Recept na šťasné manželství. Existuje vůbec?

Mladé paní a novomanželky, včera mě velmi překvapila jedna známá povzdechem, že by potřebovala recept na šťastné manželství, jestli jí ho nemůžu dát :-D Sice se považuji za opravdu velmi šťastnou novomanželku, ale recept? Co na to říct? Opravdu existuje nějaký recept? Nebo jen moudré rady ze života? Dá se na takovou zapeklitou otázku vůbec odpovědět někomu, kdo je úplně jiný než já? Co myslíte? Znáte recept na štěstí, které prožíváte? Čím to je, že se kolem nás lidi rozchází a rozvádí a my jsme v pohodě? Poslední dobou je tolik rozchodů, že se cítím až cize ve společnosti známých, co řeší problémy, neshody, hádky, spory o peníze nebo nevěru. Jaký recept máte vy?
Odpovědět
Profilova fotka
myslím, že recept na šťastné manželství neexistuje, nebo aspoň ne nic, co by fungovalo na každýho člověka. Aby byl člověk šťastný v partnerství, musí se nejdřív naučit mít rád sám sebe a umět žit sám se sebou. Až pak je dobré najít partnera, který je podobně vyrovnaný. Nejhorší jsou ty vztahy, kdy jsou dva spolu jen proto, aby nebyli sami (a znám pár takových, které raději než aby byly 2 roky samy, tak vystřídají 3 chlapy - přece nebudou nezadané). A pak je potřeba důvěra, empatie, tolerance, podobný životní styl a náboj (lenoch se sportovkyní asi dlouho nevydrží) a správný mix dominance a sumbisivity partnerů. Podobný pohled na svět - třeba to, zda chtějí mít děti, jak je vychovávat, jestli milují nebo nesnáší zvířata. A dalších asi stopadesát správně namixovaných vlastností. Co považuju za úplně nejzákladnější je důvěra a hlavně úcta mezi parnery - že si jeden druhého váží a uznávají ho takového, jaký je. A uvědomit si, že muži a ženy vážně uvažují trochu jiným způsobem:o)
Odpovědět
Kdyby nějaký takový recept existoval, chtěla bych ho znát. Ti zkušenější, co už jsou spolu nějaký ten pátek, tvrdí, že v tom je hlavně moc a moc tolerance, podobné názory na život a alespoň nějaké společné zájmy a aktivity. Ale z okolí vím, že ani to nemusí být pravda. Moje známá je s manželem už přes 10 let a připadá mi, že jsou dost odlišní. Manžel je akční sportovec a tak ve svém volném čase sportuje a ona je doma a dělá mu zázemí a je také spokojená. Odpočine si a má klid. Každý pár si musí najít to své, co mu vyhovuje, takže jako základ šťastného manželství bude asi ta tolerance.
Odpovědět
No tak to s vámi holky souhlasím :-) proto jsem bohužel nedokázala moc odpovědět. Ono když vidím, jak se k sobě někteří manželé neboli partneři chovají, tak bych brečela. Zásadní je, že musí být tolerantní oba, ne jen jeden. Ona kamaráda je schopná tolerovat cokoli, když se zamiluje, jenže kdovíproč ji neustále přitahují hajzlíci, kteří její tolerantnost jen využívají a ona je pak zklamaná. Je to přesně ten typ, co píše @civet - raději vystřídá 3 bídáky a 3x se léčí ze zklamání než aby byla chvíli sama. No a když jí pak chci opravdu něco poradit, tak mě neposlechne. To je pak těžké :-|
Odpovědět
Recept,hm,ťažká otázka....prvé manželstvo mi nevyšlo,iba láska nestačila,keď sa jeden snaží a druhý nemá záujem,rodina krachne :-| To druhé trvá 20 rokov,napriek tomu,že sme osobnosti a tak ľahko neustupujeme,myslím,že si nesmierne vážime toho,že sa máme..každý máme za sebou ťažký život,takže jednoduché heslo je život si nekomplikovať,ale uľahčovať...doma je tá oáza a pelíšek :-) Povahy a záujmy máme odlišné,ale pohľad na svet podobný. Myslím,že nám pomohlo aj to,že m je pracuje dlhodobo mimo domov,takže sme si stále vzácni. :-) Ešte jedna vec...nikdy ani v najväčšom afekte a emócii neprekročiť hranicu slušného chovania,vyslovené slovo sa nedá vrátiť.
Odpovědět
Profilova fotka
...souhlasím že jen láska samotná nestačí, ti dva lidé by měli mít stejný nebo alespoň podobný pohled na život, častým důvodem neshod jsou peníze, kdy jeden si chce užívat života a občas si něco hezkého koupit a druhý je zase přehnaný škudlil a tomu druhému to neustále vyčítá, takto to podle mě nemůže dlouhodobě fungovat, dříve nebo později jeden z nich vybouchne a oheň je na střeše. Nějaké společné koníčky nebo zájmy jsou samozřejmě také fajn, hodně je to o toleranci jak už se psalo výše ;-) myslím že důležité je také zachovat si určitou míru svobody, tím myslím třeba vyrazit si občas každý sám se svými přáteli, někam za sportem, na výlet nebo i třeba na dámskou či pánskou jízdu bez partnera ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já nebudu psát o šťastném manželství, ale o partnerství. Podle mě všechy máte pravdu. Hlavně tom, že je to strašně na každém člověku. Někomu by ke štěstí stačilo, kdyby se odstěhovali od rodičů, protože většina hádek pramení ze špatných vztahů mezi partnery a rodiči jednoho z nich. Někomu by stačilo, kdyby měli děti, po kterých tak touží. Prostě si myslím, že lidé mohu být strašně zamilovaní, vědí, že jsou tu jeden pro druhého, ale i když se budou tolerovat, i když budou mít společné zájmy nebo naopak nebudou, stejně tu může být dost věcí, které z vnějšku ovlivňují vztah. Důležité proto podle mě je být pár. Zní to možná blbě, ale hned vysvětlím. Pro mě jsou důležité takové drobnosti, jako že se za mě partner umí postavit i proti vlastí rodině, když ví, že mám pravdu. Prostě jsme pár a taky tak vystupujeme. Nejsme on a já, jsme my. Pokud to lidi tak cítí, že jsou oni, je podle mě snazší se dostat přes problémy, které na ně přijdou odjinud. Protože pokud jsou pár, myslím si, že nepřijde podraz od jednoho z nich. No asi jsem to napsala složitě, tak když tak dovysvětlím:D
Odpovědět
@kajsav Kámošce posílám jen odkaz na tuto diskuzi, protože je to přesně to, co si myslím :-) na recept se to asi nevejde, jsem přesvědčená, že dlouhé šťastné manželství by bylo na pořádně tlustou knihu :-) Jen doplním, že nás s manželem hodně nabíjí a spojuje těšení na něco společného, ať už je to jen nějaký mejdan, dovolená, miminko ;-) nebo společný večer ve dvou... Je to hlavně o přístupu. Když někdo vstupuje do manželství jako do "chomoutu" už s otrávenou grimasou, tak manželství asi těžko bude šťastné, krásné a nabité pozitivní energií...
Odpovědět
@kajovaevicka ...to je presne to,ako to cítim :-)
Odpovědět
@kajovaevicka Naprostý souhlas... Je fakt, že život můžou komplikovat různé překážky zvenčí a všechno je pak komplikované, smutné. Ale i v té situaci se musí ti dva podporovat, soucítít spolu a rvát se jeden za druhého.
Odpovědět
Profilova fotka
@frisbee Já jsem si už dřív všimla, že se mnou souhlasíš docela často (a naopak já souhasím s tebou). Asi to je i tím, že jsme si obě užily svoje so svokrou? Viď?
Odpovědět
Profilova fotka
@mendie Já zase souhlasím s tebou, že ti dva by měli mít společné cíle do budoucna. Ani tak nemusí mít společné zájmy a podobně, tam už je to o té toleranci. Ale měli by mít dooost podobnou představu o tom, jak ten budoucí život má vypadat. To je podle mě základ. Jestliže ona si bude chtít zařídit život v zahraničí zatímco on bude chtít budovat firmičku tady, ani jeden v budoucnu nebude happy, ať se milují sebevíc
Odpovědět
@kajovaevicka ;-) to je ono....človek sa naučí vypustiť z hlavy to nepodstatné a uvedomiť si,kde sú hodnoty..ani by to inak nešlo,ak si chceme zachovať rodinu a duševné zdravie :-)
Odpovědět
Článek se načítá
RECEPT: láska, tolerance, pochopení, upřímnost, spolehlivost, důvěra, podpora...
Odpovědět
@vendulkab ..to áno,ale v živote tieto kvality ukážu až krízové situácie...či je ten partner schopný fungovať i v záťaži,poznám spokojné páry,ktorým krachol vzťah tak,že ten druhý nebol schopný reagovať napríklad v nemoci,alebo vo finančných problémoch..jednoducho ho to položilo a rezignoval :-|
Odpovědět
Vyjmenovat se toho dá strašně moc. Je to takový koktejl vlastností a vzájemného přístupu, který oběma vyhovuje. Prostě chovat se tak, aby se ten druhý vždycky těšil domů.
Odpovědět
@frisbee To ano, to je také jeden z důvodů, proč se bereme po 10ti letech :-)
Odpovědět
Profilova fotka
My mame jednoduchy, nikdy se neprestat smat a jakoukoliv hadku neresit rozchodem at je prekazka sebevetsi, ale pokusit se s tim bojovat.
Odpovědět
Recept, to teda nevím. Něco takového asi neexistuje. Souhlasím se vším, co už je tady napsáno. Ještě bych přidala věc, která je podle mě hodně důležitá: všímat si před svatbou. Nebýt slepý k tomu, co už se nám před svatbou nelíbí s tím, že "ono po svatbě to bude jiný". Bude to leda horší. Hodně souhlasím s frisbee mimo jiné v tom, že lidi by si i v nějvětším afektu měli snažit zachovat úctu k druhému a neurážet se navzájem.
Odpovědět
@veli To souhlasím. Největší chyba je, když jeden doufá, že se ten druhý po svatbě změní, nebo ještě hůř - že ho změní miminko. Na to jsou expertky především ženy a je to snad to nejhorší, co může být. :-(
Odpovědět
@vendulkab ..tak to potom ano :-) :-) :-) :-) :-) @veli ..to je velká pravda,iný nebude :-| ,vekom sa zlé vlastnosti prehlbujú |-| @mendie ....je to preto,že sme citlivé idealistky..hlavne žena,ktorá verí,že partnera zmení je ten slabší článok vo vzťahu,je citovo závislá a nedokáže si predstaviť,že by bola s iným partnerom. Ja mám pred očami presný obraz,ako to nemá vypadať,a to ako to vypadalo u mojich rodičov,despotický manžel,úplne podriadená žena....takže v tomto mám jasno,čoho sa vyvarovať..svojim sposobom ma to posunulo od nežnej k kvetinky k racionálnej osobe...niekedy uvažujem až moc mužsky,neviem,či je to dobre,alebo zle.
Odpovědět
Recept na šťastné manželství pro cynické a pokročilé: Udržovat manžela ve stavu, kdy má plný žaludek a prázdné koule 8-) Je to jednoduchý a funguje to! ;-)
Odpovědět
@kopa39 To jo :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@kopa39 :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@kopa39 :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@kopa39 Tímto moudrem mě do společného života vybavil jeden moudrý strarý pán. Kéž je mu země lehká
Odpovědět
@mendie I já teda přispěju se svou špetkou do mlýna: Jednou jsem v jednom časopise četla článek o dvou důchodcích - 70 let, které celé městečko obdivovalo, protože je nikdy nezažili hádat se, nebo se jen na sebe škorpit, vždy se vodili za ruku, usmívali se na sebe, krásně se k sobě chovali, sem tam se letmo políbili... Prostě spokojený pár. Reportér, který toto o nich napsal, byl čerstvě rozvedený, a i to byl důvod, proč od nich vyzvídal recept na šťastné manželsvtí - aby se třeba příště vyvaroval chyb. Odpovědí ho překvapili: nebylo vždy prý tak růžově, byly hádky a nesváry, ale pak si udělali tuto pomůcku: vždy, když už hádka šla do pro jednoho z nich nesnesitelných rozměrů, měli smluvené heslo (to už si nepamatuju, tak si vymyslím) "chleba". Když jeden z nich toto slovo řekl, hádka ihned skončila, každý si šel po svém a měli za úkol po zbytek dne spolu nemluvit a o vztahu přemýšlet s tím, že sepsali na papír, proč hádka vznikla, zda byla či ne důležitá, případně jak teď vztah vnímají, co od něj do budoucna očekávají a zda v něm chtějí pokračovat. Večer, když už měli "chladné" hlavy, si papíry vyměnili, přečetli a pak si o tom rozumně promluvili a vše v pohodě vyřešili. Závěrem ještě dodali, že hádky nikam nevedou, vše se má řešit v klidu, a že tento způsob řešení problémů všem doporučují. To je podle mně recept na šťastné partnerství a snažím se ho aplikovat! :-)
Odpovědět
Myslím si, že aby bylo manželství/dlouhodobé partnerství pohodové, je třeba, aby v něm byli zralí lidé, kteří jsou především spokojeni sami se sebou, znají se a vědí, co od života chtějí. Teprve když se znám a vím, co potřebuji, můžu si hledat někoho, kdo mi to bude moci nabídnout.Pokud se mám ráda, tak si dokážu určit v partnerství hranice a neztratit v něm svoji identitu. Asi je dost důležitá komunikace (tím nemyslím jen ta verbální :-)) S tím souvisí vyjadřování lásky tomu druhému, pečování o ten vztah. Když člověk umí v klidu mluvit s tím druhým a hlavně umí otevřeně mluvit o svých problémech, je to lepší, než když je v sobě drží a dusí se jimi. A protože nikdo není stejný a každý máme chyby, je třeba velká dávka tolerance a úcty. No a samozřejmě věci jako závislosti, psychické choroby, žárlivost, agresivita....to jsou věci, které většina žen neustojí a já se jim ani nedivím. Jak se říká "od alkoholika a žárlivce rychle pryč", tak s tím plně souhlasím, i když obdivuji, když se někdo snaží z toho partnera dostat (jen si musí uvědomit, že se to často nepodaří a vědět, kdy zdrhnout) Nicméně musí se mít rádi oba, musí komunikovta oba, musí mít v sobě lásku k druhému.....vždy jsou na to dva. Takže ovlivnit se takové věci dají jen trochu, z té naší strany :-)
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 2 měsících
@mendie Utvrdila jsem se, že každý na manželství a štěstí v něm hledí asi určitě odlišně, proto je těžký udávat nějaký obecný recept...Nicméně, pokud se vyhnu popisování toho všeho konkrétního, co by mělo klapat (jde o celý mix faktorů, "koktejl", jak to tuším někde trefně nazvala @mendie), pak nezastupitelnou roli hraje také vyzrálost obou partnerů a uvědomění si toho, do čeho jdou (nejde jen o nějaký den, kdy je dívka za princeznu, má krásné šaty a všichni jí lichotí)...Když někdo k manželství přistupuje nerozvážně a bez náležité důstojnosti (a to nejsem věřící), pak může asi jen těžko očekávat, že bude manželství plné štěstí a vyrovnané spokojenosti...vztah bude potom působit "upoceně, upatlaně a vyčerpaně", nikoli však šťastně...Také je nezbytná vzájemná otevřenost, důvěra, komunikace, tolerance atd. atd. atd. Já třeba miluju to, že máme už za ta léta tolik společných zážitků a vzpomínek, že nás zaráz napadají ty stejné věci...zbožňuju to, že se nám líbí stejný humor, funguje u nás telepatie...:-D baví nás stejné nebo podobné věci, máme stejný názor na nejrůznější věci v životě, jsem ráda, že především na těch zásadních se shodneme 100%...rádi spolu i vaříme nebo pracujeme na zkrášlování našeho domova...děláme většinu věcí společně...pro sebe máme také každý prostor - ale upřímně, nepotřebujeme ho téměř...zjistili jsme, že se opravdu nejlépe bavíme, když jsme třeba i venku s přáteli oba spolu...:-) Prostě, napsat recept je asi celkem nemožné...každý hledá něco trošku jiného...my to máme takhle a je nám spolu i po těch letech pořád krásně, teď snad i mnohem krásněji...:-D Recept tedy asi nevím, jen souhrn takových rad, když budu vycházet z vlastní zkušenosti, protože to funguje...;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já ještě tedy vdaná nejsem, ale s přítelem jsme se minulý rok málem rozešli ;-( ale nějak jsme to překonali a od té doby jsme se snažili na vztahu pracovat a máme se dobře. Naučili jsme se spolu komunikovat, pěstujeme společné zájmy, po hádkách se snažíme věci řešit když vychladneme. Svým způsobem ho beru i jako nejlepšího kamaráda. Protože láska se časem ze vztahu vytratí, a pak je důležité to přátelství a společné koníčky :-) Ve vztahu nesmí být nuda a musí o něj pečovat :-)
Odpovědět
@radus2011 I my jsme měli krizi ve vztahu...ale už je to dávno...snad 8 let to už bude...a já jsem za to vlastně ráda...byli jsme ještě mladý teliska a mně to pomohlo si uvědomit, co vlastně chci...vlastně díky tomu jsem si uvědomila, jak moc Jiříka miluju a že ho nechci nikdy ztratit...a řekla bych, že to náš vztah moc obohatilo, právě o tu zkušenost...nebylo to příjemné, ale rozhodně užitečné...a naučilo nás to hodně o fungování vztahu... A i pro mě je manžel můj nejlepší přítel...a souhlasím, že o vztah se zkrátka musí pečovat...=) Jen si nemyslím, že se láska ze vztahu vytratí...možná ta prvotní bláznivá zamilovanost, ale láska ne, ta je právě trvalá a přichází po tom oblouznění...to už by Ti pak zbyl opravdu jen výborný přítel, ne životní partner, manžel atd. Já manžela i po 11 letech miluju a ta intenzita stoupá přímo úměrně s dobou, kterou jsme spolu...S novými a novými zkušenostmi a problémy a zážitky se vzájemně víc a víc poznáváme a já prostě miluju každou část jeho osobnosti...dokonce i ty, které mě občas dokážou pořádně vytočit...:-D Ale to k tomu asi patří - milovat tu druhou osobu prostě se vším všudy, nikdo není dokonalý...;-)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?