Zatím nechci děti

Zobraz úvodní příspěvek
Holky, je Vás tady hodně už určitě i vdaných a potřebuji znát názor někoho jiného nejen rodiny. Je mi za dva měsíce 33 let, vždy jsem se chtěla vdávat, mít děti, starat se o rodinu. Většina mých vztahů neměla dlouhého trvání, takže o dětech nemohla být ani zmínka a tím víc jsem po nich toužila. Před manželem jsem měla hodně ošklivý vztah....pak přišel manžel a nějak se všechno změnilo. Vše plynulo tak nějak samo, na spoustě věcí jsme se hned shodli, po 4 letech přišla svatba a ve mě se něco zlomilo....děti zatím nechci. Jsem šťastná, máme jeden druhého, super vztah mezi rodinama, všichni se už ptají, kdy bude miminko....ale já opravdu zatím nechci, i když už biologické hodiny tikají :-). Máte to někdo stejně? Prosím, napište.
Odpovědět
@katkafcs tak to se sejdeme v 60 na lehátku s koktejlem v ruce, tou dobou už budu jenom vzpomínat na smradlavý noční rychlík Datong - Xian a divit se, jak jsem to v mládí mohla přežít :-)
Odpovědět
@katkafcs - Myslím, že v dnešní době je normální mít děti někdy od 18 do 40. A právě v dnešní době bych čekala více tolerance na obě strany. - Až budu mít děti, budu se muset vzdát celé řady aktivit nebo je výrazně omezit. Ne všechno je naplno slučitelné s materstvim. Zase předpokládám, že v té době to nebudu brát jako oběť. - Jiné je ve způsobu cestování, množstvím energie. Ve dvaceti je to prostě jiné než ve čtyřiceti. Neříkám lepší nebo horší, ale dobře to vystihla @alen_ka - Já taky nechápu, jak někdo může dítě brát tak, že už nikdy nebude sám. Domovy důchodců jsou plně opuštěných seniorů, za kterými vnoučata přijdou jednou do roka. Pořídit si dítě proto, aby člověk nebyl sám, je sobecké. Proto nechápu, proč jsi to vůbec zmiňovala. - Že je to smyslem života pro tebe je v poradku. Ale netvrd, že jiní lidé nemohou mít jiný smysl života. Řada lidi je pro společnost přínosem i přes to, že děti nemají. ALe snad ani ty jsi si neporizovala dítě v zájmu přežití lidstva nebo národa, ale kvůli tomu, že sis ho přála. Nebo se pletu? - Znám lidi, co jsou v 50ti aktivnější než mnozí dvacetiletí. Neříkám, že to je pravidlem, ale myslím si, že je to o zpusobu života daleko víc než o věku. Ale samozřejmě nepopírám, že obvykle je v mládí více sil. Myslím, že nikdo nečeká, že tu všechny budeme jen souhlasit. Já jsem spíše příjemné překvapena, jak jsou tu všichni v klidu.
Odpovědět
@mejzy85 ano, funguje to, protože muž přinese výplatu o které si v našich končinách můžeme nechat zdát! U nás se pracuje za nějakých 850€ měsícně, v Neměcku, Anglii, Švédsku (tady ani plat uklízečky není menší než 2.000,-€ a to mám zjištěno příjmo od mísních) 2x i několikanásobně vice! To by byl život taky jiný. :-/
Odpovědět
přesně, jak píše mejzy85... ono nemusíme jít ani do zemí třetího světa.... třeba mám dojem, že v UK vám s rodičákem naserou (: v USA soc. systém taky nic moc.. když už to chceme srovnávat... takže holt se musíme snažit, no..život není procházka růžovou zahradou, a startovní podmínky tu máme fakt s jinejma lidma nesrovnatelně suprový. takže troška pokory by neuškodila občas.. :)
Odpovědět
Profilova fotka
@kancikova82 Tebe chápu, ty to máš v hlavě srovnaný a netaháš sem žádné výmluvy proč děti nechceš... prostě se na to necítíš... proti tomu nejde říct nic jiného, než "počkej, ono to přijde".... případně, když nepřijde, za 2-3 roky si můžeš říct, jestli do toho pujdeš i přesto, že se na to necítíš a nebo raději zůstaneš bez dětí.... Já se zase setkávám s tvrdou kritikou, že jsem si radši udělala dítě než abych šla pracovat... ono si nevybereš... ať tak, či tak, vždycky tě někdo bude kritizovat :D
Odpovědět
@katkafcs Cože? někdo Ti řekl, že jsi si raději udělala dítě, aby jsi nemusela pracovat? Bych je kopla do p....
Odpovědět
@katkafcs Myslím, že pokud s partnerem dítě uzivite, je vaše věc, jestli ho budetě mít ve 20ti nebo ve 30ti, jestli budete mít jedno nebo pět.
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenkakaca Popravdě, jsem taky velmi překvapená... proto doufám, že mé příspěvky nebereš jako útok, je to opravdu jen můj pohled na věc.... a ráda diskutuju :) Ještě k tomu "nikdy nebýt sám".... samozřejmě je i plno "nepovedených" dětí, které své rodiče odkoupnou do domova důchodců a je to.... ale já to spíš vidím z pohledu té spokojené rodiny, kdy já sama strašně ráda jezdím za taťkou, na kafe, na oběd, pokecat.... a vím, že se mu můžu se vším svěřit, protože je tady pro mě, stejně jako já pro něj.... spíš než "fyzická pomoc" je to ten pocit bezpečí a toho, že člověk není na vše sám, ale má kam jít pro radu a pro milá slova.... :)
Odpovědět
Profilova fotka
@packaf pro Vaši představu, ano, máte pravdu, v našich končinách máme jinou výplatu. :-) A víte co? Nájem je tu vyšší, složenky též, služby, jídlo, benzín, autobus atd atd též. Mně se líbí jak vždy když dojedu domů lidi závídí: no jo, ty na západě se máš. No ve výsledku se mám úplně stejně jak vy ostatní, veřte tomu či ne. Nevím kde se to vzalo, že bereme velký plat, ale zbyde nám 80% na rozfrcání, pač je všechno hrozně levný :-D
Odpovědět
@packaf Nejde porovnávat plat samotný. U nás jsou životní náklady nižší.
Odpovědět
Profilova fotka
@kancikova82 Jo, říká to dost lidí... někteří třeba ze srandy, ale mě to moc vtipný nepřijde, protože mě to uráží.... A možná mi to vadí i z toho důvodu, že si uvědomuju, jakej bude problém sehnat dobrou práci se dvěma dětma (plánujeme za rok druhé)....
Odpovědět
Profilova fotka
@mejzy85 No já teda nevím z jakého západu jsi :D Ale já bydlím u německých hranic a vyhovuje mi jezdit pro jídlo tam, protože je tam všechno podstatně levnější a hlavně mnohem kvalitnější :) třeba mlíko pro prcka... u nás 190,- v německu 120,- ... a to už je docela rozdíl :)
Odpovědět
Článek se načítá
@mejzy85 Hlavne, ze to mate vyresene vy dva, ze nechcete, jaky pak copak, vid... Proste holt ano, nekdo se jich vzda a urcite si nemyslim, ze bys za nekolik let litovala, az by to neslo, ze jo... Nelitovat nic, zadneho rozhodnuti. ;-)
Odpovědět
@katkafcs Neberu to jako útok, to vůbec :-) K tomu zbytku. Mít dítě samo o sobě nic moc neznamená, záleží na výchově a její výsledek je vždy nejistý.
Odpovědět
Pročítám, s něčím souhlasím, s něčím ne. Patřím zde mezi menšinu, co už děti má (první syn nedonošený, neplánovaný ) ve 24 letech a druhý plánovaný ve 28 letech už s novým tatkou, se kterou máme plnohodnotnou rodinu. ALE proč píšu. Ač oddalujete mateřství, jak už tu někdo psal, hlídejte si ve vlastním zájmu právě zdravotní stav, co se týče ženských problémů. Z vlastní zkušennosti sem se pak zničehožnic dostala do situace, kdy se objevily gyn.komplikace, vysoké riziko rakoviny děl.čípku a dostala sem viceméně poradu od dr..-pokud ještě chcete děti, radím co nejdříve...a i proto jsme s manželem do dítka praštili ehm hoodně brzy po seznámení (on už měl také věk a děti si přál), jako bonus 4l vyženil. Nyní máme 1,5 ročního sviště a na kontrole vše v pořádku, rakovinostvorné nálezy se vlivem těhotenství a hormonů ztratily a já se těším a doufám, že třeba ještě za 6 let to zkusíme do třetice (já zase děti prostě ráda). Nikoho neodsuzuji, kdo se na děti necítí, ale radím z osobní zkušennosti si to ohlídat i zdravotně, protože až budete za několik let třeba chtít, tak to nemusí jít...
Odpovědět
Hmm ja jsem zila na zapade a musim potvrdit, ze tady doma v Cechach usetrim daleko vic penez.. zila jsem v UK v jednu dobu, a je tam strasne vysoky najem, strasne moc dani, zadna materska dovolena.. no nemenila bych ani za nic. Takze v tomhle souhlas s @mejzy85 Co se tyce deti, myslim, ze je normalni, ze se toho clovek boji.. prece jenom je to velka zivotni zmena. Na druhou stranu, pokud clovek deti chce a je finance zabezpeceny, tak nevidim duvod s tim otalet, protoze jak psala @kikiamaruska, ono to pak uz nemusi totiz jit. Kdybych se seznamila s manzelem ve 23ti letech, tak bych uz klidne dite mela.. takhle se snazime ted a uz mi bude za nejakou chvili 30. Ale pozdeji jak ve 30ti bych prvni dite zkouset nechtela, protoze chci byt jeste relativne mlada maminka. Ale pokud se nekdo na dite neciti ani v 35ti, tak ho rozhodne neodsuzuju.. prece jenom je to velky rozhodnuti a clovek si tim musi byt jistej..
Odpovědět
@maagda CITUJI: Dítě je nejvíce času s maminkou pokud ho nedá někam pryč to je jasné tím pádem k nikomu to dítě až tak neprahne jak k té matce. Malá nás miluje když nás vidí od radosti se směje a letí za náma ale pořád ji nikdo nemůže tu matku vynahradit. Ano pokud budu matka kráva, která se svému dítěti nevěnuje tak to je něco jiného. Já jsem asi kráva, co se dítěti nevěnuje, ale aktuálně je u nás asi dva měsíce jasným favoritem otec. Jdu se stydět do kouta :-o
Odpovědět
@amtrade tou krávou jsem myslela dát dítě do babyboxu jak to bylo v jednom příspěvku zmíněno.
Odpovědět
Mít dítě je tak strašně zodpovědná záležitost (jasně, některé typy to sekají jako Baťa cvičky a žijí dneškem, protože "vono se to vždycky nějak udělá"), že vítám, když někdo nad věcí přemýšlí. Nemít kolem sebe všude plodnou vlnu, nemám dítě dodnes (34). Jenže ona ta plodná vlna byla :-D. Obecně fandím spíš starším rodičům, nechápu osobně velmi mladé matky, nicméně je to jejich věc. Dítě omezí chod rodiny hodně, spousta věcí už prostě možná není, spousta omezeně, na určitou dobu se výrazně sníží i finanční standard rodiny. To všechno je zase vykompenzováno něčím úplně jiným, co stojí za to. Všechno má své pro i proti, plusy i mínusy. Ať si každý jede dle svého. Znám vcelku dost žen, které děti nemají, od 30+ až po ženy v téměř důchodovém věku, dobrovolně i nedobrovolně bezdětné. Naprosto kvalitně a naplněně se dá žít život bez dětí i s dětmi.
Odpovědět
Ahoj, přispívám na beremese málo, ale teď bych ráda taky přidala svou zkušenost do diskuze, třeba někoho zaujme. Odjakživa jsem měla pocit, že s dětma končí život, že jsou příliš omezující, hrozně ráda cestuju po vlastní ose, roadtripy, eurovíkendy i třeba párdenní výlety do Německa na in-liny, do Rakouska na tůry a podobně. Vždy jsem měla matnou představu, že jednou děti asi mít budu, ale v myšlenkách jsem to odsouvala tak k 35 letům. No ale pak jsem přestala brát HA, po 8 letech. Asi rok trvalo, než se mi cyklus srovnal a začala jsem pravidelně menstruovat. V té době se můj přístup pomalu začal měnit, děti mi přestaly vadit a přestala jsem mít pocit, že mít je je hrozná oběť. A začala jsem cítit, že bude hezké, až budeme s manželem jednou rodiče. Pořád jsem ale měla pocit, že ještě počkáme, protože toužím po cestě do Tibetu, plánovali jsme cestu na Srí Lanku a tam bych s miminem radši nejezdila, rádi lyžujeme, hodně pracujeme a práce nás baví, tak že ještě rok, dva počkáme, abych nelitovala, že jsem to kvůli dítěti musela oželet. No a pak se to jeden měsíc zlomilo, já si řekla že už nečekáme, že už to chci aspoň zkusit, jestli k nám miminko bude chtít, nebo ne a ejhle, hned další měsíc už menstruace nepřišla. A já byla opravdu děsně šťastná. Zrovna já, která chtěla děti nejdřív tak za 5 let. A hlavně - všechny ty pocity, jak chci jet do Tibetu, a že to s dítětem nepůjde, a že mě to mrzí - ty jsou všechny pryč. Takže za mě, zohledněte toto: Absenci mateřského pudu může způsobovat braní HA - netvrdím, že u všech, ale u mě to tak bylo. Koneckonců je to logické - dospělost ženy je s jejím hormonálním cyklem hodně provázaná a při braní HA přirozené cykly vůbec neprobíhají. A až ji jednou třeba přestanete brát, nebo až pud přijde i při ní, tak už může být pozdě. A potom - já byla stejně jako tady mnohé ženy plná pocitů, proč dítě nechci a co všechno bych musela kvůli dítěti obětovat - cestování, divadla, lyže v Alpách, svobodu, kariéru a tak dále. Od okamžiku co jsem těhotná mám naopak pocit, jako by celý můj předchozí život a cíle byly o ničem - hrozně nedůležité, nedospělé a malicherné. A mám pocit, že teprve teď dostal můj život smysl.
Odpovědět
@amtrade Presne, me nekdo nedavno rekl, ze az s prichodem ditete ma smysl pro co zit, to jsem se trosku zasekla a rikam jako, a ti, co mit deti nemuzou, mrhaji svym zivotem nebo co???!!! Dokazou zit naprosto uplne plnohodnotny zpusob zivota, holt jinak...
Odpovědět
@l_eslie Souhlasim, hlavne si taky myslim, ze ten, kdo nechce dite nebo neni pripraveny, by musel byt nejhorsi rodic, kdyz by na to prislo, preci tech 9 mesicu plny hormonalnich zmen a vseho je v podstate priprava materstvi, proto je chlap i nekdy trosku na vetvi, ze nevi, co a jak, protoze ta zenska uz od zacatku se pripravuje, chlap k tomu ,,prijde,, az se to narodi. :-) Mas hezky nazor na svet. :-)
Odpovědět
@l_eslie Ikdyz ono ten smysl zivota je na uhlu pohledu, ale verim, ze to tak mas. :-)
Odpovědět
Ja si z tyhle diskuze rikam, ze nechapu ani jeden extrem - Nechapu ty, kteri tvrdi, ze s ditetem by prisli o vsechno (volny vecery, svoboda, kariera, cestovani, atd atd..), protoze zaprvy se spousta veci da praktikovat i s detmi, a za druhy deti casem odrostou a clovek bude mit jeste dost casu na sebe samotnyho az pujdou deti do skoly nebo dokonce ve stari.. Ale tenhle pohled porad chapu vic, nez ten druhy pohled, ze ''dite je smysl zivota, predtim, nez se mi narodily deti, tak jsem zadnej smysl zivota snad ani nemela.. atd''. Clovek by mel mit dite proto, ze je sam se sebou stastny a chce dite privest na svet do svoji rodiny, ne proto, ze mu chybi smysl zivota a chce se po dobu pristich 20ti let venovat naplno diteti a jenom diteti.. To jsou pak takove ty matky, ktere stravi pristich 20 let v teplakach neustalym obletovanim deti, na svuj vlastni zivot kaslou, a pak dite odroste a bud' se z nich vyklube priserna tchyne, ktera neni schopna sveho milacka pustit do sveta, anebo zena ve strednim veku v depresich, protoze najednou ji zase chybi ten smysl zivota. Proste dite by nemela byt nalepka k tomu, aby clovek slepil vztah, nebo aby clovek vytvoril neco, co mu v zivote chybi... ale spis proste 'bonus' pro toho, kdo ten 'bonus' v zivote chce, dle meho nazoru.
Odpovědět
Profilova fotka
Nedá mi to a musím taky přispět. Vdávám se mladá, bude mi 22. Budeme po svatbě kupovat bydlení a budeme se snažit dát do ho dopořádku. Ale děti plánuji mezi 25 - nejpozději 30 rokem. Už jenom z jediného důvodu, mám v okolí pár matek, které měli dítě po 40ti. Bude jim 60, až děti půjdou na vysokou. Co si budeme nalhávat, v tomhle věku už není žádná jistota práce, polovina lidí je v invalidním nebo předčasném důchodu. Štvalo by mě, že bych nedokázala svoje děti při studiu pořádně finančně podpořit, možná bych se ani nedožila jejich svatby, nikdy bych neviděla svoje vnoučata. Přijde mi to vcelku nezodpovědné pořídit si dítě až takhle pozdě, musím totiž myslet na to, že v dnešní době na mě to dítě bude závislé více jak 20let a nechtěla bych, aby museli začít v 18 pracovat pro to, že už se nebudu schopná postarat a sama budu potřebovat pomoc.
Odpovědět
@karlajasmine Krásně napsáno. @werisek13 Věk dožití se prodlužuje a prodlužuje se i délka aktivního života. Na druhou stranu, člověk neví dne ani hodiny a něco se může stát klidně ve třiceti, člověka může přejet auto... Ale samozřejmě chápu, co chceš říct a máš taky pravdu. Jen si nemyslím, že je to hodně odsouzení. Můj otec zemřel v 65ti letech v době, kdy mne bylo 20 na věc, na kterou ale umírá i řada mladších lidí. Byl stejně starý jako třeba manželuv děda, který je stále aktivní sportovec a strčí spoustu o polovinu mladších lidí do kapsy. Dál si myslím, že je sobecké počítat s tím, že se děti jednou budou muset starat. Já se určitě budu snažit mít úspory na důchod a případně i na nějaký domov důchodců, abych jednou mladým nezůstala na krku. @roozenka Samozřejmě netvrdím, že nepřipravený nebo nechteny rodič bude určitě špatný, klidně může být i skvělý rodič. Ale na hormony se nedá moc spoléhat, kolikrát se stane, že matka po narození dítěte necítí nic a vztah si musí vybudovat, kolikrát se ta mateřská láska nedostaví ani u chteneho dítěte. Nechtěné dítě se určitě může stát chtěným (moje mamka po dítěti nikdy netouzila a nakonec je skvělá máma) ale nemusí.
Odpovědět
@roozenka Souhlasím a naopak si myslím, že je velmi nezdravé a nebezpečné, když si někdo z dítěte smysl života udělá (hlavně pro to dítě). A to říkám jako někdo, kdo má poměrně silný mateřský pud a dítě se přeje už od třiadvaceti let. Nicméně manžela jsem potkala až před třicítkou - ne všechno jde zkrátka nalajnovat. Říkat v tomto případě co je správně a co není asi nelze, na druhou stranu jsem se sama potýkala se zdravotními problémy - když jsme se začali snažit o dítě, nějakou dobu se nám nedařilo a když už se konečně zadařilo, tak jsem zas potratila, takže z toho důvodu bych asi mateřství neodkládala až těsně před čtyříctku (samozřejmě pokud je stálý partner a zázemí).
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenkakaca Určitě nechci, aby se o mě děti starali, to ne. Asi jsem to špatně napsala. Spíš jsem tím myslela, že s přibývajícím věkem přibývají i náklady na léky, lékaře apod. a neumím si představit starat se o všechno tohle a ještě podporovat dítě na studiích, to by musel mít člověk ušetřeno hodně :) A jinak samozřejmě, že se může cokoliv stát i dřív, nehody a nemoci prostě jsou, ale s rostoucím věkem bohužel roste ta pravděpodobnost, že se něco takového nedejbože stane. Moje maminka je v invalidním důchodu od 40ti, takže díky bohu, že mě měla ve dvaceti a v době, kdy se to stalo, jsem už byla schopná se osamostatnit a začít na sebe vydělávat. Musela jsem kvůli tomu přerušit studium, ale už to nebyla taková rána, jako kdybych byla malé mimčo :)
Odpovědět
@werisek13 Rozumím ti, nepřu se s tebou, máš myslím pravdu :-) Ale jak jsem psala, existuje spousta okolností, nejde soudit.
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenkakaca Nene, určitě to z mojí strany taky neber jako útok, jen jsem vysvětlovala :) znám pár žen, kterým se prostě zadařilo až v pozdějším věku, i když už se snažily dost dlouhou dobu, to je potom určitě úplně jiný případ. Přestat se snažit o mimi jen proto, že mi padlo 35 je samozřejmě hloupost :)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?