Rozchod do roka po svatbě

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Dnes jsem se dozvěděla, že moje kamarádka a bývalá spolužačka je rozejita se svým manželem, a že spolu nebyli ani rok od svatby. A to mají narozené dítě. Šílené. :-(
Odpovědět
Profilova fotka
no baby ahojte, zaujímava téma, Vás asi dorazím,, som pracajucúca mamička s trojročným synčekom som v práci nonstop,, aby som si urobila dobré meno po materskej,, a hned na začiatku septembra ako malý začal chodit do školky sme si naplánovali svadbu, som sa velmi na nu tešila,že budeme konečne žit ako rodina,, ale nechcela som na neho tlačit v minulosti rok do zadu,sme mali náročne obdobie skrz finanie,, až som vyslovne povedala,že si ho v živote nezoberiem,že mi to vyhovuje takto ,a mám viacej istoty po istých strankach ,ale neskôr ma tak prehováral,prestal fajčit, nikam nechodil, celá jeho výplata chodila pekne mne na učet,, a v podstate nasledujúceho pol roka ma tak rozmazloval,že sme sa dalšieho pol roka potom bavili len o svadbe,, a o tom ako sa na to tešime, a že nech už sme svoji ,nech už je potom a nech už máme pokoj, to boli vela krát aj jeho slová hlavne keď chodil na služobky. Velmi maleho lubí,ale niekedy je z neho priam vynervačený až agresívny,, a vtedy uteká od problemov najlepšie svojmu kamaratovi opilcovi ktorého neznášam alebo jeho mamičke z ktorou sa už ani nezdravíme,počuvam aká som zlá matka,ktorá ho len rozmaznala čo je total blbost,som velmi prísna, aj an hračky,, na všetko žiadne zbytočnosti na vyše,, to všetko svadbička sa nám vydarila,, splnili sme si na nej vela pekných snov,, ale zaroven sme sa aj trochu viac opili ,aby sme zahnali stres aj minulý a svadobný,, ale vyzeralo to ,že sa snaží hlavne na fotkách,aby sme mali pekné spomienky,ked nás naš fotograf fotil,s mojou mamou si vyborne užival svatbu,a presne týžden po svatbe som prišla o manžela,, prestal chodit domov, prestal doma spávať,my sme spolu prestali spávat,láska a romantika je preč a to uplne,, nadava mi,že som len upištaná a precitlivená,vždy nasledne na to odíde,čiže rozhovor ani neni možný! a proste z celej situacie mam taky pocit,že nabral dojmu už som jeho manželka a už ma nemože stratit,, ,osvedčilo sa mi to,ked som zrovna na svadbe padla do oka našmu fotografovi,ktorý nas nasledne zavolal k sebe na chatu na gulaš party,, sme celu noc klábosili a smiali sa na detoch,, a roznych zažitkoch a manžel bol ako piate kolo uvozu,lenže to na neho akosik zabralo ,,zase sa vratil k sebe,, a hovorím si bol to asi po svadobný stres a to že prišiel o prácu,lenže odkedy sme prerušili s fotografom kontakt,lebo už sa to trošku prehanalo v rámci normy, už akoby zase získal dojem,že už o mna nikto ani nezakopne, som pre neho stará nudna vydatá žena po porode a trojročnym rozmaznanm dietatom,, aspon tak je to dnes,, zajtra je to zas možno inak ,neviem,,najhoršie je to ,že sám dal vypoved,, a dost nam to privodilo problemy,,a ešte od svokry žerie nejaky lieky na bolesti, aj z toho mu dost šibe,, ak to takto pojde dalej,, tiež požiadam do roka o rozvod,,a pred tým sme tiež boli vzorný ukažkový parik,,každý nam hovoril ,že nám už len druhé babo chýba do počtu,,
Odpovědět
tMoje chudiatko :-( zivot je tak hrozne nespravodlivy a pre nas zeny tak tazky , hlavne ked su tam deti. Vies ja som mala podobne problemi . Drahy si nevedel uvedomit ,ze je uz zenaty a musi sa starat , pomahat mi s dcerkou. Utekal mi za kamosmi , chodil neskoro v noci domov , tiez som bola na prasky. Chcela som rozvod , ale nenasla som v ten den ziadneho advokata , zrejme osud. Vydrzala som , on sa vyblaznil a dnes ,po 24.rokoch sa milujeme kazdym dnom viac a viac. A to este aj spolu robime :-) Tak , to je zivot. Nikdy to nieje lahke ,raz je dobre , raz zle.Neviem ,co nuti tvojho manzela chovat sa takto. Skus nieco zmenit , bud nanho viac mila ,nic mu nevycitaj a uvidis ci sa nieco zmeni.My zeny sme velke herecky ,tak to vyuzi. Drzim ti palceky ;-)
Odpovědět
No ja bych k rozvodum rekla asi tak....prva, druha, prva, druha, prva, druha....a kazda, kdo je druha se tu statisticky rozvede =-) Smutne? No asi jo...takze muzu jen doufat, ze ja budu ta prva:), protoze tohle si urcite prejeme a myslime vsechny 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
Taky mám kamarádky dokonce 2 první se brala po 9 letém vztahu a taky byl rozvod do roku (dvojitá svatba je fakt blbost nepřinesla štěstí ani jedné nevěstě) a druhá se vdala za pána co ji mlátil a znásilňoval snad denně a měla sním díte, on utekl pryč do zahraničí neplatí na dítě, ona splácí jeho velké dluhy i teď když už je po druhé vdaná (opět žádná výhra) pravý opak sex za poslední 3 roky byl 2x ! Ano našla si milence a s ním dokonce otěhotněla a bohužel potratila...on se ukázal jako psychická vyděrač tak se sním rozešla. Potkala dalšího muže a bohužel se sním dalším potrat. Sama se sním ale rozešla, protože předchozí milenec jí vyhrožuje... už je v koncích. Chodí po psychiatrech a má strach jak o sebe svého syna. Právě se rozvádí a doufám že s chlapa si dá chvilku oraz, protože káva sní mě dostává do depky a nevím jak pomoct. :-(
Odpovědět
@vavrova1334 Bože a jak to s Vámi vypadá teď?? Co Tvoji rodiče, podrží tě?
Odpovědět
@katyajen Jeden blbec vedle druhýho, fakt...
Odpovědět
Profilova fotka
@larisenka člověk nikdy neví na koho narazí ...a jak jsem si všimla některé naráží pořád na stejné typy :-|
Odpovědět
je to vrchol teda....
Odpovědět
Profilova fotka
@larisenka ahoj,no už dobre, teraz také pozitivné obdobie, uvidíme ako bude dalej, no to som nehladala v ordičoch oporu, to su tažke obdobia v manželstve a ja som s tým tak skoro nerátala,ale teraz manžel začal posluchat
Odpovědět
Takže je všechno v pořádku??
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojte ženy ,,, Tak na tom asi budeme stejně jako většina rozvádějících se párů :( Není tomu ani rok po svatbě,a já mám chuť utéct :( Vím,že je asi hloupé,řešit to tady na foru,ale ráda si poslechnu názory druhých,,,Brali jsme se v červnu,do té doby to u nás bylo všechno v pořádku,samozřejmě na pár hádek a nedorozumění,ale tohle je přece všude a není to důvod ke zrušení svatby...Svatbu jsme měli krásnou,moc jsme si ji všichni užili,,,Ale co se děje ted?...Nevím,jestli si to myslím jenom já,nebo jestli jsem až tak paranoidní a tohle všechno si jen domýšlím a představuji,,,Ale od doby co jsme se vzali to jde opravdu z kopce,,,Den po svatbě jsme se strašně pohádali,plakala jsem ale namlouvala si,že to bude stresem,který nás doprovázel...Jenže nebylo,,,Myslím si že manžel pojal svatbu a manželství jako právo vlastnit mě,,,Když není po jeho,je vše špatně.Když řeknu svůj názor,je to špatně a dokonce mi ho dokáže později vyčíst,,,Jsme spolu neustále každý den,rodinu mám 70Km od místa kde spolu žijeme,každý den lítám do práce z práce,přijdu domů,jdu spát a vše pořád dokola.Nemám tady ani jednu kamarádku,které bych se svěřila nebo s ní zašla někam na kávu,takže mi nezbývá nic jiného než se vyzpovídat manželovi nebo zavolat rodině a blízkým...Což mu zřejmě vyhovuje,protože ví,že tady nemám kam utéct,,, Není na mě zlý,nebije mě...spíš si to své jede přes moji psychickou stránku,,, Vše začalo tím,Když jsem mu navrhla,že bych zajela za rodinou a kamarádkami,,,oznámil mi,že doufá že nebudu nikde lítat a půjdu si s nimi sednout jen někam do kavárny na kávu,,,Taky že jsem šla,,,Ale i potom co jsem splnila dohodu o kavárně dojedu domů a poslouchám,že mi nevěří,že jsem nikde nebyla,,,Začala jsem přemýšlet,proč by mi nemohl věřit,když jsem opravdu nic neudělala,,,Po tomhle výstupu mě začal pomalu zahánět do kouta,,,Dokázali jsme se spolu bavit někde u vína či na tanečku,ale nemůžu být přece pořád jenom s ním a nekomunikovat se světem,,,Proto jsem začala přemýšlet a po jeho výčitkách začala i lhát,,,tvrdila jsem,že si potřebuji promluvit s kamarádkou u kávy,ale přitom jsem se potřebovala opravdu opít a vypnout,takže moje lež byla to,že sedíme opět pouze v kavárně,,,Tím jak tohle všechno pokračovalo,vyčítání,hádky jsem měla čím dál větší potřebu od něj utíkat,ale to on nechápal,,,(samozřejmě si nemyslete,že jsem někde trajdala každý víkend)...bylo to opravdu jednou za čas,,,ale i ten nestačil...Když už jsem kvůli tomuhle rezignovala,začaly mu vadit i hovory s mými kamarádkami...takže jsem se s nimi nemohla vidět a už ani komunikovat přes telefon,,,Co opravdu nenávidím,je omezování svobody,,,On nemá rád vysedávání po hospodách a lítání do rána někde po městě,ale já tohle jednou za čas opravdu potřebuji,a když to udělám,dokáže mi to vyčítat další léta.Nejsem dokonalá,uznávám,že jsem lhala a nesla následky,ale nebyla to hrozná věc jako je například nevěra,bylo to pouze vypnutí u drinku a dobré hudby s kamarádkou...Mimo to,u tohoto drinku jsem seděla před 3mi roky...Dodnes mi to vyčítá,,,Nezamyká mě sice doma :D ,,,ale dělá to takticky a tím mě opravdu omezuje a věřte že mi to vnitřně opravdu nedělá dobře...Je to nefér a hlavně je to vše na dlouhé vyprávění....Budu ráda alespoň za jeden názor či podobnou zkušenost,,,Jsem z těch výčitek,hádek a thoto všeho opravdu vyčerpaná :-|
Odpovědět
bohužial takéto veci sa stávaju... mám tiež jednu dobru kamaratku, ktorej sme boli v apríli 2013 na svadbe a už teraz ziju oddelene, pár týzdnov po svadbe zistila ze ju jej mladomanžel veselo podvádzal pred svadbou, a aj po svadbe s kolegynou, fuuuj hnus....takého chlapa len zavesiť za gule do prievanu ... :(
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@nuudlinka to je mi dost líto, ale tohle hraničí fakt s psychickým terorem amožná extrémní žárlivostí (chce tě mít pod kontrolou a bojí se, že bys tam narazila na jinýho?) tohle by chtělo možná nějakou poradnu, že by se muž naučil ti věřit a tak, ale někdy je bohužel nejlepší řešení fakt utéct, pokud nejsi ten typ, co by fakt proseděl celej život sám doma a byl tak spokojenej, tak tě to bude hodně ubíjet:(
Odpovědět
Profilova fotka
Jsem ráda ženy že píšete...Nejsem ten typ no :( mám ráda společnost lidí,ráda si popovídám,ale s ním už to bohužel nejde a opravdu se mi nechtějí řešit mé ženské problémy zrovna s mým mužem :( Tohle se opakovalo hned po svatbě,zkoušela jsem mu vše vysvětlit aby pochopil jak to celé mám a jak to myslím...zdálo se že pochopil,do doby než jsem se zmínila o mém rodném městě...Mám těhotnou kamarádku,která bude každým dnem rodit,je skvělá,ráda si s ní povídám a řeším různé věci,ale to mohu jen tehdy,když dojedu k rodině,,,a on mi vesele řekne když si tak rozumíme,proč teda nejezdí ona za mnou,,,Všichni musí jen sem zamnou,protože je tady on a o všem ví,,,je to strašně složité,nikdy jsem tohle nechtěla zažít,,,ale na druhou stranu si říkám,že je asi dobře,když to řešíme ted,nedovedu si představit strávit s ním pulku života a pak si říct,proč jsem neodešla dřív... :-|
Odpovědět
Profilova fotka
@nuudlinka měla jsem podobného kamaráda, který každý den čekal před domem na svoji holku a doprovázel ji do školy a čekal na ní u školy a pak byl buď neustále s ní anebo si sní psal sms nebo po internetu a on musel mít neustále přehled o tom, kde je, s kým je ale přitom říkal, že ji miluje a nedokáže bez ní být ani vteřinku... on tomu fakt věřil, že ji miluje a že to dělá proto, ať sou pořád spolu a je jim dobře, ale je to člověk, co neumí být sám, nemá žádné koníčky a taková citová přísavka, že dřív nebo později od něj všechny utekly, žádná to neustála... a on to nechápe, on by pro ně udělal první poslední... takže celkem chápu, že z pohledu tvého muže je to asi normální a nevidí na tom nic divného... a před svatbou jste tyto potíže neměli ? má tvůj muž nějaké koníčky, co by ho vyháněli z domova a dávali ti možnost volnosti po tento čas? protože pokud mu někdo neřekne, že to není normální a on sám nepochopí, že takhle to fungovat nemůže, tak je to dost na pytel
Odpovědět
Profilova fotka
@nuudlinka Píšeš, jako bych četla jedno období svého života. Chodila jsem s jedním a ten mi podobný teror ukazoval skoro každý den. Nejen, že muselo být navaříno, uklizíno, ale když jsem jednou za půl roku chtěla jít ven s kamarádkami na taneček, bylo peklo. Dokonce jsem dostávala tresty. Byl hudebník u vojáků a když byl jejich ples, měli jsme jít spolu. Koupím krásný šatičky, ale bohužel jsem týden před šla s kamarádkou a to jsem si neměla dovolit - trest - já Tě nikam nevezmu! Domluvili jsme se, že začnu studovat dálkově školu a že mu to nebude vadit, že i uvaří o víkendu, když se budu učit na zkoušky. Prdlajs. On šel za zábavou a zbořil se tak, že celou sobotu prochrápal. No až na ten oběd, ten musel být uvařen. Samo, že ode mě, škola neškola.. Nakonec mě nechal jít, rozešel se on se mnou a dodnes nechápu, jak jsem si to mohla nechat líbil. Snad jen to, že když vám celé dny někdo vykládá, jak jsi neschopná, neumíš to v posteli a nikdo o Tebe nezakopne, nějak tomu asi uvěříš. A tak jsem to snášela, protože přeci jsem na lepšího neměla. No a jsem vděčná za to, že to udělal. Dneska mám toho nejúžasnějšího, nejhodnějšího a milujícího chlapa na světě a plánuju svatbu. I když to se mnou měl těžké, protože jsem se bála uvěřit a nenechala si nic líbit, je pořád se mnou.
Odpovědět
Profilova fotka
No holky :-| To je něco fakt,já přestávám mít slov,,,Můj muž koníčka měl,miloval rybaření,,,Vždycky jsem se těšila na jaro,protože jsem věděla,že si na ně vyrazí a já si budu moct zařídit víkend podle sebe,,,na ryby odjel,ale samozřejmě než vyjel se mě neustále ptal,co budu dělat,kde budu,jak to bude...řekla jsem mu,že jdu s holkama na dýchánek(podle něj s 10ti chlapama),vyslechla jsem si něco,ale i tak odjel,,,samozřejmě jsme nezůstaly jen u kafe,zašly jsme si na drink,proč ne,nedělám přece nic špatného,on si chytá ryby,já sedím s holkama...jenže po víkendu přijel a začal na mě dorážet,proč jsem mu lhala,že jsem mu to mohla říct narovinu(jenže nemohla,víte proč)...začal jak jsem ho zklamala,a že už mi nikdy věřit nebude...Později někdy koncem jara přišel další rybářský výlet,opět se scény opakovaly,,,Kamarádka si vzala volno,že si zajedeme na výlet,opět si říkám proč ne,on si užívá svého koníčka a já mám sedět doma na zadku? tak jsem s ní jela,jemu jsem samozřejmě byla donucená říct,že jsem s ní,ale o výletu nepadlo ani slovo(už jsem byla naučená lhát mu,nenávidím hádky),,,Dojel,ptal se mě co jsem dělala,tak povídám,že jsme se jely vykoupat a opalovat,celou dobu jen my dvě spolu!,,,Opět s umíte představit- Cože?ty si jezdíš po výletech beze mě?!!! já myslel,že na výlety jezdíme jen spolu!!!!...to už se ve mě všechno tak hromadilo,že by jste tomu nevěřily....Vše završil tím,že mi řekl - S rybařinou končím,nebudu sedět na rybách a přemýšlet kde seš a co děláš!,,,To vše hned po svatbě,,,Vzala jsem si ho,protože jsem ho moc milovala,před tím takové problémy nebyly,nikam jsem nechodila,musela jsem být pořád v práci,od rána do večera a pak už se mi nějak nikam nechtělo,,,On si na to asi zvykl,,,Je to hrozný,,,
Odpovědět
Profilova fotka
Ještě dodávám,že jsem si prosadila svou,aspon jednou za měsíc vidět rodinu a popovídat si s někým jiným než sním,,,byla jsem s kamarádkou u ní doma prosím pěkně na kafi a nebyla minuta!!!!!!Kdy by mi nenapsal sms!nevěříte jak mi už bylo trapně,,,
Odpovědět
Profilova fotka
@nuudlinka a jak dlouho jste spolu byli před svatbou? Mě se jen zdá divné, že se to neprojevilo před tou svatbou, jak píšeš...
Odpovědět
Profilova fotka
@nuudlinka souhlasím s "im4fun", je zvláštní že se to neprojevilo před svatbou. Jak dlouho spolu jste, a bydleli jste spolu před svatbou?
Odpovědět
Profilova fotka
@nuudlinka jestli to není tím, že by mu to vadilo vždycky, ale protože jsi kvůli práci neměla čas a náladu, tak on byl spokojenej, protože tys seděla doma a nehla se na krok kromě práce... protože takový člověk je pořád stejný ale jsou jen dvě možnosti. Buď situace nedovolí, aby se u něj projevili (bylas z práce unavená a byla doma), anebo se snaží držet na uzdě, protože ví, že dokud tě nemá jistou, nemůže tě moc dusit a mohla bys utéct... to bych fakt řekla, že je extrémní případ a šla bych do poradny/za psychologem někam to řešit a pokud nebude chtít, takje to drsné, ale s tímto se žít prostě nedá... a navíc můžeš být brzo v situaci, že ti už nebude věřit ani to, že seš v práci.
Odpovědět
Profilova fotka
@nuudlinka Ahoj... asi budu mit hodne jine nazory, nez holky tady, tak me za to neoduzujete... Myslím si, ze pokud se rozhodnu nekoho si vzit, je pro to spousta duvodu a jsou to duvody pro dane lidi velice dulezite. Nikdy nic není cernobílé, vsichni tady cteme problém jen z toho jednoho uhlu pohledu - noa zdá se to velmi zlé. Utect z manzelstvi by ale clovek nemel, pokud pred tim opravdu nebojoval a neudelal vse pro jeho zachranu - vzdy je chyba na obou stranach, vzdycky! Tim nerikam, ze bys nemela nikam chodit, ale ze asi neco je zkratka spatne. Je majetnicky a zarlivy, to beze sporu. Ale jaky ma pro to duvod? Proc? Asi by se ho na to mel nekdo zeptat... Nejcasteji to bývá, pokud se clovek citi nejisty - proc by byl ale clovek nejisty prave az po svatbe? Pokud ma sklony k takovemu chovani, musel je mit vzdycky a ted se zacaly projevovat naplno - v tom pripade bych zkusila vyhledat odbornou pomoc, protoze pujde o psychicky problem na jeho strane a mozna je v tvých silách mu s tím pomoct. Chapu, ze ted trpis a jsi na dne - on ale mozna také a nikdo nevi proc, mozna ani on sám ne. Clovek by mel bojovat za sve manzelstvi a problémy zatím netrvají tak dlouho. Drzím palce, at najdete resení!
Odpovědět
@nuudlinka A jak dlouho jste spolu??
Odpovědět
@nuudlinka Ať je za jeho chovábním cokoliv, tímhle Tě jenom od sebe odhání
Odpovědět
Osobní zkušenost nemám - ale mám kamarádku - blízkou a dlouholetou kamarádku, která se opravdu do roka po svatbě rozvedla, před svatbou spolu žili 5 let a opravdu se majetnickost a žárlivost začaly projevovat cca měsíc po svatbě a jen se to stupňovala až už nebylo úniku. To jen pro @svatba28 a @im4fun. Pak už vadil i velký výstřih na svetříku do práce, který nikdy před tím nevadil, kafe u nás doma a nenechal si milostpán vysvětlit, že s naším miminem tam fakt žádné nepřístojnosti nepácháme, prostě vadilo úplně všechno co nikdy předtím za předchozí soužití nevadilo. Takže ze zkušenosti kamarádky vím, že když se nepodařilo to, že jsme partneři = jsme si v partnerství rovni, tak ten vztah ukončili dřív, než byly děti. @nuudlinka - pokud by jsi si chtěla vědět víc, jak to u nich probíhalo a co se dělo, klidně napiš do IP.
Odpovědět
@laalinaa ano je to pravda, ze ludia casto utekaju bez boja, lahko sa vzdaju a radsej si zacnu nieco nove odznova. Tiez sa mi tento moderny trend nepaci. Ale ako sama pises, nic nie je cierno-biele. Pises, ze ziarlivost je podlozena neistotou partnera. Ziarlivci su casto aj manipulatori. Dokazu svoje spravanie zakryt tym, ze napriklad doprevadzaju partnerku vsade, vsade cakaju pred pracou, pred skolou (z pohladu druhych je to take mile a romanticke). Doslova nedaju dychat. Kontroluju fb, kto ti lajkuje prispevky a co komu lajkujes ty. Konstruuje pribehy a zamienky a rozne scenare ako to "isto-iste je" a obvinuje ta z klamstva. Uvadzam len priklady zo zivota. Opytam sa ta, poznas pozadie patologickej ziarlivosti? Pretoze u nuudlinkinho manzela to vyzera na patoloogickeho ziarlivca. Tito muzi (i zeny) su neisti aj pred svadbou, ale casto partnera k svadbe "dozenu", aby tu istotu (zdanlivo) nadobudli. Alebo chlap uhovori partnerku na dieta. Ma pocit, ze tym si ju "poisti" a bude sediet doma. Terapia patologickej ziarlivost je velmi dlha a vyzaduje trpezlivost z oboch stran a najma spolupracu zo strany ziarliveho partnera. Avsak ma to jednu podmienku, ziarlivec musi suhlasit s tym, ze navstivi odbornika a bude s tym nieco robit, je to bez ha dlhu trat. Len ak si uvedomi, ze ma problem, s nim moze nieco robit. Ak to nepochopi, tak ten druhy sa moze aj rozliat, ale nepohne s nim a bude to este horsie. Nebola som vydata, ale s manipulatorom a patologickym ziarlivcom mam skusenost a bolo to velmi podobne ako u nuudlinky. Pol roka som sa to snazila riesit len vo dvojici, ale skoncili sme v poradni. Lebo vraj ja mam problem a k ziarlivosti ho dovadzam. Ani po dvoch sedeniach u psychologa nepripustil, ze to on ma problem.
Odpovědět
@nuudlinka Já bych ti možná mohla poradit ze strany toho žárlivce :) Nechci říct, že se chovám jako tvůj manžel, to vůbec ne, ale pociťuju na sobě, že jsem majetnická. Rozdíl mezi mnou a tvým mužem je ten, že já si to uvědomuju a snažím se s tím něco dělat. Na internetu je spousta článků o tom, jak zvládat žárlivost. Dokonce jsou o tom i knížky, které mi dost pomohly. Já mám doma jiný případ - můj partner je extrémně společenský v tom smyslu, že by trávil nejradši pulku týdne s kamarády a dva víendy v měsíci nekde pařil na horách. Neříkám, že to on dělá špatně, a neříkám, že za všechno může jen moje žárlivost . Ale je to jako u vás doma - on potřebuje vypnout a já jsem žárlivá. Takže se snažíme oba. Tak jako jsem si přečetla v článku jednoho psychiatra - i vztah potřebuje občas pravidla. A tak on at si chodí kam chce, ale já musím vědět kde je a s kým je. Vím, že mě někdo bude povazovat za megeru, ale já to potřebuju ke svýmu vnitřnímu klidu, který neumím jinak ovládat a asi ani za to nemůžu. Kdyby mi lhal tak, jako ty lžes občas svýmu manželovi (vím, milosrdná lež, ale přeci...) tak mi věř, že by celé moje snažení přišlo nazmar. Zkrátka já jsem se musela naučit spoustu věcí, protože partnerovi nechci ubližovat, ale on se musel taky naučit, že ke mně musí být fér. Já ho nedržím doma (myslím že nakonec chodí ven víc nez ostatních mých zadaných kamarádů), ale děláme kompromisy oba. Zkusila bych zkrátka znovu mu říct narovinu anebo ho přesvědčit, aby pochopil, že se žárlivostí se dá něco dělat. Je to těžké, ale dá. Já nevím jestli jsem to napsala srozumitelně... snažila jsem se :) Třeba ti moje zkušenost pomuze :) kazdopadne i s timto se dá bojovat a nemusí to být vzdycky konec manzelství.
Odpovědět
Profilova fotka
@grettka Nemám duvod s tebou nesouhlasit... @nuudlinka je ale vdana 177 dní - jej problém trvá teprve pul roku a to neni dlouha doba. V manzelstvi muze nastat i par tezkych let a na ne bychom snad mely byt pripravene, pokud se rozhodneme rict ano. Pokud se jedná o patologickeho zarlivce, at vyhledaji odbornou pomoc, jak jsem jiz rekla. Odstehovat se na dva tydny k rodicum, aby si uvedomil, ze situace je vazna a je nutne, aby s ni neco zacal delat, by mohlo treba take pomoct - nejprve bych ale kontaktovala psychologa a konzultovala vše s ním. Rozhodne bych ale NELHALA! Chapu, ze k tomu byl nejakym zpusoben donucena, ale presne jak rika @shazer - mne osobne, kdyby mi muj pritel lhal, by to asi primelo chovat se podobne jako zminovany zarlivec. Ja osobne bych udelala toto: Napsala bych manzelovi zpravu, pri ktere mu oznamuji, ze nejsem v manzelstvi spokojena a ze si spolu musime vecer po praci promluvit. Udelala bych dobrou veceri (nebo bych prinesla pizzu/cinu s sebou, pokud bych mela dojit pozdeji nez on - s najezenym chlapem se mluvi vzdycky lepe). Predem bych si pripravila poznamky, co vse chci, aby zaznelo, abych se drzela dulezitych veci, neodbihala od tematu nebo se nenechala prilis unest emocemi a nezvrhlo se vse hned v hadku - hodne ybch si davala pozor, jaka slova volim. Oznamila bych, ze v pristich dnech hodlam kontaktovat psychologa, se kterym chces konzultovat sve jednani, aby mne pomohl. Stanovila bych nejakou lhutu - napriklad dobu jednoho mesice - kdy se uvidi, jak se on bude chovat (pokud se rozhodne, ze se polepsi), pokud bude vse stejne, trvala bych na spolecne navsteve odbornika. Pokud nebude souhlasit, nechala bych tema otevrene (musi taky dostat cas to zpracovat), ale zdurznila bych, ze sama odbornika kontaktovat skutecne hodlam - nedelala bych to za jeho zady.
Odpovědět
@nuudlinka Ahoj, chci tě trošku podpořit :) Minulý rok jsem se vdávala po 7 letech vztahu... V červenci... V zimě nastal zlom, kdy se z něho stal mega negativní člověk, měl problém s tím, když jsem šla někam s kámoškama apod.- přesně jako ty. Ale na mě ty jeho výlevy měly právě opačný efekt - místo toho, abych zůstala doma, tak jsem od něj čím dál častěji utíkala. On pořád nespokojený, v práci všechno špatně, nakonec denně v hospodě a NIC neřešil, jen si stěžoval nebo mlčel. Tak to šlo až do jara letošního roku. V dubnu jsem mu řekla, že se s ním chci rozejít - najednou mu všechno bylo strašně líto a prý proč jsem něco nečekla dřív, že by s tím zkusil něco udělat (fakt brzo po těch měsícíh hádek, kdy jsme si vyčítali všechno možné :D)... Ale už to nešlo, úplně se mi zprotivil v jednu chvíli brečel, ve druhou byl druhý vzteky, pak zase jen mlčel, no šílené. Nikdo mi takhle nevysával energii jako on. Odstěhovala jsem se ke kamarádce, mám nového přítele a jsem neskutečně moc šťastná, že jsem dokázala odjít včas - naštěstí nemáme děti. Taaaaaakže - držím ti palce, ať už se rozhodneš zůstat nebo jít. Jen si uvědom, že bys měla žít život tak, jak chceš... Ne tak, jak si myslíš, že se od tebe očekává ;)
Odpovědět
@nuudlinka Pár překlepů, promiň :D Rudý vzteky tam mělo být :D
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?