Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Recept na šťasné manželství. Existuje vůbec?

Zobraz úvodní příspěvek
Mladé paní a novomanželky, včera mě velmi překvapila jedna známá povzdechem, že by potřebovala recept na šťastné manželství, jestli jí ho nemůžu dát :-D Sice se považuji za opravdu velmi šťastnou novomanželku, ale recept? Co na to říct? Opravdu existuje nějaký recept? Nebo jen moudré rady ze života? Dá se na takovou zapeklitou otázku vůbec odpovědět někomu, kdo je úplně jiný než já? Co myslíte? Znáte recept na štěstí, které prožíváte? Čím to je, že se kolem nás lidi rozchází a rozvádí a my jsme v pohodě? Poslední dobou je tolik rozchodů, že se cítím až cize ve společnosti známých, co řeší problémy, neshody, hádky, spory o peníze nebo nevěru. Jaký recept máte vy?
Odpovědět
1 2
3
Profilova fotka
Vnímám kolem sebe hodně skvělých žen, které jsou krásné, chytré, schopné (někdy až moc ;-) ) a jejich hlavní problém je, že čekají, že jejich partner pro ně toho bude dělat tolik´(ne-li víc) co pro ně dělají ony. A pak když se tak neděje, tak jsou zklamané. :-( Myslím, že kromě toho, co už tu bylo zmíněno, pak mi přijde důležité, aby člověk toho druhého dokázal milovat s tím, že ho dává na první místo sám před sebou a nemiluje podmíněně (když já Ti dám k narozeninám 30 dárků, tak očekávám, že uděláš to samé pro mě), ale dělá věci pro toho druhého právě proto, že ho miluje a nečeká za to nic zpátky. Četli jsme spolu s manželem zajímavou knížku "Pět jazyků lásky", která mluví o tom, že každý z lidí, "mluví" určitým "jazykem lásky". Ty :-) jazyky jsou: 1) fyzický kontakt (nejde jen o sex, ale o mazlení, obejmutí, poplácání po rameni, zkrátka jakýkoliv způsob doteku) 2) slova ujištění (tedy to, že ten druhý říká "jsi krásná, sluší ti to, mám tě opravdu rád nebo jsem hrdá na tvou práci, vážím si, že…. apod.) 3) dárky (nemusí jít o velké dary, ale třeba jen o drobnosti, které ten druhý přináší jen proto, že si vzpomenul, nebo proto, že ví, že toho druhého potěší) 4) pozornost (trávíte aktivně čas a věnujete se tomu druhému, tedy ne situace, kdy se partnerka snaží o něčem hovořit a partner u toho čte noviny, jde o aktivní pozornost, kdy je jeden soustředěný na toho druhého, kouká se na něj a vnímá jej) 5) skutky (sem spadají naše činny, zajít s nemocným partnerem k lékaři nebo se o něj postarat, vyžehlit mu košili či uvařit večeři, pověsit obrazy na stěnu apod.) Zmiňuje se v ní, že někteří lidé hovoří všemi pěti jazyky, ale že každý člověk má svůj primární a sekundární „jazyk lásky“. Jinými slovy způsob, jak nejintenzivněji vyjadřuje a je schopen vnímat to, že miluje a že je milován. Netvrdím, že to je nějaký recept, nicméně nám tento pohled hodně přinesl. :-)
Odpovědět
@veru1 v tom je urcite hodne pravdy, ale zase neprehanet to, protoze jakmile zacnes davat druheho pred sebe, tak by se taky mohlo stat, ze ztratis sebe a to neni cesta ke stesti, obetovat se pro ostatni za cenu toho, ze nebudes moc realizovat sebe..
Odpovědět
Profilova fotka
@bolekat Myslím si, že dávat osobu, kterou člověk miluje na první místo nelze přehánět. Nemám na mysli udělat ze sebe sluhu, to s tím nemá vůbec nic společného. Popravdě, sama to píšu a napsat je to lehké, ale někdy se člověk musí opravdu snažit. O to víc, když je silná osobnost, tak aby neprosazoval jen tu svou (nebo svoje plány, sny, cíle...). To jestli někdo buduje svou vlastní osobu a realizuje se, je úplně jiná věc a určitě souhlasím s Tebou, že také souvisí se společným štěstím v manželství. My oba s manželem máme své vlastní cíle, sny a plány a v některých se potkáváme (což je skvělé), ale pak jsou ty, které se úplně liší a je hezké, když ten druhý je umí nejen respektovat, ale i podpořit. Opravdu si myslím, že dávat první místo svému partnerovi nelze přehánět. Není to totiž rozhodnutí, které člověk dělá jednou v životě, ale znovu a znovu. Když pak člověk vidí štěstí svého partnera, je to pro milujícího dvojnásobné štěstí. :-)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 1 roce
•
Profilova fotka
@veru1 Vím, že diskuze je již dřívějšího data, ale Váš příspěvek, na který jsem nyní narazil, mě zaujal. Musím se na tu knihu někde zeptat - ani ne kvůli nám s manželkou, ale přece jenom vztah dvou lidí musí mít neustálou "péči". A tak proč se něco nedozvědět. To už se týká i našich mladých, neb z nás udělali dědečka a babičku :-) : Kdo je autorem knihy? Děkuji Milan Kraus
Odpovědět
Profilova fotka
Autorem je Gary Chapman. Gratuluji Vám k vnoučatům. :-) Je hezké vidět, když muž vnímá potřebu neustálé péče o vztah a souhlasím s Vámi. :-)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 3 měsících
•
Profilova fotka
Já myslím, že nejdůležitější je kopa tolerance, hromada kompromisů, vzájemná úcta a je důležité si umět navzájem odpouštět. Je to makačka, ale jde to :-)
Odpovědět
sebeovládání, trpělivost, úcta k sobě i k tomu druhému pokora, opět sebeovládání, optimismus a opět sebeovládání a tak furt dokola :-)
Odpovědět
@heslo ještě bych k tomu přidala, jak už bylo psáno, hodně kompromisu, a hlavně nechtět jeden druhého předělat, to opravdu jde jen z malé části. Vím to z vlastní zkušenosti, vdaná jsem 27 let, taky to občas zaskřípe, ale nikdy to není nic zásadního. Taky nikdy to dusno netrvá dlouho, já si jdu třeba zacvičit, nebo na chvilku vypadnu s vnoučkem na procházku a když se s vychladlou hlavou vrátíme k problému, tak už se většinou vyřeší v klidu.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 2 letech
•
Profilova fotka
Duvera,respekt,komunikace... ;-)
Odpovědět
@lucineni bych neradila, když nejsem vdaná :-) :-) (stejně jako si myslím, že to není otázka pro novomanželky na obláčku :-) ).
Odpovědět
Profilova fotka
@izzybickerstaff to neni jen v manzelstvi ale vztahu celkove. A tohle je zaklad pro stastnej vztah, at uz manzelstvi nebo ne. Pokud se lidi nerpektujou tak je jedno zda jsou spolu rok nebo deset let manzele.
Odpovědět
@lucineni To určitě, já jen že původní otázka byla na manželství, pokud se diskuse potom nestočila jinam. A jednak si myslím, že manželstvím se vztah změní, i kdyby někdo stokrát říkal, že ne (a proto je to důvodná otázka), jednak bych řekla, že byla otázka směřovaná na borce typu @ivule_b, pokud jich tady teda je víc :-) Alespoň teda nemyslím, že já bych se svojí délkou vztahu mohla někomu radit, v těch začátcích to jde tak nějak samospádem, pokud ty dva lidi nejsou úplný hovada a trochu se k sobě hodí, si myslím :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Nekde jsem cetla, ze jsou 4 mozne druhy komunikace - 1) Negativni aktivni 2) Negativni pasivni 3) Pozitivni pasivni 4) Pozitivni aktivni Napr., kdyz prijde manzelka domu a rekne, ze byla v praci povysena, tak by ty reakce byly nejak takhle: 1). Negativni aktivni - ''No tak to je super, to znamena, ze budes jeste casteji v praci.. a kdo se bude starat o domacnost?? Ses asi zblaznila'' 2) Negativni pasivni - ''Hmm. Sparta vcera vyhrala zapas. Co je k veceri?'' 3) Pozitivni pasivni - ''Hmm, pusu. Co je k veceri?'' 4) Pozitivni aktivni - ''Jee milacku to je super, rekni mi k tomu vic.. od kdy zacinas na nove pozici? Co to obnasi?.. atd atd'' A ze tohle je dulezity si zapamatovat pri hadce a nedorozumeni.. ze treba negativni aktivni reakce je zacit silene nadavat, zkratka chovat se hnusne.. negativni pasivni treba zabouchnout dvere, odejit, cely den se s druhym nebavit a nepokouset se situaci resit.. pozitivni pasivni je snazit se to nejak v sobe udrzet ''na uzde'', zamest to pod koberec.. treba jit do prace, neresit to, pak prijit z prace a delat jako ze nic... ale tam je riziko ze to clovek jenom potlaci ale zcela nevyresi.. A nejlepsi je I v navalu vzteku a nedorozumeni si uvedomit, ze toho cloveka milujes a z nejakeho duvodu sis ho vzala.. takze pripadne jit za nim/za ni, rict ''Milacku, jsem rad, ze jsme se vzali, jsem s tebou stastny a tohle nedorozumeni chci probrat, vysvetlit si to, vyresit to.'' A tam je pak zapotrebi prave ten respekt, poslouchani toho druheho, pozitivni pristup, sebereflexe, umet zhodnotit vlastni chovani ale zaroven si umet stat za svym, neomlouvat se za neco, za co se omlouvat nemusim, ... zkratka respektovat a trvat na tom, byt respektovan. A mit vzdycky stejne rad/rada sama sebe jako mas rad/rada sveho partnera. Nestavet dlouhodobe potreby druhych nad vlastni.. vlastni jsou vzdy na stejne urovni jako potreby manzela/manzelky. Chlapi maji casto tendenci komunikovat tim ''pasivnim negativnim'' zpusobem, ze odejdou, zabouchnou dvere a pak nechteji situaci resit, zeny zase tim ''pasivnim pozitivnim'' zpusobem, ze v sobe dusi vlastni potreby, snazi se ''pro klid'' drzet pusu a krok.. a pak jde vztah postupem casu do haje. Takze -> Komunikace a respekt! :) Jak sam k sobe, tak k partnerovi.
Odpovědět
@nika_83 Nadherne napsano. :-)
Odpovědět
Já si myslím, že tolerance, vzájemná sebeúcta, u nás funguje "Společný project", nemáme televizi a nic si netajíme.
Odpovědět
1 2
3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?