Chlapi, alkohol a hospoda - zkušenosti a názory

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj všichni (teda spíš všechny :)) ), už dlouho přemýšlím nad jednou věcí, která mě hodně trápí a to - chlapi a jejich chození na pivo, kladný vztah k alkoholu a podobně. Jsme s přítelem 5,5 roku (já 24 let, on 28 let) a první 3 roky nikam nechodil sám, chodili jsme na všechny akce spolu. Okolo toho 4tého roku se seznámil s chlapama ze stejného města a začal chodit s nimi do hospody. Nejdřív to bylo jednou za měsíc, pak jednou za 14 dní a teď jsme se dostali na 1x týdně. Já jelikož jsem úplný abstinent a mám odpor k opilým lidem (především tedy k mému opilému příteli - ostatní lidi, když jsou opilí jsou mi jedno :D ), nemám prostě pro tohle pochopení a hodně v sobě s tímto zápasím. Trápí mě to - to čekání každý týden do pozdních nočních hodin (někdy i ranních), kladení si otázek v jakém stavu asi přijde, kde asi je, co dělá atp. Takhle to možná vyzní, že jsem žálivá, ale to nejsem, na jeho kamarády nežárlím (kdyby jezdil na půl dne pryč dělat něco jiného než se opíjet, neměla bych nejmenší problém). Vadí mi opravdu ryze ten alkohol jako jediná zábava. V dnešní době je můj případ - abstinent - troufám si tvrdit, že vcelku rarita a možná je můj pohled na tohle zkreslený. Několikrát jsme se s přítelem o tom bavili, aby věděl, jak se cítím a jak moc je to pro mě složité, ten psychický boj a neustálé přemýšlení. Řekl mi, že to 1x týdně potřebuje k tomu, aby si odpočinul (psychicky) od práce, ode mně apod. Zajímá mě, jak to mají vaši chlapi a jestli se vyplatí tohle všechno zkousnout a počkat si, že ho to třeba přestane bavit a nebo já se to naučím tolerovat a tak. Zajímají mě vaše názory, nebo jak to doma vy máte vyřešené. Jeho kamarádi jsou všichni starší a mají malé děti doma a dělají to samé (někteří dokonce i chodí častěji, což je pro mě úplně nepředstavitelné a nerada bych to dopracovala tak "daleko", aby můj přítel vysedával v hospodě třeba 3x týdně). Třeba jsem jen hodně náročná a čekám, že najdu partnera, který bude mít vše, co mám ráda a nebude dělat nic, co ráda nemám. Nebo si myslím, že nějaký takový chlap existuje a třeba neexistuje :)) Díky všem za zprávy x-)
Odpovědět
Profilova fotka
@aechmea Můj partner kouřil docela dost, když jsem se potkali. Nyní si kupuje krabičku po týdnech. Když se vrací nad ránem z klubu, zprvu spával na gauči, bez sprchy samozřejmě, ale já i tak chtěla, aby spal se mnou v posteli. Tohle mi přijde v porovnání s jinými věcmi, které by mohly ohrozit náš vztah, jako slabá páka.
Odpovědět
@pirek Rozumím, ale ono hodně záleží na intenzitě určitého zvyku, zlozvyku, ať už je to cokoliv a taky na ochotě to upravit, nebo s tím něco dělat, pokud vidím, že se to partnerovi nelíbí., nebo ho to dokonce trápí. A věřte mi, že alkoholismus, je opravdu tvrdá páka na to, jak zničit jakýkoliv vztah...
Odpovědět
Profilova fotka
@pirek to je fakt ze ja jsem zcela regulerne zavisla na behani...a posledni mesic se potykam s bolesti jednoho svalu u kycle, coz mi ten beh dost zneprijemnuje az znemoznuje...musela jsem vyrazne ubrat na tydenni kilometrazi a taky na frekvenci...a dvakrat jsem se musela vratit predcasne, protoze to bolelo tak, ze to neslo...a to jsem kvuli tomu brecela, vztekala se a nebyla se mnou rec...kazda zavislost je na hovno
Odpovědět
Profilova fotka
Tak já teda přiznávám, že pro mě by byla každotýdenní hospoda u manžela problém. Ale já jsem dcera alkoholika, takže nutnost čuchat doma ten smrad každý týden by pro mě byla opravdu peklem. A to i přesto, že můj muž reaguje na alkohol naprosto jinak než můj otec. Nicméně můj muž tuhle potřebu nemá. Hned na začátku jsem mu řekla, že mi nevadí, když se napije, ale já se pak k němu tulit rozhodně nebudu, protože se mi z toho dělá psychicky zle. A on to pochopil a prostě to respektuje. Stejně jako já respektuji jiné věci, které si on přinesl z minulosti a na které je třeba brát ohled. Když si chce zarelaxovat, nepotřebuje k tomu alkohol, často na něj ani v hospodě nemá chuť. Místo toho třeba hraje hry na počítači (které mně vůbec nevadí, některé hrajeme i spolu), jde se projít nebo posedět s kamarády na normální večeři bez zrubání se do němoty. Nebo jdeme spolu (a někdy s dalšími lidmi) do kina. "Do hospody" jde tak dvakrát, třikrát ročně. A teda mně ani "chlap si potřebuje jednou týdně od ženský odpočinout" nezní jako ideální vztah, ale asi jsme prostě jiní. Jsme spolu pět let, trávíme spolu celou tu dobu prakticky každý den... A potřebuje "odpočinout si od sebe" takovouhle nemáme.
Odpovědět
@squeeze Z toho, co tu zaznělo, mě napadlo toto - nucení pravděpodobně nepomůže, vyvolá spíš větší odpor protistrany (zažila jsem v rodině), ultimátum by mohlo být účinné. Tedy, spíš než ultimatem bych to nazvala ochranou sama sebe. Je jasné a pochopitelné, že tento stav Tě ničí. Připadá mi, že z Tvého posledního příspěvku vyplývá, že do úplného propadnutí alkoholu mu zas tak moc nezbývá. S dětmi se takové věci nelepší, ale naopak horší, nespoléhala bych na to, že se změní. Jinak jsem žila s partnerem , který si dával tu a tam travku a alkohol mi připadá pro vztahy daleko destruktivnější a nebezpečnější. @androz S tím odpočinkem od partnera bych to neviděla tak zle. Já to tak měla s každým partnerem (krom úplného začátku vztahu), máme to tak teď oba - já i manžel. Potřebujeme si od sebe občas odfouknout a neviděla bych za tím nic varovného. Naopak bych řekla, že to vztahu prospívá. Největší problém jsem měla ve vztahu, kde to partner nechápal a měl snahu vyčítat a později zakazovat.
Odpovědět
Profilova fotka
@androz ty jo mě třeba "vadí" víc to hraní her než posezení s pivkem v hospodě....osobně počítačový hry nechápu a přijdou mi jako strašná ztráta času...tím neříkám, že jsou špatný - spousta lidí u nich relaxuje a muj muz travi u PS dost casu :-D ale furt je to teda v ramci normalu (a ja mam aspon cas si jit zabehat bez kecu :-D)
Odpovědět
Profilova fotka
@laka_lacenda Mně teda hoďka, kdy si večer zahraje, zatímco já si třeba vařím nebo dělám něco, co baví mě, fakt nevadí. Možná i proto, že to není zabitý celý večer. Ale jak říkám - u mě to prostě souvisí s dětstvím a tím, že nesnáším ten trend, kdy "jít se bavit" znamená "jít se opít".
Odpovědět
Profilova fotka
@androz me taky nevadi kdyz hraje :-) jen jako osobne to nechapu :-D jinej zas nechape, ze treba beham :-D
Odpovědět
Ještě jsem tady zahlédla, že vydrží v té hospodě cca od 15ti hodin až do noci???? Tak to je přesně ono! Jemu totiž nestačí 2-3 pivka, posedět a pokecat, odreagovat se, jak píšete. Já jsem to měla přesně tak a nedokázala jsem absolutně pochopit, jak může někdo vůbec vydržet 5-6 i více hodin v hospodě! Tohle opravdu NENÍ normální a to ani v případě, že je to (zatím) 1x týdně. Tady je něco opravdu špatně...Co když se někdy pohádáte a on tam půjde a stráví tam celý den, nebo přijdou starosti, děti...to si od nich půjde taky odpočinout na půl dne? Radila bych vám, ale jste váš vztah přehodnotila a pokud přítel nechce o tom komunikovat, tak mu to třeba napište a pošlete do mailu....třeba ho donutíte se nad tím zamyslet...V mém(našem) případě bohužel ani to nepomohlo. Pokud mu na Vás záleží, tak s tím něco udělá, jak to běžně dělají milující se lidé. Ale pokud s ním nehnete, obávám se, že jsou pro něj některé věci přednější než Vy........a Vy si určitě zasloužíte milujícího muže.
Odpovědět
Profilova fotka
se svým přítelem jsme sedm let a i když není abstinent, ani jednou jsem ho nezažila opilého. tak jak věc popisuješ - to bych nedala. navíc by mi ještě vadilo, že partner dělá něco špatně a nakonec ze mě udělá tu hysterku. tohle jsem zažila v předchozím vztahu a nikdy víc. takový vztah postrádal ze strany partnera úctu a respekt a já se pak cítila opravdu jako ta špatná - nakonec jsem měla výčitky, že jsem si mu vůbec dovolila něco vytknout - ale takhle přece vztah fungovat nemůže. a k tomu v Tvém případě ještě alkohol.. bohužel to jsou věci, které asi nejdou změnit, pokud on sám nebude chtít, jakože asi nechce - kdyby mu na tobě záleželo, tak by se snažil se napravit. držím pěsti, ať se správně rozhodneš.
Odpovědět
@pirek Já se přihlásím k té závislosti na sportu u partnera :-D Můj muž běhá půlmaratony. Letos se rozhodl jich běžet hodně a zlepšit si čas, a tak i v tom minimu času, co jsme reálně spolu (několik dní v měsíci), ještě chodil denně běhat. To jsem po nějaké dohodě akceptovala. Zároveň ale hodně cestujeme, ale v první polovině roku jsme nikde nebyli, protože muž trénoval, proti čemuž jsem se už ohradila, že nebudu to, co je pro mě nejdůležitější a je to společný koníček, odkládat na "někdy" kvůli koníčku jen jednoho z nás. Takže ano, může vadit i závislost na sportu :-D Nicméně pořád je to nesrovnatelné, protože sport může krást společný čas, ale není tak destruktivní jako chlast (zdravotně, sociálně, ekonomicky).
Odpovědět
Profilova fotka
@zorro4 pevne nervy :-D mam to stejne jako tvuj chlap :-D kolik si chce zabehnout na pulku?
Odpovědět
Článek se načítá
@laka_lacenda nevím :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@zorro4 uaaaa :-D :-D to i ten můj ví jakej čas jsem měla v merku letos :-D
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 4 měsících
Ahoj všichni, děkuji vám moc za vaše zprávy. Ozývám se po delší době, nějak jsem se spíš potřebovala vykecat, poradit a na chvíli jsem měla v hlavě klid :) No a jak to u nás je? Stále válčíme :( Je to opravdu strašně únavné. Každý týden přijde den, kdy jde pryč a já jsem prostě celý večer akorát v nervu a podle toho, jak dopadne návrat pokračují i další dny - někdy 1, někdy 2, někdy 3 a motám si hlavu přemýšlením. Poslední 2 měsíce mi pokaždé napsal v kolik přijde, např. do hodiny jsem doma a přišel třeba za 2. Když jsem mu dala šanci si to další týden napravit, že opravdu nechci, aby mi sázel sliby do vzduchu, slíbil, že tentokrát to opravdu bude tak a tak a zase nebylo a porušil to. Samozřejmě v takové situaci neumím zatnout zuby a být zticha, ale vždy něco prostě řeknu, rejpnu si a nebo mu třeba chci zavolat, aby mi řekl, kde je a v kolik tedy hodlá přijít. Já totiž nedokážu usnout bez jeho přítomnosti, takže jsem vzhůru a čekám, až přijde. Podle něj jsem ale hysterka, stalkerka, stíhačka, která mu nedá minutu volnosti :( Jsem už opravdu zoufalá. Odpočinula jsem si (teda spíš můj stále šrotující mozek) na dovolené v Aplách, kde jsme byli 11 dní a věděla jsem, že k ničemu takovému, jako doma, nedojde. Bylo to úžasný. Nemusela jsem se stresovat tím, v kolik přijde, kde je, s kým je atd. Ani vlastně nevím, jestli jsem v diskusi uváděla, že jsem už párkrát zjistila, že mi neříká pravdu a nebo raději neřekne nic, abych nemohla říct že mi lhal. Například se stalo, že mi řekl, že jde s tím a s tím kamarádem a já jsem zjistila od jeho manželky, že ten večer nikde nebyl. A takové situace se od té doby opakovaly vícekrát :( Přemýšlela jsem snad i o návštěvě nějaké partnerské poradny nebo psychologa, aby mi poradil, co mám dělat a jak mu říci, tak, aby pochopil, že to myslím vážně, že to takto dál nejde. Začala jsem hledat chybu v sobě, s novým rokem jsem si dala předsevzetí, že se budu snažit ho tolik neprudit a sama sobě si nedělat neustále starosti a zaobírat se třeba nesmyslnými myšlenkami. Ale hned pár dní po předsevzetí mě zase podrazil nohy a já jsem zase zklamaná :( Strašně moc se to ve mně mele - mám vedle sebe chlapa, se kterým si rozumíme, máme společné zájmy, práci, hodně podobné názory, pohled na budoucnost, dokáži si s ním představit založit rodinu, naše rodiny nás oba přijaly, skoro všichni si tykáme atd. Ale při představě, že by to mělo mít horšící se tendenci, vím, že bych se nezvládla. Vzhledem k tomu, že jsme spolu 6 let, někdy přemýšlím nad tím, co bych dělala, kdyby mě třeba chtěl požádat o ruku - řekla bych ano nebo kvůli hospodě ne? Přijít kvůli hospodě o takového chlapa nebo zatnout zuby a řídít se tím "kdo se počká, ten se dočká"? :( panebože, chci být šťastná, holky :(
Odpovědět
@pirek S tou "vývojovou etapou" mě to také napadá - co když je to jen nějaké období? Co se týče mých zájmů, naopak se snažím věnovat více sobě a neřídit se pouze podle něj a dělat také to, co mě baví, jako dělá on. Kdybych uměla být stejná jako on a vyrazit si a někde se opít a udělat to samé, co on mě, udělala bych to, aby viděl jaké to je, jenže já taková prostě nejsem a na druhou stranu vím, že jemu by to asi nevadilo, protože o tom často mluví, ať si také někam jdu. Nutno podotknout, že všechny moje koníčky si plánuju ve dny a časy, kdy by jsme nebyli spolu (třeba je v práci nebo spí) :)
Odpovědět
Profilova fotka
Když jsem to tak četla celé, napadlo mě jen :Uteč dokud můžeš. Myslíš si, že se to zlepší až budete mít třeba děti? Nezlepší. Bude utíkat do hospody nejen před tebou, ale i dětmi, které pláčou, mají prdíky, kolíky, jsou nemocné, nenechají rodiče vyspat. A z tebe bude věčně utahaná ženská. Já mít takového chlapa, tak jsem pryč už dávno. Aby mi i lhal chlap k tomu všemu jako bonus. To bych nezvládla. Jinak my měli jednoho alkoholika v rodině a jeden nebyl rodina přímo s námi. Ten v rodině vždycky se rád napil, týden, co týden dýchánky. Několikrát se léčil ze závislosti, ve firmě byl na nejvyšší funkci pak v ní dělal tu nejspodnější, nakonec rozvedený, děti s ním nemluvily. Dnes je už skoro rok mrtvý a bylo mu padesát. Ten druhý je ve vegetační stavu už tři roky. Takže uteč, dokud to jde. Držím palce
Odpovědět
Profilova fotka
Nečetla jsem celou diskuzi,ale jelikož mi je 40 a jsme spolu 21 let mám asi víc zkušeností :-) ;-) Nechala bych ho "dýchat",chodí 1x týdně já na tom nevidím nic špatnýho-to že ti lže-moc na něj tlačíš ;-) Ať jde!a ty si ten večer zajdi s kámoškou do kina,na véču apod.-nepiš mu a nevolej,nech ho prostě užívat si večer bez tebe ;-) a ty si ho taky užij ;-) uvidíš časem tu krásnou změnu P.S.-taky jsem si tím prošla
Odpovědět
@kamilka76 Pokud by jsi měla chvilku, napsala jsem ti zprávu :))
Odpovědět
zdravím @squeeze, nemyslím si, že to prestane. spíš je muj tip, že se bude frekvence návštěvy hospody s roky stupňovat a nakonec bude chodit denně. muj nazor je, že je to začínající závislost. Sama piju alkohol, tojo, ožrat se umím jak pes, ale chodit v 28letech 1x týdně se staršíma chlapama do hospody, tak to mi přijde ujetý. Můj partner mi vždy nabídne abych šla do hospody s ním a já jemu taky, když se jeden nebo druhý do hospody chystáme, často ale přátelé chodí k nám a nebo mi k nim a nebo společně do přírody na špacír. Já bych prostě s takovým návykem u partnera žít nemohla ani náhodou, mě z principu štvou dámské/pánské akce. Ale to záleží na každým, to je jasan.
Odpovědět
@squeeze Víš, nemyslím, že bys měla být tak tolerantní. Nemyslím si, že je to úplně normální- a to jak já, tak manžel alkohol konzumujeme vcelku často. Jenže na tom tvém případě mi přijde podstatné to, že ti to vadí, a to, že on to absolutně nereflektuje. Ignoruje tvoje pocity ve vcelku podstatné věci. Nedovedu si představit, že se na tomhle, pokud si to on včas neuvědomí, dá vybudovat kvalitní vztah. Je pěkné být chápavá partnerka, ale naproti tomu musí stát také chápavý partner. Dej mu důrazně najevo, že ti ta situace vadí opravdu tak, že zvažuješ budoucnost vašeho vztahu. Evidentně se máte jinak rádi, tak se snad vzpamatuje. Pokud ne, dá se asi očekávat jenom zhoršování.
Odpovědět
@kamilka76 Pokud jsi četla skutečně celou diskuzi, včetně toho, že chodí jednou týdně zcela na šrot, do toho si doma jen tak dá 5-6 kousků, se squeeze se opije do němoty tak 10 x do roka a přijde mu normální chodit do hospody a pít denně, a přijde ti to v pohodě, tak tě 21 let partnerského svazku přivedlo do pro mě zcela nepochopitelného zenu hraničícího se svatostí či lhostejností 😳. A to jsem poměrně hodně tolerantní partnerka.
Odpovědět
@kamilka76 Aha, teď koukám, že nečetla 😉. No nic, příště možná radši projeď aspoň příspěvky zakladatelky, ať se pak zbytečně nechytá naději dávajících komentů..
Odpovědět
Profilova fotka
@vineta se zakladatelkou jsme si psali v soukromé poště :-) ;-) Myslím si že je dospělá a z každé rady si vezme to co chce ;-) Mě se zase nelíbí že jejího manžela ihned soudíte .Já jsem si něčím podobným prošla takže jsem k tomu měla dost co říct-ale to je mezi mnou a squeeze :-x :-) ;-)
Odpovědět
@kamilka76 Já ho nesoudím za pití, ale za to, že je mu jedno, jakej názor na to má @squeeze.
Odpovědět
Nebyla bych s nim. Muj tatka takhle chodil do hospody kazdej patek, kdyz jsme byli s brachou mali a vracel se klidne ráno uplne nalitej. Od te doby to nesnasim. Kdyz nekdo rekne, ze mali deti to nevnimaji, tak ja to teda vnimala. Mela jsem o nej strach, videla jsem na mamce, jak je z toho spatna, kdyz byl v hospode, tak jsem nemohla spat a kdyz jsem usla, stejne me vzbudilo, kdyz prisel. Proto nemam rada alkoholiky a nechtela bych, aby tohle zazivalo moje dite. My s manzelem oba pijeme. Obcas si otevreme sedmicku vina k seriálu, do hospody chodim vetsinou s nim, protoze jeho kamosi jsou uz i moji kamosi a ma pritomnost jim vůbec nevadi. Stane se ale tak dvakrat do roka, ze to manzel prezene a prijde hodne opilej. To mi vadi. Resili jsme to a pokousi se to regulovat :-D hospodu mu nezakazuju, jen mu pripominam, aby se snažil poznat, kdy uz ma dost a dalsi piva a panaky si davat nemusi :-D
Odpovědět
Díky dalším holkám, co se připojily. Do situace se vmísila krásná ukázka toho, jak to může dopadnout. S mým přítelem do hospody chodí ještě 2 kluci, kteří chodí fakt 5x - 7x týdně do hospody a když ne do hospody, tak někam pryč a přicházejí pozdě v noci. No a manželce jednoho z nich došly nervy, našla si někoho jiného a budou se rozvádět. Každý den byla doma sama a on v hospodě s kamarády a prostě už toho bylo dost. Takže teď to v tom okruhu lidí, co chodí spolu na pivo všichni řeší. Můj přítel chodí opravdu 1x týdně, takže oproti nim je to opravdu slabý odvar a i on sám říká, že se jeho manželce nediví a že mu to taky několikrát řekl, že by si měl uvědomit, že mají doma malé dítě (2 roky) a není tohle úplně OK. Takže si nemyslím, že by se z mého přítele stalo to, co z jeho kamarádů, protože o tom mluví opravdu dosti vážně, že si za to kamarád může sám (a to znáte chlapi, jak jsou ješitní a chtějí si i mezi sebou dokázat jak se podporují, protože oni jsou králové a jejich ženy jsou kr...). Narovinu jsem mu řekla, že u nás by to dopadlo úplně stejně, že prostě jsou jisté hranice, přes které by to jít nemělo. A víte jak to řeší ten kamarád, kterého se to týká? Je mu to úplně jedno a myslí si, že to manželce "nandá" tím, že bude chodit z hospody ještě později (poslední týdny třeba okolo 5 ráno) a častěji - jako natruc. To jsou mezi námi existence co? :(
Odpovědět
nechci malovat certa na zed, ale moc bych se z toho, ze neschvaluje jednani toho sveho kamose, neradovala. Muze to taky znamenat, ze mu prijde pres caru jen chodit 7 krat tydne do hospody, kdyz ma doma male dite, ale chozeni 4x tydne a bez ditete doma by mu prislo ok. Takhle mi muj ex sokovane rikal, jak jeho bracha podvadi svou skvelou pritelkyni. Aby me za par mesicu podvedl skoro stejne sam. jen to teda nebylo s vice naraz :)
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 2 letech
Mě to přijde v pořádku :-) já sama to tak mám. Pokud to nezkousnete a nepřijmete, opusťte ho.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?