychat, potravu a nejaky pristresek, aby prezil, vsechno ostatni je jaksi 'navic'. Ale od toho jsme lide, mame sirsi spektrum vnimani a nestaci vetsine z nas jen to absolutne nejnutnejsi k preziti. Chceme proste vic, nez k cemu nas vedou jen nase pudy. Takze ne, 'absolutne nutne' ve smyslu nutne k preziti to neni, ale je to jedna z veci, ktera dela zivot prijemnejsim a pro nektere jsou tyto zazitky dulezite....
Odpovědět
Profilova fotka
Tak se hned tak nečertěte. Ale nějaké pokleknutí fakt o budoucnosti vztahu nic neříká, ani o další podpoře v životě, o tom by měl spíš vypovídat samotný vztah před svatbou. Podle mě by to prostě nakonec byly vyhozené peníze, kupovat honosný zásnubní prsten, který bych (ne)nosila celé tři měsíce a pak by šel do krabičky, protože by mi na prstu překážel 😉
Odpovědět
@mrnous89 Chapu, ale musis uznat, ze tvuj pripad neni v nasich koncinach uplne bezny. Ano, muze ted pribehnout dalsich XY prispevovatelek, ktere taky nechtely/nemely zasnubni prsten a zasnuby, ale stale plati, ze tady ve stredni Evrope je tradicnim zvykem pred snatkem se nejprve zasnoubit, coz vetsinou doprovazi i predani snubniho prstenu budouci neveste.
Odpovědět
Profilova fotka
@zanett Tradičním zvykem u nás... od kdy? Protože co já vím, do roku 89 to u nás rozhodně zvykem nebylo 😉 Jediné období a místo, kdy to bylo zvyklostí, byl starý Řím, kde znali institut budoucího manželství a symbolizovalo to, že žena muži patří. Všude jinde se, co přišlo křesťanství, prsten předával až při obřadu samotném, pokud vůbec 😉
Odpovědět
@mrnous89 tak stačí trochu googlit 🤣 Citace wikipedie : V českých zemích je pojem zásnub znám už od středověku, kdy se zasnubovali (a zásnuby též rušili) představitelé vládnoucích rodů. Ještě v první polovině dvacátého století měly zásnuby formu zásnubní hostiny. Ta byla intimnější než svatba. Oznámení zásnub se zpravidla nedělo v tisku, což je vidět z poměru zveřejněných zásnubních a svatebních oznámení. Zásnubní hostinu pořádali rodiče snoubenky. V současné době se výraz zasnoubení či zásnuby používá nejen pro takto formálně organizovanou slavnost, ale i tehdy, požádá-li muž o ruku ženu pouze v její společnosti a rodičům je zasnoubení oznámeno následně. Ale každopádně záleží na každém jaké má preference ✌️
Odpovědět
Profilova fotka
@misha21 Po 7 letech vztahu s tím přišel sám přítel a já byla hodně překvapena 🙂 do ničeho jsem ho netlačila, sám se rozhodl a sám se vyjádřil 🙂 Já to nečekala a byla jsem velmi šťastná 🙂 zásnuby proběhly na dovolené na Bali 23.2.2019 a svatba byla 6.6.2020 🙂 jsme šťastní, zamilovaní a určitě bych to neměnila 🙂
Odpovědět
Profilova fotka
@claire_a To jsou zásnuby/ohlášky (respektive požádání rodiny a oznámení veřejnosti, aby mohla dávat námitky). Nikde nic o prstenu a pokleknutí, které tu všichni vyžadují 😉✌🏻️
Odpovědět
@mrnous89 Souhlas s tím pokleknutím a prstenem, to se k nám dostalo až po roce 89, hlavně díky zahraničním filmům. V socialistickém Českoslovesnku nic takového zvykem nebylo, četla jsemo tom... Pokud ano, tak jen sporadicky, ptala jsem se mamky i tchyně, tam si prostě řekli, že se vezmou (tchyně s tchánem museli) a zbytek zařídili rodiče.
Odpovědět
@mrnous89 to už mi připadne fakt zbytečné slovičkaření. Každý tu nepsal, že zásnuby musí být o pokleknutí a drahém prstenu. Už jsi nám vysvětlila, že pro tebe je honosný prsten zbytečný a nenosila bys ho. Ale někomu to prostě udělá radost, a bude ho nosit třeba až do smrti 🤣
Odpovědět
Profilova fotka
@mrnous89 Pro mě je to třeba zajímavá informace, že pokleknutí s prstenem vlastně není naše tradice, ale porevoluční import, díky. (A to jsem toho fanynka a líbilo se mi, že ten můj to udělal, nicméně je to jen takové gesto a krásnou svatbu i manželství může mít člověk rozhodně bez toho. 🙂 )
Odpovědět
Profilova fotka
Moje babička a dědeček se brali na úřadě bez svědků (resp. s úředními svědky), neměli žádného fotografa a babička neměla pomalu ani svatební šaty. Byli spolu bezmála 65 let a kdyby dědeček neumřel v roce 2016, jsou spolu dodnes. Malichernosti jako zásnubní prstýnek a pokleknutí při žádosti, stejně jako honosná svatba, nikomu šťastný vztah nezaručí. Nicméně pokud se oba shodují v tom, že tento výmysl chtějí, je to věc těch dvou. Já dostala prstýnek a chci "velkou" svatbu a moc nerozumím holkám, které si vystačí se sňatkem na úřadě a párkem ze stánku. To ale neznamená, že budu někomu vnucovat že "prstýnek musí být" nebo že "prstýnek je naprostá zbytečnost" 😄 😉
Odpovědět
@cat1505 A já to mám zas opačně, ne že bych chtěla svatbu a párkem v rohlíku🙂, ale velké svatby mě děsí, my měli 27lidí a za mě akorát. Ale je fajn, když si to můžeme každá udělat po svém. Mamka právě vyprávěla, že jejich svatby se ujali rodiče, hlavně babička s tetou a bylo. Třeba kytku zařizoval táta až ráno, než se jelo na radnici a podle fotek, to byly jen gerbery a asparágus-). To si nedovedu představit, já měla vysněnou kytici a podle ní ladila všechno ostatní i ženichovu košili🙂.
Odpovědět
@mrnous89 Já myslím, že spíše než o drahý prsten a pokleknutí, jde prostě o to, že muž požádá ženu o ruku. Ani jsem nenapsala, že by pro mě byl samotný prsten důležitý, ale že mi jde o ten akt, kterým muž ženě něco vyjadřuje 😉 Pokud budem rozebírat dějiny, dříve, co mi vyprávěla prababička, byly zásnuby prý skoro tak důležité jako samotná svatba, a byly pro oba partnery mnohem více stresující, protože neměli zaručené, že jim rodiče sňatek povolí. Taky bych ráda zdůraznila, že hodnotit dějiny Československa v době komunistické éry, je něco úplně jiného, než hodnotit dějiny v období první republiky a dříve, nebo to, v jaké situaci jsme dnes, kdy můžeme následovat příkladu mimo jiné z dalších evropských zemí a jejich dějin. A pokud už zabíhat do historie, tak to přísluší historikům, kteří disponují víc, než znalostmi načerpanými v rámci základního vzdělání a článků z internetu (BTW, doporučuju tenhle krátký přehled historie zásnubních prstenů: https://www.brides.com/story/history-... 😄 ) Kromě toho, nerozumím, proč hned argumentovat historií. Taky bychom mohli říct, že když v pravěku stačilo praštit svou vyvolenou palicí a odtáhnout jí do jeskyně (psáno s nadsázkou), tak proč by to nestačilo dnes. U nás v rodině se na zásnuby a svatby kladl větší důraz a já bych toho ráda následovala. Neznamená to ale, že se kvůli mně partner musí zadlužit, aby mi koupil prsten s diamantem a musí si nutně kleknout, i kdyby na zemi bylo zrovna bláto. Jen jsem si vždy přála, aby mě požádal o ruku. To snad není nic hrozného. A jak jsem psala, pokud to vy máte jinak, je to v pořádku. Nikomu nic nevnucuju, je to čistě moje přání.
Odpovědět
Profilova fotka
@nuderose mě třeba přítel požádal před dvěma royk, když jsme spolu byly 8 let, brát se budeme letos, po 10 letech 🙂 na svatbu jsem nikdy moc netlačila, jen mi to přišlo líto, když mi v roce 2017 vdávala kamarádka a brala si chlapa, kterého znala 11 měsíců, ale jinak jsem si říkala až to přijde, tak to přijde 🙂 pak jsme měli na jaře 2018 menší krizi, přemýšela jsem kam ten vztah směřuje (ne kvůli svatbě, ale tak celkově), odjeli jsme na dovolenou a bum... a bylo to krásný, protože jsem to ten rok už vůbec neřešila, nesoustředila se na to, kdy mě už sakra požádá a o to to bylo krásnější, protože jsem to prostě vůbec nečekala 🙂
Odpovědět
@najuline Teda, po 8 letech.. to už chce docela trpělivost. 😄 Taky bych to chtěla neřešit. 😞 Ale mně to fakt nejde. Asi je to i tím, že je kolem mě zrovna svateb spoustu, takže to mám pořád na očích, ale myslet na to musím hodně často. Navíc jsem vždy chtěla dřív svatbu než děti (na tom jsme se s partnerem shodli) a oba bychom nyní děti chtěli, takže prostě nerozumím, proč ten krok neudělá, na co čeká. 😐
Odpovědět
@nuderose Letos budeme s pritelem 14 let... Jsme bezdetni (jsem stara skola, nejdriv svatba, pak deti..). Mame hypoteku. Je to pro me tezke, chodime ostatnim na svatby, maji deti... Protoze prstynky nenosim, zasla jsem si zmerit velikost prstu a rekla mu to. Samozrejme ze tu velikost zapomnel/neposlouchal. Podruhe do zlatnictvi nejdu... Nevim, na co ceka, propracovali jsme se do slusne krize prechozeneho vztahu. Asi nejsem ta prava... Vidim, jak zivot utika 😞 😢
Odpovědět
@nufinka88 týjo, a mluvili jste o tom otevřeně? Řekla jsi mu vyloženě, že se chceš vdávat? Popravdě se ti nedivím, že jsi z toho špatná 14 let je fakt dlouhá doba. Kolik je vám vůbec let?
Odpovědět
Profilova fotka
@nuderose no tak my jsme spolu od mých 17, tak vdávat se třeba ve 20 bych asi nechtěla 😄 a než se mi vdala ta kamarádka rok před našima zásnubama, tak mě ani moc nenapadlo přemýšlet o svatbě, měla jsem beztak ještě plnou hlavu školy, nastupovala jsem na magistra 😄
Odpovědět
1 2 3
4
5 6 7
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Chci pěkné fotografie ze svatby, ale př…
29. 10. 2020 8
Přítel nechce svatbu, já ano
05. 08. 2020 34
Přítel nechce svatbu - máte zkušenost?
24. 10. 2017 12
Rada,aneb Svatba trochu jinak
18. 10. 2017 5
měli jste svatbu jinde než bydlíte a ja…
07. 09. 2016 36
Přítel mi znechutil svatbu
09. 08. 2015 50
Taky jste s tím měli měsíc před svatbou…
06. 07. 2015 21
Přítel svatbu striktně odmítá-máte zkuš…
23. 11. 2014 67
Dostávám od přítele málo lásky a pozorn…
26. 02. 2014 14
Domluvili jsme si svatbu, ale přítel ji…
12. 02. 2011 133