0
lajkov
204
správ
Zatím nechci děti
Zobraz úvodní příspěvek
Holky, je Vás tady hodně už určitě i vdaných a potřebuji znát názor někoho jiného nejen rodiny. Je mi za dva měsíce 33 let, vždy jsem se chtěla vdávat, mít děti, starat se o rodinu. Většina mých vztahů neměla dlouhého trvání, takže o dětech nemohla být ani zmínka a tím víc jsem po nich toužila. Před manželem jsem měla hodně ošklivý vztah....pak přišel manžel a nějak se všechno změnilo. Vše plynulo tak nějak samo, na spoustě věcí jsme se hned shodli, po 4 letech přišla svatba a ve mě se něco zlomilo....děti zatím nechci. Jsem šťastná, máme jeden druhého, super vztah mezi rodinama, všichni se už ptají, kdy bude miminko....ale já opravdu zatím nechci, i když už biologické hodiny tikají :-). Máte to někdo stejně? Prosím, napište.
Odpovědět
0
lajkov
@roozenka V rodine mame pripad, kdy se postizeni projevilo az v pul roce na svete. Od te doby se nevyviji, to je potom vazna situace. Dneska ma kluk 20, 20ti lete miminko.
0
lajkov
@1nelinka Já jsem v 6. měsíci, momentálně bydlíme v garsonce a od ledna se stěhujeme do 2+kk. Myslím, že s miminkem takhle malý byt stačí ,ale nejpozději do roka chcem samozřejmě do většího.
Jinak s Váma souhlasím...já osobně si myslím, že ty řeči o tom o tom, jak ženské odkládají dítě e kvůli kariéře je spíš mediální kec - moc takových neznám, myslím si, že je jich jen zlomek. Všechny moje kamarádky , které měly dítě později, to tak měly z toho důvodu, že partnera potkaly také později - případně - jejich partner ještě dítě nechtěl (taky dost problém v dnešní době, spousta chlapů se do toho zkrátka nehrne). V 15 letech jsme si též plánovaly, že v šestadvaceti už budeme mít rodinu. Nevím ani o jedné kariéristce.
@marketaaj Taky jsme měsíc před svatbou o miminko přišli...ale nakonec jsme do toho šli i přes tuto smutnou událost, a jsem za to ráda :).
0
lajkov
Zobrazit profil
1nelinka
12.11.2014
sponzor fóra
0
lajkov
@1nelinka Fakt bych se toho nebála...moje máma vyrostla v 2+1 a taky to zvládli, na ten začátek to podle mě nevadí vůbec. Znám i víc lidí ze svého okolí co byli s prckem i v garsonce - to už je podle mě trochu moc, ale 2+kk úplně v pohodě.
0
lajkov
@strelenka To je vlastne pravda.. taky ze sveho okoli neznam jedinou zenu, ktera by odkladala dite kvuli kariere.. vsechny moje starsi kamaradky, ktere jeste nemaji deti, jeste nepotkaly ''toho praveho''..jsou ve vztahu bud' jenom hodne kratkou dobu anebo jsou samy.. nebo jim nejakej predchozi vztah nevysel.. Ja jako 29ti-leta jsem z meho okoli skoro jedina vdana... Nevim cim to je.
1
lajkov
@karlajasmine asi v tom bude hrát roli víc faktorů, těžko říct. Taky jsem manžela potkala až v devětadvaceti a nemohla jsem uvěřit, že tak bezvadnej chlap je v šestatřiceti ještě bez ženský. U mě konkrétně díky Bohu za to, že jsem se nevynervovala biologickými hodinami a počkala si až na něho - předchozí partner byl chorobný žárlivec.
1
lajkov
moje mamka měla třetí dítě až ve 37...ono to je těžko, vlastně poprvé potratila, protože tam byl nalezený downuv syndrom, druhé ok...já rodila ve 23 letech a moje dítě má vadu pes equinovarus, kroucená nožka dovnitř, doteď se s tím potýkáme a budem to řešit ještě i do dospělosti dcery, je to vada na dlouhou léčbu, začala chodit až ve dvou letech...chci tím říct, že riziko je ve dvaceti i ve čtyřiceti...samozřejmě, pokud je žena starší, je to riziko asi větší, neříkám že ne..ale tohle se stejně nedá posuzovat..nedá se říct, udělej si dítě, až na to budeš fakt připravená...já otěhotněla fakt neplánovaně a dlouho jsem si jako matka nepřipadala, zpětně musím říct, že Amálka je to nejlepší co mě potkalo a hodně mě to s ní naučilo, právě díky tomu, že nemáme normálně zdravé dítě, dalo mi to hodně do života...připravená jsem na to nebyla, ale zvládla jsem to...asi možná díky tomu, že jsem relativně mladá,hodně věcí neřeším..ale tak to může být i ve čtyřiceti, člověk si projde tolika zkušenostmi, že pak s dítětem už ho jen tak nerozhodí..i když, nebudu lhát, s dítětem je vždy něco, co dokáže člověka rozhodit :) osobně mi po porodu přišlo, že jsem exot já, protože všude potkávám matky spíše ke čtyřicítce a přijde mi, že pohlíží na mě jako na někoho divného, kdo si udělal dítě moc brzo :) ale abych byla upřímná, já bych si na stará kolena chtěla užívat klidu a pohody, ne mít na krku puberťáka..vidím to teď na mamce, za rok a půl bude mít padesát, brácha má 11, bez něj by měla dvě dospělé děti, co si už zařídili život a ona by se nemusela nikomu podřizovat..místo toho každý večer sedí s tomíkem u úkolů, nervuje se, jak je nesamostatný apod..a musím říct, že tím, že ho porodila ve vyzrálejším věku, tak se k němu někdy chovala spíš už jak babička, dost ho rozmazlila a on je na ni hodně závislý...ale může to být následek toho, že se mnou a s bráchou měla nervy, jak byla mladá a dvě děti na krku, nebyla na to připravená a řešila jiné věci a v těch čtyřiceti si to chtěla užít jinak, bez stresu a věnovat se hlavně malému...takže takhle bych to osobně nechtěla, v padesáti chci mít dítě už samostatné a řešit sobecky sebe :-D ale ono záleží dost na chlapovi, jak se postaví k dítěti, jestli se stará taky nebo jen pracuje a domácnost a dítě nechává na ženě...každopádně kdybych neměla pocit, že chci mimino, tak si ho nepořizuju záměrně..mám třeba známé, kteří si udělali dítě vyloženě jako plán...chlap rozhodl, že jeho přítelkyně je stará a už je čas, měla 28 nebo kolik :) řekl ji, že buď si najde lepší práci nebo půjde na mateřskou...tak teda otěhotněla..každá matka je nějaká, ale dělá vše nejlepší pro dítě...ale tahle známá, která to brala jen jako úkol, přestože dítě nechtěla, šla na silvestra chlastat, i když tušila, že je těhotná, ale prohlásila, že si nebude kazit silvestra...když kojila, řekla, že se těší, až ho odstaví, aby se mohla pořádně ožrat...co chvíli ho dávala k babičkám, doma s ním celý den není schopná vydržet, prý by to nedala, musí být aspoň 6 hodin venku, měsíční mimino nechala 8 hodin bez jídla, nechtělo se jí kojit na veřejnosti a to bych mohla pokračovat...teď podle jejich plánu měli začít v listopadu pracovat na druhém dítěti, ale ta holčina má ještě pernamentku do fitka na dva měsíce a jelikož to byl jeden z důvodů, proč přestala kojit, aby mohla chodit do fitka, tak proč se bude hned omezovat zase..co tím chci říct je, že to dítě je fakt chudák, protože jeho matka dává přednost sobě, do dítěte ji natlačil přítel, ten to bere zase jako její starost aby s ním byla, takže vlastně podle toho se chovají k malému..ten je v roce začal kousat a mlátit, proč asi...chudák musel být frustrovaný, kdyby jiná matka slyšela, jak ona o něm mluví, jak ji otravuje, že s ním šli s krosnou na slovensku do hor a on furt prudil, že se mu to v roce nelíbilo, být celý den v krosně...jako chápeš co tím chci říct, radši žádná matka než taková z donucení co se nehodlá omezovat a dítě je někde na třetím místě v jejich zájmech...prostě když nechceš dítě, tak nechceš..on se fakt převrátí život naruby, hodně věcí se změní a je to hodně veliká zkouška vztahu...takže je dobré to mít promyšlené a jít do toho s tím, že pak nebudeš litovat toho, že ti nemá kdo hlídat a ty nemůžeš jít na kafe nebo večer do kina apod...ale je pravda, že v dnešní době je hodně možností a lidi lítají k moři i s tříměsíčními dětmi, takže je i na samotném rodiči, jak si to zařídí a jak si tím nechá změnit život...protože spokojená matka znamená spokojené dítě
sponzor fóra
0
lajkov
Zobrazit profil
stastnanevesta
12.11.2014
1
lajkov
Zobrazit profil
marketaaj
12.11.2014
1
lajkov
@1nelinka já si myslím, že 2kk je celkem v pohodě.. nevím, jak to třeba plánujete, ale mě připadá rozumné mít mimčo třeba do 2 let v ložnici a pak ho začít zvykat na pokojíček a postupně ho osamostatňovat. My máme 2+1 a nějakej pátek nám snad ještě poslouží, i kdybychom náhodou byli 3 ;-)
1
lajkov
Zobrazit profil
katkafcs
12.11.2014
2
lajkov
Zobrazit profil
katkafcs
12.11.2014
Článek se načítá
1
lajkov
Zobrazit profil
katkafcs
12.11.2014
1
lajkov
@katkafcs @superbedrunka A my jsme zas ti baťůžkáři a dobrodruzi (v rámci ČR:-D), co spí pod širým nebem a musí oželet kopce...ale jen co prckové povyrostou, dostanou krosničku, kompas a vyrazíme :-).
2
lajkov
Ja jsem muze potkala ve 24 a dite se mi narodilo az par let po tricitce. Mimochodem, vratila jsem se na tvrde vydrenou a vybornou pozici, firma mne sama zavolala driv a dekuji, ze jsm se sve kariere venovala. Navrat s malym a imrvere nemocnym ditetem neni legrace, lituji ty, ktere budou muset po RD hledat novou praci a nebudou schopne nemocne dite nechat nekym pohlidat a budou porad cerpat OCR. Takove se v novem zamestnani moc neohreji. I proto druhe dite nechci driv, nez bude prvorozene minimalne petilete ;-). Jsem pragmatik.
0
lajkov
@amtrade i to jejeden pohled. Na druhou stranu, kdyby se Vám to nešlo a snažili byste se roky, možná bys taky měla jiný názor...
0
lajkov
@katkafcs My dvě se asi neshodneme :-) Ohledně toho cestování (není to přímo na tebe) si myslím, že hodně lidí říká, že ho něco třeba neláká, protože ví, že na to ani nemá. Ale samozřejmě jsou i tací, co je to fakt neláká.
Jak můžeš vědět co je pro mě prioritou??? Vůbec mě neznáš, jinak bys věděla jak moc je pro mě rodina důležitá. A udělala bych pro ni cokoliv. Většina lidí kolem nás co ví, že chceme miminko říká, jak budu skvělá maminka a že to dítě snad samou láskou uňuchňám (čehož se trochu obávám, abych ho až příliš nemilovala :-) nevím jak to napsat). My jsme určitě schválně dítě neodkládali, ale už jsem tady psala, kdy jsme se s manželem potkali, a nejdřív jsme se chtěli vzít.
Já si myslím, že to, kdy mají lidé děti je také ovlivněno rodiči. Většinou mladé matky, měly jejich matky taky brzy a nemají nic moc vzdělání. A většinou děti vysokoškoláků (např. my s manželem) jsou víc vedeni ke vzdělání. Tím se nechci nikoho dotknout, je to jen můj názor. Ale pro nás je prostě důležité jaký život můžeme dětem nabídnout a abychom pro ně byli vzorem a děti si nás vážily.
Ale nic ve zlém určitě se s tebou nechci hádat :-)
0
lajkov
@strelenka To je samozrejme mozne :-). Nastesti tomu tak neni a je to tak jen kdyby.
3
lajkov
@superbedrunka Jsem dítě vysokoškoláka, mamka studovala, ale nebavilo ji to, tak toho nechala. Ke vzdělání jsem já i moji sourozenci vedena od malička, takže se vzdělávám a ještě celkem dlouho vzdělávat budu (v mém oboru vlastně celý život, pořád dokola - i když ono ve kterém ne) a přesto chci být mladá maminka. A znám kolem sebe spoustu mladých vzdělaných maminek ;-) Neberu to jako útok, ani se neurážím, jen si myslím, že to je trošku hloupost, vzorem můžu být svým dětem i tak, to se neodvíjí od vzdělání (i když je vzdělání samozřejmě důležité - otázka je, nakolik je nutné, aby měl dnes každý druhý vysokou školu). :-)
0
lajkov
@ttm Jestliže tvoje mamka školu nedodělala, tak jak můžeš být dítě vysokoškoláka? Leda od taťky teda. Já jsem to samozřejmě nemyslela na všechny :-) Už jsem k tobě předtím psala, že jsem to nemyslela na tebe, když studuješ a dítě plánuješ. Po napsání příspěvku jsem trochu litovala, že jsem to tam napsala, že se toho někdo chytne. :-) Já jsem to nemyslela tak, že si mají děti vážit rodičů jen kvůli vzdělání to nee. Protože zvlášť dneska má vš opravdu kde kdo, a tak je těžší se prosadit a něco dokázat.
1
lajkov
@superbedrunka Taťka je vysokoškolák ;-) Já vím, opravdu to neberu jako útok, jen si opravdu myslím, že obzvlášť v dnešní době to nejde tak zobecňovat ;-) Chápu, co jsi tím chtěla říct, ale nedokážu se s tím ztotožnit :-) (Ale neříkám, že je to nutně špatný názor, jen prostě jiný, než můj :-) )
1
lajkov
@ttm :-) To je problém diskuzí, že člověk něco napíše, ale né všichni to pochopí tak, jak to ten dotyčný myslel. :-) Já chápu, že né všichni můžou jít studovat, taky bysme jinak umřeli hlady, kdyby nebyli zemědělci, pekaři apod. Takže když někdo skončí výučním listem nebo maturou, tak je jasné, že to má o pár let posunuté než vysokoškolák. Ale nechápu když si takoví lidé úmyslně hned pořídí dítě aniž by předtím třeba pracovali. To je prostě nezodpovědné. Ale zase na druhou stranu, celý život to bude jejich boj. :-)
0
lajkov
@ttm Akorát je mi pak vždycky líto těch dětí ;-( Od těch nezodpovědných. Já jsem v tomhle hodně cíťa, zapojujeme se do charit, adopcí na dálku apod., ale to tady vůbec nechci rozebírat. Ale prostě mi hodně záleží na dětech a když můžu, tak pomáhám. A pak se mě samozřejmě dotkne, když tady katkafcs napíše, že je pro mě priorita cestování. Vždyť o mě vůbec nic neví a to neznamená, že když hodně cestuju, tak pro mě není důležitá rodina.
No ale to už jsem teď odbočila. :-)
0
lajkov
@superbedrunka Já jsem pochopila, co tím chceš říct. Jen to podle mě nemusí být nutně tak složité - kdyby každý neuvažoval, že pokud nemá 35 tisíc čistého měsíčně a vlastní barák k tomu, tak si dítě nepořídí, tak naše populace nevypadá, jak vypadá - nejsou děti, populace stárne a starých lidí přibývá a přibývá. Čímž nechci říct, že si máme nezodpovědně pořizovat děti jako na běžícím páse, to určitě ne. Dítě musí dostat, co potřebuje, ale všechno navíc není nutné - sama mám čtyři sourozence, vím o čem mluvím. Neměla jsem vždycky všechno, co jsem chtěla, ale vždycky jsem měla, co jsem potřebovala a k tomu milující rodinu. Jsme zvyklí se o sebe navzájem postarat, pomáhat, víme, že všechno něco stojí a navíc jsem si vždycky měla s kým hrát a povídat ;-) A někomu by se mohli moji rodiče zdát nezodpovědní, protože nemáme tolik peněz, abychom chodili v značkovém oblečení a jezdili na dovolené - což mi mimochodem nikdy nechybělo (a vím, že to teď ženu trochu do extrému, za to se omlouvám...).
Znám ve svém okolí rodinu, ona otěhotněla v 17 (on už teda pracoval a rodinu vždy uživil), nedodělala střední, vzali se, brzy se narodila dcerka...Dnes, po pěti letech, mají tři nádherné holčičky, ona si dodělává střední, letos maturuje, chce pokračovat na VŠ ;-) Děti jsou vychované, mají vše, co potřebují a jsou krásná rodinka ;-) Pravda, je to od začátku jejich boj a ne vždycky lehký boj, ale zvládli to. Jde to, jen se musí hodně chtít :-)
0
lajkov
@superbedrunka A chápu, že se tě dotklo, když ti někdo napíše, že je pro tebe důležité cestování. Prostě to máš jinak - ale to neznamená, že špatně. Určitě budeš úžasná maminka :-)
0
lajkov
@ttm Tohle právě, ale není náš případ, že bychom odkládali dítě, až na to budeme mít. Ale prostě to vyšlo časově až na teď, když je mi 30. Kdyby jsme se potkali dřív, tak to bych samozřejmě chtěla miminko dřív. Ale bohužel taky chápu, že hodně lidí čeká až si něco našetří a pak si pořídí dítě, protože dneska hodně lidí žije od výplaty k výplatě. ;-(
Děkuju za to cos napsala, jsi hodná :-) A přeju Ti ať Ti všechno v životě vychází, hlavně svatba, mimi a škola :-)
1
lajkov
@superbedrunka Já vím, psala jsem to hodně obecně a ve 30 určitě není tak pozdě (to je fakt extrémní hranice, jak už mi psala kacenkakaca). Je to téma, o kterém poslední dobrou hodně přemýšlím, protože najednou se svatbou začíná být aktuální (i když konec studia bohužel ještě tak aktuální není) a já když mám možnost se někde vyjádřit, tak to udělám :-D
Děkuju za milé přání, ať se Ti také všechno daří a brzy máte krásné miminko :-)
2
lajkov
mně teda pomyslná hranice 30 let vůbec nepřijde přemrštěná, natož extrémní... ttm hlavně psala o hranici pro sebe, co jsem tak pochopila. a i v okolí se setkávám s tím, že je to vnímáno jako čas, kdy už to opravdu chce nějak začít řešit a pokoušet se. jasně, když není muž, finance, bydlení apod. neřešim tady konkrétní případ. ale taky se mi zdá, že se ta třicítka vnímá obecně hraničně.
takže ttm, vůbec nejsi extrémní, naopak. a pro mě je ta hranice prvního dítěte ještě mnohem dřív. 30 je pro mě pomyslná hranice tak třetího dítěte:-D no ale uvidíme
0
lajkov
Miminko máme naplánované a snad vyjde na příští rok tak, aby se narodilo do již zrekonstruovaného domu. Odmítám běhat s bubnem po stavbě a pak ho tam i nedejbože kojit a vše ostatní. Je mi 31 a manželovi 39 a tak nějak jsme se na všem dohodli a shodli a myslím, že k jeho 40-tinám by bylo miminko nádherný dárek:-) Má je v září 2015:-)
Nenašli jste co jste hledali?