Jak vycházíte s rodiči ženicha? Znají se vaši rodiče?

kopretinai ahoj,

tak moje skorotchyně (svatba příští týden) nepůjde na svatbu svého syna. Musely byste ji znát, ale je jasné, že je to kvůli mně. Přijde mi to docela trapné. Syna (i když není jedináček) naprosto zbožňuje a nebude na jeho svatbě. Mě to štvát nebude na jednu stranu, protože ji skutečně nemusím, ale je mi to líto za mého skoromanžela. Doufám, že se stres nebude ještě do svatby stupňovat

lotrinkas kopretinai: Já bych byla ráda, že aspoň nebude dělat žádný scény a nebudu jí mít na očích. Manžel je rozumnej chlap, aby si udělal obrázek o tom, jak se jeho máma chová... a jestli jí pochopí nebo ne.

brumdinka Holky, tak já musim dneska výjmečně tchýni pochválit obíhali jsme město a byly na návštěvě a ze školky přišli vpodstatě domů až ted´, já si v poledne pověsila prádlo a ona mi ho sebrala, aby nepřeschlo a ještě úhledně složila jako by bylo vyžehlený

alllousek Fris, tak jsem si přečetla článek a přijde mi paní ze článku velice podobná té tvé tchýňce.

frisbee alllousku že by mi to dělala podle nějakého vzoru,?? Ale jo,mohla by se tam poznat

tayllorka fris,milada: fotky profi už mám v albu.

milada2 Ahoj Tay, však je celou dobu pozoruju, jak je tam postupně přidáváš Nááádhera, ještě jednou gratuluju!!!

milada2 Předpokládám správně, že ta paní sedící vedle ženicha na společně fotce, je tvá milovaná tchýně?

frisbee tay jaká jsi ty krásná baba,taková divoká,krásné fotečky,ženich fešáčisko ,taky ještě jednou vše nejlepší

tayllorka milada: jj, ta rozkydlá ve vínových květovaných je moje milovaná tchýně

A děkuju holky. Máme fotek spousta,ale je těžký vybrat ty nej.,takžě jen podle mý intuice. Na některých se i mračim,ale to proto, že mi svítilo slunce do obličeje a bylo to fakt nepříjemný,tak se úsměv nedal moc vykouzlit. Navíc jsem měla ještě trochu nervy z obřadu. Samozřejmě jsem se tam rozbrečela,ale byly to slzy štěstí. Takže mám i ubulený fotky,ale dávat je do albumu nebudu

tayllorka brum: buď ráda,že ti prádlo sundala a srovnala. Ta moje mi jednou vyvařila svetr,kterej jsem dostala jako dárek a stál 1500Kč Vlastně mi zničila víc věcí,ale ani za jednu se neomluvila nebo tak něco. Prostě jen škodila a ještě se cejtila ukřivděná....

frisbee sabísku...jak je???

tayllorka Ahoj holky,
tak vás po dlouhý době zdravím a musím si postěžovat a vylít srdíčko opět:(
Tchýně se chce k nám nastěhovat do baráku a já jí tu nechci. Jak jednoduchý, že. Jenže ona mě nerespektuje a ikdyž by bydlela o patro níž v garsonce tak i tak mi tu bude vadit. Víte, ona umí udělat z každýho rozhovoru hádku,vlastně se s ní normálně bavit nedá. Mluví jen o sobě,jak jí co bolí a o penězích. Je to takovej sobeček,no. A na mojí svatbě řekla naší známý, že nemá ráda děti. Tak to mě hodně bolelo a proto dost dobře ani nechápu, proč se chce mermomocí narvat k nám do baráku. My tu samozřejmě bydlíme s dětma,jejíma vnoučatama a určitě nebudou potichu jen aby se babi vyspala nebo tak. Budou jí dupat nad hlavou a já je rozhodně kvůli tomu nechci a nebudu okřikovat. Nejhorší je, že manželovi to samozřejmě nevadí,protože on tu s ní nebude, je celý den v práci a chce na mě,abych to respektovala. A kdo respektuje mě a moje přání? Ona se bude roztahovat po baráku, hulákat tady atd.Já jí tu vážně nechci. Podotýkám, že ona bere důchod a ještě k tomu dobrovolně chodí do práce a její příjem činí asi 12 tisíc+ důchod. Takže na tom není tak špatně. Jde pouze o její rozmar a opět zaškodit mě. Bohužel, kdybych odešla i s dětma,tak to by byla pro ní největší výhra,jelikož se snaží celou dobu nás rozdělit. Já jí "ukradla" syna,tak ona to chápe. Zůstala sama, nemá kamarádky,je zapšklá a opravdu zlá. Ona ví, že já jí nemám ráda, přesto dělá dusno.

tayllorka S manželem jsme o tom mluvili mockrát, dokonce jsme měli tichou domácnost. Já nechci odejít a udělat jí dobře tím. On se zase nechce rozhodnout mezi mnou a jí,ikdyž ví, že s ní to je hodně těžký. Je totiž mimo realitu a její názory a cokoliv co vypustí z pusy je vyloženě mimo mísu.Možná si řeknete, že nejsem tolerantní vůči ní,ale já vyjdu s každým a kamarádek mám spoustu,rodinu o kterou se můžu opřít atd. Já nevím. Snažím se nad to povznýst a ukázat,že mě to nemůže rozhodit,ale nějak to nejde. Navenek je to dobrý,směju se,ale uvnitř je mi smutno a v noci brečím. Až tak jsem z toho špatná.Mimochodem jsem jí to i řekla a v dobrým, že nechci abysme my dvě byly pod jednou střechou,jenže to ji nakoplo ještě víc a o to víc se snaží aby byt pro ni byl co nejdříve hotový. Vlastně ani nevím proč to sem píšu,snad, že mě někdo pochopí a trochu se mnou bude soucítit.Achjo,proč ten život se musí pořád nějak komplikovat....

brumdinka tay, tay - jen tajková poznámečka - zajímalo by mne kde bydlí dosud, že chce najednou k Vám do baráku

jinak ono to chce se nad tím povznést, ono i když je to těžký, tak dostaneš jí právě tim, že jí budeš mít někde a nenecháš se jí deptat i kdyby se postavila na hlavu - já vim že je to těžký, ale z vlastní zkušenosti - jde to

brumdinka tay - p.s. zkus na to jít jinak, najít jí všechny výhody toho kde bydlí ted´ a všechny nevýhody toho když bude bydlet u Vás - z jejího pohledu - tak aby si řekla, že pro ni samotnou bude lepší, když zůstane tam kde je

tayllorka brum: bydlí v bytě 2+1 sama,jenže majitel jí zvedá od novýho roku nájem,ale ne o tolik aby to nezaplatila. Prostě jí to tam nebaví a neví co by roupama. Jen chce znepříjemňovat život lidem okolo,no.

brumdinka tay - no a tak to jo, no přinejhoršim bych jí na ten nájem trochu přispěla, jen aby mi nevlezla do baráku

tayllorka brum: no to ani náhodou,já beru mateřskou a sama víš jaká je to bída a ještě platíme hypotéku,takže to bych byla na mizině asi. Navíc,když ona opravdu problémy s penězma nemá, není v existenční nouzi. To není vůbec řešení. Jediný čím jí opravdu naštvu,že se s ní nebudu vůbec bavit,netrávit s ní žádný volný čas,neposlouchat jí,prostě ignorovat. Asi to bude nejlepší,já se nebudu nervovat,co kdy a jak řekla a ona nemůže dělat s tím nic. A když mi nepoleze na oči,tak tím líp. Já ji opravdu k životu nepotřebuju a nikdy nebudu potřebovat,mám svoji rodinu a ty jsou naštěstí normální. Ale s ní se vyjít opravdu nedá.

frisbee tay..... já nevím,co říct ve stejným baráku,už jenom kvůli tomu pocitu,že tam je....znáš mě,a viíš,jak to bylo u ás...stačilo vědět,že sedí vedle v pokoji a měla jsem žaludek na vodě.I v bytovce budeš pod kontrolou.....já jsem v šoku s tebou

tayllorka moje pocity: to mluví za vše

martinka3 taylorko... - i když jste s manželem o tom mluvili mockrát... asi to pořád nepochopil, nebo jsi mu to "špatně" - tj. rozuměj: tak, že to nepochopil... vysvětlila.
Možná, to zkus ještě jednou, a ne třeba rozhovorem... - ale napiš mu to. Do dopisu nebo mailu. Svoje pocity, proč tchýni do baráku nechceš. Jak to cítíš - a kam to může vést (např. k rozvodu, pokud to tak cítíš).

Jinak já jsem vždycky razila názor, že s rodičema, ani jedněma, žít nechci. Teď o víkendu jsme s tchánovcema u nich na chalupě - no a jde to... na víkend!!! ale je fakt, že když jsme tu byli sami (od středy, oni přijeli až dnes), že to bylo jiný. No na bydlení by to nebylo...

Takže Tě chápu. Ale, tohle je hlavně na rozhodnutí manžela předpokládám... pokud manžel řekne - a musí to říct on, ne Ty - je to jeho máma - že matku domů nechce, že jí pomůže sehnat menší byt (např. garsonku s menším nájmem), pokud ten současný neuplatí. A přes to prostě nejede vlak.

Pokud matka není nesoběstačná - a to asi není - není důvod, si ji stěhovat k sobě. Pokud nechcete, a to Ty nechceš. Manžel se prostě bude muset rozhodnout, v téhle situaci, jestli Ty nebo ona.

A musí to vědět!!! ... jasně že jsi v jiné situaci, pokud jsi na MD tak bez peněz... - ale pokud OPRAVDU nechceš tchýni doma... tak bych manželovi řekla něco na způsob "pokud si sem nastěhuješ matku, tak já se stěhuju k té svojí"...

tayllorka martinka3: no to všechno co píšeš jsem už podnikla,i na ten výběr jsem mu dala. Byl z toho špatnej a otočil to o 180 stupňů s tím, že se nechce rozhodovat, že obě patříme k němu, já jako jeho žena a ona jako jeho matka.No je to těžký. Nejdříve jsem myslela, že vážně odejdu,ale teď si myslím,že by to byla blbost. Jelikož ona by vyhrála a já zůstala u našich v jedný místnosti s dětma a to není dobrej nápad. Já s mýma rodičema vycházím výborně,ale bydlet s nima, to ne. Bydlí tam moje sestra s dítětem a ještě brácha a naši by se z těch všech dětí asi zbláznili. Jestli chápeš. Jako na návštěvu je to fajn,ale pak se těším domů, do svýho.
Co se týče manžela, chápe velmi dobře, že ji tu nechci a i moje důvody a teda mě nenutí abych se s ní bavila nebo tak něco,ale ať jí tu nechám bydlet jen. A pokud bude tchýně nějak prudit a roztahovat se tu,tak že půjde. Pravidla určuju tady já. No to je sice pěkný,ale já mám ten dojem, že na to nebude dbát. Ještě nikdy jsem se v ní nespletla a proto si myslím, že to idylka nebude. Ona je divnej člověk. Má to v hlavě fakt pomotaný,dost dobře nechápu její postoje,její mluvu a vůbec. Baví se tím stylem"holčičko" nebo "děvenko",až ty budeš mít to co já za sebou,pak můžeš něco říkat. Taky mám dojem, že když jí budu totálně ignorovat,tak to jí bude štvát nejvíc,ona si totiž myslí, že je nepostradatelná a taky to dává najevo např. větou: já nevím co s vámi bude až tu nebudu, toho se bojim. Podotýkám, že nám nedává absolutně nic, žádný peníze nebo tak. Na děti se nepřijede podívat jak je rok dlouhej a nikdy se nezeptá jak se máme. Vlastně jsem o ní pomalu 4 roky nevěděla a byla jsem šťastná. A teď jsem jí viděla párkrát a ejhle, hned po svatbě začíná dělat dusno.

tayllorka Zní to sice hnusně,ale ona je pro mě obtížný hmyz. Taková ta moucha,která ti sedne na hlavu a když jí chceš plácnout,tak si sedne na ruku nebo na tvář. Nedá se setřást. Omlouvám se,ale tak to cítím já a nemůžu si pomoct.
Já nevím jestli i vám se někdy stalo, že jste nemohli určitýho člověka cítit na 200 metrů a nemusel by ani nic zlýho udělat,prostě ve vás evokuje něco negativního vůči jemu.
U mě to není tak jednoznačný, už mi řekla spoustu ošklivých slov,který se mě vážně dotkly a hodně bolely,ovšem jí to asi necvakne a dělá pak jako že nic, anebo cvakne a stejně dělá jako že nic nebo to obrátí jako že ona je ta ublížená.

martinka3 Tady je těžko radit. Jak já sama sebe znám... tak bych prostě šla bydlet do svýho... ale my zatím nemáme děti a máme dva byty... a taky dvě hypotéky a momentálně bych to neuplatila a musela vyhodit nájemníka.
Naštěstí na bydlení s rodičema máme s manželem stejný názor.

A proč manžel trvá na tom, aby jeho máma bydlela s váma? Jaký k tomu má důvod? Čím argumentuje?

Z psychol. hlediska to asi chápu, máma bude rozvedená nebo vdova a on jediný syn nebo oblíbený syn...? Nezdravě na něm lpí a on se od ní ještě neodpoutal...

Víš možná má pocit, že tou svatbou jsi jí syna ještě víc sebrala... - a má pravdu. A je to tak správně.

Moje tchýně má jen jediného syna, mojeho manžela... a taky vztahy s ní nejsou nejlepší... ale zlepšují se. Navíc jsem zjistila, že proti ní "něco" mám, i když ona mi nic nedělá... - že si do ní krásně "projikuju" emoce, který jsem nasbírala v minulosti vůči jiným lidem (svým rodičům třeba)... - s tímhle vědomím je to trošku lepší... - to byla odbočka.

Takže ještě jednou, znovu a znovu, bych od manžela chtěla slyšet, ten pravý důvod, proč chce mámu doma. Finanční důvody by neobstály, protože má důchod + pracuje. A vyměnit větší byt za menší by taky neměl být problém...

Problém v "dání nože na krk" manželovi je ten, že tu "výhrůžku" musíš splnit. Ty ale nejsi připravená to udělat, takže to nebude fungovat... Tj. pokud manželovi řekneš "máma nebo já" tak ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba, a on upřednostní mámu, tak musíš jednat. Tj.: pokud barák je manžela - odejít... - předpokládám že je jeho, jinak bysme se nebavili na tohle téma...

No a pak je na manželovi, jestli se rozhodne mezi Tebou a mámou. A pokud se rozhodne pro mámu... - stejně tu pro Tebe nebyl... já jako manželka totiž chci být u manžela na prvním místě - ne až na druhém za jeho mámou. Předpokládám že to máš stejně.

Škoda že jste se nevzali dřív než jste měli děti, tohle bys prohlídla líp a mohla by ses rozhodnout ještě před dětma. Teď nejsi ve hře jenom Ty a manžel, ale rovnou i děti, a to je vždycky horší rozhodování, to chápu.

martinka3 Jo já to chápu... my jsme teď na chalupě, s manželem a tchánovcema. My teda přijeli už ve středu a oni až dnes. - no, a jsem tu od Silvestra poprvé. Proč? Prostě jsem se tu nechtěla potkat s tchýní. Manžel byl v létě týden na chalupě s rodičema... beze mě, prostě jsem tu nechtěla být s nimi.

A v posl. době začínám zjišťovat, že... nedávno měla tchýně 60-tiny... a od rána, kdy jsme jí měli jet přát, mi bylo blbě!!! - a není mi úplně dobře ani teď... - ale je to lepší. A to jen proto, že jsem si uvědomila, že si do ní PROJIKUJU (jako projekce) emoce, které mám já sama v sobě.

Snad je to srozumitelný. Ona je takový "generál" jako můj táta, akorát to dělá trochu jinak, skrytěji (manipulativněji) a já mám pocit, že prostě místo na tátu reaguju na ni... - ona za to nemůže. I když určitě taky určitým dílem, prostě jsme každá jiná a navíc ona je o generaci starší, takže ji těžko předěláš navíc když ona nechce. Na druhou stranu má zase svoje přednosti. Bohužel, zatím jedna druhou moc neoceníme...

Což v žádném případě neznamená, že bych s ní chtěla bydlet!!! I když na chalupě se mi líbí moc a ona to má jako "letní sídlo" a zbytek roku sem jezdí ob víkend. (třeba to časem přehodnotím
Jen chci napsat, že určitý díl těch emocí vůbec nemusí vycházet apriori ze vztahu k ní (z ní)... ale můžeš si do jí přenášet emoce, které už v sobě máš z minulosti.
No a na druhou stranu, ani tohle není důvod k tomu, aby s vámi bydlela. Ale jak jsem psala, to je na domluvě s manželem.

lu76 Tayllorko a co jí (a samozřejmě před manželem) říct, že jsi se dozvěděla, jak stráááášně nemá ráda děti (možná bych i riskla nadhodit, že vy dvě jste si taky moc nesedly) a že potom nechápeš, proč chce jít bydlet k vám, kde to od rána do večera bzuní. A hned na to navázat, že tím pádem ji s manželem pomůžete sehnat levnější pronajem, protože ona potřbuje klid... Je to teda už takový otevřený souboj, ale jak psala martinka3 (její názory se mi moc líbí), může se stát, že prohraješ, jenže pak je tu otázka - stojí takový muž zato? Jsem přesvedčená, že nakonec by se pro Tebe rozhodl.. A těch pár dní u rodiců bys přežila..
Držím moc palce, ať to dobře dopadne...

frisbee tay.....musíš zabojovat,řekni mu to s klidem a jednoduchýma větama,aby to k jeho chlapskému mozku došlo,ale neustupuj....já vím,jak ti je...řekni mu,že budete mít doma nervózní atmosféru,a to se nejedná o pár dní,ale možná roků...nenech si zničit manželství,je to jeden velikej stres,já se trápila těch 16 let šíleně,mm byl nervózní,že mu bylo za jeho matku hanba,když jsme si chtěli v klidu promluvit,aby nešpehovala a nekomentomentovala,museli jsme do hospody...to není život,když nemáš soukromí...baba hlídala s kým mluvím,kam jedu,o čem telefonuji,proč mám krátkou sukni...stačilo,že jenom stála za záclonou nebo za krbem a poslouchala,nemusí být konflikt,je to horší jak Big brother,protože tam je .Já nezakročila hned na začátku...proboha,tolik let života v pytli....nedávno mi řekl,že kdybych rázně řekla že ne,že ji tam nechci,tak by tam nebyla,což mě dorazilo,protože ho to mohlo napadnout samotnýho.....je mi zle jenom jak o tom píšu....tay,řekni mu,že je to opravdu vážné a že jde o rodinu,v první řadě jste vy,potom ostatní.myslím na tebe,drž se...

tayllorka martinka: my jsme spolu 9let a manželé teda měsíc,ale to už byl ten poslední krok. Máme skoro 6tiletýho syna a dvouletou dceru. Barák jsme kupovali loni,samozřejmě, že je psaný na manžela a jelikož byl nabytý před svatbou,tak já nárok nemám na nic.(Tchýně nám dělá ručitelku) Tudíž ani "rozhodovat" kdo tu bude bydlet nebo nebude. Jako manželka mám ale právo do toho co mluvit snad. Tady opravdu nehraje žádná finanční situace a sehnat garsonku pro ni mě napadlo jako první. Dokonce jsem jí dala i kontakty- v Jablonci například garsonka vyjde na 5500Kč-6tisíc měsíčně včetně služeb,tak mi to nepřijde drahý a jí by to stačilo. Vlastně mi vpálila do obličeje, že se nemám starat a že ona má kde bydlet. Takže jsem jí řekla, že v tom případě je to vyřešený a že netřeba teda hlásit, že půjde bydlet k nám nebo tak.Vlastně když si tak vzpomenu,tak při koupi baráku mě hned napadlo, že podmínkou jejího ručitelství bude, že ona půjde bydlet do jednoho z bytů. Dokonce jsem s tou koupí nesouhlasila,ale vzhledem k tomu, že samostatný byt by jsme museli splácet sami,tak tady by nám v tom splácení pomáhali nájemníci a ještě k tomu budeme mít byty pro děti až vyrostou,pokud by tu chtěli bydlet samozřejmě. Prostě to vypadalo jako celkem dobrý plán,ikdyž pochybnosti jsem měla.
Jako všichni kolem mě radí,ať se s tím smířím a jsem nad věcí,ale ať s ní nekomunikuju a dám jí jasně najevo, že vítaná tu není a nikdy nebyla a tím jí dopálím nejvíc. Mimochodem, tohle všechno ona ví,řekla jsem jí to přímo,aby bylo jasno předem a byla na mě dost zlá. Nebudu tady rozepisovat co přesně řekla,ale bylo to něco v tom smyslu, že já mateřskou probendím někde po diskotékách a nic neplatím. To je samozřejmě nesmysl. Na diskotéky nechodím dobrejch 7 let,max. s holkama posedět a to ještě tak 1-2x měsíčně. Jinak trávím čas s dětma na hřišti atd. Prostě se jim věnujeme. A platím toho až dost, vzhledem k tomu, že mám mateřskou,tak mi fakt nic nezbyde,ale ne tím, že bych to probendila. Jsou to věci kolem dětí, oblečení, jídlo, školka atd. Prostě normální běh života jak má milion dalších ženských, co jsou na mateřský. Takže to byla od ní podpásovka. A hodně mě to bolelo,jak může něco takovýho vypustit z pusy vůbec. Víte, ona si nevidí tzv. do huby,takže mluví,ale nemyslí.
No to je jedno. Já si stojím za svým a včera jsem manželovi řekla, že to nezkousnu jí mít tady v baráku,tak ať o tom ještě popřemejšlí.
Jinak jeho argument proč s tím souhlasí aby tu bydlela je: Je to moje máma.
A není jedináček,má sestru starší a ta jí sice nabídla pronájem u ní v baráku ale za 11tis. Samozřejmě odmítla,když platí teď 6,5tis. A manžel by po ní chtěl max.5 a stejně za pár let asi nic....Takže pro ni je to jasná volba.
Uf to jsem se rozepsala, snad to je trochu srozumitelný.
Rozvádět se určitě nechci kvůli tomu,to je pitomost. Miluju ho a on mě,jen nám to ta tchýně kazí,no.

tayllorka Jediný co pro mě hraje momentálně v můj prospěch je to, že její byt nebude zdaleka brzy dokončenej pro ni. Je to práce pro jednoho tak na půl roku a když to dělá manžel sám a u toho samozřejmě pracuje,tak to nevidim tak brzy. Takže ve skrytu duše doufám, že ona si to rozmyslí, pže je nedočkavá a jak nemá něco hned tak je zle. Vlastně si i přeju,aby se chytly oni dva a ne my dva doma a tím pádem on sám by se rozhodl pro to ji tu nemít. Stačí kousek aby ona vypustila z pusy něco hnusnýho, co by ho nakoplo k jinýmu úsudku. Zatím se ona drží a přetvařuje,ale nevěřím, že jí to vydrží. Jen mě štve, že zatímco já si doma brečím,tak ona se doma směje. Takže měním strategii,brečet nebudu,naopak musím být hodná na manžela a tzv. si ho přetáhnout na svoji stranu.