Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

"Ukradená" svatba

Slečny, paní... Já vím, je to možná hloupost a sobectví, ale pořád na to musím myslet. Bral jsme se v září, přípravy moc času nezabraly, svatba byla celkem malá, ale vědělo se o ní už od ledna (9 měsíců). V dubnu, kdy už jsme měli s manželem plány celkem jasné, najednou přišla moje mamka, s tím, že se s přítelem chtějí vzít. Nebylo by na tom možná nic zvláštního, ale znali se asi měsíc, vůbec se k sobě nehodili, mamka si na něj pořád stěžovala a tak... Opravdový šok ale přišel, když řekla, že se vezmou za tři týdny! Mamka nechtěla nic velkolepého, jen obřad a oběd s rodinou. Jenže my jsme měli stejný plán! Zaskočilo mě to a byla jsem z toho dost nešťastná. Najednou se řešila jejich svatba a naše šla na druhou kolej. Kdyby se opravdu milovali, nic proti bych neměla... Ale takhle? No a pak, asi týden před jejich termínem zavolala mamka, že se rozešli a že to s ním byl omyl. Hned jsem k ní jela, uklidňovala jí, brečela mi na rameni... Takže naše svatba šla opět stranou. A pak, asi za další dva týdny se zas dali dohromady. Ani jeden z nich neřekl, proč byli od sebe. A vlastně jsem mezi nimi ani nepozorovala žádné známky jakékoli blízkosti. My s manželem, kdykoli je možnost, jeden druhého se dotýkáme, třeba jen letmo... Díváme se na sebe. A oni? Nic. A najednou, koncem května mamka přišla, že se vezmou v červnu. Dva měsíce před námi! A naše svatba zůstala tam, kde byla. Na druhé koleji. Hrozně jsem se těšila, jak budu všechno s mamkou plánovat. Na mojí svatbu, ne na tu její... Mám ji ráda a proto jsem jí se vším ohledně jejich svatby pomáhala. Ale bylo to zbytečné. Oni k sobě prostě nic necítili. Šestého června se vzali a za týden byli od sebe. Definitivně. Do naší svatby zbývaly dva měsíce a mně připadalo, že jí vlastně nikdo z mojí rodiny nebere vážně. A už vůbec ne mamka. Když jsem o tom přemýšlela, připadalo mi, že se chtěla vdát jen proto, aby prostě byla první. Chtěla jsem svatbu odložit, ale jak jsem se zmínila před manželem, byl z toho nešťastný. Naše svatba tedy byla tak, jak být měla. Ale já mám pořád pocit, že mi mamka svojí unáhlenou svatbou vlastně "ukradla" můj velký den... Jak se přes to přenést? Co s tím? Napadá vás něco? Už je to docela dlouho, ale já jsem z toho pořád nešťastná a když na to myslím, je mi do pláče...
Odpovědět
1
2 3
Holka, holka..uvědom si, že to co mamka dělala či nedělala, nebylo kvůli Tobě, ale kvůli ní. Trošku mi to zavání žárlivostí a nářkem dítka, které přestalo být středem pozornosti - ale Ty už jsi dospělá. Tvoje mamka dělá svoje vlastní rozhodnutí - možná ne vždy šťastná, možná i chybná - ale je to její život, ona o něm rozhoduje a Ty nemáš právo ji jakkoliv hodnotit. Následky těchto rozhodnutí ponese koneckonců jen ona sama. Jak se s tím smířit? Dospět...
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, máš můj plný soucit. Tvoje máma je nejspíš neštastná a když viděla tebe jak zřejmě štastná jsi, tak nejspíš v koutku duše záviděla a chtěla se mít stejně hezky jako ty. Je ale určitě těžké když zrovna vlastní máma se takto zachová, já bych jí ale určitě řekla, co ti tím způsobila za nervy, at si to uvědomí jak ses cítila na vše "sama" a v tom případě by si i ty z toho už byla smutná daleko mín když si o všem mezi čtyřma očima promluvíte.
Odpovědět
Tos e vážně ještě víc jak půl roku poté užíráš tím, že Ti byla "ukradena" svatba? Tak to nejdůležitější je o Vás dvou, ne? Tvou mamku soudit nebudu, neznám ji, ale pokud to bylo tak jak píšeš, tak akorát uškodila sama sobě. Být v Tvé kůži, ta jsem ráda, že my jsme šťastní a nějakou "ukradenou svatbu" neřeším.....
Odpovědět
@strelenka Žárlivostí? Nemám na co žárlit. Jak jsem už psala, kdyby toho muže milovala a on ji, byla bych šťastná s ní. Ale tohle bylo úplně zbytečné. Vlastně ani ona sama neví, proč to udělala. Mluvila jsem s ní o tom... Vzala neexistující vztah a posunula ho někam, kam by jinak nedošel. Možná vám připadám dětinská a nedospělá, ale tohle jsou holá fakta... Kdyby se brali z lásky, byla bych z toho šťastná, ale takhle? Já nevím...
Odpovědět
@alca666 Neužírám... Jen... Na naší svatbě se řešilo to, jak těžké to musí být pro mojí mamku, když ji nedávno opustil manžel... Každá z nás má o své svatbě určitou představu. A nejen díky tomuhle to dopadlo úplně jinak...
Odpovědět
@janefox Díky za pochopení. Asi budete jediná. Mluvit s ní o tom nemůžu. Prostě nechce...
Odpovědět
Ja nejak nechapu, v cem je ten zasadni problem. V tom, ze byla mamka prvni? V tom, ze na sebe strhla pozornost okoli? V tom, ze diky jeji chybe okoli pohlizi na vasi svatbu lehkovazne? Svatba by nemela byt o tom, ze ma byt nekdo prvni, ze ma byt nekdo stredem pozornosti, ze nekdo nebere jeho svatbu vazne, ale o tom, ze se dva lide rozhodnou vstoupit do manzelstvi a chteji spolu stravit zbytek zivota. Jak ty sama vnimas svou svatbu? Podle toho, co pises, ti jde jen o pozornost a obdiv okoli, ktereho se ti nedostalo, tedy vlastne asi ani ty sama svou svatbu neberes vazne. Mne to pripada fakt smutne. Jak se pres to prenest? Tady ti asi moc neporadim, asi soustredit se na vztah s manzelem, protoze o tom je manzelstvi, ne o jednom dni, kdy ti slo o pozornost. Jak tyhle tve stavy vnima manzel? Jeho neurazi tvuj pristup k vasemu manzelstvi? Uvedom si, ze ty i tva matka jste dospele, kazda delate sva rozhodnuti a nesete si za ne nasledky. Myslim, ze ti neprislusi matku hodnotit. Pokud jsi s jejim rozhodnutim nesouhlasila, melas pravo se toho neucastnit. Omlouvam se, ale ja te situaci vazne nerozumim...
Odpovědět
Profilova fotka
ja jdu proti davu: naprosto te chapu a verim, ze je ti to lito...a taky mi tak trochu prijde, ze vam mamka zavidela to stesti a chtela si ho trochu "ukrast" pro sebe...a jak se pres to prenest? asi nijak...cas vse zahoji a za chvilku bude svatba jen vzpominka....ale krasne manzelstvi a vase laska je kazdodenni pritomnost tak si uzivejte tohle :-)
Odpovědět
@laka_lacenda Užíváme. Jak to jen jde. Moc děkuji za podporu.
Odpovědět
@klara189 Mamku samozřejmě neznám,ale podle popisu mi motiv připadá jasný - mamka se zřejmě hodně zamilovala a neviděla, neslyšela...to se stává ve dvaceti stejně jako v padesáti. ((Apropo - sama jsem toho byla svědkem před deseti lety, kdy se moje pětapadessátiletá (a třicet let provdaná) máma bláznivě zamilovala (do narcistického a egocentrického psychopata) - kam se na ni hrabal průměrný puberťák.))
Odpovědět
@strelenka Nezamilovala. Kdyby ano, byla bych šťastná s ní. Nikdy neřekla, že ho má ráda... Natož, že ho miluje. Ona od rozvodu (před pěti lety) partnery dost střídá. S nikým to není na dlouho.
Odpovědět
@klara189 pro mě je to těžko pochopitelné možná i proto, že já sama nestojím o to být ve středu pozornosti. Já si chci ten den užít v kruhu rodiny a zejména se svým mužem a asi nejdůležitější je pro mě to, jak bude vypadat a co bude vyzařovat z něj. A to mi nemůže ukrást nikdo. Docela souhlasím s @kacenkakaca , vystihla to přesně.
Odpovědět
Článek se načítá
@klara189 Chápu tě. U nás měly být dvě sourozenecké svatby necelé dva měsíce od sebe a taky mne to trápilo (nakonec to nedopadlo a brali jsme se jen my). Někdy se pocity těžko podkládají logickými důvody, věřím že čas to otupí a za pár let si budeš ze svatby pamatovat jen to hezké (jako ostatně skoro ze všeho) :)
Odpovědět
Přidávám se k těm, kterým tvoje důvody přijdou dětinské a malicherné.
Odpovědět
Profilova fotka
@klara189 Přijde mi to teda taky politováníhodné, kdyby mi toto udělala moje matka byla bych z toho taky nešťastná. Vůbec nevím co ti na to mám říct, taky bych chtěla tu dobu plánování svojí svatby probírat s celou rodinou a neřešit svatbu svojí vlastní matky a navíc když jsem přesvědčená o tom, že moje matka ve sňatku nebude šťastná......což se i potvrdilo. Rozhodně si nemyslím že bys nedospěla jak je psáno předtím, podle mě tvoje reakce je naprosto adekvátní.
Odpovědět
Čekala jsem trochu podpory, dostalo se mi ve většině případů odsouzení... Možná si ho zasloužím. Není to v tom, že bych manželství nebrala vážně, nebo ho zlehčovala a všechno soustředila na jeden den. Manželství je pro mne svatý svazek dvou lidí, kteří spolu chtějí být navždy. Proto se rozhodnou svojí lásku veřejně stvrdit věčným slibem... Ale která z nás nechce být ve svatební den princeznou? Která z nás nechce, aby ten den byl jen její a jejího manžela? Proč si jinak vybíráme nejkrásnější šaty a trávíme měsíce a měsíce plánováním? Protože se to tak dělá? Možná jsem dětinská, malicherná, sobecká a kdo ví, co dalšího tu zaznělo a ještě zazní. Nikdy jsem nechtěla být středem něčí pozornosti. Ale svatební den je jiný. Pokud je tohle znakem dětinskosti a sobectví, pak jsem asi taková...
Odpovědět
@rmarcelilinka Děkuji. :-)
Odpovědět
@zorro4 a tvoje poznámka je milá a velkorysá!
Odpovědět
@klara189 Buď asertivní! Nemusíš se nikomu omlouvat za to, co cítíš, jen proto, že oni/ony by to tak necítili. Já tě chápu. Není to dětinské ani malicherné.
Odpovědět
Já tě taky chápu a myslím si, že tvoje pocity vůči mamce jsou oprávněné. Mně by to taky mrzelo, ačkoliv si na pozornost jinak nepotrpím. Stává se, že si rodiče v určité části života řeknou, že teď se začnou starat hlavně o sebe a začnou se chovat dost nezrale. Druhá puberta, no :-) Rozvod po delším vztahu tomu nahrává, to si člověk může připadat, jako že mu spadly okovy a konečně ho čeká nějaký super život. To pak láká spěchat a dohnat vše, co v manželství nešlo. Je také možné, že tvoje mamka chtěla být už na tvé svatbě vdaná, aby zachovala dekorum, nebo aby tátovi ukázala, jak se má skvěle? Bohužel se s tím opravdu nedá dělat nic jiného, než že tě polituju. Musíš to nějak překousnout a jít dál. I když to tak nevypadá, svatba je skutečně jenom startovní výstřel na začátku dlouhé trati. Držím palce, aby ses s tím brzo vyrovnala a přebolelo to.
Odpovědět
No tak já se tě taky zastanu ;-)... Chování nevěsty @klara189 všem přijde dětinské...a její matky nikoliv???? To mi hlava nebere...
Odpovědět
@lindikova Děkuji! Není to omlouvání se, jen jsem nechtěla, aby to někdo chápal špatně.
Odpovědět
Přijde mi hrozné a sobecké, jak se tvoje máma zachovala. Chápu tě, naprosto.
Odpovědět
@klara189 ja treba nikdy o svatbe nesnila a i kdyz jsem si ji naplanovala krasnou, nevnimala jsem ji tak, jako ty. Pro me je dulezity ten vstup do manzelstvi s milovanym muzem, svatba je sice krasna vec, als ne ta tolik podstatna. Alespon z meho pohledu. Ja chapu, ze se ti matcin pristup nelibil, ale v takove mire tve pocity proste nedokazu pochopit. Pokud ti slo o to, aby ten den byl jen tvuj a tveho muze, tak uz vubec nechapu, proc do toho tahas vselijake okolnosti a reakce okoli.
Odpovědět
@kikwita Děkuji. Je zvláštní, jak se mamky každý zastává. Mám ji ráda a tahle její rychlosvatba na tom nic nezmění, ale nechápu, proč to dělala...
Odpovědět
Jo a ještě jsem chtěla dodat, že dětinské a malicherné by bylo, kdybys kvůli tomu mamce dělala nějaké naschvály, nebo to jinak projevovala navenek. Ale to, že tě to mrzí a že se vypovídáš na internetovém fóru je naprosto OK! Nevěsty tu řeší mnohem větší hlouposti.
Odpovědět
Profilova fotka
@klara189 Já tedy rozhodně nechci být princezna a nemyslím si, že by svatba musela být nutně jen můj den a tydlety kecy. Vzhledem k tomu, jakou historii má za sebou před sňatkem tak 90 % párů, jde u nej vlastně jen o právní potvrzení statutu, který často snoubenci už dávno požívají - společné majetky, děti, roky života atd. Z toho důvodu je pro mne osobně důležité akorát podepsat ty papíry a svatba ve smyslu oslavy je mi naprosto volná. A ano, často se ty věci kolem svatby dělají jen proto, že se to musí, a že za tím ještě před sto lety stály nějaké tradice a rituály, to už nikoho ani nenapadá, naopak se vytvářejí zvyky nové. A protože mám ke svatbě tento postoj, je mi úplně šumák, zda se se ségrou budeme vdávat týden po sobě, ať mne klidně předběhne, já jí to přeju. Stejně jako bych to přála máti, kdyby furt nebyla vdaná za tatíka :-D Spíš by mne po tom všem, co se stalo u tebe, mrzelo, že je maminka takhle nešťastná, a snažila bych se jí nějak ulehčit, už jen z pozice té, že já jsem šťastně vdaná.
Odpovědět
@pirek Mamce bych rozhodně přála šťastný a fungující vztah. Jak jsem psala několikrát, kdyby se vdala třeba den přede mnou, ale z lásky, byla bych šťastná. Jediným slovem jsem jí tenhle její krok nevyčetla a ani to neudělám. Ona z rozpadu toho vztahu vlastně ani nešťastná nebyla. Možná chvilku. Od té doby už vystřídala několik partnerů a tohle prostě hodila za hlavu.
Odpovědět
@lestoc Děkuji za pochopení. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@klara189 Aha, tak to potom nechápu, co je za problém. Nepřála ti tvou svatbu, nebo co?
Odpovědět
1
2 3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?