Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Existuje ve vztahu omluvitelné nebo malé násilí?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj všem, potřebuju poradit. Nerada bych udělala životní chybu. S přítelem letos chystáme svatbu. Vloni jsme měli dost velkou krizi a začali jsme chodit do poradny. Souviselo s tím i "malé" násilí (kopnutí do zadku, malá facka). Přítel se hrozně snažil zlepšit, opravdu už na mě nesáhnul. Ale teď se zase trochu zhoršilo. Není to nic hrozného, možná dělám z komára velblouda. Ale upřímně mě to mrzí. Třeba do mě strčí nebo mi dá malou facku. Nutno říct, že ho prý vždycky provokuju. Je pravda, že mám řeči...ale je nutný uchylovat se k tomuhle? Jinak se máme rádi, ale kvůli tomuhle ztrácím důvěru. Třeba nám ještě pomůže ta poradna. Je nějaká šance???
Odpovědět
1 2
3
4 5
Profilova fotka
Já si myslím, že ten chlap jednou odejde a jde si dělat své, podruhé zařve (a zabere to), potřetí už to nezabere a počtvrté to prostě řeší fackou. Není to správné, ale podle mě na to není jiné řešení kromě rozvodu. A poněkolikáté zjistí, že už to má jen jedno řešení a tím řešením je rozvod. Chci tím říct, že chování některých ženských může vyústit až v tu facku - jako krátkodobé řešení - a rozchod - jako dlouhodobé řešení. A neříkejte mi, že si o to ta ženská nekoledovala a že neříkejte mi, že je ten chlap násilník. Ten chlap ví, že manželka je blbá kravka, ale v tu chvíli mu toto vědomí příliš nepomůže. Obecně si ale myslím, že se tu bavíme o něčem trochu jiném a tam s vámi naprosto souhlasím. Jen jsem chtěla poukázat na to, že jsou určité situace, kdy to není černobílé.
Odpovědět
pokud jde o echt hysterický záchvat, tak jako v zájmu nějaké "záchrany" dotyčného to proplesknutí pochopím, sama jsem tu o něm psala, to bych ale nepovažovala za násilí nebo facku jako takovou, to jsou jiné situace... mluvíme o vztahu mezi dvěma lidmi, když jedne tvrdí, že druhý provokuje a že ho to opravňuje k tomu, aby ho kopnul do zadku nebu mu dal facana, a to omluvitelné není...jak ze strany muže, tak ze strany ženy...
Odpovědět
ivett: S malým děckem je to těžký - ono nepochopí často ani to vysvětlování. Ale když na nějakou akci bude mít rekaci plesknutí třeba přes ruku, tak to prostě nebude dělat. A větší děti už podle mě moc dobře vědi, co provedly. Když už je to taková síla, že ta facka přiletí.
Odpovědět
ladul já chápu jak to myslíš, ale přesto si myslím, že výchovou už dítě pak pozná, dy se rodič zlobí, a nemusí mu ani dávat přes ten zadek...to samozřejmě beru s rezervou a nedělám si iluze, že já svoje dítě (podotýkám opravdu dítě) neplácnu nebo tak, ale prostě myslím, že to dítě by mělo i jiným způsobem poznat, že přestřelilo, prostě zvýšit hlas nebo se dost tvrdě podívat...neuznávám žádné psychiský teror stylu že ho nebude mít někdo rád nebo si pro něj přijde bubák, apod. to vůbec ne...
Odpovědět
laala, ale to jsou furt krajní případy, o který v případě zakladatelky podle mě nejde... navíc než to řešit odchodem, zvýšením hlasu a ve finále fackou, není lepší hned na začátku o tom mluvit, v ndešní době mám pocit, že lidi ekomunikují a pak se diví, že to dopadá tak jak to dopadá...
Odpovědět
furt je tu ta debata zvrhávána k dětem ale to se míchají jablka s hruškama! toto nejde vůbec přece srovnávat...prostě mezi partnery by násilí nemělo existovat a tečka (ani v žádných provokujících situacích), pokud jak tu říkají holky který s tím mají zkušenost potřebujou hysterky nějak vyvést z amoku tak at je teda osprchuje a může se to vyřešit bez nějaké facky nebo kopance....násilí ve vztahu můžou pěstovat jen ti, kterým to nevadí a vyloženě to vyžadují tzn.např.nějací sado maso apod.ale v tomto případě se nejedná o bežný normální vztah :-|
Odpovědět
kata máš pravdu, odbočili jsme od tématu, co se dětí týče, nicéně násilí v žádné formě není přípustné...
Odpovědět
ivett: Jo, to souhlas. Pak může bejt provokace i to kafe s kamarádkou. Podle mě ten "fackovanej" aspoň podvědomě tuší, jestli opravdu provokoval, nebo to byla jenom záminka. Hodně důležitý mi tam přijde to slůvko "prý" jsem ho provokovala. To je něco úplně jinýho než "ano, jsem si vědomá, že jsem ho provokovala". Jak tam začne bejt moc toho "prý a podle něj a on si myslí...", tak to zavání násilím a nevěřim tomu, že tam by nějakej zásah psychologa a podobně moh natrvalo pomoct.
Odpovědět
jj, krtek, s tím souhlasím...
Odpovědět
Profilova fotka
Uderi jednou,uderi po druhe. Jsem ten typ,kterej se rad postuchuje,ale nekoho kopat nebo dat mu facku?To mi prijde dost ujete.Pokud mate uz ted nejake problemy,tak v manzeltsvi se to jenom prohloubi.
Odpovědět
ivett: To byla reakce na příspěvek ve 14:23. S tim ve 14:29 už zase nemůžu úplně souhlasit :-N Pokud teda jako násilí bereš i tu facku "z vytočení". Pokud beru jako násilí záměrný bezdůvodný tejrání protějšku, ke kterýmu si jenom vymejšlim spekulativní důvody, tak to souhlas - to neni přípustný ani náhodou.
Odpovědět
ben poš´tuchování v rámci nějakého škádlení apod. je naprosto v normě, ale kopnutí do zadku (ne ve škádlivé formě, i kyž ani tak si to moc nedovedu předtsavit) už v normě není...
Odpovědět
Článek se načítá
holky, já myslím, že u lilly bude hlavně problém sama se posoudit, jestli patří mezi ty hysterky, co potřebují vyvést z amoku, nebo ne, z tohohle už musí mít pěkně zamotanou hlavu. Podle mě k nim teda určitě nepatří. Ale to by určitě měla řešit s psychologem, každopádně. Pokud přeci jenom někdo je hysterka, tak tam taky jde o dost velký problém a to chce taky řešit s odborníkem, tak vztah nemůže dlouho fungovat - hysterky jsou taky rizikové pro manželství. Každopádně pokud je ve vztahu takové klima, že lítají facky, tak svatba není vůbec na místě. !!!!A to riziko je fakt velký, bojím se, aby tu nedospěla k závěru, že patří k těm, co si koledují a nevlezla do pekla :-( ivett - já nemyslela to tak, že hájíš psychický teror ;-) , jen jsem se rozjela, protože to fakt nesnáším.. :-( v mnohém s tebou souhlasím
Odpovědět
ladul já s tebou taky, akorát to asi nepíšem pro nás srozumitelně ;-) já to nazvala psychiským terorem, ale mám na mysli v podstatě totéž co ty, že "trápíš maminku" a "proč mi to děláš, co jsem ti udělala" a prostě vědomě v něm pěstovat nějaké výčitky a vinu...to je špatně, to radši plácnu po té pazouře ať už na to nesahá... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
holky ale hysterie se nema resit fackama ale psychologa a nasilnik prave tu hysterii pouzije dost casto jako omluvu, najde si jakoukoliv omluvu, s tim detstvim jsem to myslela tak ze prave ti kteri mladi videli situce resit fackou mezi rodici a nebo je sami dostavali budou dost casto v buducnu ti je budou rozdavat a nebo prijmat
Odpovědět
Mimochodem, kopance mi přijdou hodně silný kafe - ty už se "z vytočení" většinou nedávaj, tam už podle mě taky něco neni v pořádku. Mě teda kolikrát svrběla ruka k tý facce, ale nikdy k tomu, abych někoho kopala nebo do něj šla třeba pěstma (pokud teda nepočítám takový to navztekaný bušení ženskejma pěstičkama do mužskýho hrudníku, kterýmu se většina chlapů tak zasměje - to je většinou v mým případě projev bazmoci "jak ti to mám sakra už vysvětlit" a končí tim, že se řežeme smíchy oba :-N )
Odpovědět
myslim, že jsou situace, kdy si člověk tu facku prostě zaslouží. ale je jich hodně málo a ten dotyčný si podle mého rozhodně uvědomuje (i když to nepřizná), za co to bylo. když jsem byla v pubertě, tak jsem mámu tak dlouho vytáčela, až jsem jí prostě chytila. měla jsem už dost rozumu na to, abych věděla, že ta facka přilítne a taky že přilítla. bylo to jednou a byla to vyhrocená situace a zasloužila jsem si to. jednu facku jsem dala svému expříteli, když jsem zjistila, že mě podvádí. tím to pro mě bylo vyřešený (včetně odchodu samozřejmě) a rozhodně se nepovažuju za násilníka. ale to, co tady popisuje zakladatelka (pokud píše pravdivě), je neomluvitelné násilí, které asi nebude ojedinělé. netroufám si říct, co bych udělala, ale píše, že mají teprve před svatbou, nic o závazcích jsem tam nenašla, takže já bych vzala nohy na ramena, byť by ten vztah jinak fungoval dobře. on totiž násilník většinou působí velice ideálně, ale pak si servítky nebere.
Odpovědět
ivett přesně :-) ikarkulka, tys to podle mě vystihla trefně a stručně, přesně tak, kolikrát navenek lidumil a doma terorista :-(
Odpovědět
ladulav: Máš pravdu - lilly, jestli nás tu ještě čte, by si měla uvědomit, že pravděpodobně nedostala partnera do některý z těch extrémních situací, o kterejch jsme tu psaly. Sama nejlíp ví, čim ty útoky její partner omlouval, a jestli je to kafe s kamarádkou, krátká sukně, špatně složený košile, že se křivě podívala a podobný věci, tak opravdu nohy na ramena a pryč! Tohle se nespraví! A to, že pak partner přileze třeba s kytkou, šíleně se omlouvá, slibuje hory doly, dokonce brečí... to je bohužel pro násilníky dost typický chování :-|
Odpovědět
a když to udělá, tak se pak romanticky usmiřuje a je to nejsladší člověk na světě, strašně se kaje. a za chvíli je tu facka znova. v tom je to nebezpečí, že si oběť omotá kolem prstu, jak je jinak hodný a milující a nešťastný :-(
Odpovědět
krtku, přesně tak. tohle jsem původně měla rozepsaný - kafe, krátká sukně... a myslim, že to je přesně ten případ. násilník si najde záminku vždycky.
Odpovědět
Jestli ta svatba není z jeho popudu, jako pojištění partnerky. Dala bych si majzla i na pojištění ve stylu otěhotnět partnerku.To je dobrý prostředek, jak ženskou uzurpovat a po svatbě už jsou meze někde jinde..
Odpovědět
Profilova fotka
Koukam, ze jsme se tu nakonec vlastne skoro vsechny shodly na podobnem nazoru. Myslim, ze je jasny, ze u lily doma to rozhodne neni tak jak by melo byt, a ja osobne uz bych asi davno sbalila kufry, ac by to bylo jiste hodne bolestny... Nejhorsi je, kdyz to zena vnima tak, ze draha polovicka se snazi zmenit, dochazi treba do poradny atd., a zena si pak rika, ze kdyz se tak snazi a "zlepsil" se, tak ho prece "za to" neopustim! To je asi casto celkem problem, pochopit, ze nejde o to druhyho potrestat, nebo o to, zda se snazi sebevic,ale o to, ze to tak nemuze fungovat i kdyby se snazil sebevic, a milovali se oba sebevic... :-| To je podobny jak s alkoholem... :-| Jinak myslim, ze deti tu s partnerskym vztahem nikdo primo neporovnaval. To se samozrejme neda. Ja za cely zivot chytila facku asi 2x v zivote, pokazdy ve vyjimecne a vypjate situaci, kdy jsem uz fakt hodne prekrocila hranice, a to jako dospivajici, kdy uz clovek dobre chape, za co to bylo, a navic jsem jasne vedela, ze prileti... Nebyla jsem rozhodne vychovavana nejaky mlacenim, nasi me nikdy fyzicky netrestali, a tim vic jsem vedela, ze uz jsem to vazne hodne prepiskla, kdyz prisla facka. Mozna je to naturou, ale u me to nemelo ten efekt, ze bych za to jeste trucovala, nebo byla dotcena - vedela jsem totiz dobre, ze byla "zaslouzena"... Jak rika tusim i Petr Šmolka - Dobre mirena facka mnohdy usetri dlouhe vysvetlovani.- A verim, ze on by byl posledni, kdo by omlouval domaci nasili :-D Je jasny, ze vyrovnany clovek po tom za normalni situace, co clovek zazije v zivote jeste stokrat, nesahne, a radsi triskne dverma :-) (Kez by to bylo jasny vsem no... :-|) Ale s detmi - je jasny, ze maly dite bude fackovat jen idiot, tam jde spis o placnuti pres prsty, a ne nejaky facky, uff...
Odpovědět
jj, to často bývá - nějak se pojistit, a pak už mi holubičko neunikneš. hlavně ale na okolí působit jako mírný, spolehlivý, hodný člověk, on jí to pak nebude nikdo věřit. já jsem toho názoru, že násilník si často dovolí to, kam ho nechá oběť zajít.
Odpovědět
nuuna - s těma fackama v pubertě ti rozumím :-)a u malých dětí nejdřív pokárat důrazně a pka až plesknout - když je to často, tak si z toho pak dítě taky houby dělá :-)
Odpovědět
Profilova fotka
ladulav: jj, presne tak ;-) U nas v rodine zabira pocitani do tri - kdyz dite vi, co prijde po te "treti", vetsinou clovek napocita jen do dvou :-D Ale stejnak je to je symbolicke placnuti, tam stejne nejde o to, aby to nedej boze bolelo.
Odpovědět
Profilova fotka
karkulka to jsi vystihla presne, pojistit a ma utrum a na venek je to milusa papusa a zenske to pak nikdo neveri, i proto jsem psala pred tim ze bych to rozhlasila vsude mozne aby videl ze mu to priste nemusi projit ( s dalsi partnerkou, se mnou uz rozhodne ne) a aby okoli vedelo co je zac
Odpovědět
Já jenom přemejšlim, jestli se dá sklon k násilí nějak ovládnout jako třeba alkoholismus. "Vyléčenýho" alkoholika si představit dokážu, ti existujou. Ale "vyléčenej" násilník? To mi nějak nejde dohromady, tomu prostě nevěřim. Takže pokud by měl můj muž problém třeba s tim alkoholem a léčil se a dělal pokroky, snažila bych se ho podpořit a nějak to překonat s nim. Ale u toho domácího násilí bych prostě balila kufry, jakkoliv by to bylo těžký. Tam už jde pak minimálně o zdraví a čim dýl člověk v takovým vztahu setrvává, tim větší troska z něj nakonec je a tim menší šanci má se z toho vymotat :-|
Odpovědět
Profilova fotka
krtek: Ja taky nejak neverim, ze se to da vyresit jako alkohol nebo treba jina zavislost na drogach nebo tak... Myslim, ze je totiz o hodne snazsi zase nekomu jednu vrazit, nez vratit se k piti nebo drogam - a to proto, ze staci jeden pohyb rukou, a clovek k tomu nic jineho nez tu ruku nepotrebuje... :-| Navic u tech drog a alkoholu clovek pozna, kdyz se k tomu druhy vrati... Ale u nasili to pozna az kdyz mu druhy ublizi...
Odpovědět
Profilova fotka
ne neda, pokud nekdo pouziva nasili proti slabsim tak to ma v povaze, to se lecit neda
Odpovědět
1 2
3
4 5
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?