Bojím se svatby:(

Asi si budete myslet, že jsem naprostej blázen,ale mám se za 3 měsíce vdávat a vidina toho, že si na sebe mám vzít jen bílý šaty je pro mě nepředstavitelná:( Popadá mě pocit naprostý paniky:( Moje sestra se před měsícem vdávala a nedokážu si představit, že bych tou uličkou šla já...:( Co je se mnou špatně? Většina kámošek kolem mě říká, jak mám skvělýho a hodnýho a chlapa a já jsem jak šílená...:( Je mi 27 let, tak bych snad už měla být zralá na tyhle věci,ale já si připadám, že bych nejradši randila minimálně 5 let..:( Problém je v tom, že přítel je cizinec a mně přijdou do dvou měsíců víza a po překročení hranic si ho musím do 90 dní vzít, jinak se víza ruší,a pak je velmi těžké je dostat znova ( hlavně tenhle proces trvá až 12 měsíců). Je se mnou něco špatně? Já už si snad říkala, že si zajdu k psychologovi:(
Odpovědět
Profilova fotka
Vypadá to ,že jsi do toho tlačena právě kvůli tomu... Na svatbu se musíš cítit připravená, jinak je to fakt špatně
Odpovědět
A proč si ho chceš vzít?
Odpovědět
@strelenka Je opravdu skvelej chlap..;( Fungujeme ve vztahu na dalku uz rok a pul a je to uz proste dlouho a neda se to tak drzet vecne:(
Odpovědět
@leellaahh To, že je partner skvělej chlap je super, ale důvod ke svatbě to sám o sobě není. Což asi dobře víš... Nic s Tebou není špatně, jen pochybuješ a máš k tomu pádný důvod.
Odpovědět
@leellaahh Kromě toho si myslím, že "skvělost" partnera lze zjistit až během společného soužití , nikoliv vztahem na dálku.
Odpovědět
K tomu psychologovi bys zajít mohla, ne protože jsi divná když se bojíš svatby, ale proto aby ti pomohl zjistit co je za tím strachem a co s tím jde udělat.
Odpovědět
Vzhledem k okolnostem, které jsi tu nedávno popisovala, se nedivím, že máš strach. Já bych také měla šílený strach, kdybych si měla vzít svého manžela (ano, svého nynějšího manžela, se kterým mám nádherné manželství a celkem 9 letý vztah), kdybych si ho měla vzít tehdy třeba po jednom roku. Byl stejně úžasný jako je teď, ale prostě ke svatbě člověk musí dozrát.
Odpovědět
Profilova fotka
Vztah na dalku neni vztah, nezlob se na me ale tak cloveka nepoznas. A brat si chlapa kvuli papirum je proste blbost. Sama o tom pochybujes, tak proc to delat? Pokud se na to necitis tak si ho neber.
Odpovědět
Profilova fotka
@lucineni rozhodne a razantne nesouhlasim ze vztah na dalku neni vztah!!!!
Odpovědět
Profilova fotka
@laka_lacenda Ok tak mozna je to vztah, ale jakej? Ja vztah na dalku, kdy se lidi vidi parkrat nepovazuju. Je to kazdyho nazor, neberu ti ho, ale tyhle vztahy ktery se udrzujou s nejakou podminkou svatby nebo neco pro papiry bych moc vztahem nenazyvala.
Odpovědět
Profilova fotka
@lucineni ono jde hodne o to na dalku a na dalku....a taky zalezi na jinych podrobnostech (jako vyhlidky do budoucna a tak)...je blby videt se jednou za pul roku na tyden bez perspektivy ze to bude jinak...to je o nicem....my mame treba víkendový vztah od zacatku tzn skoro 8 let a ano, je to jiny nez videt se denne, ale ma to sve velke vyhody a samozrejme i nevyhody...ale pro budoucnost vidim vic vyhod...:-) az budem spolu furt i pres tyden :) Ale brat se jen kvuli vizu je blbost
Odpovědět
Profilova fotka
@laka_lacenda Tak jasne, jak rikas, neni na dalku jako na dalku, ale tyhle zahranicni vztahy podle me vztahy proste moc nejsou. Vidim to casto kolem sebe, prave jak ziju v Kanade, tak kazda druha to ma tak, ze chlapa pomalu ani nevidi a nezna ale hned se vdava prave kvuli vizum atd. Je neco jinyho videt se o vikendu s vyhledem budoucnosti,nez se videt jednou za "uherskej rok" s tim, ze "uz se musime vzit". To je podle me prave pripad zakladetly fora. Kdy si sama neni jista,ale citi,ze musi.
Odpovědět
Článek se načítá
@lucineni Ja kdysi vztah na dalku mela (v ramci Evropy, videli jsme se jednou za 2-3 mesice) a rozhodne mi neprislo, ze by to nebyl plnohodnotny vztah. S tehdejsim partnerem jsem si toho mozna povedela po skypu vic nez s manzelem, se kterym uz tri roky bydlim :D
Odpovědět
Myslím, že ten strach je na celé situaci jediný normální. Když už se berete z takových důvodů a jiné řešení situace nemáš, prostě si ho vem, kdyby to pak neklapalo, rozvedeš se. Prostě se berete z rozumu, tak k tomu tak přistupuj, očesej svatbu jen na to nejnutnější a když vám to nakonec vyjde, můžete se třeba ke druhému výročí svatby udělat velkou svatební párty. Omlouvám se, pokud to zní nějak stroze, ale já bych se prostě za takové situace nevdavala. Evidentně na to nejsi připravena a ten vztah též ne. Ale když musíš, tak to prostě udělej a nepátrej, zda je to v pořádku, kdybys to tak totiž cítila, nedávala bys tu defacto totožné diskuze třikrát během půl roku..Kamarádka se kdysi vdavala z obdobných důvodů, ale nějakou dobu předtím spolu žili. Nyní jsou oba v Čechách a mají šťastné manželství, ale myslím, že paniku ze svatby tehdy nepocitovala, i když přiznávala, že kdyby nemuseli, nebrali by se tak brzy. Držím palce, ať vše dobře dopadne.
Odpovědět
Nevdávej se s pocitem, že kdyby to nevyšlo, tak se rozvedeš. To je podle mě blbost, strašná blbost. Nevdávej se, pokud si nejsi jistá, že tvůj partner je člověk, kterého si opravdu chceš vzít a pokud si nejsi jistá, že ho miluješ a že jsi ochotná čelit těm těžkostem, které vás čekají - protože přechod ze vztahu na dálku do vztahu "normálního" prostě náročný je. Nesouhlasím s názorem, že vztah na dálku nemůže plnohodnotný vztah. My jsme ten vztah na dálku měli taky, ač nás tedy dělilo "jen" sto kilometrů. Z počátku jsme se vídali třeba jednou za měsíc (byli jsme mladí), interval se postupně zkracoval a teď se vidíme každý den, protože konečně bydlíme ve stejném městě. A rozdíl to je, to ne, že ne. Ale vztah na dálku nás už od začátku učil veliké důvěře, trpělivosti, těšení se na sebe a hlavně mluvení o všem - když jsme spolu nebyli, o všem, co ten druhý dělal a prožíval, jsme si říkali a naučilo nás to skvěle spolu komunikovat :-) Ačkoli uznávám, že vaše situace je ještě o dost jiná. Pokud jsi připravená na to, že to bude náročné a víš, že to zvládnete, neboj se, zvládnete to. Pokud na to připravená nejsi, nevdávej se. A hlavně o tom mluv s přítelem, sama to nevyřešíš a s námi taky ne ;-) Držím palce! :-)
Odpovědět
@ttm V zásadě se vším souhlas, ale ve chvíli, kdy si myslí, že by ten pravý klidně být mohl, a když teď neudělá ten krok - vnímám to v tomto kontextu velmi úředně- přijde o něj, protože ji nepustí do Usa a budou mít tudíž vztah pouze na dálku, chápu, že by to někdo risknul i za cenu pozdějšího rozvodu. Není to sice dobrý důvod ke svatbě, ale vždycky je lepší vyčítat si něco, co jsem udělala, než něco, co jsem neudělala. Jen by k tomu měla takhle pragmaticky i přistupovat a nedivit se, že není ze svatby hin;-)
Odpovědět
@vineta Máš pravdu, na tom kroku teď závisí jejich budoucí vztah. Ale pořád si musí říct, jestli za to ten chlap stojí nebo ne. Je důležité to, jestli je si jistá tím chlapem nebo ne. Musí být pevně rozhodnutá zvládnout to všechno, co je s tím spojené, jinak je to začátek konce, protože jejich situace se nevyřeší sama, bude to chtít hodně práce z obou stran ;-) A my jim můžeme držet pěsti, aby to zvládli :-) Já bych se asi za těchto okolností nevdávala..pro mě je to pro svatbu málo, ale kdo ví, třeba je to přesně to, co teď musí udělat a bude to super :-)
Odpovědět
@ttm Naprostý souhlas;-)
Odpovědět
Souhlasím s @bartvebartve. Myslím, že na svatbu musí být člověk připravený. Chápu Tvůj strach a myslím, že právě on Tě "varuje" před tím, že jsi do toho tlačená.
Odpovědět
A co kdybys měla svatbu jen na radnici, se svědkama a v normálních šatech? Mně se taky ta představa klasické svatby strašně příčí, asi bych to taky nedala...Ně každýmu vyhovuje dělat nějaký divadlo. Ale jestli by ti vadilo i tohle, tak bych si tu svatbu fakt rozmyslela, protože to už není strach ze svatby jako takové, ale přímo z toho manželství.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?