Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Zklamání z chování ženicha na svatbě. Co vy na to?

Zobraz úvodní příspěvek
Tak jsem dlouho přemýšlela, jestli napsat nebo ne. Svatbu jsme měli před měsícem, po šestiletém chození. Po dobu příprav jsem často zavítala na tyhle stránky, ale nikdy jsem neměla potřebu diskutovat či něco řešit, přípravu svatby jsme brali v klidu, chtěli jsme jen malou, pohodovou a klidnou svatbu. Což se i povedlo, nebýt jednoho ale. Ve svatební den jsem si vlastně ani nepřipadla jako nevěsta. Ta, která je pro svého ženicha středem pozornosti, ta, kterou na rukou nosí a má oči jen pro ni. Můj manžel byl samá srandička, samý vtípek ke kamaradům a příbuzným. Za celý den jsem ho ani jednou neviděla dojatého... Zdálo se mi, jako by se celou akci trochu snažil zlehčit (možná se chlapi cítí na svatbě nervózně, to chápu, ale přesto...). Za celý den jsme nezažili jedinou chvíli, kdy bych měla pocit nějaké blízkosti, intimity nebo sounáležitosti. Když tu vidím fotky z alb, kdy jsou ženich a nevěsta zachyceni ve chvíli, kdy třeba on se naklání k ní a něco jí šeptá do ucha, tak mohu jen závidět... A vrcholem zklamáni bylo, když jsem po svatbě prohlížela fotky - na svatbě jsem si myslela, že jedna taková romantická a intimní chvíle přece jen byla - při prvním společném tanci. Vybrali jsme si romantickou pomalou píseň, takový doják. Byla jsem hrozně dojatá a tak nějak jsem si myslela, že cítím, že přítel taky. A ejhle, na fotkách vidím sebe, jak při tanci slzím manželovi na rameni - a on něco na někoho gestikuje a směje se u toho. Najednou mi to přišlo strašně líto. Ani v den svatby manžel nebyl schopen prožívat se mnou naší lásku, připadá mi, jako by se styděl za to, že jako chlap má někoho rád (ale u kolika mužů tady je vidět, že se za to nestydí a nejsou kvůli tomu o nic míň chlapi, naopak), že asi má potřebu to zlehčovat a dělat, že o nic nejde, že svatba vlastně nic není, že láska taky není něco, co by ho dostalo na kolena.... Když jsem viděla ty fotky, tak se mi znova vrátily všechny ty pocity a můžu vám říct, že kdyby u nás existovala nějaká taková instituce jako anulování manželstvi do týdne od svatby, tak to i půjdu nechat udělat, jak hrozně jsem byla ze svého partnera zklamaná a rozčarovaná... Jinak manžel je moc hodný, je na něj spolehnutí a má mě hodně rád, copak o to, ale některé věci mu prostě unikají, je jako slon v porcelánu, romantika je pro něj cizí slovo, často bývá nechtěně netaktní. Vím, že to nejsou vlastnosti, které by byly pro život tím nejdůležitějším, ale prostě mě to zraňuje. A při svatbě to holt dostoupilo vrchu. Jsem moc moc zklamaná....
Odpovědět
1
2
3
…
6
Profilova fotka
Večernice - ono někdy nezabírá ani říct mu, že by mě ta kytka potěšila - já když se drahého ptala, kdy mi přinese kytku, tak mi řekl, že mi ji přece přinesl k svátku....to jo, ale předloni!! :-D Když jsem to zas jednou zkusila, tak mi pro změnu řekl, že na zahradě jich mám přece dost :-D :-D Ale hlavu si s tím rozhodně nelámu, zase když mi tu kytku jednou za sto let přinese, třeba k tomu svátku, tak je to pro mě fakt příjemné překvápko ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Holky, ohledně těch kytek... - mám je ráda, dostávám je ráda - ale manžel mi je přinese jen občas, a to značném naznačování. Většinou jdeme spolu na nákup, a spolu koupíme kytku (ze společných peněz). Jednou jsem si koupila kytku sama, přišla jsem domů, dala do vázy... - a když on přišel, tak se samozřejmě ptal, od koho mám kytku... - tak jsem chvíli mlžila, že od chlapa :-D - ale pak to ze mě vytáhl, že jsem si ji koupila sama. - ale ten pocit jsem si chvíli vychutnala :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
já si kytky běžně kupuju sama, mám je ráda, chlap mi je nenosí, tak si klíďo dělám radost sama ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
lucien - ja vim, ne kazdy chlap to pochopi, co my vlastne potrebujeme ;-) zkusit se to da, pokud to nezabere, aspon si clovek rekne, ze to zkusil vysvetlit :-D Ivi- souhlasim s Miladou. uznavam, ze vzdy muze byt hur ;-) ale to neznamena, ze obcas nepotrebuju vyventilovat svoje pocity, co me "stve" na mem drahem ;-) ono, kdyz clovek zjisti, ze v tom neni sam, tak to taky pomuze ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
jo jo ...jsou to necitové! ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
jo a jinak me napadlo - obcas neni spatne zabrousit na stranky typu prvni rozvod, atp., potom si clovek uvedomi, ze jeho "problemky" jsou relativne malicherne ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
kaculko. ani nevíš, jak tě chápu. Já jsem taky v podstatě romantická duše, svatba pro mě moc znamenala, taky jsem brečela, předtím i během, dojetím. Když bylo po obřadu a seděli jsme ještě před oltářem, koukala jsem se na naše spojené ruce s prstýnky a "nenápadně" koukala na manžela, jako ať si taky všimne a je dojatej :-D No nic, pochopitelně, on měl asi myšlěnky už jinde (řekla bych že u toho, co bude na oběd) :-D A vůbec mám pocit, že jsme spolu během hostiny a oslavy neměli takovou tu dojemnou romantickou chvilku (ani není nic zachyceno na fotkách) ALE svatba pro nás oba moc znamenala, oslava se nám oběma líbila, moc rádi na naši svatbu vzpomínáme - jen jsme to prožívali každý jinak, po svém. můj muž nedává své city vyloženě najevo před lidmi, nerad dělá "divadlo", není romantický "na povel". Ale miluje mně a dává mi to najevo prostě jindy a jinak - během všedního dne a někdy hodně neromanticky, ale o to to není méně opravdové. Mně třeba můj muž řekl, že si ten obřad skoro vůbec nepamatuje, že vlastně ani neví, co se s ním dělo. Jasně že mě to mrzelo (i když ani já si nepamatuju každou minutu), ale vím, že to naprosto vyváží to, když mi jen tak řekne, že má sice trochu okno, ale že ví naprosto jistě, že si mě vzít toužil, že to byl krásný šťastný den, že mě miluje jako nikoho jiného na světě, že jsem ta nejlepší manželka a že chce být se mnou napořád. člověk si musí uvědomit, že muž a žena jsou skoro odlišné druhy, co se týká vnímání a cítění skoro určitě. Ale za to ani jeden nemůže a nmůžeš ho trestat za to, že jste rozdílní. On mi přijde jako naprosto normální chlap, ty jako citlivá romantická ženská. Když si neuvědomíte, že ten druhý není telepat a že nejste stejní, daleko nedojdete a takových chvil a zklamání zažiješ ještě spoustu. A není to škoda, když se máte tak rádi?
Odpovědět
Profilova fotka
Kaculko, my měli něco podobného :-D Brali jsme se po 4 letech, mě bylo čerstvě 21 :-D Můj muž je o 6 let starší, takže jaksi moje naivní představy se s jeho dospělými taky jaksi neslučovaly.... Užili jsme si svatbu, romantika byla teda hlavně díky fotografce, která byla neoblomná a říkala: pusinku, usmívat, nosit na rukou... takže nakonec se nechal "udyndat" k něčemu takovému. Pak jsme měli společný tanec, ale že by pro mě krom toho tance přišel.... ani náhodou. On je prostě takový, takového jsem ho musela brát..... S ohledem na jeho povahu jsem vybírala celou svatbu od oznámení, zdobení auta.... Věděla jsem, že on je tidlivý, před okolím své city najevo nedává a pokud bych po něm já sama něco vyžadovala, tak se na mě spíš naštve. Nesnáší narozeniny, svátek, vánoce, nepřeje si aby m někdo přál a on jiným přeje tak, že pod fousy zamumlá: všechno nejlepší a prchá pryč. Prostě on na tohle není a tak jsem to brala a respektovala. Ze svatby jsme pak vzali roha asi kolem 21h a nechali ostatní, aby si svatbu pěkně užili. My si dali doma společnou koupel a první manželskou noc a bylo to moc pěkný. Má mě rád, já jeho. Má své mouchy, jako já. Občas bych ho vzala válečkem po hlavě, jindy zulíbala. Je skvělý táta..... Letos jsme měli 5 let od svatby, nijak jsme to neslavili. Dali jsme si pusu když přijel pozdě v noci z práce a hotovo :-D To, že nebyla svatba taková romantka jako tady na fotkách vidím.... mě to zase až tak moc netrápí.... Tebe to ale trápí a tak si o tom s manželem promluv, řekni, že Tě mrzí, že se Ti nevěnoval ve váš svatební den.... Ale věř, že tohle fakt není ten pravý důvod pro anulování svatby. Jooo, kdyby Tě neměl rád, tak to by byla jiná. Ale že ti neležel dojatý u novou, to fakt ne ;-) Pěkně si užívej manželství, zkuste si to vynahradit třeba nějakou svatební cestou a zkuste být k sobě tolerantní ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Kaculko, dulezite je, ze se mate radi. nekdy muze ta romance fungovat jako ruzove bryle. Muj manzel take neni veliky romantik, i kdyz mi pusu na verejnosti da, vetsinou je to takove to dobnuti na tvar. Ale mam ho rada a vim, ze me ma take rad. To je pro me nejdulezitejsi a nevymenila bych to za nikoho na celem svete, i kdyby ten nekdo projevoval city vice, ale treba jiz je tolik necitil :-) Hlavu vzhuru!
Odpovědět
Kačulko, věřím, že tě to mrzí, ale ve společným životě jsou určitě důležitější věci....taky bych si přála, aby manžel byl větší romantik jako já, ale bohužel... :-) Obřad se mnou celkem prožíval (prý myslel na hrozný věci aby nebrečel), pak byl společný tanec - to šel více méně povinně a zbytek večera jsem ho nějak neviděla, pořád jsme se kupodivu míjeli....taky mi pak mrzelo, že jsme spolu "netokali" někde v rohu, ale tak to bylo, každý se bavil po svém, jen jsme se sem tam po sobě podívali, kde ten druhý je a jestli není už totálně "na šrot" :-D Určitě za těch šest let znáš jeho přednosti i jeho horší stránky.....zkus se na to vykašlat a koukat na ty přednosti....i když to jde někdy ztuha :-D A fotky kolikrát lžou - koukni na modelky v časopisech, samá retuš :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Holky, ohledně svatby, když se vám manžel tolik nevěnuje - tak to známka, že se dobře baví s ostatními... My jsme se bavili spolu a byli spolu... - ale jen proto, že zbytek svatebčanů se s námi skoro vůbec nebavil... tak co nám zbylo :-) Myslela jsem že pokecáme s našima a tak, ale oni měli plnou pusu práce pokecat si s tchýní a tchánem...
Odpovědět
Profilova fotka
to je fakt. My jsme se taky věnovali hostům. spolu jsme vlastně byli jen během hostiny, rozbalování darů, čtení blahopřání a prvního a posledního tance. Jo a taky jsme spolu šli domů. Po půlnoci, pěšky a ještě jsme cestou odprovodili kamarádku. :-D a pěkně nám bylo. x-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
No my jsme se právě hostům věnovat moc nemohli, protože oni se s náma nebavili, byli zaujatí sami sebou! Hlavně rodiče a tchán a tchýně, na to že se na svatbě viděli poprvé v životě, tak se zakecaly až moc. Táta se mi pak i omlouval, protože jsem ho akorát vytáhla na jeden tanec... - že prý se mnou chtěl víc mluvit, ale nemohl prý utéct tchánovi, který pořád mluvil a utéct ho nenechal :-)
Odpovědět
Profilova fotka
my spolu tancili asi trikrat, jinak se bavili s nasimi hosty. jen jsem vzdy koukla, kde je a co dela, a vzdy me potesilo, kdyz jsem videla jeho rostacky usmev a vedela, jak si to uziva ...
Odpovědět
Profilova fotka
Navíc jsem si myslela, že hosti pak budou přecházet a mluvit, ale asi jsem ten zas. pořádek vymyslela tak dobře :-D že se mohli bavit vsedě... a my, jak jsme byli v čele "T"-čka... tak jsme byli úplně odstřižení... - takže jsme akorát mohli jít na konec stolu, kde seděla ségra, a odtamtud se snažit trochu bavit s ostatními... :-) Ale na druhou stranu, jsem byla dost ráda, že se rodiče tak skamarádili, docela jsem se toho bála.
Odpovědět
Profilova fotka
My jsme se taky v den svatby k sobě nijak zvlášť neměli. Obíhali jsme kolem hostů, tančili každý s někým jiným a kromě prvního manželského polibku a pár naaranžovaných při focení jsme si dali za celý den tak dvě pusy :-) A manžel celý den měl o manželství jen drsné řečičky a vtipkoval o tom, že pokaždé když se podívá na ruku, tak se lekne toho, co to vlastně udělal ;-) A i přesto ho miluju, protože vím, že za těmi silnými řečičkami a rádobyvtipnými poznámkami se skrývá milující a starostlivý manžel.
Odpovědět
Profilova fotka
Někteří chlapi jsou asi takový. Já byla na svatbě před 14 dny a ženich tam dokonce při tancování držel svědkyni za zadek. Nevěstě to taky nebylo moc příjemný když to viděla. :-|
Odpovědět
Holky, jste moc hodný!!!!! Jasně, že asi máte všechny pravdu, v běžném životě jsem s tím svým slonem v porcelánu tak nějak smířená, ale prostě jsem doufala, že svatba bude něco vyjímečného, že i on, aspoň jednou, bude jiný. Proto to zklamání.... Já nevím, spíš mě hlodá to, že mu už za to třeba nestojím, aby se snažil. Přece jen uplně na začátku (asi tak první dva měsíce ;-) ) to bylo lepší, takže je jasné, že ví, co se ženám líbí a na začátku mu to stálo za to, aby se snažil. Teď už na to dlabe.... a ne že neví! Holky, ale přiznám se bez mučení, že nejvíc povzbuzující byl pro mě příspěvek o krásných fotkách a rozvádějící se nevěstě. Nepřeju nikomu nic špatného, ale trochu mě to postavilo nohama na zem - že opravdu není zlato všechno, co se třpytí. Jenže já jsem taková naivka a holt asi považuju za zlato, všechno co se třpytí
Odpovědět
martinka: Projevuje se to tak, že občas mívámn stejný nálady a pocity zklamání jako kauculka ;-) Ale už jsme si za tu dobu celkem zvykli, jak jsem psala - já se snažim v tomto ohledu moc neočekávata on se (nsad( poněkud brzdí v těch nejapnejch fórkách :-D Na co si teda nezvyknu nikdy, to jsou občasný úlety, kdy má vzít třeba těžkou tašku a komentuje to hrozně "vtipně", že neni nosič a tak. A to mi vadí a bude vadit a dávám mu to sežrat, protože to už neni o romantice, ale o vychování. Ale musim přiznat - děje se to čim dál míň, vlastně už skoro vůbec. Asi pchopil ;-) michvon: To je tak přesný! My si taky neřikáme "miluju tě", to je jenom jeden z mnoha výrzovejch prostředků ;-) A kytku jsem dostala "jen tak" někdy... před rokem? Jenže jednou to "jen tak" bylo tušim po hádce a podruhý to bylo "jen tak", protože v druhý ruce nes cosi do počítače za x tisíc :-D kaucu: No já myslim, že po těch příspěvcích sama vidíš, že nejsi jediná, kdo má doma "slona v porcelánu" ;-) A přitom jsou to všechno určitě skvělí a hodný chlapi, holt akorát nemaj to "romantický střevo".
Odpovědět
flac: to je teda taky dobry...
Odpovědět
Profilova fotka
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Holky, fakt jste mi pomohly, občas se musím i smát, co všechno tu píšete ;-) .
Odpovědět
milada: Naprostej souhlas. Člověk se prostě občas potřebuje vypovídat, i když třeba za tejden už to uvidí naprosto jinak. Ale TEĎ je mu to líto a chce o tom mluvit. A v tu chvíli ti nepomůže vědomí, že jsou na tom lidi i hůř. Jo, na moje občasný pokusy vysvětlit drahýmu, že by se moh občas chovat trochu víc "podle mých představ" (většinou se tyhle "krize" dostavujou okolo Vánoc, narozenin... prostě když se něco děje, takže svatba asi nebude výjimka ;-) ) se mi dostalo reakce "A co ti jako furt vadí? Dyť tě nebiju" :-D :-D :-D Jednou jsme měli naprosto šílenej víkend kvůli podle mě nevhodnýmu (málo osbnímu) dárku k mejm narozeninám... Nejdřív mě to rozbrečelo, pak už jsem si zase vyčítala, že jsem mu to dala najevo to zklamání, že jeho to musí teď mrzet, tak jsem se rozbrečela ještě víc... No děs běs to byl :-N A věřtě mi, v tu chvíli mi to fakt nepřišlo jako blbost a bylo mi naprosto fuk, že jinde chlapi ženský bijou a zahejbaj a rozváděj se... páč ten můj udělal TOHLE :-N (martinka: Takhle konkrétně se to projevuje :-D ) Od tý doby fakt se snažim nijak moc nesnít, nebo si aspoň uvědomit, že to, jak si to vysnim, se pravděpodobně v reálu nestane. Protože tim zklamánim bych pak ublížila i jemu, on za to nemůže, že přemejšlí jinak než já ;-)
Odpovědět
Málokterej chlap má "romantický střevo".... u nás s tim "miluju tě" to je tak, že sprda dostávám já, že mu to málo říkám...jsi to prostě šetřim, aby se to neošoupalo :-D A kytku jsem dostala naposledy před rokem, když udělal průšvih a dva dny jsem s nim nemluvila, jinak můj drahý je praktik, rád donese v květináči, jen nechápu, že mi vždycky umře... :-) takže radši ty řezaný :-D jj, rozumim ti Kaculko.... u nás svatební den vypadal tak, že jsem přesně viděla, že přítel udělal to, co jsem mu řekla předem (jako aby věděl, co se od něj čeká) a to co jsem neřekla a ve skrytu duše doufala, že to udělá, že ho to prostě napadne, tak nic.......Třeba jsem čekala, že mi po vyzvednutí předá ten puget, no kuloví naivko :-D poněvadž jsem mu to neřekla předem...Prostě tak dlouho opakovat a opakovat, co chceš než se to ten chlap prostě naučí...je to asi všude stejný 8-)
Odpovědět
veru: No mě prej nedává řezaný, že je to přece škoda, že ta kytka musí "umřít" kvůli nějaký ženský. A živý tky ne, prej mi to stejně chcípne :-N Náhodou, pelargoniím se daří :-D Taky si občas koupim kytku sama, když mám zrovna náladu. Nebo s mamčou si navzájem kupujeme slunečnice ;-)
Odpovědět
No teď se mi zázrakem probral amarilis (byl od manžela, jaj to bylo keců, že jsem zabila další kytku :-D )...vykvetl, listy opadaly a nic asi dva měsíce jen cibule bez listu, tak jsem se namíchla a dala jsem ho prozatim na balkon, že ho pak vyhodim...no zůstal tam asi taky dva měsíce a hle leze list :-D Jsem fakt kozel zahradník, nevim, jestli měl nějaký období "spánku" či co, ale hlavně, že roste, tak jsem pyšná... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
krtek: byla bych ráda, že Ti dal vůbec NĚJAKEJ dárek k narozeninám :-) ... my jsme např. dostali jako svat. dary nevkusný hrnečky, dokonce dvoje stejný akorát jiný barvy (asi se příbuzný nedomluvili/domluvili? :-) Není nic lepšího, než se domluvit, co k těm narozeninám chci... - asi nejsem romantik :-D
Odpovědět
marti: Jenže pozor! to můj drahej odmítá - že by to pak nebyl dárek :-D
Odpovědět
Profilova fotka
jo aha tak to jó... :-) to já si radši řeknu, než dostat něco nevhodnýho... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, jen se tak vmísím...... my jsme s manželem taky každej trochu "na jiný vlně". Občas z toho byli docela slušný krize, protože jsme o tom moc nemluvili, nechtěli jsme toho druhýho "obtěžovat", nějak jsme po šesti letech nevěděli, jak z toho ven. Každýmu nám něco chybělo (jak někdo psal, taková ta třešíňka na dortu) a my sami jsme ani pořádně nevěděli co. Neuměli jsme to pojmenovat, nebyli jsme spokojený, nevěděli jsme proč. Každej zvlášť, každej jinak. A pak jsem se dočetla o knížce "Pět jazyků lásky" a bylo to tam ;-) Knížka je super, docela objevná co se týče mezilidských a partnerských vztahů, je dobře napsaná, takže (světe div se) si jí přečetl i manžel. Najednou jsme se pak dokázali v tý knížce najít, pojmenovat to, co po tom druhým chceme. A já se špatně vyjadřuju o tom, co bych chtěla, co se mi líbí, co nelíbí.... ale jak si tu knížku přečetl i manžel, tak jsme ani moc mluvit nemuseli, oba jsme v knížce toho druhýho poznali, dočetli se, co nám chybí...... no a teď už nezbývá, než se snažit 8-)
Odpovědět
1
2
3
…
6
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

zklamání ze svatby
13. 09. 2016 55
Kondolence mezi blahopřáním - co vy na …
19. 06. 2016 14
Podstatná změna v chování po svatbě
21. 06. 2015 12
Co děláte po svatbě? Na co sousetředíte…
29. 07. 2014 33
Dost rozdílné příjmy po svatbě - co s t…
28. 10. 2013 108
Návrh na web pro rozvádějící se manžele…
12. 01. 2008 339
Radikální změna vzhledu po svatbě. Dát …
16. 08. 2006 88
Odstehování se po svatbě. Co bylo nejte…
20. 07. 2006 123
Vykání/tykání ženichovým rodičům. Jak t…
05. 10. 2005 922
Zklamání po svatbě
20. 07. 2005 394