Jak vycházíte s rodiči ženicha? Znají se vaši rodiče?

eifelovka jéžiš, tak to je moje tchýně asi Italka I když klepu na dřevo, po 7 a půl letech vztahu si to už trochu "sedlo", musela si holka zvyknout.

brumdinka eifel - jo to ta moje po 10 letech a tim, že ted´díky hlídání švagrovo malý nemá čas dala naštěstí taky docela pokoj, ale klepu taky a pro jistotu pořádně

eifelovka brum, musíme si držet palce, aby to vydrželo třeba až budou děti, tak se to u nás taky ještě o krapet zlepší - anebo naopak zhorší, ale to už ani moc nejde

brumdinka eifel - u nás dokud sme neměli Jiříka sem ani nevěděla, že tchýně existuje, nezajímala se o nás, za to po jeho narození krafala do všeho ted´naštěstí nemá čas se tolik cpát i když taky občas, tak doufám, že jí to vydrží

bejruska Já se picnu. Včera mluvil přítel s babi (máma jeho otce) a ta do něj hudla, že jeho otec taky nemá život lehkej a že bysme měli jeho rodičům pomáhat! To je v kelu. Po všech těch podrazech a pomluvách. Sice absolutně netušim s čím, ale to je fuk. Naštěstí jí přítel řekl, že po tom všem, jak se k nám zachovali, nemáme důvod jim s čímkoliv pomoct.

daggyna Holky to jse šílený co tady čtu o tchýních
Já mám tchýni naprosto zlatou to myslím doslovně občas pochybuji jestli nemá schovanou nad hlavou svatozář!!!Opravdu je super!!!Mám ji moc ráda nic mi nevnuceje a když mi něco chce pomalu se před tím ještě omlouvá a kdyby se mi cokoliv nelíbilo ať jí řeknu.Je to zlatíčko přála bych ji každé

kajulin Ahoj holky, nikdy jsem si nemyslela, že do téhle diskuze budu někdy něco přidávat. Chodím s přítelem už 8 let a příští rok se budeme brát. Z počátku se zdálo, že mám fakt super tchýni, chovala se ke mě slušně atd. a já jí to oplácela stejně (neměla jednoduchý život, její manžel pil, takže s ním vůbec nekomunikovala a pořád tvrdila, že jediný, kdo ji drží je můj přítel). Před dvěma lety, když jsme se rozhodovali ohledně koupi pozemku na naši stavbu, nás prosila, ať to neděláme, že nám dají jejich dům a se vším nám pomůžou. Tak jsme si řekli, že dobře, přece jen novostavba je dost drahá záležitost. Dům se přepsal na přítele a začalo peklo. Barák v dezolátním stavu - strkáme tam pořád jen peníze na opravy, které se platí na půl a dostat z nich peníze je nemožné (navíc já studuju a přítel to platí sám). Ke všemu tam bydlí ještě jeho brácha, který měl 2 roky na vystěhování - samozřejmě to nestihl. Teďka si s manželkou stěžují, že kvůli nám nemají peníze, protože si musí zařídit bydlení a je všechno drahé - a my asi nakupujeme kde podle nich. No prostě hrůza, jsme ti nejhorší, staráme se o všechno, já tam pořád uklizím a dělám to co by měla dělat tchýně a pořád je to málo. Vymýšlí si proti mě hlouposti, ke všemu přílévá olej do ohně skorošvagrová, která si pořád stěžuje, že nemají peníze a že za to můžeme my, a že je prý vyhazujeme (přitom je nikdo nevyhazuje, jen se ptáme, kdy teda počítají, že se budou stěhovat). Normální lidi chápou, že to je dům od přítele, a že se chce zařídit a bydlet tam a ti nenormální - čehož je většina- nás vidí jak nejhorší, že někoho vyhazujeme z domu, který není jeho a nemají tam žádné právo. Já už nevím co dělat, o barák se jeho rodiče nestarali a teďka to opravujeme od základů - tak jim to vadí, že máme brát ohledy na jeho bráchu, že má po noční atd. No už mi to leze krkem, nevím co dělat, vyhlídky na lepší život jsou nulové. Mluvit se s nima nedá, furt melou to svoje, že jsme arogantní a že nás nezajímá nic jiného. A copak je zajímá, kde budeme bydlet nebo jestli na to máme peníze. Už fakt nevím jak dál, včera jsem byla tak na dně, že jsem si musela vzít tabletku na uklidnění. Mám strach z každého nového dne, jak nám zase budou házet klacky pod nohy.

clifulka kajulin: i my jsme měli nabídku přestěhovat se jednou k přítelovým rodičům, ale právě špatné zkušenosti všech okolo mně přesvěčily, že to nikdy neudělám. Holt to chtělo trochu víc pouvažovat na začátku...
A jak to řešit teď? Upřímně, asi bych ten barák opustila a našla si něco malého, na co vám nikdo nesáhne a nebude vás tam otravovat. A peněz vražených do tohohle stávajícího bydlení bych prostě nelitovala (stejně ti je nikdo nevrátí). Studuješ, život máte před sebou... ještě je čas s tím něco udělat!

lucieko kajulin: My taky bydlíme s rodiči od přítele, do baráku vrazil taky hodně peněz, je na něj přepsaný. Někdy mám taky chuť se vším praštit. Někdy nemáme ani soukromí, chtěli jsme přepážku a proč? Skorotchýně po nás huláká ze schodů, nedojde si. Jsou fajn, ale některé věci u skorotchýně mi vadí, musí být vše po jejich. Můj už přemýšlí o tom, že bychom začali stavět.

kajulin Já vím, že existuje pořád ta možnost stavět, ale vzhledem k tomu, že nemáme ani korunu našetřenou - protože už jsme to dali jinam a začínáme se pomalu zařizovat, tak nevím z čeho bychom si koupili pozemek atd. Navíc tím, že máme celý život před sebou a budoucnost nejistou - jsme si vědomi, že hypotéka by zatížila nejen nás, ale taky naše děti. Proto je tohle téma už pasé, prostě nechceme zatížit naše děti. Tam jde spíš o jeho bráchu, který na nás hází špínu a oni to žerou. Kvůli němu a jeho manželce jsou problémy a neshody. Prostě tchýně neměří na svoje obě děti stejným metrem a jeden má výhody a druhý ne. A ten co ty výhody má, tak tvrdí, že je mu ubližováno a že všechno se dělá jen pro mého přítele a na něho nikdo nebere ohled a nikdo mu nepomůže. Přitom tchýně s tchánem nám ještě s ničím nepomohli, když se něco dělá na baráku, tak jich se to netýká. Oba leží na pohovce a kafíčko - jako by se nic nedělo, přitom oni přivedli ten barák to takového stavu a teďka nemají ani tolik soudnosti jít a pomoct a převzít zodpovědnost za to co udělali, když se 20 let o barák nestarali. A když se zeptáme, proč nejdou pomoct, tak nám řeknou, že to jsou naše rozmary a že oni měli barák v pořádku. Tak to jsou naše rozmary, že do baráku teklo a musel se odvodnit, že se měnily okna, protože přes ně táhlo, že se musela vyměnit elektrika, protože bychom vyhořeli, o vodě nemluvím - musí se na začátku července vyměnit všechny trubky, odpady atd., protože jsou prasklé nebo neodtékají - ale tohle jsou naše rozmary. Když už nám nechtějí pomoct, tak alespon at se nezastávají někoho druhého a uvědomí si, že to není jen pro nás, ale taky pro nich.

sambucca kajulin: hele a kdyz napsali tchanovci barak na pritele, podelili se o neco i sjeho brachou? jinak bych jeho naladu docela pochopila...

beruska_sedmitecna kajulin, zeptám se tak blbě - a tvůj přítel svého bratra nějak vyplatil? vždyť jako bratr má právo na půlku baráku - kdyby moji rodiče přepsali dům na mého bratra, tak bych od něj očekávala nějakou kompenzaci...

kajsav ...taky jsem nad tím teď přemýšelal jestli došlo k nějakému vyplacení bratra atd. ještě jsem úplně nerozuměla co je myšleno tím, že nechcete hypotéku, protože by zatížila vaše děti, tomu vážně nerozumím hypotéku máme s přítelem už 3 roky, než vyhazovat 12.000 měsíčně za nájem to radši platím stejnou částku ale platím svoje.

dadamatysek Ahoj holky,

já jsem asi trochu v jiné situaci, než vy..mě moje maminka minulý rok zemřela... Tak jsem k přítelově mamince tak nějak hodně přilnula..ptž mi neskutečně chybí ta moje.. Obzvlášt ted při svatebních přípravách.. Přítelovo rodiče jsou super, mamka mi hodně připomíná tu mojí. Tkž vycházíme hezky. Svatbu si plánujeme sami, ptž si ji i sami budem platit, tak je myslím má věc, jak si co představuju. Ale hodně mě zamrzela přítelkyně snoubencova bratra.. byla fajn, do té doby, než my začali plánovat svatbu. On se jeho bratr totiž ženit moc nechce a ona už není nejmladší..tak je znát, že ji to štve.. a těžce nám pohanila naše svatební oznámení... máme tam fotky, když jsme byli oba malí, at je sranda.. a ona, že tam vypadám, jak kluk..tkž jsme jako dva kluci.. a máme gay oznámení... To mě bylo tak líto... všem se strašně líbí, nám taky. Tak na ní seru. Ale bylo mi to líto..a dost to ovlivnilo můj přístup k ní....

sambucca dadamatysek: neber to spatne, ale to jsou detaily, zamrzi ale preboli - kdyz nejsou denne tak si jich nevsimej, jinak se zblaznis! kazdopadne pokud by se to melo stupnovat, a ty uvidis ze jeji chovani je rizeny vedome ti ublizit, klidne bych ji byt tebou neco rekla...

frisbee kajulin...chápu,že do toho baráku strkáte peníze jenom vy,ale chybu udělala tchýně,měla s touto situací počítat,když má ty syny dva...pokud není nějaké rozumné dělení,vždycky bude mít jeden pocit,že byl ošizenej.
Vím,o čem mluvím,já jsem pryč z domova od 13 let,bratra rozmazlovali,když umřel nevlastní otec,zachránila jsem jim barák před exekucí a dočkala jsem se jedině toho,že matka celý dům přepsala na bratra...jasně,že se cítím dotčená,protože my se domluvili,že mě vyplatí z dědictví po babičce a on si pak barák opraví a já po něm nebudu nic chtít,na to mám v sobě morálku,neudělala bych to.
Takže za první,co je psáno,to je dáno....měli jste si písemně ujednat veškeré podmínky,finance,bydlení...a za druhé,opravdu mi to nepřijde spravedlivé jednomu ano,druhému ne.
Opakuji,chápu tě,vím,že jste do oprav strkali peníze....ale zase z pohledu toho bratra,proč by dával peníze na opravy,když tam bydlet nebude a ještě přišel i o dědictví?

dadamatysek..vykašli se na ní,ty ji k ničemu nepotřebuješ,když se někdo chová jako buran,je to jenom jeho problém,nenech si zkazit náladu.Ignoruj to

kajulin No nevím, kde na to chodíte, ale vyplatit sourozence není nikde dáno, neexistují žádné páky a ani nic podobného. Je to blbý zvyk z minulosti, kdy to rodiče požadovali, ale nikde na to nárok není a záleží na každém (já třeba po svém bráchovi nebudu nic požadovat, až mu naši přepíšou barák. Sám se bude chtít zařizovat, tak nebude mít peníze aby mě vyplatil. Jestli chce někdo někomu něco dát, tak at mu to dá, ale nevím proč někoho vyplácet. To je to stejné jako bych dostala dárek narozeninám a z jeho hodnoty bych půlku musela dát bráchovi, abych ho vyplatila - takže chápete, že je to neskutečná blbost). Nic méně, mamka od přítele zdědila barák po svojí matce a ten přepsala na bráchu od přítele už cca před 4lety, tak tedy on dostal jeden barák a přítel druhý - nikdo nikoho nevyplácel - protože by to bylo zbytečné. I když je fakt, že jeho brácha ze začátku toto požadoval, přičemž přítel řekl, tak dobře, ale i ty mě vyplatíš z tvého, tak mu zklaplo a je ticho. Takže oni tedy mají kde bydlet a barák dostali. Jenže jeho brácha dostává od svojí mamky každý měsíc kupu peněz a platí mu složenky, už za něho uhradila několik dluhů a on si ještě troufne přijít a vyřvát, že dostává málo. Jeho brácha je hajzl, půjčil si od přítele dluhovou kartu a nesplácel ji, a tak dostal přítele do registru dlužníků. Takže si ani nic vzít nemůžeme. A co se týká hypotéky, tak to je snad běh na dlouhou trať cca 15 - 35 let, což znamená, že když se cokoli stane, a nebudeme to moct splácet, tak se to podepíše na všech a to i na dětech (to kajsav - jsem finanční analytik, takže moc dobře znám veškerá úskalí hypoték a jiných půjček, takže taky vím co se stane při neschopnosti splácet).

kajsav ...tak je jasné že pokud jeden dostal dům a druhý taky, tak není co řešit, ale nechápu co je blbost na tom, že se sourozenci dělí...u nás táta dostal dům a teta chalupu, děda má dům a až tady nebude mají na něj stejné právo všechny 4 jeho děti, bratranec se nastěhoval do domu od tety a vyplatil svoji sestru atd. tak jak by sis představovala že by se to mělo řešit? Jako blbost mi spíš přijde, že někdo dostane od rodičů nemovitost a druhý vůbec nic...

kajulin to frisbee - my nechceme aby tam jeho brácha něco strkal, my jen chceme, že když to už opravujeme, tak aby nám neházel klacky pod nohy a my se ho nemuseli chodit ptát, jestli to můžeme opravit, jestli teda se nepotřebuje vyspat - a když si dovolíme něco opravit a on zrovna chce spát, tak tříská dveřma, nadává a je hulvát (musím tedy říct, že dělá bachaře, takže si servítky nebere a jak řve v práci tak i doma). My po něm peníze na opravy nepožadujeme - to v žádném případě, to by nás ani nenapadlo. Ale jen chceme, aby se přestal srát do toho, kdy to budeme opravovat a jak, protože do toho mu nic není a může být rád, že mu to přítel tak cca 14 dní předem oznámí. A když to náhodou trefí na dobu, kdy má po noční, tak prý že to děláme schválně (když on sám 3 dny předem ani neví jakou bude mít šichtu, tak my to objednáme např. výměnu oken měsíc dopředu a on má šichty jak kdy, spočítat se to nedá ale my jsme tak dobří, že jsme to vypočetli a udělali schválně). Tohle nám říká tchýně a oni přilévají olej do ohně.

kajsav ...pro neschopnost splácet máme samozřejmě pojištění, ale pokud by se snad někdy stalo, že bychom splácet nemohli, tak by se nemovitost prodala, to je samozřejmé jiné půjčky nemáme a nikdy jsme neměli, ale hold člověk někde bydlet musí že

kajulin to kajsav - v dědictví ano, ale ne pokud je to dar. Dělíš se nebo dělila ses při narozeninách se svým bratrem, když ti vaši dali dárek, tak tys mu z toho vyplatila půlku? nebo on tobě? když ti někdo něco dá, tak k tomu má svoje důvody, proč to nedal někomu jinému a tudíž se ten druhý nemůže cítit dotčený a nebo nedej bože něco požadovat. U dědictví je to něco jiného, tam na to máte nárok, ale kdyby to před smrtí někdo přepsal na tebe, tak neexistuje nic, co by tě přinutilo vyplatit sourozenci určitou hodnotu.

kajsav ...já teda vůbec nechápu proč Vám tam ten bratr pořád straší když má taky svoji nemovitost, v tom jsem se tedy nějak ztratila máte to těžké no...škoda že jste to nevyřešili dřív než jste tam začali investovat...myslím tedy bratra...

kajulin No ono to v minulosti chodilo trochu jinak, jeden dostal nemovitost a druhý peníze. Tak to rodiče dělali, nevím kde se vzal to, že sourozenec musí vyplatit sourozence. Přece jen je to přenášení zodpovědnosti z rodiče na děti ne? Buď to vyřeší, tak že žádného neošidí a nebo si to nechají, pokud to vyřešit nemůžou, ale přenést zodpovědnost ze sebe na dítě stylem tu máš barák a bráchovi vyplať je více než nemorální. Ptala jsem se na to našich a říkali, že to fungovalo, tak že oni dostali barák a tetě babička vyplatila peníze (to byl případ otce) a u mamky - ona dostala pole a její brácha barák - prostě se o spravedlivé dělení postarali rodiče nikoli děti v fázi začátků. Co se týká pojištění proti neschopnosti splácet a případný prodej - super, ty si vemeš hypotéku, pak budeš mít děti, nebudeš moct splácet, tak co prodáte barák a nemáte kde bydlet, dyť co, se to vyřešilo nějak. Když se zamyslíš, tak je to pěkná blbost.

kajulin Víš to je ten problém, nám by ani nevadilo, že tam bydlí a že opravuje svůj. Jako myslím si, že v tomhle jsme hodně vstřícní atd. ale nám vadí, že se sere do toho co se bude opravovat a kdy atd. má být rád, že ho tam přítel nechal a být potichu, protože chodí po hodně tenkém ledě, jenže on má zastátní v rodičích a to je ten problém. Tam se prostě skáče jak Roman (jeho brácha) píská. Nějak si rodiče neuvědomují, s kým tam budou žít a kdo jim vytrhl trn z paty. Já jen prostě nechápu, jak někdo nemá tolik soudnosti, aby si uvědomil, že někomu ubližuje, přitom ho bude za chvilku zase potřebovat. Jeden den mu nadávájí a druhý přijdou s prosíkem, že potřebují pomoct a takový kolotoč to je pořád. Nevím jakou jim udělit "lekci" aby se vzpamatovali a začali se chovat normálně a uvažovat normálně.

kajsav ...když nebudu moct splácet, tak hold nemovitost prodám a budu se muset přestěhovat někam do nájmu, co víc by mi zbylo než toto udělat? Někde si půjčovat a zadlužovat se abych měla na hypotéku? To asi ne že

Nicméně hypotéku jsme si vzali až když jsme si spočítali, že si jí můžeme dovolit (také jsme oba pracovali v bance). Tím je myšleno, že když budeme splácet hypotéku nebudeme muset živořit, budeme žít a taky našetříme spoustu peněz bokem, abychom mohli při otočce fixace nasypat do hypotéky co nejvíce pěněz a tím zkrátit dobu splácení...taky jsme si jí vzali s vědomím, že i kdyby se něco stalo tak buď já sama nebo i přítel sám tu hypotéku v pohodě utáhneme...děti plánujeme také až na ně "budeme mít" takže myslím že situace s nesplácením snad nikdy nenastane, ale řekni mi co jiného člověku zbývá než to pak prodat, když by se dostal do těžké životní situace?

Mě ani příteli nikdo nic nedá, k rodičům půjdeme bydlet těžko a vyhazovat 12.000 a víc za nájem mi přijde jako skutečný nesmysl...

kajulin No nezbylo by vám nic jiného, než ji prodat, ale situace se mění ze dne na den, nikdy nevíš co se může stát (i nějaké extrémy, jako nemocné dítě a jeho drahá léčba atd.), jsou to sice extrémy, nikdo si to nepřipouští, ale stát se to může. Tím nemyslím samozřejmě, že nad tím vším musíš uvažovat, než si hypotéku vemeš to ne. A je jasné, jestli vyhodíš za nájem nebo za hypotéku, tak je to jedno - pořád ty peníze mít nebudeš. Já nevím sice odkud jsi, ale třeba tady u nás na prajzské jsou velmi malé platy, takže hypotéku si může dovolit jen ten, kdo je fakt hodně dobře finančně zajištěný. No jedna republika, ale platy na stejných pozicích jsou zde hodně rozdílné. Ale to je jedno, jestli to máte takhle spočítané atd. a víte že to vyjde, to je vaše věc. My jsme to taky počítali a nám to nevyšlo. Navíc v dnešní době ekonomické krize má o práci strach každý, platíme ještě leasing na auto, já nepracuju, takže jistě chápeš, že si ji prostě dovolit nemůžeme. Pracovat začnu až příští rok a kdoví s jakým platem a jestli teda vůbec začnu - práce není a pořád se propouští. Takže takové věci si dovolit nemůžeme.

kajulin Moji rodiče nám pomáhají seč jím síly stačí. Fakt máme u našich velké zastání a to i po finančí stránce, snaží se nám pomáhat. Taky babičky nám sem tam pomůžou pro nutnou opravu a časový nesoulad financí (které vždy vracíme - přece jen vnoučat mají dost a jaksi nejde to dát jen jednomu - ale za ty půjčky jsme moc rádi). Ale ti druzí rodiče si asi řekli, že když pomáhají naši, tak oni nemusí a co víc, budou ještě škodit. Pak jsou naštvaní, že s nima nekomunikujeme a děláme si to po svém, tak co k tomu víc dodat.

kajsav kajulin: já to všechno chápu, mě šlo právě o to, že když se nad tím člověk zamyslí a nemůže třeba bydlet u rodičů atd. tak mu zkrátka nic jiného než ta hypotéka nezbývá, protože někde se bydlet musí já jsem si až teď všimla že jsi taky od nás, já jsem přímo z Opavy máme tam svatbu ale bydlíme v Praze, takže o to je to s tím bydlením složitější, protože ty ceny jsou opravdu hrůzné v Opavě by se dal nějaký slušný nájem za nějaké normální penízky v pohodě najít ale tady bohužel ne, takže jsme to vyřešili jak nejlíp to šlo no s prací je to tam hodně těžké, to vím, proto jsem taky před 4 lety šla sem do Prahy, protože na Moravě jsem svoji budoucnost moc neviděla, naštěstí se zadařilo a teď jsem spokojená. Budu Ti držet palce ať nějakou fajn prácičku najdeš, teď se hodně rozvýjí Ostrava, přibývá tam spousta firem, není to daleko, takže bych se asi poohlídla i tam

kajsav ...no nemáte to jednoduché, alespoň že u Vaší rodiny to zastání máte, člověk musí být jednomu rád no, snad se to brzy vyřeší a budete mít klid

lennika holky, kdy vas tak ctu , tak je asi lepsi nikdy nic nedostat a vse si koupit ci zainvestovat sam...