Rozvod krátce po svatbě

Zobraz úvodní příspěvek
Milé dámy, tak mi dnes bylo oznámeno, že si dobrá známá podává žádost o rozvod. S manželem se brali loni v červenci, předtím spolu pět let žili "na hromádce"... Doteď si pamatuji její velkolepé přípravy, svatba byla krásná a nákladná, oba natěšení a teď toto.... Máte podobné příběhy ze svého okolí nebo třeba Váš vlastní?
Odpovědět
Profilova fotka
@monny3 Já myslím, že auto jen první a poslední :-D Jinak souhlas, doufám, že další generace se na manželství bude dívat jinak :-) Proto je třeba dlouho a pečlivě vybírat, než si uvážu chlapa na krk :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@poinsettia Přesně tak, mám taky tu zodpovědnost za výběr partnera. Dobře jsi to vystihla, já nepřemýšlím "ať už se vdám", ale "dokázala bych žít v manželství s někým takovým?" :-D
Odpovědět
Mate vetsinou pravdu, zenstiny (sorry, nemam silu odpovidat na kazdy prispevek mne urceny). Ale kdo se me ptal na to, ze mam nervy byt tak dlouho ve vztahu, kdy spolu nebydlime (tusim se me ptala Alca666?) - v takovem vztahu jsem ted asi rok (tech pet let pred tim byla druha polovina vztahu s predchozim partnerem if that makes sense ;-) ). Ale vite, jak to je - ze zacatku nechcete tlacit na pilu. Ja prvnich asi 7-8 mesicu nemela chut s nim bydlet, vyhovovalo mi bydlet zvlast, ale postupem casu, kdy se ten vztah rozviji to chytlo I me a chtela bych se sestehovat. Ovsem pan evidentne zpohodlnel a vyhovuje mu, ze ma odevseho to lepsi - kdyz me chce videt (a ja jeho), tak se vidime, kdyz ne, tak ma dost casu a prostoru delat si svoje...Kdybych na nej uhodila hned po par mesicich chozeni, jestli se jako nesestehujeme, byla bych za zoufalku, ktera tlaci na pilu. Kdyz sestehovani navrhnu ted, tak je pozde (?), protoze jsme si nasli tu rutinu, tak co by to menil, ze 8-( A ted babo rad, jak se rika... :-p
Odpovědět
Profilova fotka
@zanett A jak dlouho chceš takhle čekat? Určité "vztahové hry" jsou potřeba (v případě soužití třeba nečekat na chlapa každý den doma, i kdyby ženská kvůli tomu měla jít v 8 večer na nákup, jen proto ,aby byl chlap překvapený, že ženská není doma), ale zase v těch zásadních věcech typu "plánujeme spolu budoucnost?" "umíme si představit mít spolu děti?" atd. se ty hry až tak moc nevyplácí. Podle mě je lepší říct mu, že bys s ním ráda bydlela, protože ho máš ráda a chceš s ním trávit i ten všední čas doma, neříkáš mu, aby si tě hned bral nebo že jsi vysadila prášky a chceš mimino ;-) Ty tu emancipaci máš fakt spíš jako negativní věc, protože se bojíš, že budeš za zoufalku, namísto abys byla za nezávislou ženskou, ale tím, že řekneš co chceš, se nestaneš zoufalkou :-) Aspoň budeš podle jeho odpovědi rovnou vědět na čem jsi, jestli jsi v minulém vztahu čekala 10 let, že se něco stane, jsi fakt trpělivá, ale asi v nesprávných věcech.
Odpovědět
@zanett ja ti nevim, chapu, ze te jeho pristup mrzi, ale kdyz se podivas, jak o konkretnim dotycnem pises, ty bys s nim chtela zit a vzit si ho? Vyjadrujes se o nem ne moc dobre, takze vam to asi uplne neklape. Proc ale na zaklade konkretniho vztahu, co moc nevychazi, delat negativni zavery o spolecnosti? Pokud mas pocit, ze zeny dnes poskytuji muzum jen vyhody bez zavazku, proste se tak nechovej. To je emancipace, moznost se rozhodnout.
Odpovědět
@zanett Zajímavé dilema. Ty cítíš jako výraz jeho pohodlnosti, že se stěhovat nechce. Zajímalo by mě, zda on třeba má pocit, že ti žádné stěhování na počátku nesliboval a ty jsi ho od něj ani nechtěla (jak sama píšeš, taky jsi měla období, kdy ti to vyhovovalo), takže po něm vlastně chceš něco, s čím on třeba vůbec nepočítal. Rozumím, že na začátku člověk nechce tlačit na pilu (zvlášť ženská po třicítce, kdy se dost chlapů bojí :-D ), ale možná to byla chyba a máš chlapa, co nic z toho, co chceš ty, VŮBEC nechce. A taky rozumím, že člověk nechce pořád začínat zase a znovu, zvlášť pokud je partner jinak vyhovující. Podle mě si musíš vyjasnit, co a kdy chceš a pak se ho zeptat, zda je ochoten a schopen ti to dát. Protože z toho, co jsi psala dnes na začátku, jak ti řekl, že máš být ráda..., to vypadá, že on o nic z toho, co chceš ty, nestojí. Já na tom, že někdo nechce bydlet v páru, nechce se ženit, nechce mít děti, a to vše trvale nebo po určité období, nevidím nic špatného, všichni hledíme primárně na své potřeby a štěstí (já si třeba nedovedu představit, že by mě někdo jakkoliv dotlačil do bydlení, sňatku či dokonce rodiny v okamžiku, kdy jsem to tak nechtěla). Akorát je nutné to tomu druhému říci. P.S. Můj otec kdysi, asi v 45 začal chodit s 28letou babou. Už na samém počátku jí několikrát jednoznačně řekl, že se na další potomky necítí a rozhodně je nehodlá mít za žádných okolností a že se to nezmění. Ona do toho vztahu přesto šla s přesvědčením, že to změní. Nezměnila, v 35 odcházela s pláčem...
Odpovědět
@zanett Já tě chápu, ale možná by pomohlo změnit své stereotypní uvažování (teď to nemyslím špatně). Není nic špatného dle Tebe "tlačit na pilu" už na začátku, pokud je Ti přes 30 tak vážně nejsi za zoufalku, záleží na tom jak se to podá. Já už v 26 partnerovi asi po 3 měsících předestřela, že nemám čas na tanečky, že hledám vztah s perspektivou svatby a dětí. A že pokud on to tak nemá nebo postupem času zjistí, že si to se mnou nedovede představit, tak ať mi to řekne, protože jeho čas nebrzdí, mě jo. Já vím, takhle natvrdo napsané to zní hrozně kalkulativně, ale já chtěla aby karty byly vyloženy (vytáhla jsem to samozřejmě tak nějak přirozeně a v průběhu různých rozhovorů.....). Ano, možná byla situace snazší, že partner neměl svůj byt, na druhou stranu žil sám s mamkou, měl svůj klid a bylo o něj postaráno (byť nebyl mamánek) a sestěhováním se mnou si vlastně "pohoršil". Ale po první dovolené kdy okusil, jak je fajn být spolu stále se stěhoval moc rád :) Možná to nechce čekat těch 7-8 měsíců, ale kout železo od začátku :) moje kamarádka se k chlapovi přestěhovala po 2 měsících známosti no a jsou manželé a mají skoro dvouletého prcka. Já bych ti poradila si s tím současným narovinu promluvit a pak posoudit, zda to pro tebe má cenu. A při příštím vztahu se pokusit udělat něco sama, vykašlat se na to, zda budeš vypadat zoufale nebo že tlačíš na pilu ale jednat dle toho, jak to cítíš a mít od začátku karty vyložené. Já plánovaně žádné vztahové hry nehraju (navíc můj velmi inteligentní protějšek by je brzy prokoukl :D ), prostě normálně žiju svůj život včetně toho, že se setkávám s přáteli obou pohlaví a někdy strávím i víkend mimo domov. Ale vždy se na sebe pak velmi těšíme.
Odpovědět
@zanett Jinak tě vážně chápu, bohužel to takhle dost často bývá u žen, které měly dlouholetý vztah poměrně od mladého věku (20 let), který měl směřovat ke svatbě a dětem a nejdou to zmizelo....... Ale věř tomu že cca po 25 ty vztahy obvykle mívají rychlejší spád, nebývá výjimkou, že spolu pár bydlí do 1-2 měsíce od začátku chození, protože jak jinak poznat, že se k sobě hodíte?
Odpovědět
@zorro4 "Já na tom, že někdo nechce bydlet v páru, nechce se ženit, nechce mít děti, a to vše trvale nebo po určité období, nevidím nic špatného, všichni hledíme primárně na své potřeby a štěstí (já si třeba nedovedu představit, že by mě někdo jakkoliv dotlačil do bydlení, sňatku či dokonce rodiny v okamžiku, kdy jsem to tak nechtěla). Akorát je nutné to tomu druhému říci." Souhlas, mám to stejně. Ale chlapi jsou bohužel takoví, že fůra z nich žije léta ve vztahu, který nikam z jejich pohledu nesměřuje, neb s tou ženou neplánují budoucnost a přitom to neřeší, neb mají své jisté než tedy potkají tu pravou........ někdy si říkám,ž e by oni potřebovali biologické hodiny :D
Odpovědět
Holky, diky, ale ted nemuzu na vsechno odpovidat, ovsem vypichnu jednu vec od alcy666, ktera je, myslim, presna: @alca666; 'Ale chlapi jsou bohužel takoví, že fůra z nich žije léta ve vztahu, který nikam z jejich pohledu nesměřuje, neb s tou ženou neplánují budoucnost a přitom to neřeší, neb mají své jisté než tedy potkají tu pravou'. PRESNE takhle zil muj soucasny s jeho byvalkou, kdybych se nebyla objevila ja, nerozesel by se s ni, neb mel sve jiste (a to sbiral odvahu k rozchodu CELY rok!!! 8-( , zatimco se vidal se mnou). Ted se s ni rozesel, ALE jeho barak je plny bejvalcinych veci a tusim, ze ona ma jeste stale klic od jeho domu (dum je jen jeho). Ja mam u nech par veci, opravdu jen par, ovsem byvalka (nebyli manzele) ma veci vsude: skrin, supliky, dokonce v koupelne ma skoro prazdne lahvicky od samponu (ja si kosmetiku s sebou vozim, pripadne mam par veci v pokoji pro hosty na zemi - tam je umistil on, kdezto cestne misto na policce v koupelne okupuji veci jeho byvale. S*re me, ze ho nenapadlo, aby mi nabidl, abych si tam ty veci nechala - podezrivam ho, ze kdyz tam nejsem, tak ty moje veci schova, aby je nahodou nevidela jeho ex, ktera si muze prijit vyzvednout svoje veci. Taky me sejri, ze moje tri kusy obleceni, ktery u nej mam, mi on sbali do igelitky a da buhvikam, zatimco veci jeho ex jsou ve skrinich, ve skrinkach, suplicich atd. Ja k nemu na noc prijedu s tim, ze si privezu u snidani na druhy den (neni asi nutne, ale nenabidl se, ze mi koupi veci, co normalne doma snidam, coz je ovesna kase :-D ), a i svacu do prace!!! 'Chodime' spolu pres rok, zname se skory 4 roky - nejdriv jen jako kolegove, ale podle toho, jak 'stedry' je k tomu, abych sdilela jeho prostor, by clovek rekl, ze se zname sotva tyden :-p Ted jsem se trochu rozjela a napsala mozna vic, nez by bylo zdravo, ale stve me, ze ve svym 'pozehnanym' veku tricetidvou let mam strach (ano, mam strach!) si o tom s nim promluvit, protoze se bojim, ze budu za zoufalku ]-( Vim, jak ten muj pokus dopadl minuly tyden - uz jsem to psala - bylo mi doporuceno byt rada za to, ze mame kazdy sve pohodli ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
@zanett : Jako promiň,ale za to,ze si vybíráš takové muže ti žádná doba nemůže. Jasne v te emancipaci mas pravdu,ale pokud,jak rikas ze svatbu bys chtěla, tak si holt bues muset s tim tvým chlapem sednout a říct mu jak se veci mají. Ze bys chtěla,abyste bydleli spolu (pro začátek). Každý to má,jak si to nastaví. A jestli ti to nevyhovuje,tak s tím něco dělej a nestěžuj si. Nikdy bych nedovolila,aby jsme se s přítelelem měli takový vztah,jak píšeš,ze mas ty. Dělatsi co chci a sem tam si teda odskocit,aby partner(ka) si nestezovala. Bud všechno nebo nic v tomhle případě. Kdybys náhodou otehotnela,tak by taky sem tam zašel? A zbytek by bylo na Tobě. Když mluvíš o te emancipaci,tak si uvedom,ze jak sebou necháš zametat je jen na tobě. A pro mě nez mít takového chlapa,tak radši sama! A nebo se stanu lesbou ( to je vtip)😁😁😁
Odpovědět
@zanett Jsi s ním proto, abys nebyla ta zoufalku!? Promiň, ale tohle podle mě zoufalé je...
Odpovědět
Článek se načítá
@iviiiii mas pravdu, kdyz pises, ze 'Každý to má,jak si to nastaví. A jestli ti to nevyhovuje,tak s tím něco dělej a nestěžuj si' :-D To je totiz rada aplikovatelna na 95% vsech diskuzi zde na beremku. Temer v kazde diskuzi si nekdo na neco stezuje, at jde o organizaci svatby, dodavatele, vztahove problemy ci vztahy s rodinou. Takze diky za univerzalni radu :-D I kdyz samozrejme chapu, ze mas pravdu, aneb jak se rika - kazdy najde pomocnou ruku na konci sveho ramene... A taky mi bylo tolik, co tobe a citila jsem se nejchytrejsi ze vsech (viz nektere moje nejstarsi prispevky zde na beremese z doby pred 10 lety, mela jsem radu pro vsechny a vse jsem vedela nejlip :-D).
Odpovědět
@zanett to je tedy sila. Nezlob se na me, ale tvuj problem s tou dnesni dobou a emancipaci je proste jen problem tvuj a tveho pritele. Za to, jak to mate nastavene, za to nemuze spolecnost. Hadam, ze ty touzis po svatbe, ale je to skutecne s clovekem, ktery s tebou podvadel svou byvalou? Je to s clovekem, ktery te nevnima jako zivotni partnerku a nechce s tebou zivot sdilet? S clovekem, kteremu na tobe nezalezi ani tak, aby ti ve svem zivote udelal misto? Myslis, ze se tohle vsechno zmeni samo od sebe jen cekanim? Ne, ve vztahu jsou dva a ti dva by si to meli udelat takove, aby byli spokojeni. Ty spokojena nejsi, neni to podle tebe. Pokud ma vas vztah za neco stat, musis s nim jednat na rovinu, neskryvat, co bys chtela. On mozna nechce to, co ty, ale treba diky tvemu pristupu nevi nebo nechape, co to vlastne je. Zkratka v tomhle musis dospet ty sama a spolehnout se sama na sebe, ne na spolecenske tlaky.
Odpovědět
Profilova fotka
@zanett Z tvých příspěvků čím dál víc nabývám dojem, že ani tebe přítel nepovažuje za tu pravou. Jinak by nenechal tvé věci někde v koutě, nenechal by tě si k němu vozit vlastní jídlo a neříkal by ti, že máš být ráda za své pohodlí. Je vidět, že je opatrný a nechce si tě pustit k tělu. Takto se s životní láskou nezachází ]-(
Odpovědět
Holky... nesoudila bych tak rychle, to je až moc jednoduché. Jisté věci vidí jinak člověk ve 24 letech (bez urážky) a jisté věci vidí člověk jinak ve 30 (můžu porovnat z vlastní zkušenosti), takže psát co by kdyby je lehce mimo. Ne vždycky je tak strašně jednoduché někoho najít, natož aby to byl rozumný člvověk. To, že jste ho vy našly lehce neznamená, že to vždy lehké je. @zanett - souhlasím s tebou, je částečně je to dané rozhodně dobou - vždyť "chlapi" ještě ve 26 sami neví, co dál, plány mají maximálně na víkend - co podniknou s kamarádama a nějaké plánování budoucího života? Možná tak v 35, možná pozdějc. Nikam se nehrnou, protože nemusejí, nic je nenutí, nezávaznost jim vyhovuje. Souhlasím s tím, že občas lehké nucení do odpovědnosti není na škodu a zároveň s tím, že je fajn, že nás dneska do svateb nikdo nenutí. Jak poradit, to nevím, ale chci ti říct, abys nezoufala a nedělala si tu moc hlavu z příspěvků o dost mladších nevěst, které si nemůžou uvědomovat co tu píšou. Jinak - mám hodně kamarádek po 30. a jsou opravdu nešťastné - jsou to krásné, atraktivní holky, sociálně nezávislé, sportovní, holky do nepohody, ale prostě ještě neměly to štěstí potkat někoho...
Odpovědět
@zanett Nevím, věci od bývalky ve skříních mi už přijdou docela přes čáru. Netuším, proč jí je nesbalí někam do krabice on, ale tím, že ty na to nijak nereaguješ, získá přítel akorát pocit, že ti to nevadí...Asi bych si prostě přivezla šampon a řekla, že si ho dám na poličku, protože je pro mě nepohodlné si ho vozit pokaždé znova. Svačinu do práce bych od něj asi nečekala, ale klidně bych překousla snídat pár dní rohlíky, než abych si kvůli menšímu komfortu vozila vlastní jídlo. Jsem poseroutka a taky nemám ráda "vážné diskuse", ale prostě v těch praktických věcech, jako je jídlo nebo oblečení, bych si nějak vymezila prostor (postupně, bez rozhovorů o stěhování, čistě prakticky - i kdybyste neměli žít spolu, tak vaše současná forma chození mi vůči tobě nepřijde důstojná...)- a když narazíš na odpor, tak v tomhle případě ruce pryč...
Odpovědět
Profilova fotka
@svatbajanaahonza No já nejsem o dost mladší nevěsta, mě je letos také 30 :-D A na svatbu došlo po 9letém vztahu. Jinak od začátku vím, že se mnou přítel ve svém životě počítá, a to je oč tu běží.
Odpovědět
@svatbajanaahonza podle me to neni dobou. Muzi je 26 a o zivote ma naprosto jinou predstavu nez k jeho veku prisuzujes ty. Je to o lidech, ne o dobe. Ono driv byli ti muzi stejni, jen se nechali vtlacit do svatby a deti, aby od toho pak utikali. Nelze mluvit obecne, je to o konkretnim cloveku i o konkretnim vztahu mezi dvema lidmi.
Odpovědět
@poinsettia Tak jako je a není... myslím, že dost odlišně by jsi situaci vnímala, kdyby jsi byla v situaci, která nedopadá podle tvého plánu.... Já myslím, že to je právě to - někomu to vyšlo, někomu ne a je těžké soudit tu druhou stranu, protože to fakt není jednoduché a automatické.
Odpovědět
@kacenkakaca No, já si myslím něco jiného, no... toť můj názor.
Odpovědět
@izzybickerstaff Diky za vecnou radu ;-) Dobre, jidlo a kosmetika, to nejak dam. Ale co treba s tim oblecenim? Ona ma u nej pored plnou skrin obleceni (hodne si to ho pry uz odvezla), ale pry si jeste postupne prijede pro ten zbytek. Jak bych mela postupovat v tomto pripade? Abych vyhazela jeji veci a dala si tam misto toho vlastni obleceni asi neni dobry napad :-D Mit moje obleceni vedle jeji v jedne skrini mi taky neprijde jako idealni. Takze co ted? A mas pravdu; citim, ze je to vuci me nedustojne, ale po tom extempore minuly tyden, uz nemam odvahu na podobne rozhovory. Ja blba mu jeste rekla, at se neboji, ze se mu nehodlam postupne zabrat cely barak - mozna jsem nemela nic rikat a zabrat ten barak pomaloucku a potichoucku, ale co s tim jejim oblecenim, ktery je vsude, to fakt nevim. Mam tuseni, ze on nechce sbalit jeji veci to krabice proto, ze ji nechce priznat, ze ja k nemu domu chodim. Ona o mne vi, ale asi jeste nevim, ze chodim k nemu domu, on je posera, protoze tim rozchodem ji ublizil, tak ji nechce ublizit jeste vic tim,ze by ji rekl, ze obcas byvam u nej doma, i kdyz podle me je to prast jako uhod.
Odpovědět
@zanett uf, já nejsem žádný vztahový expert... :-| Asi bych se normálně zeptala, jestli by ho nemohl sklidit a připravit někam na hromadu na odvoz, že je ti to takhle nepříjemné. Bez věšení vlastního oblečení a zase bez zmiňování, jak to je nebo bude mezi vámi dvěma. To je z tvojí perspektivy naprosto pochopitelný požadavek a stejně tak by bylo dost divné, aby si nechával po domě po rozchodu její věci, i kdyby se s ní rozešel jen tak a nikoho nového by neměl...
Odpovědět
@svatbajanaahonza to, ze to nekomu vyjde a nekomu ne neni o tom, ze to proste nekterym spadne do klina. Ano, hraje v tom svou roli treba i stesti a nahoda, ale na vztahu se vzdy musi pracovat a je to vzdy o dvou lidech a o tom jak a zda spolu chteji byt.
Odpovědět
@svatbajanaahonza a máš pocit, že holky ve 26 ví? :-D Já třeba ještě v 27 byla přesvědčená, že zůstanu svobodná a bezdětná :-D Už jsem to tu psala dříve, podle mě to není nevědění, ale prostě jiné možnosti. Hodně lidí dnes studuje, cestuje, než začne vydělávat,je jim pomalu 30. Osobně mám pro neženění/nevdávání v tomhle věku velké pochopení. Problém akorát je, že babám utíká čas trochu rychleji z biologického hlediska. A že jsou holky po třicítce samy a nešťastné, to nijak nezpochybňuji, ale za sebe můžu říct, že jsem v mladším věku a zadaná, byla mnohem nešťastnější než v 27 letech sama. Člověk se musí naučit být spokojený především sám se sebou. Zbytek je už ale věcí pořádné náhody, to jo. @zanett Rozumím tomu, že nechce bývalou zraňovat. Ve zbytku ale nechápu a ač nejsem zastánce ultimát, já bych to řešila asi hodně radikálně... S tím jídlem si dovedu ale přestavit, že je to jen chlap, kterému to nedochází :-D
Odpovědět
@kacenkakaca To já si tedy myslím, že udržet si vztah je práce, úsilí atd. Ale to, že toho vyhovujícího člověka potkáš je zatracená náhoda a klika. Alespoň teda všichni moji důležití partneři se mi v životě objevili naprosto nečekaně, náhodně a nemám na tom žádnou zásluhu :-D
Odpovědět
@izzybickerstaff Diky ;-) @zorro4 jak konkretne bys to resila? Uvitam navrhy. Ja jsem totiz horka hlava a napadaji me sama radikalni reseni. Momentalne jsem v situaci, ze fakt penim (uvnitr) a vubec nemam chut se s nim videt (ani u me, ani nikde na neutralni pude - restaurace napr. a uz vubec ne u nej doma). Obavam se, ze jakakoliv diskuze nebo i naznak diskuze povede k tomu, ze neudrzim emoce na uzde a udelam 'kraval' - neco ve smyslu, ze by konecne ex mohl rict, ze chodim k nemu domu, ze by si laskave mohla odnest ty sve kramy, jinak to zavani tim, ze je ona pro nej dulezitejsi nez ja atd atd ad. Asi si vsichni umite predstavit tu smrst. A co verejne mineni - myslite, ze je dobry napad, kdyz mu dam najevo, ze dokud budou jeho skrine plny bejvalcinych veci, tak nemu nejdu? Nemam chut tam chodit a vsude zakopavat o jeji kramy? Snazila bych se byt nad veci a prejit to sofistikovane a s eleganci prave damy, ale obavam se, ze by mi to moc neslo a ze by taky treba mohl ziskat dojem, ze kdyz nedelam kraval, ze mi ta situace asi vyhovuje. Hm? Jestli myslis radikalnim resenim rozchod v pripade neuspokojiveho vyvoje situace, tak o tom jsem samozrejme taky premyslela, hlavne minuly tyden po tom neuspesnem pokusu o rozhovor, ale je tezsi se rozchazet s nekym, koho znam tak dlouho (kdybychom se znali dva mesice, tak mu dam vale snaz).
Odpovědět
Jeste pro uplnost dodavam, ze se s ni rozesel pred 2 tydny. Ted usilovne premyslim, jak dlouha doba po rozchodu je akceptovatelna na vystehovani veci. Ona ho pry pozadala, aby mi o tom rozchodu nerikal (bohuzel s ni pracuju), pry aby to nebylo v praci 'divne'. Samozrejme mi to rekl, ale asi se boji ji rict, ze o tom rozchodu vim a ona si asi mysli, ze k nemu domu nechodim... no je to zamotany, az je mi z toho divne |-|
Odpovědět
@zanett Ty jo, z tvého povídání to vypadalo, že u něj má ex ty věci už měsíce či roky, ne 2 týdny. V tom případě bych to chvilku nechala, svoje věci bych ale tam a zpět nevozila. 2 týdny jsou fakt krátká doba a city jsou hodně rozjitřené a já v jeho pozici bych novou partnerku sice netajila, ale taky bych se tu bývalou snažila šetřit (přeci jen jsi jí ho přebrala). Ale po určitém čase bych to postavila tak, že mi v prostředí, které je plné jejích věcí, není příjemně a navrhla bych určitý čas k vyřešení situace (sbalení a odstěhování jejích věcí). Během té doby bych tam asi nechodila, aby věděl, že to myslím zcela vážně (ale nevylučuji, že bych u toho bouchla stejně jako ty :-D ).
Odpovědět
@zorro4 Možná nemáš zásluhu na tom, že jsi ty partnery potkala, ale dle mého to souvisí s tím, jak tu píšeš, že člověk musí být především spokojený sám se sebou. Pokud působí člověk na okolí vyrovnaně, sebevědomě a prostě v pohodě, spíš se seznamuje, komunikuje a potká stejně naladěné lidi... A pak už je třeba si ten vztah hýčkat... U příspěvků @zanett v této diskuzi mi přijde, že sama moc neví, co vlastně chce... Ale už právě kvůli tomu, že nechce být ve 30-ti za opuštěnou zoufalku, je přece třeba s partnerem komunkovat... Aby se pak nestala tou opuštěnou zoufalkou nedobrovolně třeba za 5 let...
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?