Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Jak se dá s chlapem bavit o budoucnosti?

Zdravím všechny, chtěla bych se vás zeptat, jak u vás doma došlo k řešení budoucnosti, společného bydlení nebo plánování svatby? S přítelem jsme spolu 6,5 roku a nikdy se mnou neřešil budoucnost. Ne, že bych jí nechtěla řešit já, ale přítel se příliš o tom nechce bavit. Snažím se párkrát do roka narazit na téma, co bude, jak bude, kde bude atd., ale můj přítel se v tu chvíli ke všemu staví tak, že se mnou přestane mluvit a nechce se mnou nic řešit. Nikdy jsme, k jeho spokojenosti, nemuseli řešit bydlení. Nastěhoval se ke mne před 3mi lety do bytu a před rokem a půl se také se mnou přestěhoval do jiného mého bytu. Tedy bydlení jsem vždy řešila já a on vždy šel se mnou. Snažím se často nadhodit hypotéku, dům, děti a podobně, ale vždy to dopadne tak, že se pohádáme nebo přítel se mnou přestane mluvit a řekne, že to se mnou řešit nebude. Nemám vůbec žádný impuls z jeho strany, že by měl zájem se mnou budoucnost plánovat. Poradíte mi, jak takového chlapa rozmluvit? Jsem z toho docela zoufalá, protože mi bude letos 25 a cítím, že bych chtěla plánovat rodinu a řešit bydlení a tak :-(
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
Jej, to je dost nehezká situace. Ani moc nevím, jak to řešit. U nás to šlo tak nějak samo. Ze začátku troška ztuha, protože já jsem chtěla mluvit o budoucnosti a on se cítil mladý :-D Ale v takové situaci nevím, co bych dělala. Asi vzala nohy na ramena a utíkala pryč, nepřijde mi, že by ho vůbec zajímalo, jestli bude s tebou. Zvlášť po tolika letech.
Odpovědět
@rencik_a a můžu se zeptat, kolik mu bylo? U nás nepadlo nikdy nic o tom, že by si připadal mladý, ale spíš o tom, že já ještě studuji a že bych chtěla všechno hned, že to tak nejde. O hypotéce nechce ani slyšet, o stavění baráku taky ne, o dětech jsme se nikdy nebavili, maximálně, když hodnotí výchovu někoho a tak.
Odpovědět
Profilova fotka
S bývalým přítelem jsem žila 9 let. Od svých 19. On byl o 9 let starší. Od začátku jsem cítila, že to bude ten "pravý". Dodnes říkám, zte je to vlastně téměř dokonalej chlap :-D Všechno bylo prvních 7 let absolutně úžasné. Dodělala jsem si školu, postavili jsme si dům a já se bála mluvit o vážných věcech, protože bral léky na deprese. Vždycky když se naťuklo téma děti, nějak z toho raději vyplul. Když už to bylo ke konci špatný, řekl mi, v afektu, že si nedovede představit, že bych já měla děti. Tohle se dozvědět po 9 letech vztahu byla síla... V dalším vztahu jsme si řekli, co od vztahu očekáváme, raději hned na prvním rande... Prostě mluvit, mluvit, mluvit, hlavně s pochopením, nic nevyčítat a raději si vše vyjasnit dříve, nežli později. Lehký to ale není, to vím.
Odpovědět
S přítelem jsme si všechno tohle ujasnili v prvním půlroce vztahu. Děti, bydlení, budoucnost. Takže máme své plány a i pokud nevyjdou, víme že směřujeme stejným směrem a chceme od života to samé. Myslím, že do vztahu to vnáší velký pocit jistoty. Poradila bych, abys to co si myslíš příteli řekla v klidu a na rovinu. Že potřebuješ vědět, jak na tom jsi. Cítit se jistěji. Třeba že bys chtěla vědět, co si on rámcově představuje, že se stane v dalších 5 letech. Udělej to v klidu, klidně mu dej čas na odpověď, ale dej jasně najevo, že tu odpověď potřebuješ. Nebo mu to klidně napiš, hodně z nás se v slovech ztrácí a psané slovo je přeci jen snadněji osvobozeno od nežádoucích emocí. A pokud odpověď nepřijde, pohnula bych se dál.
Odpovědět
Asi jsme tohle všechno řešili hned od začátku, byli jsme předtím kamarádi, takže jsme věděli, co očekáváme :-) ja teda zasnoubeni tak brzo necekala, pripadala jsem si na to mlada (a i on mi na to pripadal mlady, ze o tom vubec přemýšlel :-D) ale v tvych 25 je myslim tak akorat to zacit resit :-) uvarila bych priteli skvelou veceri, vinko, peknou atmosferu a nadhodila bych to :-) jenom o tom mluvit, to neni nic spatneho, prstynek z nej preci vymlacovat nebudes :-D urcite to dobre dopadne :-)
Odpovědět
Profilova fotka
my jsme si vse vyresili na zacatku (ze chceme svatbu, deti- dokonce i kolik) a obcas se na to tema bavime. Ze treba svatbu v blizke budoucnosti ( treba cca za 2 roky), ze budeme chtit vlastni bydleni atd. To je podle me dulezite hned si rict, aby clovek "neztracel cas" s clovekem, ktery nechce to same nebo alespon podobne. A to bylo tehdy priteli 17 a mne 19. Uz jsme spolu skoro 6 let a sem tam se bavime, co by jsme chteli, aby nam vyslo a vymyslime jmena pro deti a preme se, protoze co se libi tomu jednomu, tak druhemu ne😁😁😁😁
Odpovědět
Profilova fotka
My jsme to zacali resit az tak po 3 letech...Jsme spolu od mych 21. Ted je mi 27 a jsme svoji.
Odpovědět
ještě si není úplně jistý a možná má z té změny strach...z vlastní zkušenosti můžu říct,že nic není ztraceno :-) bez nějakého razantnějšího kroku to nepůjde.asi bych mu řekla,že je potřeba se posunout a že chcete po něm,aby se rozhodl co dál,jestli spolu zůstat nebo udělat nějaký krok do společné budoucnosti.Je to naprosto přirozené,že toužíte po budování něčeho a v dnešní době bohužel běžné,že chlapi jsou pohodlní a neřeší.A zaroveň bych asi vyklidila pole na pár dní,aby o tom fakt přemýšlel a sejít se pak až bude mít pro vás odpověď.Taky je dobré se připravit na variantu,že se rozejdete...ale jestli je introvert,tak má spíš hrůzu ze svatby než že by s Váma nechtěl být ;-) v tomhle případě bych si ale nebrala hypotéku....prvně zjistit jestli si umí představit,že si Vás vezme a už s Váma zůstane :-) držím palce ;-)
Odpovědět
opravuji- jestli se rozejít nebo udělat nějaký krok do společné budoucnosti
Odpovědět
otázkou je spíše být s člověkem, který žije na můj úkor, o nic se nepostaral a jen hovor o společných závazcích ho podráždí?
Odpovědět
Profilova fotka
@squeeze Nejdřív, jak to bylo u nás. S mužem jsme se znali asi 5 let. Pak jsme se dali dohromady a oba jsme od začátku cítili, že náš vztah je ten pravý. On sám mi záhy řekl, že si mě chce vzít, že chce, abychom spolu začali bydlet, že se chce o mě "postarat". Svatbu jsme měli za rok a půl. 25 není žádný věk, to buď v klidu. Ale v klidu bych nebyla z přítele. Na mě teda působí jako vychcánek. On má teď všechno, co by měnil? Bodejť by řešil budoucnost... Jak psaly holky, v klidu mu řekni, že ti na společné budoucnosti záleží a že chceš vědět, jak to vidí on. Pokud se bude kroutit a vymlouvat, nebo se urazí, odpověď ti vlastně dá taky. Zamysli se, opravdu hluboce a upřímně. Stojí ti za to člověk, který není schopný ti říct, že s tebou do budoucna počítá...?
Odpovědět
Profilova fotka
nemam rada prechozeny vztahy, vsechno ma mit nejaky spad a akci, jinak je to blbe...trosku mi to zavani tim, ze ok, budu s tebou, nez jen najdu tu pravou/lepsi apod....na tvem miste bych uz byla dost naprdnuta a postavila ho pred hotovou vec... sveho druheho muze jsem poznala pred 2 lety, po 3 tydnech uz jsem mela svuj suplik u nej, po 2m klice od bytu, po 5m me pozadal o ruku a po 7m jsme pocali chtene ditko....a je nam krasne... ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Každý vztah má svou vlastní dynamiku, ale u tohohle už bych byla opatrná, taky z toho mám dojem, že je mu s tebou pohodlně, nemusí se o nic starat, ale co kdyby se objevil někdo lepší... A pokud se něco nestane, přestane vás to podle mě takhle brzo bavit oba.
Odpovědět
Když jsme se seznámili, bylo mi 20 a mému budoucímu manželovi 30, bylo mi jasné, že hledá ženu do života a já si chtěla užívat, brát, co život dává. Takže asi na třetím rande jsem na něj vybalila, že pokud chce manželku a matku svých dětí, bude lepší, když to utneme. Zůstal se mnou. Řekl, že radši se mnou než sám. Nakonec jsme se zesynchronizovali a po deseti letech jsme se letos vzali. Hodně děláme kompromisy, ale je pravda, že bydlení jsme nemuseli řešit hned. A tak nějak se vždy domluvíme. Jednou ustoupí ten a podruhé ten druhý. Vždycky se domluvíme, co bude nejlepší. Možná není zvyklý to řešit v rodině, nerad řeší problémy. Každopádně po šesti letech už by to chtělo tyto věci řešit.
Odpovědět
Děkuji moc všem za zprávy. Když trochu zatlačím na pilu a jsem fakt z toho ročílená, že se se mnou o tom nechce bavit, tak mu řeknu, že je těžký jenom doufat, že to se mnou myslí vážně, když se mnou nic nechce plánovat. A v takový moment mi řekne, "jasně že s tebou počítám do budoucna, jinak bych s tebou nebyl". A tím to hasne. Několikrát mi řekl, že chci všechno hned a že zatím chodím ještě do školy a že jsem mladá, co furt řeším. No, čeká mne poslední semestr na vysoké škole a v únoru tomu bude konec. Čekaly by jste? Že když tak slibuje, že se všechno bude řešit až mi skončí škola, tak jestli to tak opravdu bude? Je to hrozně těžká situace, jsme spolu 6,5 roku, máme dobrý vztah, ačkoli nějaká hádka proběhne, ale je to trochu tím, že máme i společnou práci, takže se vídáme opravdu většinou 24 hodin denně, 7 dní v týdnu :-N . Nechci o něj přijít, ale na druhou stranu si říkám, že co když opravdu ztrácím čas? :-S Vzhledem k mému zdravotnímu stavu mi doporučila doktorka, abych se snažila stihnout porodit své děti do 30ti let, tzn. že mi "zbývá" 5 let. Přítel o této situaci ví, ale dělá jakoby nic :-( Příbuzenstvo samozřejmě za mnou pořád chodí a vyzvídá, kdy bude svatba atd. a mne už to je vážně nepříjemný, protože já prostě nic nevím. Všichni to po takové době očekávají a ono stále nic. A já si zase nechci něco vynucovat. Už jsem několikrát od přítele slyšela, že prý vše musí mít přirozený vývoj. Možná bych měla doplnit, že jsme spolu od mých 18ti a jeho 22 let - tzn. že nám letos bude 25 a 29 let.
Odpovědět
Profilova fotka
@squeeze Když mi to řekl poprvé, tak už tehdy mu bylo přes 30 :-D To jsme byli spolu už asi 5 let. Když jsme se dali dohromady, tak já jsem ještě studovala na střední škole, ale už tehdy jsem snila u budoucnosti, jen jsem mu to neříkala. Ale když už jsem skončila školu, tak jsem chtěla možná všechno hned, a to jsme ještě spolu nebydleli. A na neho to možná bylo příliš, proto se mi zdálo, že nic nechce. Já jsem už chtěla mluvit o budoucnosti, moc mi bylo líto, že jsme spolu už takovou dobu a pořád mě ani nepožádal o ruku, toužila jsem po miminku, ale dostali jsme se maximálně k tomu, že tak o 1-2 roky "možná". To mi nestačilo, tak jsem se s ním snažila o tom aspoň mluvit, aby věděl, jak moc po tom toužím, i když to často skončilo hádkou nebo mým pláčem. Jednou mi říkal, že se ho máma ptala, kdy bude miminko, a to mě tak mrzelo, že jsem se rozbrečela a vyčítala jsem mu, že ani si neumí představit, jak moc toužím po miminku atd. On řekl, že možná o rok, a já jsem na něho nakřičela, že to "o rok" mi říkal už před lety a že kdybychom se teď začali snažit o miminko, tak dřív než o 10 měsíců by nebylo. A on že ok :-D Tak jsme se začali snažit o miminko a o rok jsme se domluvili na tom, že se vezmem. O půl roku mě požádal o ruku :-D Sice jsme už měli termín svatby a ty nejdůležitější věci zamluveny, ale věděl, že jsem chtěla zažít opravdovou žádost o ruku se vším všudy. Teď máme měsíc před svatbou, miminko se zatím pořád nepoštěstilo, no snažíme se, a po svatbě bychom chtěli začít s plánovaním bydlení. :-)
Odpovědět
@squeeze Já bych nečekala. Ty po něm přece nechceš, abyste si vše domluvili, rozplánovali s přesností na dny, dali na papír a stvrdili vlastní krví. Pokud ti není schopný říct "Určitě si tě chci vzít, ale ještě na to nejsem připravený." nebo něco podobného v tomto duchu (tedy ti říct co si představuje do budoucna, i když bez nějakého časového rámce), tak je to dle mě špatně.
Odpovědět
Profilova fotka
@squeeze Mně to teda připadá jako alibismus, něco jako "ale to víš, že tě mám rád". Ano, přirozený vývoj, ovšem po 6,5 letech vztahu, skoro ve 30 už to začíná zavánět. Doprčic, copak jsou dneska chlapi takový bačkory, že se v tomhle věku nedokážou vyjádřit??? Pokud nechce teď řešit ani bydlení, ani svatbu, ani děti, obávám se, že ukončením školy se to nezmění... ;-(
Odpovědět
@squeeze V klidu dodělej školu ;-) a pak to dořešte. Taky jsem nejdřív dodělala školu, přišlo mi nefér, že by vše platil on. Nejhorší je, že ženy jsou limitovány věkem, teda pokud chceš děti. Já jelikož je nechci jsem tohle nehrotila a přišlo to samo ;-)
Odpovědět
Ahoj,přečetla jsem si tady pár Tvých příspěvků.Váš vztah tady řešíš každý rok.Myslím,že to mluví za vše.Známe Tvůj úhel pohledu,ale neznáme přítelův..Univerzální rada ani návod neexistuje.Ano,chceš to řešit-říkáš,že přítel nekomunikuje.Buďto má svůj důvod nebo třeba jen nechce(jako malé dítě).Představ si,že by tě požádal o ruku,vzali byste se, šli i do hypotéky,měli dítě ,..... a ty bys pořád byla v nejistotě a čekala,kdy se s Tebou přestane bavit.Nebo se nedejbože objeví finanční problémy,nebo problémy ve škole,v práci a co bude?Budeš čekat až s tebou začne mluvit?Asi to začneš řešit sama-pak se nabízí otázka nač mít doma takového chlapa?Asi mi odpovíš "já ho miluju",tak v tom případě to musí být oboustranné.Člověk,který miluje,tak neubližuje druhému(i mlčením).Nech si všechny naše názory projít hlavou a rozhodni se nejen podle svého srdce,ale i rozumu.Přeji ti hodně štěstí (a to myslím upřímně).
Odpovědět
Ahoj @squeeze, je to hrozne tezky. Hodne lidi Ti rekne, ze by necekalo, protoze uz to, ze pokladas tuhle otazku a trapis se, znamena, ze to neni ve Vasem vztahu v poradku. Nikdo Ti ale nezarucime, co bude v budoucnu, jak se on zachova, nebo ze potkas nekoho lepsiho. Navic existuje i varianta, ze ted odejdes, jemu se to rozlezi a kdyz to budes nejmene potrebovat - pred statnicemi, bude Te uzurpovat s navratem. Za sebe bych mu asi rekla, ze o tom, co bude hodne premyslim, a ze po skonceni skoly se chci ve vztahu posunout dal, at s tim pocita a pripravi se na to (nebo to proste nejak prizpusobit debate, kterou o tom uz asi dele vedete). Pokud se pak nic nebude dit, uz bych to opravdu dal neprotahovala. Preju hodne stesti, je tezke studovat a pracovat, kdyz to doma ne uplne funguje.
Odpovědět
@provancegirl bereš mi slova z úst (jen bych se v komentáři opakovala) ... pohodlně se ve vztahu veze
Odpovědět
Načrtnu vaši budoucnost: - po státnících se přestěhujete do dalšího TVÉHO bydlení (z jeho pohledu jej donutíš zase se přestěhovat) - svatba nebude (z jeho pohledu je to zbytečnost, nebude vydávat peníze na "blbosti") - po nějaké době porodíš (z jeho pohledu) TVÉ dítě, Ty sis ho vydupala, Ty se starej (z jeho pohledu to je Tvůj rozmar) - ... asi nemá cenu pokračovat, tento člověk se NIKDY nebude ve vašem vztahu jakkoli angažovat, to přežívání mu vyhovuje PROMIŇ
Odpovědět
Ukonči to. Dopadne to stejně jako u mě. Zažila jsem něco podobného. Mě teda sliboval, že až dokončím školu. Tu sem dokončila a zas měl další výhrady a podmínky - najdi si normální práci. Pracuji v oboru, který jsem vystudovala, baví mě to a že jsem první rok měla méně peněz, no a co. Po škole nemůže chtít člověk tolik peněz. Nic mu nebylo vhod. Nakonec mi řekl, že mi nedá ani k Vánocům prstýnek, abych si nemyslela, že si mě chce vzít. Čekala jsem ještě asi půl roku, jak se bude chovat a plánovat budoucnost. Nezlepšilo se nic, pohltily ho PC hry. Zbytečně jsem čekala na něco co nepřijde několik let. Rozchod bylo vysvobození. Jsi mladší než já, nepropásni šance. Mě už bude za půl roku 30. Vdávat už se nechci, nemám na to chuť a zařizování by mě spíš otrávilo a děti po 30-tce taky nechci. Udělej to pro sebe, ať nedopadneš jako já.
Odpovědět
My jsme asi vadní, ale bavili jsme se o tom dřív, než jsme si spolu pořádně začali:) bavili jsme se o minulých vztazích a o tom, co čekáme od dalšího (a snad posledního:D) vztahu, co chceme a nechceme, jak si to představujeme a co už nechceme nikdy zažít, já mu na rovinu řekla, že se chci jednou vdát a mít rodinu a nebudu čekat kolik let, aby to pak nedopadlo...docela jsme si tím vyjasnili, že vlastně ani jeden z nás nechce dlouho čekat, jak se to má s dětma atd...pak jsme spolu začali chodit a víceméně jsme o budoucnosti mluvili docela normálně a často, prostě jsme plánovali v rámci 2-3 let...a po 2,5 letech jsme se vzali a teď čekáme miminko, rok od svatby to bude v srpnu:) za mně je normální, že ve vztahu dvou lidí se prostě plánuje a plánují oba...kdyby mi chlap na to neodpovídal, nebo se nezapojoval, tak bych to brala jako varovný signál...Jinak nějak nechápu, proč by se měl člověk "bát" něco nadhodit v normálním vztahu..vždyť je to o vašem životě, je to hrozně důležité...přijde mi, jako by na to tvůj chlap nebyl připravený nebo něco..
Odpovědět
Profilova fotka
uprimne, zivot s clovekem, ktery se mnou nehodla resit budoucnost a jakekoliv hovory o planech a snech ho obtezuji a rozciluji, nema smysl. Manzelstvi a rodicovstvi neni jizda po ruzovy duze. Clovek potrebuje s partnerem komunikovat bez toho to nejde a nikdy fungovat nebude.
Odpovědět
Tak jsem se odhodlala zeptat na svatbu - byla dobra prilezitost, v okoli se hodne lidi zasnoubilo. Dozvedela jsem se, ze zasnoubeni je v podstate modni vec a ze to lide delaji kvulj statusu na Facebook a ze mu svatba prijde zbytecna, ze nerozumi tomu, co se po tom, co budes mit v ruce papir zmeni. No, jsem rada ze po tolika letech znam jeho nazor, ale v podstate jsem ja na tom jeste hur :( nebudu se s nim dal o tom bavit, rekla jsem mu vse, co jsem chtela a uvidim, zda bude chtit premyslet. Proc si vy holky myslite, ze se lidi berou? Podle meho pritele argument, ze to spolu lide mysli vazne, neni ten pravy a ze to spolu mohou myslet vazne i bez svatby.
Odpovědět
@squeeze Ono je to asi třeba opravdu jeho názor.Třeba vážně to co říká není jen žádná výmluva nebo couvání..kdo ví! Ty ho musíš znát a víš o něm víc než my :-)
Odpovědět
@squeeze Proč se lidi berou... No, já jsem měla podobný názor jako tvůj přítel v podstatě celý život, po svatbě jsem netoužila a přišlo mi to zbytečné, ačkoli jsem měla dva vážné vztahy, 7 let a 3 roky, a oba partnery jsem milovala. Pak jsem dva roky zpátky poznala svého nynějšího partnera, s kterým ce cítím jako bych našla svoji druhou půlku, a všechno šlo hrozně rychle, v podstatě hned jsem se za ním odstěhovala do Norska a postupně nám oběma přišlo divné se nazývat přítelem a přítelkyní, protože to nevystihuje náš vztah. Pak mě o Vánoce požádal o ruku a teď se budeme brát a já nechápu, proč bych měla být nervozní, necítím to ani jako velké rozhodnutí či změnu, je to jako by to bylo úplně přirozené. A vůbec nechápu, co se mi to stalo, s partnerem, který to předtím měl podobně, se tomu prostě jen smějeme, jak člověk míní a život mění :-D takže racionální důvod žádný...
Odpovědět
@squeeze zcela pragmaticky ma tvuj pritel ale pravdu. Svatba nezarucuje vubec nic, rozvadi se jak na bezicim pase :-( ja bych mu v takove situaci normalne rekla, co pro me snatek znamena a jak si predstavuji budoucnost. Pak bych vyckavala,co on. Nekdo to tak proste ma, nejsme telepati anevidime si do hlav :-)
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Pár dní do svatby - jak se cítite?
08. 04. 2019 9
Máte některá zkušenosti s DJ Jaromír Šm…
28. 04. 2017 1
Jak o sebe pečovat před svatbou?
03. 05. 2016 19
měli jste taky takové trápení s budoucí…
16. 01. 2016 18
Přítel pracuje na černo - nevím, jestli…
21. 03. 2015 25
Jak oznámit rodičům, že se chceme vzít?
03. 10. 2013 7
Přítel neřekl o svatbě mamce. Jak se s …
12. 07. 2012 28