Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Jak dlouho je třeba se znát před svatbou? :-)

Zobraz úvodní příspěvek
Zdravim nevesty a zenusky:-) Ptam se na nazor,jak dlouho se znat,aby to bylo dostatecne dlouho?.-) Jak jste poznaly,ze to je ON? ;-)
Odpovědět
1
2
3 4
I já to tak cítím, asi po 4 měsících, co jsme se poznali, jsme začali uvažovat o svatbě. Když jsem ho poprvé viděla-byla to jak rána z čistého nebe, prostě láska na první pohled a to oboustranná. Každý z nás měl svého partnera, ale od té doby, co jsme se viděli, bylo vše vyřešeno. Ze dne na den jsme se rozešli s těma bývalýma a najednou jsme byli spolu a bylo. Pak najednou a bylo to v naše "výročí"seznámení myslím po 5 měsících akorát v půlnoci mi dal krabičku a když jsem se do ní podívala, byl tam zásnubní prsten, řekl: Chceš si mě vzít", no a já v tu chvíli věděla, že chci a hrozně moc. Teď máme 10 dní po svatbě, jsme oba šťatní, budujeme si své hnízdečko lásky a víme, že se milujeme. Jinak moje předešlé vztahy vážnější byly dva, jeden trval 6 let a zároveň s 2,5 letým bydlením, bylo to k ničemu a ten druhý byl dvouletý a také o ničem. Prostě - do třetice to nejkrásnější. Samozřejmě se o nás starali všichni, proč tak brzy, vy musíte. No a my každému odpověděli - Nemusíme, je to z lásky.
Odpovědět
Já myslím, že je to hodně individuální a záleží na každém. Hlavně si ale myslím, že by spolu snoubenci měli začít bydlet ještě před svatbou, protože věřte, že chození spolu, když každý bydlí jinde, je něco úplně jiného, než spolu žít a řešit každodenní problémy. Protože teprve, když spolu žijete, tak poznáte, jaký ten druhý opravdu je a jestli si opravdu vzájemně vyhovujete. Já jsem s manželem chodila 6 let, pak jsme spolu 3 roky bydleli a pak se brali. A ty tři roky byly opravdu nenahraditelná zkušenost.
Odpovědět
Také musím souhlasit s Marki. Každý je jiný a potřebuje k poznání toho druhého jinak dlouhou dobu. Já jsem s přítelem 8 měšíců a od začátku spolu bydlíme .A tuto sobotu 23.9.2006 se budeme brát. O ruku mě požádal 30.dubna 2006 po 3 a půl měsících a já hned věděla že s ním chci být pořád. Od okolí často slýcháváme že je to brzo, že se neznáme a podobně. Ale my víme svoje a to že spolu chceme být navždy. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Taky musím souhlasit.Není to o tom, že spolu musíte chodit pět let a pak se můžete vzít....:-) My jsme se seznámili loni 27.března a od té chvíle jsme pořád spolu.Loni v srpnu už jsem dostala zásnubní prstýnek a ted v listopadu máme svatbu.Už se moc těšíme oba dva....:-)
Odpovědět
Můj názor: Tak cca 3 roky chození je "optimální" - minimálně 1 rok společného bydlení před svatbou.
Odpovědět
Profilova fotka
rok společného bydlení už máme za sebou....můžu se vdávat.... :-D
Odpovědět
souhlasím s cicuvickou, 3 roky chození a minimálně rok společného žití. Až odpadne taková ta zamilovanost a nebudeme se na milého dívat přes růžové brýle. 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
pavka.exit: Ahoj Pavli, naprosto chápu Tvoje pocity. I já jsem před půl rokem poznala (pro mě) toho nejlepšího chlapa na světě. Oba je nám něco málo kolem třiceti a oba jsme si prošli nějakými těmi vztahy. Prakticky od začátku spolu bydlíme a myslíme si, že až na malililinkaté nesrovnalosti je to na pohodu. Dokonce jsem od něj v srpnu dostala prstýnek - zásnubáček a svatbu plánujeme na 2.6.2007. Vím, že je to člověk, který mě vždycky podrží, když to budu potřebovat a bude stát vždycky při mě a to samé na oplátku já ... Takže mi vůbec nepřijde divný, že plánujete svatbu po pěti měsících chození. Já Ti na to říkám: Jen tak dál a přeji Ti hodně štěstíčka ;-)))
Odpovědět
Přesně tak. "Růžové brýle" je časem třeba sundat a dívat se na věc reálně.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky holky, tak my se známe 7,5 let a vzali jsme se před měsícem!Chodíme spolu od základky, kdy nám bylo sladkých 1 let!To že je to ten pravý už vím strašně dlouho , snad od začátku!2 roky už spolu bydlíme a tak jsme si řekli , že se vezmeme i když se tím nic pro nás nezměnilo máme se pořád mooooc rádi!Dneska je to přesně měsíc od naší svatby a můj manžel slaví narozeniny!!!! :-) V.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, s prvním manželem jsem chodila před svatbou 3 roky a rok spolu bydleli a po svatbě se nám postupně hezky vybarvil, bez svémaminky nezvládnul vůbec nic, a pil až hanba mluvit. V průběhu největší krize mého rozvodu jsem se seznámila se svým nynějším manželem a ten mi po měsíci naší známosti ( tehdy pracoval v zahraničí a vyděli jsme se jen o víkendech ), řekl, že kdyby to nebylo tak brzo, tak by mě požádal o ruku, to bylo léto 2005 1.12. jsme spolu začaliu bydlet a 24.12. jsem dostala prstýnek a naplánovali svatbu na 8.7.06. Myslím, že se nelze řídit, co je pozdě a co je brzo, asi je to na pocitech.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj Pupco ;-) :-D :-D , úplně s tebou souhlasím, záleží to hlavně od toho jak to cítí ti co se chtějí brát. My se brali po tříleté známosti. Ale například známá řekla své ANO už po půl roce ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Myslím že nejlíp pozáš jestli to je ten pravý hlavně až spolu budete roku bydlet. Znám pár kdy spolu chodili 7 let a klapalo to, když si pak začali zařizovat společné bydlení, během měsíce se rozešli. Myslím že nezáleží na tom jak dlouho spolu chodíte, ale jak dlouho spolu žijete. Určitě bych si nebrala chlapa, se kterým bych před svatbou alespoň nějaký měsíc nesdílela společnou domácnost. Já jsem s manželem chodila 2 roky, než jsme se vzali, což mi nepřijde zase až tak dlouho, ale hned po 2 měsících chození jsme spolu začali bydlet, takže za ty 2 roky jsem ho poznala opravdu dobře a nic už mě na něm nemůže překvapit.
Odpovědět
Profilova fotka
Musím souhlasit s názorem, že je to hodně individuální. S přítelem chodíme skoro 10 let a z toho 8 let společně bydlíme. To že je to pro mě ten "pravý" jsem věděla cca po půl roce a dalších 9 let mě v tom jen utvrzoval. Prošli jsme si řádkou krizí a tak mohu posoudit, jak se na něj mohu spolehnout. Pro mě je to můj princ na bílém koni!! :-) Nyní jsme si pořídili konečně vlastní byt a plánujeme miminko. Svatba sice ještě neproběhla (ani není plánovaná), ale i na ní někdy časem dojde. Určitě je obrovské plus, když spolu partneři před sňatkem sdílí společnou domácnost alespoň rok. Dá se tak dobře poznat spolehlivost a povaha partnera (nemusí to být však pravidlo). Ale jak už tu padlo, někomu stačí měsíc a jiný potřebuje roky. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Müsím říct, že já když jsem poznala svého přítele (teď už manžela), tak to opravdu nebyla láska na první pohled, říkala jsem si, no mohl to být dobrý kamarád :-) , no ale po pár schůzkách jsem se do něj zamilovala a zjišťovala, že on bude ten pravý. Navíc ten počáteční dostup, byl asi kvůli předešlým vztahům, kdy jsem chodila s klukem asi 5 let, pak jsme se rozešli a poté jsem zjistila, že mě dost dlouho podváděl s jinými,takže asi proto jsem hned nedůvěřovala jinému, ikdyž se velmi snažil....no a asi tím, že byl svým způsobem neodbytný, tak si mě získal, prostě dobyvatel 8-) No a asi tak po pěti měsících se mě začal ptát jestli si ho vezmu, nevěděla jsem jestli to myslí vážně, až jsme se dopracovali k tomu že se tedy vezmeme a začali jsme plánovat svatbu-už je to za náma byla 1. září a to po roce a čtvrt chození a z toho jsme asi rok spolu bydleli..
Odpovědět
Profilova fotka
Tak podle mě to o bydlení není..my jsme spolu byli před svatbou 5 let a měli jsme vztah na dálku. Bydlení jsme si sice budovali, ale o "opravdovém" bydlení nemohla být a ještě ani není řeč. Brali jsme se téměř před měsícem a vše skvěle klape, dokonce je to ještě lepší jak před svatbou! ;-).Prostě ten vztah není o tom, jak dlouho spolu chodíte nebo dokonce bydlíte(přece jen skutečnost, že váš přítel po sobě nechává bordel vás asi nedonutí se s ním rozejít), ale spíš o tom, jak moc jste k sobě tolerantní, jak si rozumíte a co jste spolu překonali. A věřte mi, že překonávání dálky, která nás dělí vydala za pět takových společných bydlení ;-) .
Odpovědět
consti, mluvíš mi z duše...taky s přítelem nebydlím, všichni mě proto od svatby odrazují...ale já se na to všechno společné začínání prostě těším! Tak díky za názor, jsme ráda, že tok někdo má ;-)
Odpovědět
consti,kat, holky, mám stejný názor jako vy. S přítelem jsem chodila půl roku, neříkám, že jsme spolu netrávili víkendy a i v týdnu jsem buď byla já u něj a nebo on u mě, ale teď po svatbě, je to už 10 dní, bydlíme samozřejmě spolu a je to jak píše consti ještě krásnější než předtím. Takže bydlení není důvod se nevzít, samozřejmě s tím, že po svatbě by ti dva už měli být spolu od rána do večera, od večera do rána. ;-)
Odpovědět
consti: však je to jen a jen na vás :-). pravdou je, že při společném bydlení často lidé zjistí, že jejich hodnoty se docela liší a že názory na podstatné věci mají hodně rozdílné, i když se to před společným bydlením zdálo být jinak. A myslím, že v tom, jestli miláček nechává bordel, to vůbec není. Je podle mně dobré si vyzkoušet, jaké to je trávit s přítelem každý večer ve společné domácnosti, vyzkoušet, jak moc si dva lidé lezou nebo nelezou na nervy, když se nevidí jen na schůzkách. ;-) Já ze zkušenosti kamarádek vím, že kdyby si dnes mohly vybrat, tak nejprve bydlení potom svatba. A je mi to hodně líto, že některé dnes litují, že se vdaly a trápí se v manželství.
Odpovědět
a samozřejmě souhlasím, že období po svatbě je nádherné. My to měli tak dva tři měsíce, než jsme opět najeli do normálního běžného života.
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj,my jsme se brali po roční známosti,teda byli jsem spolu asi tři měsíce když jsme začali plánovat svatbu,18srpna jsme spolu byli rok a 9.září jsme se brali.
Odpovědět
Já měla delší známosti před manželem, a to 6 letou a to i s bydlením a pak 2 letou, ale teď po 6 měsících jsem hned veděla, že si manžela chci vzít, že s ním chci být a to jsme se nasmáli, že kdyby nebylo jiné bydlení, že bychom spolu byli klidně i ve stanu a to v předešlých vztazích nebylo. U té první jsem se nejdříve bránila společnému bydlení, nakonec jsem už neuměla po delší době říct NE a ve druhé jsem skutečně nechtěla, takže jsem věděla, že to není ten pravý - tedy můj princ. Ale teď jsem skutečně šťastná a vím, že i budu. A jak píše Consti, je to na vzájemné toleranci a ta u nás funguje.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky...tak já se také přidávám k nevěstám, které se vdávají po poměrně krátké době...svatbu jsme začali plánovat po 8 měsících a máme ji jeden rok, jeden měsíc a jeden den po našem seznámení ;-) Ale že si ho chci vzít jsem věděla po pár týdnech...a to by mě nikdy nenapadlo...do této doby jsem byla zastáncem toho, že by dva spolu měli být alespoň 2 roky :-D ...ale s ním jsem hned věděla, že si ho chci vzít, že s ním chci zestárnout a že chci, aby byl otec mých dětí...Mimochodem, jeho do této doby ani nenapadlo, že by se oženil a měl děti...a po 4 měsících s tím začal on...že to sice nechápe, ale že by hrozně chtěl mít se mnou miminko a oženit se...takže svatbu máme v sobotu a miminko snad brzy také vyjde ;-)
Odpovědět
Majenko, moc Vám přeju štěstí, seš můj člověk, takhle podobně to bylo u nás. I když je manžel mladší - je mu 23 let a mě o pět let více, přišel s tím on a já byla jednoznačně pro! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Sarinko, koukám, že svatbu už máte za sebou...také vám přeji hodně štěstíčka! Věkový rozdíl není vůbec žádný problém...mám několik kamarádek, které mají mladšího partnera a klape jim to. Zdárným příkladem je moje teta-strejda je také o 5 let mladší a mají už dlouholetý pohodový vztah... :-)
Odpovědět
Majenko, svatba je za námi, byl to opravdu krásný den, ani jsme se od sebe neodtrhli. Přeju Vám totéž a už se těším na Vaše fotečky ze svatby.
Odpovědět
:-) jdi za hlasem sveho srdce,ja jsem byla s mym pritelem par mesicu a uz jsem vedela,ze je to on,po 8 mesicni znamosti jsem otehotnela a ted se budeme brat,nikdy jsem se v nem nezklamala a nikdy toho nelitovala,kdyz jsem ho videla poprve,hned me srdce rikalo,ze je to ten pravy :-)
Odpovědět
Profilova fotka
když si ti dva rozumí... já jsem taky pochopila, že ani několik let společného života nemusí být právě to pravé a ani si to neuvědomíš, dokud nepotkáš někoho jiného a nevidíš ty rozdíly a pak ,když to stojí za t, tak klidně i brzy, někdy možná lepší brzy, než pozdě ;-)
Odpovědět
Ahoj holky, my jsme se brali po roce a půl, co jsme se znali a všem kamarádům to přišlo moc brzy. No a teď jeden náš kamarád potkal slečnu, se kterou mají po třech měsících chození objednaný obřad a naplánovaný termín snažení se o mimčo... Tak teď zas žasnu já s manželem a slečnu maličko podezřívám, že našeho kamaráda ulovila přímo za tímto účelem, protože je celkem dobrá partie :-D
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 2 letech
•
Profilova fotka
Je to u každého individuální. Prvního manžela jsem si brala po 5,5 leté známosti a celkově jsme spolu vydrželi necelých 7 let. Takže ani za 5,5 let jsme se zřejmě dokonale nepoznali a navíc hodně změnili... Druhého manžela jsem si brala po 8 měsících chození a předtím jsme byli 9 let kamarádi, takže jsme se znali dobře, proto jsme si troufli vzít se tak brzy a nelitujeme, protože oba spolu prožíváme nejhezčí okamžiky našeho života ;-)
Odpovědět
1
2
3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?