Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Rozvod krátce po svatbě

Dobré ráno, otázka spíše pro ty ,,méně,, šťastné. S manželem jsme přes 7 let, z toho něco málo přes rok jako manželé. Několikrát jsem ze vztahu chtěla odejít, ale bála jsem se, že zůstanu sama. Že takového muže už nenajdu. A teď? Zamilovala jsem se do jiného. Myslela jsem, že to není možné. Že tohle se přeci nestává. Že půjde jen o chvilkové pobláznění. Ale není. Manžel není zlý člověk. Je hodný, pomáhá mi. Stará se o sebe. Ale celý náš vztah provází hádky. Kvůli maličkostem. Vždycky jsem říkala, že ten kdo se nehádá tak lže. Ale to jsem se snažila přesvědčit sama sebe, že náš vztah je v pořádku. Já jsem hodně kontaktní osoba, ale to manžel nikdy nebyl. Až teď, když ví, že o mě přichází se snaží. Posypal si hlavu popelem a dělá vše pro to aby o mě nepřišel. Před pár lety bych byla nejšťastnější na světě, ale teď? Teď mi to vadí. Nevím jestli ho ještě miluju, ale nedokážu ho opustit. Jenže nechci přijít ani o toho druhého. Musím se rozhodnout. Momentálně jsem rozhodnutá pro rozvod. Mamka mě podporuje, stojí při mě, ale táta by to odsoudil. Chtěla jsem se zeptat, byl někdo v podobné situaci? Jak to nakonec dopadlo a co na to okolí? Děkuji
Odpovědět
Ahoj. Posoudit, jak to spolu s manželem máte, můžeš jen Ty sama. Jen je asi dobré uvědomit si, že pod vlivem poblouznění nejspíš ve Tvých očích vynikly manželovy stinné stránky a ten druhý - kterého zatím ještě tak dobře neznáš (neprošli jste spolu krizemi, nežili jste spolu) - se může naopak jevit jako super muž, kterým ale být nemusí. Zapřemýšlela bych nad důvody, které Tě vedly k tomu, že sis manžela vzala a nad tím, jaký byl Váš vztah skutečně - předtím než se objevil ten druhý, a to i s těmi dobrými stránkami, které po čase často bereme jako samozřejmost a přestáváme je (ke své škodě) vnímat. Taky bych se asi zamyslela nad tím, proč jste se s manželem tak hádali a zda byla chyba jen na jeho straně. Koneckonců - i na hádku musí být dva a nikde není psáno, že s tím druhým se hádat nebudete. K tomu "Zamilovala jsem se do jiného. Myslela jsem, že to není možné." - jasně, že to možné je. Podle mě je spíš nemožné žít v dlouhodobém vztahu a za celou tu dobu se nezakoukat. Ale to, že se člověk zamiluje, není samo o sobě (alespoň podle mě) ještě indikátor toho, že je nutno stávající vztah ukončit a odcházet. Dokonce si myslím, že to ani nutně neznamená, že by ve stávajícím vztahu muselo být něco špatně. Prostě - vztah po sedmi letech vypadá jinak než na začátku a prožívat znovu ty počáteční pocity může být velmi lákavé. Rozhodnutí tu za Tebe asi nikdo neudělá. Osobně jsem, co se týče svatby, spíš pragmatik, takže pokud nemáte společné děti, nevidím velký rozdíl mezi rozchodem a rozvodem. Pouze bych doporučila neřídit se radami rodiny ni přátel, ale skutečně jen sama sebou - nikdo z nich s Vámi nežije a nikdo z nich doopravdy neví, jak to mezi sebou máte.
Odpovědět
@szuzi Ještě k tomu, zda se to někomu v okolí stalo...kamarádka se rozváděla po roce. Ale tam byly důvody trochu jiné - před svatbou spolu chodili jen krátce a ve hře nebyl druhý muž - prostě si sama od sebe uvědomila, že to bylo unáhlené, a že se k sobě s manželem nehodí. Teď je vdaná podruhé a snad šťastně. Každopádně toho rozhodnutí nelituje a okolí to vzalo, pokud vím, v pohodě.
Odpovědět
Profilova fotka
A jak bys to vnímala,kdyby žádný jiný muž nebyl? Dokud nemáte děti, můžeš vycouvat poměrně dobře. Já jsem měla pochyby už před svatbou,ale jednak jsem si myslela co ty,jednak jsme měli hodně společného, vypadalo to že chceme totéž,a taky jsem byla dost mladá a naivní. Poprvé jsem se chtěla rozvádět cca po 4 letech,ale to mě děsilo ještě,ještě jsem věřila že to bude jiné,nebyla jsem si úplně jistá. Nakonec se to zhoršilo tak,že vůbec žádné pochyby nebyly. Sice na obzoru byla nová láska,ale udělala bych to i kdyby nebyla. Už je to 5 let a nelituji vůbec. Jen jsem se kvůli nejistotě a naivitě rozváděla se dvěma malými dětmi. Rozhodnutí je na tobě. Pokud ale snahu manžela nebereš a máš už na něj averzi,tak je to už dost blbý.
Odpovědět
@szuzi Tohle se prostě stává :-) nedělej si z toho těžkou hlavu. Manžel ti prostě nevyhovuje, tak přece nebudeš ve vztahu nešťastná a okolí bude muset respektovat tvé rozhodnutí. Oni se chlapi umí snažit, když jim teče do bot. Ale pak se to stejně vrátí tam, kde to bylo. Já žila 7 let v nefunkčním vztahu a taky jsem docela kontaktní a on nebyl. Takovej vztah je prostě k ničemu... Neboj se odejít :-)
Odpovědět
@strelenka Vím, že na vině nikdy není pouze jeden, ale že si každý neseme svou vinu. Vím to a přiznala jsem to už dávno. Jenže manžel to přiznat nikdy nechtěl. Nikdy se nedokázal omluvit. Byla jsem to vždycky já, kdo se omlouval. Oba pracujeme v armádě, takže se občas vůbec nevídáme. Zjistili jsme, že nám to tak vlastně vyhovuje protože spolu nedokážeme být dlouho. Vlastně jakmile se jeden z nás vrátí ze cvičení, tak se zase hádáme. I když byl půl roku pryč, tak první co bylo, byla hádka. Uvědomuju si, že vztah po 7 letech nebude stejný jako na začátku. Ale já mám teď pocit, že náš vztah už je pouze kamarádský. Alespoň z mé strany. Chybí mi tam ta zamilovanost.
Odpovědět
@andelka Já jsem chtěla už několikrát odejít, ale jak už jsem psala. Bála jsem se. Tím, že se objevil jiný muž jsem si akorát uvědomila, že bych nutně nemusela zůstat sama.
Odpovědět
@mikinkacs To jsem si říkala taky. Jak dlouho se bude takhle snažit. Bude to už napořád? Že se opravdu změnil, nebo to je jen na chvíli a pak se to vrátí do starých kolejí. Asi potřebuju chvíli čas.
Odpovědět
@szuzi Jasně, to všechno chápu, ono i fakt, že jsi nad rozchodem uvažovala už několikrát o něčem svědčí. Jen podotýkám, že zamilovanost nikdy nevydrží věčně.
Odpovědět
Je vždycky hrozně těžké, když v tom je někdo jiný.... Uvědomit si, co je opravdu nespokojenost v současném vztahu a co je pobláznění z nové lásky. Určitě není konec světa se rozvést po roce manželství, nebudete první ani poslední. Napíšete, zda máte děti, čili předpokládám, že ne. Jistě je lepší odejít teď, dokud jste na to jen dva. Co na to řekne okolí bych vůbec neřešila. Jen bych se pokusila být k sobě upřímná stran pocitů k manželovi a k milenci. Protože často ta naše polovička je k nám třeba z 90% perfektně pasující a pak potkáme někoho kdo má těch 10% co se jemu zoufale nedostává..... Ale aby neměl jen těch 10%. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Souhlasim s tim, ze pokud nemate deti, neni tak tezke odejit. Na nazor okoli (i tatinka) se budete muset vykaslat. Tatinek vam to jiste nebude mit dlouho za zle - kazdy rodic preci chce, aby bylo jeho dite stastne.
Odpovědět
@strelenka To já vím. Vždycky jsem říkala, že zamilovanost trvá jen chvíli a pak už je to o něčem jiném.
Odpovědět
@shigella Ze začátku jsem říkala, že manžel je mých 80% a že ho nikdy neopustím. Jenže čím déle a více znám toho druhého, tím více jsem rozhodnuta pro něj. Už jednou jsem to s ním ukončila, ale netrvalo to dlouho a vrátila jsem se k němu. Nedokážu bez něj být. Není tak hezký jako manžel, ale má mnohem krásnější duši.
Odpovědět
Článek se načítá
@emendem Děti nemáme, šlo by jen o dělení majetku, ale i tak to pro mě není jednoduché. Vždycky jsem říkala, že řeči ostatních mě nezajímají. Že kdo mě zná, tak ví jaká jsem. Ale člověka to stejně mrzí. Obzvlášť od vlastní rodiny.
Odpovědět
@szuzi neboj se něčeho nového, věřím, že je to krok správným směrem. Nemám tedy osobní zkušenost, ale moje kamarádka byla skoro 6 let ve vztahu, kdy ona vždy byla a je naprosto extrovertní typ a on je totální introvert, ona chtěla dítě, on se na ně moc netvářil, projevy citů mezi nimi vůbec z jeho strany neexistovali, plánovali koupit domeček, vzít si hypotéku, časem možná i svatba (opět jen z její strany)..všichni jsme kroutili hlavou, proč s ním zůstává, ona sama byla neustále na vážkách jestli odejít, neodejít, sama věděla, že je to špatně, pak byla od nás všech docela nahlodaná a už pevně rozhodnutá, že ho opustí a on přišel s prosíkem - omlouval se,sliboval, všechno bude jinak, všechno se změní,já se změním. No, dopadlo to asi tak, jak jsme všichni čekali. Nic se nezměnilo. Odešla, až když potkala někoho jiného! A je to momentálně nejšťastnější člověk, kterého ve svém okolí mám! Sama mi řekla, že i kdyby to se současným přítelem nevyšlo - je hrozně ráda, že odešla, že ten kruh opustila. Sama uznala, že je teď šťastná, že nedošlo ani na dítě, ani na hypotéku, ani na manželství. Takže tak. Život je krátký, každý by jej měl žít tak, aby byl šťastný i když se to okolí nebude líbit. Hodně štěstí!
Odpovědět
@vikazar Bojím se. Ale nějak rozhodnout se musím. Teď akorát ubližuju oboum i sama sobě. Manžel se teď hodně snaží, změnil se. Ale kdo ví na jak dlouho. Děkuju za podporu a pochopení.
Odpovědět
Profilova fotka
@szuzi Těžko radit, neznáme vás nikoho osobně. Ale já bych se jistě snažila manželství zachránit, přece jen, jste spolu dlouhou dobu a věřím, že jsi s ním nebyla pro nic za nic, že tě musel něčím zaujmout, když jste spolu. Dala bych určitě manželovi šanci, protože jak se říká, lepší pozdě, než nikdy. Očividně tě miluje a nezahazovala bych tolik let vztahu kvůli momentálnímu poblouznění. Mohla bys toho později litovat. Já jsem asi ze staré školy, ale manželství je pro mě víc než jen kus papíru. Pokud vztah nefunguje, je to chyba obou a snažit se jej zachránit musíte chtít oba. Pokud víš, že to nechceš, pak už není pomoci a každá rada je zbytečná. Držím palce, ať se rozhodneš správně!!! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Stalo se mi přesně to samé...6 let spolu,pak svatba a do roka jsem potkala mého současného manžela. Bala jsem se jak to všechno dopadne ,budeme spolu ,nebo ne... vydrží to, nevydrží.Chce to hlavně mít oporu v tom druhém,tu jsem měla a mám do teď.Pokud to tak cítíš,neboj se toho.Jsme tu jen jednou a krátce.A hlavně nedej na okolí,je to tvůj život.Bud šťastná ;-)
Odpovědět
@zrzkavonprag Oporu mám, ale na jednu stranu se bojím toho aby to nebyla jen rychlá zamilovanost a já kvůli tomu nezahodila co zatím ještě mám. Ale děkuju za podporu :-)
Odpovědět
@szuzi Myslím, že při takovém rozhodování je důležité právě to, zda bys současného partnera opustila i bez existence toho druhého...pak toho nebudeš litovat ani když to s tím novým nevyjde.
Odpovědět
@strelenka Jak už jsem psala. Odejít už jsem párkrát chtěla, ale bála jsem se. Teď už vím, že bych sama nezůstala. Stejně je to pro mě pořád těžké.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?