Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Dítě před svatbou - proč do toho jdete?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj všem, Chtěla bych založit diskuzi na téma dítě před svatbou, protože mi připadá, že je čím dál častější, že mají lidé nejdřív dítě a až potom svatbu.. Tak jsem se chtěla zeptat, ti, kteří to tak mají, proč to tak máte? To byla volba, nebo jste omylem otěhotněly? Nebo vám to bylo jedno, v kterém pořadí..jestli nejdřív díte nebo nejdřív svatba? Ptám se, protože já mám hrozně zakořeněné to, že nejdřív bude svatba a pak dítě, a kdyby můj snoubenec chtěl díte a nechtěl si mě zatím vzít, tak bych do toho v žádném případě nešla.. prostě bych mu řekla, že buď svatba nebo nic.. Nikoho neodsuzuju, spíš prostě ze zvědavosti :)
Odpovědět
1 2 3
4
5
…
10
@mawenzi Pokud to někdo bere jako třešničku na dortu, tak dejme tomu. Ale mám v okolí lidi, co se nechtějí brát, protože je to závazek a to opravdu nechápu. Vždyť dítě je ještě mnohem větší závazek! Ale někteří chlapi zejména to tak asi neberou, že dítě závazek není, jak je to přestane bavit, tak si odejdou, nemusí se dělit o majetek a dítě je stojí pár stovek měsíčně.
Odpovědět
Profilova fotka
Jo, jeste dodam, ze ted mi je 30 a mam 2 letou slečnu :)
Odpovědět
@karlajasmine Ano, to je hezké, ale to je všechno z pohledu člověka, který chce svatbu. Co když ten chlap zažil něco, co ho přinutilo se na manželství dívat jiným pohledem než Ty, a ze svého přesvědčení v něj prostě nevěří? Nepřipadá mi fér automaticky spojovat to "nechce svatbu" s tím "nechce mě", je v tom podle mě zbytečná dávka ješitnosti. Navíc třeba pro mě není důležité, aby mi něco chlap slíbil před někým, abychom před okolím vypadali jako rodina, protože ostatní si mohou myslet, co chtějí...ono tisíc diváků a stejná jména štěstí prostě nezaručí. Pro mě prostě má stejnou váhu, když mi ze srdce jeden večer řekne, že jsem jeho ženská pro život, a já mu budu v tu chvíli věřit a budu to tak cítit stejně. Co bude za deset let, neví nikdo. A zase na druhou stranu by se to dalo otočit a mohla bych se zeptat, proč Ty potřebuješ nějakou pojistku, nějak rádoby velký důkaz o vaší lásce? Někoho si k sobě poutat oficialitami? Někomu to naopak může připadat jako pořádný kus nejistoty. Ale to píšu v nadsázce, já si nic takového nemyslím, ať každý dělá, v co věří ;-) Svým způsobem Tě chápu. To jsou prostě dva světy, na jedné straně ti, pro které je svatba důležitá, a na druhé straně ti, pro které to zásadní není, ale tvrdit o tom druhém táboře, že jsou automaticky srabi, co nechtějí převzít zodpovědnost, mi připadá zvláštní (a tím neříkám, že to říkáš Ty, ale už jsem to slyšela, a také neříkám, že nikdo z nich takový není).
Odpovědět
@fallingstars jo, ja chapu jak to myslis :).. ono nastesti muj chlap ma stejnej nazor jako ja, a asi je dulezite, aby se ti dva shodli. Jedna moje blizka kamaradka je naopak se svym pritelem 7 let a ani jeden z nich na svatbe prilis nelpi..povazuji to za kus papiru.. ale zase se naprosto oba shodnou.. je to asi jako se vsim, ze nekdo chce slyset porad ''miluju te'', nekomu staci, kdyz to slysi jednou za mesic.. asi mi z teto diskuze vyplyva, ze nejdulezitejsi je to, aby se nasli lide, kteri sdili podobne nazory.. protoze je fakt, ze bych taky v zadnem pripade nechtela, aby si me nekdo vzal jenom proto, ze bych na tom trvala ja, kdyz by se jemu do svatby vubec nechtelo.. Takze asi je proste nejdulezitejsi ta shoda nazoru mezi partnerama..at uz se rozhodnou pro cokoliv :)
Odpovědět
@karlajasmine Přesně...:-) A taky je důležitý kompromis, já se třeba vdávat nemusím, bývalý chtěl velkou svatbu v kostele, takže jsem mu řekla, že pokud by na to někdy došlo, tak že chápu, že je to pro něj důležité, ale on, že zase musí pochopit mě, že je pro mě důležité minimálně nepředstírat víru (nebyl věřící, jen to byla tradice u nich v rodině zděděná po pratetičkách z 50. kolena :-D a moje rodina je striktně ateistická) a že nechci mega svatbu...ale v nějakém užším kruhu si ho vezmu, protože pro něj to něco znamená...Nakonec jsme se ani tak daleko nedostali :-D Ono když se najdou dva, co k sobě patří, jde stejně všechno samo :-)
Odpovědět
@fallingstars tohle je presny! :) ''Ono když se najdou dva, co k sobě patří, jde stejně všechno samo''! Takze jsem dospela k zaveru, ze neni spatnej ani ten, kdo svatbu chce, ani ten, kdo svatbu nechce, ale pokud jsou spolu dva, kteri se na tom nejsou schopni dohodnout a kde by se jeden musel podrizovat prani tomu druhymu, tak ten vztah asi dobre nedopadne.. at uz je to vztah, kde se holka chce vdavat a kvuli chlapovi zustane svobodna, nebo naopak, kde si jeden toho druhyho vezme, ale moc nechtel/a.. A souhlasim, ze kdyz nekdo misto tehle zasadni otazky zacne resit svatebni holuby a svatebni ubrousky, tak to manzelstvi asi spatne skonci :)
Odpovědět
nepřijde mi to jako vtip, taky mě to mnohokrát napadlo. Mám taky zakódované napřed svatba, pak dítě. Ale doba se mění a co vím ze svého okolí, tak lidi spolu chodí, žijí, přijde určitý věk, ženský většinou chtějí dítě, takže se s partnerem dohodnou a mají je. No a ze své zkušenosti vím, jak rychle uteče těhotenství a jak teď s malým dítětem člověk neví co dřív, tak asi svatba přijde buď až na to bude trošku víc klidu nebo u mnohých svatba není kvůli vyšším sociálním dávkám v případě matek samoživitelek. Prý se to bude kontrolovat, jestli jsou fakt samy nebo ne. Ovšem neumím si představit jak to chtějí kontrolovat :-D Takže kdybych měla odpovědět na otázku, můj dojem je, že prostě přednější je mít dítě a pak se svatba nestíhá a uskuteční se až je na ni klid, jak dítě povyroste. My jsme se s mužem brali přesně před rokem a dítě bylo na cestě. Já jsem nechtěla mít svatbu s miminem, protože jsem si myslela, že to obnáší víc problémů, takže jsem to chtěla uspíšit, dokud mi nenaroste velké břicho. Nakonec jsem už bříško měla, ale jestě se trošku dalo skrýt. Saty už jsem měla volné přes břicho. Empírový střih. Muž, když byly nervy s přípravou svatby, navrhoval, ať se vezmeme, až se malé narodí, ale já nechtěla a teď když má dítě půl roku, si říkám, ještě, že jsme se vzali už tehdy, teď si to fakt neumím přestavit. Ale jsme nakonec rádi, že jsme tam byli všichni tři :-)))
Odpovědět
Já jsem asi staromódní ale s přítelem jsem 7 let a ani jsem mu nemusela říkat, že dítě dřív než po svatbě nebude on s tím počítal. Nechci být jedna s těch co jsou svobodné matky a aby si i lidi na mě ukazovali. A hlavně si myslím že ty manželství na začátku krachují hlavně kvůli tomu, že se má ve vztahu něco měnit a ne první dítě, pak svatba a pak už nic. Pak si hlavně ženské stěžují že si je třeba dalších 10 let nevzal ale dítě s ní má. To vidím tak u jedné osoby v mé blízkosti. Pak chcete svatbu a šetříte na ní kde se dá protože už máte jiné výdaje. Já už od mala mám představu velké svatby. S dítětem by se všechny mé představy z dětství rozpadly na 1000 kousku. Ale jinak neodcuzuji nikoho kdo má miminko před svatbou pokud jim to tak vyhovuje.
Odpovědět
Tak my budem mít v době svatby už skoro dvouletou princeznu :) Jsme spolu 10 let, před šesti lety jsme koupili barák a pak přišlo plánování dítka. Nebylo to o tom, že bychom se nechtěli vzít, ale tak nějak nebyla vhodná doba. Peníze co by se utratili za svatbu jsme radši dali do rekonstrukce a podobně. Navíc mi vadilo, jak nás všichni do svatby tlačili. Teď když už s tím nikdo moc nepočítal je pro nás vhodná doba :) Jo a po kom bude mít jméno atd. jsme vůbec neřešili. Věděli jsme, že se jednou vezmeme, tak bylo jasné, že příjmení bude po otci.
Odpovědět
Jak zde již bylo psáno.Manželství má své výhody.Cokoliv se stane a lékaři jako manželce(manželovi) mohou sdělit zdravotní stav...Za další bych asi měla obavy,že bych měla s přítelem dítko,bydlíme v bytě,který je psaný na něj a jemu jako člověku,který je celý život oddaný motorkám (neříká se jim přeci dárci orgánů jen tak :-/ ),tak kdyby se mu něco na té motorce stalo(neustále ty nehody ukazují v televizi),tak já bych vlastně jako přítelkyně s jeho dítětem neměla nárok v tomto bytě zůstat,ale jako manželka už ano...Byt naštěstí není na hypotéku,ale já bych o něj přišla a mohla bych jít s prckem zpátky k rodičům.Neměla bych nárok na byt,na auto...Vše by šlo jeho rodičům,nebo by se muselo čekat až dítě dovrší nějakého věku.Nevím,jak to přesně chodí...Pokaždé,když nějak jede na moto,klepu se strachy,povinně mě musí při každé zastávce prozvánět...Proto je pro mě důležité první manželství a potom dítě...Zůstal by mi byt,auto a dostala bych další příspěvky,aby mimčo mohlo spokojeně vyrůstat v prostředí na které by bylo zvyklé...Nechci,aby to vyznělo nějak divně,že mi jde o tyto věci,ale koukám na to z tohoto pohledu...Dítě,bez přítele,na vše být sama a s rodičema za zadkem.
Odpovědět
@sofiii88 souhlasim.. ono kdyz si clovek predstavi tu strasnou situaci, kdy prijdes o milovaneho cloveka, tak jako manzelka jsi prvni dedicka, ovsem jako pritelkyne resit treba s jeho rodici dedictvi v takove hrozne situaci.. a plati to i naopak o manzelovi samozrejme..
Odpovědět
Profilova fotka
@karlajasmine tak za sebe můžu říct, že jsme si první upekli dítě a pak byla svatba...tedy ono to bylo tak nějak najednou...o svatbě manžel začal mluvit někdy v září a ve stejnou dobu jsme začali mluvit i o dítěti...v listopadu jsem vysadila prášky, v únoru jsme začali plánovat svatbu a v dubnu se nám povedlo miminko, díky němu jsme přesouvali datum svatby a následně o mimi přišli, v září jsem otěhotněla znovu a v listopadu byla svatba...takže se syn narodil až po svatbě, ale upekli jsme si ho později...neřešili jsme co první zda dítě nebo svatbu, prostě jsme cítili, že dítě i svatbu chceme, prostě jsme k tomu tak nějak došli...to co bylo první/druhé bylo vlastně otázkou osudu jak se podaří :-D
Odpovědět
Článek se načítá
Zajímavá diskuze..dostala jsem se na tyto stránky z Modrého koníka, takže je asi jasné, do kterého tábora patřím:) S přítelem jsme spolu 7 let, více než 3 roky spolu bydlíme a máme 7 měsíčního drobečka;) Všechno bylo plánované, do svatby se nám prostě nechtělo investovat čas ani peníze. Teda spíše mně, abych pravdu řekla, nikdy jsem netoužila být za princeznu, nesnila o svatebním dni, nezávidím kamarádkám..prostě jsem v tomto asi chlap:D Manželství má určitě nesporné právní výhody, to nepopírám, v zákonech se vzhledem k našim profesím orientujeme. Taky bych ráda vyvrátila někde výše zmíněný názor, že svobodná matka má vyšší sociální dávky... možná ano, ale v případě, že otec není zapsán v rodném listu dítěte, a toho se určitě chlap, který to s rodinou (i když bez "papíru") myslí vážně, nevzdá. Nějak jsem se rozepsala mimo téma, omlouvám se:) Takže proč jsme do toho šli? Oba jsme měli skvělou práci, našetřeno, vyřešeno bydlení, procestován kus světa a začali jsme prostě toužit po miminku:) Rozhodovali jsme se, jestli přece jen narychlo svatba, hlavně kvůli příbuzným, ale pak jsme si řekli, že je to náš život, podnikli poslední větší cestu a pak už začali pracovat na miminku, které se nám podařilo téměř okamžitě;) V 7. měsíci mě na dovolené přítel požádal o ruku, bylo to krásné, nečekané, jsem za to ráda, už to bude v létě rok, ale svatbu stejně v dohledné době neplánujeme, užíváme si našeho synka a těšíme se na první větší dovolenou ve třech;)
Odpovědět
@maagda Tak já tedy nikdy neslyšela žádné odouzení na nikoho vč. mě, že máme dítko bez svatby. Dnes už je krapet jiná doba, než za našich rodičů. Hlavně, že vztah funguje, jak má. Navíc dítě ti vztah otočí o tolik stupňů a do nového rozměru, že i to málo vztahů ukočíruje. Takže právní pohled - jednoznačně svatba. Ale jinak je to, podle mě, jedno. Hlavní je, aby rodina fungovala společně a to ti žádný papír nezaručí.
Odpovědět
@sofiii88 vše by dědilo dítě a jeho zákonný zástupce (ty) by mohl dočasně o majetku rozhodovat (při prodeji nebo tak, by musel souhlasit soud, co je v zájmu dítěte).
Odpovědět
@karol2014 díky, jenže já jsem dvn nebyla zamilovaná :-D teda jasně, že ho miluju, ale rozhodně jsem v té době už neměla růžové brýle, na to jsme se znali dlouho v dobrých i horších situacích
Odpovědět
@subsomi no asi jak kde..... to dela sociálka... já vím o dosti holkách,které mají svatbu až po dětech ,bo je to vyjde lépe... mám i dobrou kamarádku ,která to tak má,jinak bych to nepsala stačilo jen,že má každý jinde psané bydlistě,ona sama s dětma on u rodičů platí na j´děti v uvozovkách min.výživné a ona bere hodně vysoký příspěvek na bydlení atd... a znám takových lidí hodně...... ;-) kdyby byli spolu byli by na tom když to sečetli hůře
Odpovědět
@1adriana1 jo tak příspěvek na bydlení je jediný u kterého se přihlíří jen k tr. bydlišti, nehledí se na příjem otce, ale tento příspěvk mohou dostat i sezdaní pokud mají každý jinde trvalé bydliště
Odpovědět
Profilova fotka
@karlajasmine ja chtela svatbu uz od zacatku vztahu. Cekala jsem na ni 13 let a ted mame krasnou holcicku 10 mesicci. Kdybych cekala jeste dyl tak bych je uz nemusela mit. Za dalsich par let uz bych mohla mit problemy ale s tim mim chci zustat tak jak to udelat?
Odpovědět
@subsomi pokud jsou manzele tak tady teda udavaji spolecny prijem.... a nebo vsech v domacnosti,coz je pak nevyhoda,kdyz je byt psany treba na rodice kteri tam nebydli ale jejich prijem se pocita.. ale to neni jen prispevek na bydleni,je to i doplatek na bydleni,je to ze socky na meste prispevek na zimni obleceni treba a td.... a kdyz uz jsme u tech prispevku.. vite ze ma kazda kojici a tehotna zena od urciteho mesice narok na prispevek na kojeni????? a upozornuji neni to blbost.... ale rika se to z 90% jen tem z nasi mensiny...
Odpovědět
@1adriana1 My naopak tím, že nejsme manželé tratíme. Pokud bychom byli manželé, ročně by nám vraceli na daních 25 tisíc. Takhle nic. Příspěvky žádné nedostávám ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak můj názor.... Hlavně každý ať si to udělá jak se jemu nejvíc líbí a nejlépe vyhovuje! Rozhodně si nemyslím, že by bylo odsouzenívhodné, že někdo nechce svatbu a rodinu ano! Vůbec. Dnes je jiná doba, tyhle záležitosti se neřeší tak jako dřív, když byla svobodná matka vyvrhel nebo partneři "nahromádce" jako mimozemšťani. Možná spíš naopak... Prožívám pocit, že když se zmíním o svatbě ostatní lidi si ťukají na čelo, proč to jako chci nebo bych snad mohla chtít! Rozhodně odsuzuji jednostranné názory a nerespektování vlastního rozhodnutí dospělých lidí (- "Ty se nebudeš vdávat?" x "Proč by jste se jako v dnešní době měli brát pitomci?"). Já osobně jsem pro svatbu na prvním místě, teprve potom miminko. Zkrátka je to pro mě vnitřně nějak důležité. I ten pocit, že by se moje dítko jmenovalo jinak než já. Ale takhle to chci já, takhle jsem to řekla i partnerovi a on to respektuje, není naštvaný nebo uražený. Kdyby s tím prudce nesouhlasil, rozhodla bych jinak, abychom hlavně byli spokojení oba ;) Mám dost známých, kteří měli nejdřív mimčo a po letech svatbu a nemyslím si o nich, že by byli špatní. Jsou dospělí, ať si to udělají po svém. Každopádně každý názor má váhu a každé rozhodnutí je správné, pokud nikomu neubližuje! Vše je o dohodě, o vzájemném spojení, ale hlavně o tom aby se člověk cítil šťastný, ať už jsou okolností jaké jsou :) :) :)
Odpovědět
Já se tedy přidávám do diskuze. Myslím, že mít dítě před svatbou trochu záleží na otázce mateřského pudu. Já toužila po dítěti hodně dlouho a vždy chtěla mít dítě co nejdříve, ať v jeho 15 mi není třeba 50 (moje zkušenost s rodiči). Potkala jsem před třemi lety snoubence, se kterým jsem věděla, že chci prostě být. Do svatby se nehrnul a pro mě bylo dítě důležitější než svatba. Po dvou letech jsme začali pracovat na synovi, na němž jsme zapracovali rychle. Po třech měsících mě požádal o roku a v srpnu se bereme. Potom začneme pracovat na dalším prckovi. Nikomu nezazlívám starou školu nejdříve svatba, potom děti. Ale já opravdu nechtěla čekat na to až mě požádá o roku a pak budeme moct mít dítě. Kdoví, kdy by to bylo. Chlapi jsou v tomhle strašně pomalí.
Odpovědět
Njn jedná se i o to kolik té dívce je . S tím že jsem s přítelem od 14 a je mě 22 tak zatím nepotřebujeme na dítě spěchat. A jsem ráda že se přítel už dohoupal ke svatbě protože náhoda je blbec a dítě se može i nechtěně podařit i když je člověk chráněný. Takhle to už do svatby snad zvládnem :-D
Odpovědět
Proč mám dítě, respektive se budu vdávat ve 4. měsíci? Jsem nemocná a nemohu již dále odkládat děti, už jen proto, že už několik let po nich toužím. Můj nastávající by sice nepohrdl odkladem (= kdybych třeba ještě rok dva počkala), ale děti má rád a těší se na něj. A proč jsme se tedy nevzali dříve? Mám starší sestru a rodinná tradice je, že se nesmí vdát mladší první, aby starší nebyla na ocet. Naštěstí se už konečně vdala a my posunuli početí jen malinko, aby mi to vyšlo na 2. trimestr. I tak - raději dítě před svatbou, než aby chudák muž musel pečovat o dítě a manželku na vozíku. Takhle se z toho snad dostanu a zvládnu všechny děti. Jsme pragmatici a plánovači až hrůza, ale i tak nepochybuji, že na naše malé někdo zvedne obočí a "zalituje nás":-D
Odpovědět
Tak já taky přispěji svou trochou do mlýna. Jsme s přítelem 7 let a máme skoro dvouletého prcka. Nikdy bych neřekla, že dítě přišlo omylem. Ani nemám ráda termín "nechtěně otěhotněla", to spíše "neplánovaně". Ale to jsem odbočila. Asi po čtyřech letech společného bydlení jsme si zažádali o hypotéku na baráček. Tou dobou už jsme mluvili i o svatbě a o miminku. Prášky jsem tedy vynechala s tím, že se nám stejně hned nepoštěstí a svatbu stihneme. Ještě jsme plánovali větší cestu do Mexika, takže myšlenky někde jinde. A ono.. ;-) Těhotná sem se vdávat nechtěla, první rok s miminkem je hektický, ale teď už to neodkládáme a svatba je v srpnu. A víte co? I když sem taky měla představu nejdřív svatba, potom dítě, teď jsem ráda, že to takhle dopadlo. Vím, že přítel mě miluje a nechce mě jen kvuli tomu, že mu vychovávám dítě, jak už tu zaznělo. Navíc už vím, jak je to skvělý táta. Ono se totiž dost mojich vdaných kamarádek pak divý, že jim to od příchodu dítěte neklape. On totiž takový prcek je dost velký zásah do vztahu. Ale to jsem odbočila. Pro mě je prostě dítě dar, ať už jsou jeho rodiče sezdaní, nebo ne.
Odpovědět
ahoj holky, tak my jsme měli nejdřív dítě. Můj drahý si pořád myslel, že nám to mimi nepůjde. Měli jsme v té době kolem sebe několik párů, kteří se snažili o dítě i několik let, tak to pro něj byl takový trochu strašák. No samozřejmě, že se nám zadařilo skoro napoprvé :-D a to se mě tehdy zeptal, jestli chci, tak že uděláme svatbu ještě před porodem. Jenže já nechtěla o svatbě ani slyšet. A už vůbec ne těhotná. Chtěla jsem si přece svoji svatbu pořádně užít, i s alkoholem a hlavně bez oteklých kotníků 8-) a když se pak malý narodil, tak jsem zjistila, že jsem si vybrala toho nejlepšího chlapa, jakýho jsem mohla. Se vším mi pomáhal, přebalovat, krmit, uklízet, i vařit, když bylo potřeba. Jsme spolu pět let, synáček za měsíc oslaví dva roky a 7.6.2014 se vdávám. A už teď vím, že si beru skvělýho chlapa a ještě perfektnějšího tátu pro naše děti. A když srovnám ostatní holky? Vdaly se, pak měly děti a zjistily, že jim chlap skoro s ničím nepomůže a ještě je nevrlej, že není doma naklizeno nebo že se mu žena nevěnuje atd. atp. Samozřejmě, že to není pravidlem. Ale já už teď vím, že se nemusím bát, že se po svatbě něco razantního změní. Bydlení máme odzkoušeno, starání se o dítě už taky, takže já opravdu doufám, že se po svatbě krom mého příjmení nezmění vůbec nic a že vám tady třeba za deset let napíšu tak maximálně, jak dobře jsem si vybrala a jaký si vedu krásný a spokojený život :-N každopádně vám, nevěsty, přeji ten krásný a spokojený život též ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
My deti neplanovali a prozatim neplanujemem jeste nejaky ten rok takze jednoduse byla prvni svatba.A jsem i zastance tehle varianty...i kdyz kazdeho vec;-)
Odpovědět
Taky to mám tak, že chci nejdřív svatbu a pak až dítě..
Odpovědět
Profilova fotka
Taky jsem chtěla nejdřív svatbu, potom dítě... ale pak jsem otěhotněla neplánovaně, potrat jsem rozhodně zamítla (partner taky). Nechtěla jsem se vdávat těhotná, takže svatba bude až teď v srpnu - holkám jsou tři roky a s drahým jsme spolu 5 let. A vím, že si ten náš den pořádně užijeme, i s holčičkama. A ještě okomentuju pár zdejších názorů - rozhodně nemám pocit, že by si na mě jako na svobodnou matku lidi ukazovali. Dokonce jak tak přemýšlím, tak jsem od nikoho neslyšela "a kdy bude svatba?". A druhá věc, a sice názor, že si chlap bere matku svých dětí, nikoliv svoji partnerku. Naprosto nesouhlasím. Aspoň u mého partnera jsem si stoprocentně jistá, že kdyby se ženit nechtěl, tak by ho k tomu nepřinutilo ani deset dětí a nabitá pistole za zády... :-D
Odpovědět
1 2 3
4
5
…
10
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?