První rozvod. Zažila jste to už některá?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahojky holčiny na super webu Beremese.cz i na Slovensku :-) Mnohé z Vás už mají po svatbě a je to tak, že celou polovinu (50 % !!!) z Vás čeká během příštích několika málo let "první rozvodové řízení". Je to docela kruté, ale je to bohužel realita. Ano, každá druhá z nás tady na Beremese.cz to zažije. Taková je neúprosná statistika. Jste holky už duševně připraveny na tuto budoucí eventualitu ? A Vy, které jste to už zažily, podělte se s ostatními o zkušenosti, jak první rozvodové kroky probíhají... P.S. Předem se omlouvám za trochu "drastické téma", ale nemůžeme před tím zavírat oči, že ? Radka (cicuvicka) 8-)
Odpovědět
Sama jsem důkaz toho,že když to na ženu "přijde",je fakt schopná si vzít prvního,kdo je ochotnej a pak třeba zjistí ,že je to psychopat a už je pozdě.Takže je určitě lepší si budoucího otce najít dřív a mít ho pro tuto chvíli "v záloze". :-D A nebo čekat a pak se připravit na to,že nejspíš s dítětem zůstaneš sama,manžela nenutit,aby s tebou zůstával a taky po něm pak nic nechtít,to by bylo dost nefér.A toho otce si najít až potom. Doporučuju to první.
Odpovědět
S odstupom času konštatujem, že sa u nás nič nezmenilo. Muž sa pre majetkové spory nerozpráva s rodičmi a bratom už 9 mesiacov( náš problém som popísala na strane 288). Hrozne ho hnevá čo spravili a je veľmi nervózny a vyvoláva hádky u nás doma. Mňa to tiež hnevá, čo spravili, ale zbytočne ho prosím aby to dali do poriadku a udobrili sa. Moje prosby sú zbytočné. Muž je čoraz viacej drzejší, arogantnejší a hrubý. Pozvala som ho do kaviarne, kde som si to chcela s ním vzsvetliť na neutrálnej pôde, lebo doma vždy vybuche a odíde. Bolo to zbytočné. Obvinil ma , že je všetko moja vina. Že ja švagrovi závidím. Na to som povedala, len jedno : Nie nezávidím, ale nenávidím, za to, že nás jeho rodina takto oklamala a že nechápem aké môže byť šťastie na postavené na nešťastí druhých. Muž jeden deň seká dobrotu a tvári sa keby sme prežívali medové týždne a na druhý deň provokuje, je ironický a arogantný. Odmieta ísť so mnou napríklad na nákup a na druhý deň chce ísť do kina. Stále vyvoláva hádky a vôbec ma nepočúva. Keď sa nedalo pozhovárať v kľude a bez emóciíí doma ani v kaviarni, tak som mu napísala vyznanie a poslala e-mailom. Bolo tam zopár otázok na jeho názor o našej súčasnej situácii, o tom ako to nefunguje a čo som od neho očakávala. Čakala som , čo mi na to odpovie. Odpovedí a jeho názoru som sa nedočkala. Tváril sa že nič a pritom to čítal. Po týždni som sa ho na to priamo spýtala, čo si o tom myslí. Jeho odpoveď bola stručná, že v mnohých veciach mám pravdu, ale že ak ja mám pocit, že posledný rok bol pre mňa len trápením, tak si za to môžem sama, lebo riešim zbytočnosti. Na to bolaz ase hádka, zbytočnosťou je podľa neho to, že mi švagor a svokra povedali, že nie som rodina a On tam sedel a nič nepovedal, vôbec sa ma nezastal. :-( Viiem, že sa ospravedlnenia od jeho rodičov nedočkám s tým som sa už smierila, aj s tým, že sa môj muž zrazu smenil názor a povedal, niečo iné než sme sa dohodli a zastal sa ich a nie mňa, ale ubíja ma, že je nahnevaný na niekoho iného a vybíja si zlosť na mne. :-( Celé noci nespávam a ráno vstávam unavená. Vpráci na to nemyslím a zostávam nadčas, lebo sa mi nechce ísť domov. :-( On ide spať do detskej už o 9 a spí v pohode celú noc a nič ho netrápi. Už meliem z posledných síl. Do minulého leta bolo všetko relatívne dobré.Snívali sme, že si postavíme dom na tom nešťastnom pozemku, chceli sme mať ďalšie dieťa.... Všetko sa pokazilo. Tento mesiac sme mali 11 výročie sobáša. Pre mňa to bolo veľmi smutné výročie. Som rozhodnutá podať žiadosť o rozvod, ale nechcela som mu to na to výročie urobiť. On sa veľmi zmenil, mám z neho strach. Už nedokážeme existivať spolu.
Odpovědět
ninkah: Myslím, že rozvod bude nejlepší řešení- to co jsi popisovala za křivdu by se mně dotklo a neumím si představit, že by se mně manžel nezastal a ještě svaloval vinnu na mně. Evidentně nic urovnat nechce, za pravdu Ti nedává, oporou Ti není, že se trápíš mu asi evidentně nevadí, tak si myslím, že ten rozvod prožije v klidu a ty nemusíš mít výčitky. Myslím, že nestojí za to, aby ses kvůli němu trápila.
Odpovědět
Profilova fotka
Ninkah já bych řešila nejprve tím že bych prostě odjela na týden s vypnutým telefonem a jen se vzkazem kd y se vrátím a né kam jedu. možná si uvědomí že co dělá a jak se chová může vést k nejhoršímu. Z vlastní zjkušenosti vím jak je to hrozné nebyt součastí manželovi rodiny ale to bych řešila rázně. Jsem jeho žena takže patřím do rodiny , a otočila bych se na podpadku a odešla s vítězným výrazem já vás nepotřebuji , ale stojím za svým manželem ;-) .Ona Matka na svého syna působí třeba psychicky a ty nevíš co mu říká když tam nejsi. Opravdu bych vcyzkoušela odjet a pokud by měl stejné chovýání měsíc po návratu tak bych to začkla řešit třeba návrhem rozvodu. Někdy chlapy pálí dobré bydlo a je třeba ukázat že vlastně sám neví jak se má chovat a odloučení mu otevře oči ;-) .Přeji aby se vše vyřešilo a byla jsi šťastná x-)
Odpovědět
ninkah pokud to tak cítíš bylo by možná lepší kdyby si tu žádost podala nemá smysl se trápit v manžleství které nefunguje. Přeji hodně sil a štěstí at se to brzy vyřeší a ty jsi zase štastná a spokojená ;-)
Odpovědět
No sice je to realita, ale nikde není psáno, že to tak musí být.. Pokud bych věřila tomu, že se rozvedu, nemělo by smysl se přeci vdávat, ne? 8-(
Odpovědět
Profilova fotka
Ninkah: ja som sa prave vydala a nemalujem certa na stenu, len chapem, ze takto sa to niekedy vyvinie..tak ma tieto temy zaujimaju. A tam kde ty uz si, to mi pride ako velmi neskore stadium.. rozmyslam, co tomu predchadzalo, kedy naposledy ste mali este ako tak laskyplny vztah? pred tymi piatimi rokmi?
Odpovědět
@penn : Flirt ( možno neveru) spred 5 rokov som mu odpustila. Trvalo skoro rok kým sme si našli cestu k sebe. Potom bolo všetko v poriadku. Vlani sme sa pred na dovolenkou dohodli, vysadím HA a budeme mať druhé dieťa. Na dovolenke som začala krvácať a boli sme obaja nervózny. Po návrate domov sa zistilo, že to bol spontánny potrat ( cca 3 týždne tehu) :-( Potom mi zistili ďalšie zdravotné problémy, do toho urážky jeho rodiny a istále sa to zhoršovalo :-( Takže pred rokom to vyzeralo ešte nádejne. Mali sme plány a sny. Chceli sme stavať dom, druhé dieťa. Mne sa začalo dariť v práci viac ako pred tým. Konečne ma povýšili po 6 rokoch. No tešila som sa a keď som si tie úspechy a radosti chcela vychutnať a užiť s rodinou, tak sa to skomplikovalo. Ja aj On máme svoje muchy, ale vždy sme sa tolerovali a neurážali. Prišlo to tak náhle. Ale keď sa pozriem spätne, viackrát sa stalo, že pod vplyvom svojej rodiny (najmä matky) sa musel rozhodnúť medzi ňou a mnou. ( Častokrát soim o tom ani nevedela.) Obaja sme sa zhodli, že my traja ( Ja,On a naše dieťa) nemáme žiadne neriešiteľné konflikty a vlastne sa hádame, pre iných. Ale už rok žijeme len sami iizolovaní od jeho rodiny, lebo sa pochztili a On sa tak royhodol ( a paradoixne Ja som v ich očiach najhoršia) a mňa to ubíja. Som rodinne založený typ. Rodina je pre mňa pocit spoluptaričnosti, istoty, minulosti aj budúcnosti a zrazu niekto povie , že nepatrím do "novej" rodiny. Mám vymazať 10 rokov ? Veď to nejde zo dňa na deň. :-|
Odpovědět
Ninkah- no já nevím, ale pokud se tě nezastal a upřednostňuje svojí rodinu před Tebou, ačkoliv k tomu není vážný důvod, tak bych se na ně vykašlala- je jasné, že deset let života se smazat nedá a ani by nebylo moudré na ty roky zapomínat, ale chceš snad dalších deset let žít tak jako žiješ teď? V přetvářce, v nervech, v pocitu ukřivdění a vědomí, že tě jeho rodina nenávidí a on při Tobě nestojí? Neblázni, nemá smysl si kvůli tomu pohnojit život. Já si myslím, že se hodně lidí rozvádí překotně a pro maličkost, ale tady ty důvody jsou myslím opodstatněné. Já osobně bych do toho šla- v klidu bych mu bez vyčítání vysvětlila svoje důvody a pak by jsi viděla, co se bude dít- buď manžel spadne z čerešně na zem a uvědomí si, jakou kravinu dělá a nebo se rozvede a ty budeš pořád vyvrhel a zlo rodiny, jako jsi teď. Sama jsem se v jednom dlouhoobém vztahu trápila a bylo mi smutno, pořád jsem se chlácholila, že to bude dobré, ale nebylo, tak jsem to ukončilo. Dlouho to bolelo, protože jsem ho milovala a byli jsme spolu dlouho, ale dnes už vím , že jsem nic lepšího udělat nemohla. Dnes mám úžasného chlapa a za tři týdny se vdávám. Rozhodni se podle svého, ale pokud víš, že se budeš trápit, tak zasáhni- nemá smysl svůj krátký život promrhat s někým, kdo o Tebe nestojí a nechová se jako chlap.
Odpovědět
Chocho - můj manžel nikdy nebyl z dětí nijak nadšený a vždycky vyjdřoval spíš tak, že pokud děti mít nebudeme, jemu to vadit nebude. A rozhodně veliké NE pro děti teď, protože rekonstruujeme starý dům, kde zatím stále žijeme jen v jedné místnosti a přivést do něčeho takového dítě a navíc nemít "možnost úniku" ani do vedlejší místnosti, zvlášť když pracuje na směny a vždy 14 dní se potřebuje přes den v klidu vyspat... No stručně řečeno, byl a oficiálně stále je velmi proti tomu abychom si v dohledné době pořídili dítě. Ale před dvěma měsíci se mi zpozdila menstruace a tři dny jsme čekali na odpověď, jestli jsem nebo nejsem těhotná. Když jsem mu pak cestou z gyndy psala SMSku, že těhotná nejsem, čekala jsem, že z toho bude mít radost a místo toho mi přišla odpověď "to je škoda"... :-))
Odpovědět
Ninkah - Myslím, že vhledem k tomu, že ví, že je pro tebe rodina jako taková nadevše, nepočítá tvůj manžel s tím, že bys někdy byla schopna požádat o rozvod. Být tebou, tak tohleto použiju jen jako hrozbu. Prostě skočit na úřad, vyzvednout rozvodové papíry a někam si je schovat. Tak, aby to byla "úschovna-neúschovna", prostě, tam, kde SE MŮŽE STÁT, že je najde, ačkoli budou "DOBŘE SCHOVANÉ". Možná je jenom natvrdlý a až je objeví, přijde a zeptá se, co to má znamenat a potom śnad bude svolný k nějaké promluvě, která by nemusela končit hádkou. Pokud jste spolu 11 let a hádáte se jenom kvůli jeho rodiny (ale jinak vám to relativně klape a plánovali jste ten dům a druhé dítě), měl by se opravdu chytnout za nos. A pokud se nechytne a bude nečinný jako doteď, řešila bych to radikálně. Ale neukvapuj se. Chápu, že je toho na tebe moc, tohle, co popisuješ, je síla, takový typický příklad "tchyně - svině", ale bohužel je to jeho matka :-( . (Nechci být teď hnusná, ale nikdo na světě není věčně, že...). Zkus popřemýšlet nad vaším vztahem, jestli je ještě mezi váma něco, co tě k němu pořád poutá nebo už je vše úplně ztracené. Jestli, když ho obejmeš, cítíš se dobře nebo jestli se mu raději vyhýbáš a je ti jeho přítomnost nepříjemná... Další věc, možná by sis mohla někdy vyjít s nějkým kamarádem na kafe a takhle manžela vyprovokovat k akci. Na otázku, co to má jako znamenat, mu řekneš, že potřebuješ mít u sebe někoho, s kým se dá rozumně popovídat, kdo tě chápe, kdo tě vyslechne a kdo objektivně posoudí celou tuto situaci. Žárlivost je podle mě dost silná soda a buď to půjde do háje, nebo ho to vyburcuje k činům. Samozřejmě vztah s tím kamarádem by měl být ryze pracovní, prostě provokace.
Odpovědět
Všetkým Vám ďakujem. Min. týždeň som mala narodky, žiaľ nemám dôvod na oslavu. Svokra ma kontaktovala aby mi vyčítala, že prečo mužovi aj malej zakazujem komunikovať sňou. Snažila som sa jej vzsvetliť, že ja som nikomu nič nezakázala, ale bolo to zbytočné. Muža som prosila, nech jej to vysvetlí, ale ignoroval to - vraj možno cez víkend. celý víkend bol strašne napätý a nervózny. Včera na večer bey slova odišiel a nebolo ho asi 3 hodiny. Keď a vrýtil a spýtala som sa kde bol, tak len odvrkol, že atm kde som chcela aby šiel.( Ja som chcela, onnechcel?) Nič mi nepovedla, le n daj mi pokoj. Nebudem sa stebou o tom baviť. Dnes ráno sa tváril, že sa nič nestalo. Večer soms a ho spýtala, či mi teda chce o tom niečo povedať, alebo nie. Vraj že nie. Tak som sa naštvala, že či si nezaslúžim vedieť, čo sa stalo a či už tie vyťahy urovnal. Na to mi vynadal, že jeho matka to myslela dobre, že Ja som všetkému na vine, že on chce pre nás len dobre a že Ja ho len provokujem a nedám mu pokoj. Povedala som mu, že vždy keď sa od nich vráti tak oni majú pravdu a že jeho názor s ktorým za nimi išiel im nedokáže povedať do očí a že sa ma nedokáže zastať. Celý sa triasol a zúril.Búchal dverami, behal z izby do izby a kričal na mňa, až vybehol von a brátil sa po hodine. Chcem sa rozviesť, lebo už chcem mať pokoj od tých jeho hysterických teatrálnych scén. Ale malá mi tu plače, že ona nechce odísť.Že nechce bývať v podnájme. To je to , čo ma brzdí pred tým aby som to podala. Vydiera ma mojou dcérou, že jej zničím detstvo, že ju neuvidím a tak. kaacaatkoo : Nechcem to riešiť stretávaním sa s iným mužom. Momentálne si aj tak myslím, že sú všetci rovnakí. Nechcem ho zbytočne provokovať, lebo sa bojím, že by to použil proti mne. Jeho už nič nevyburcuje. 1 slza jeho matky ho zmení o 180 stupňov ale mojich more vyplakaných sĺz ho neovplyvní. Najhoršie je to, že aj moja rodina, rozbedení sestra a j slobodná kamoška si myslia, že to nie je až také zlé a že vlastne môžem byť rada, že mám muža, čo mi nevysedáva po krčmách, neťahá sa po baroch a dsikotékach a že ma nebyje a že zarobené peniaze investuje do spoločného. A že si sebe dopraje niečo drahšie a luxusnejšie, veď si to zaslúži. :-( Možno si mzslíte, že som zbabelá, že nepodám žiadosť o rozvod, ale mám strach. Strach o dieťa, o seba o to aby nevydieral moju rodinu, aby som neprišla o strechu nad hlavou... vždy som mala pocit, že dokážeme komunikovať ako 2 inteligentní ľudia, ale keď vidím, čo s ním dokáže urobiť jeho rodina, aký je zúrivý, mám obavy z rozvodu. Nechcem sa tam hádať a hádzať špinu jeden na druhého. Je to tak zložité pochopiť, že keď si už nemáme čo pekného povedať, tak nech sa neurážame ? Nech každý ide svojou cestou a nekompliuje to tomu druhému?
Odpovědět
Článek se načítá
Nemas to teda vubec snadny..kdo jiny by nas mel podrzet nez vlastni manzel:-(..je mi jasny,ze kvuli dceri vahas,to riziko,ze ji manzel pouzije v rozvodovym boji je asi celkem velky..ale predstava,ze v takovymdle vztahu nevztahu budes treba nekolik let,je neunosna..to nemuze nikdo vydrzet,to je na cvokhaus:-(..kazda rada draha,podle me je rozvod stejne nevyhnutelny:-(,asi cim driv s tim zacnes,tim lip,dokud jsi silna bojovat..drzim pesti!
Odpovědět
ahoj ninkah, mrzí mě, v jaké jsi s dcerou situaci. Podle mě je ale horší setrvávat ve vztahu kvůli dítěti, když se rodiče pořád hádají. Z toho to dítě bude myslím více zasažené, než když se odstěhujete a bude za tátou chodit na víkendy. Já bych mu natvrdo řekla o rozvodu, a pokud to s ním nic neudělá - tedy krom toho, že chytne další amok a bude řvát, že je všechno tvoje vina - tak bych tu žádost prostě podala a s dcerou se odstěhovala. Podle mě je uplně marnej, takové hysterické výlevy... Prostě se musí rozhodnout jestli ty nebo jeho matka. Drž se!!
Odpovědět
Ninkah- nepřemýšlej na dblbostma a podej žádost o rozvod! Dítěte ublížíte nejvíc tím, když ho donutíte koukat na Vaše každodenní scény. Váš společný život za těchto podmínek nemá smysl, akorát se trápíš a malá to vycítí. Je to dítě, ale není hloupá. Možná že ze začátku budou hádky, ale postupem se snad všechno uklidní. Navrhni rozvod a trvej na něm- třeba si manžel v průběhu řízení uvědomí, o co přichází, ale to by musel obrátit definitivně, což je podle mně nepravděpodobné. Nemáš to lehké, ale jediná pomoc je ta, že půjdete od sebe. Tak se Ti uleví. Navíc si nemyslím, že by byla nějaká šance, aby bylo do konce života všechno dobré. Jeho máma tu může být ještě třicet let, takže je jen otázka času, idy se do Vás po usmíření znovu pustí. Vem nohy na ramena a buď šťastná s někým, kdo se bude chovat jako chlap, ne mamánek a bude si tě vážit.
Odpovědět
Ninkah holky mají pravdu mysli na tu malou pro tu ten stres a nervy jsou nejhorší co může být. Vezmi nohy na ramena jak použila petra984 a začni konečně žít a ne jen přežívat
Odpovědět
Dievčatá ďakujem Vám za povzbudenie. V noci som bol ahore asi do 02:00h.Nemohla som spať. Plakala som. O mojom zámere rozviesť sa som mu už povedala. Vyslovila som to v zlosti, v kľude s plačom , neberie to vážne. Myslela som, že to bude impulz , že ho to naštaruje, práve naopak. Nekomunikoval, bol arogantný prípadne drzý. Jemu je to ľahostajné a ja sa trápim a zvažujem, či sa to nedá zachrániť. Nechápem, ako sa niekto môže takto zmeniť zo dňa na deň. Mám to veľmi zložité, budem odkázaná sama na seba, rodičia mi pomôcť nemôžu. Býva u nich sestra s deťmi, ktorá je te tiež rozvedená. Nikdy som si nemyslela, že dopadnem rovnako. :-( Ešte pred rokom sme boli relatívne spokojní a šťastní.Mali sme sny a plány do budúcna. Mám pocit, že to bol najhorší rok svojho života. Nemať prácu, ktorá ma baví a super kolektív, tak na to myslím stále. Ide leto prázdniny, malá bude preč, budem mať viac času to riešiť. Prvé leto, čo nejdeme na dovolenku. Mám chuť niekam vypadnúť. Možno pôjdem sama s malou bez neho. Potrebujem to :-|
Odpovědět
To bude nejlepší, zajeď si s malou na dovolenou. Na aroganta se vykašli. ;-)
Odpovědět
Ninkah- Tady vidíš, že ho ani ta zmínka o rozvodu nenakopla... Má smysl s ním být? Mně nepřipadá, že by mu na Tobě záleželo. Člověk, který manžela/maný´želku miluju nesnese, aby kvůli němu ten druhý brečel. Lidi se můžou pohádat, ale lítost by po hádce a slzách přijít měla. Evidentně mu to bylo jedno. Řekni mu rozvodu ve vší vážnosti, když tě nebere vážně a uvidíš. Já by ch na nic nečekala a tu žádost podala.
Odpovědět
Ninkah: já sem po rozvodu zůstala sama s mojí holčinou.. Musela sem do podnájmu, jelikož sem se nemohla vrátit domu, podobný problém.. A řeknu ti dá se to zvládnout a to sem prodavačka, sice peněz nebylo na zbyt, ale všechno co sme potřebovaly sme měly... Držžím ti palečky. :-) Já si pak konečně našla chlapa, kterej nás má obě moc rád a sme štaastný.. takže hlavu vzhůru a jestly se ten tvůj nevyvrbí jinak, jestly mu nedojde o co přichází tak jdi dál svojí cetsou a uvidíš, že bude mnohem lépe.. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
ahojte chocho - já bych to taky neviděla tak černě znám víc chlapů co tvrdili, že děti ne - jedním z nich je i manžel mé svědkyně děti nechtěl, když se jim narodil první syn byl z něj na větvi a je pořád a momentálně čekaj druhý; takže já bych to nechala vyšumět, nepřipomínat mu a když už byste se na to téma dostali tak bych mu řekla rovnou, že každý dítě neni tak rozcapený jako to jeho sestry :-D a souhlas s misandr ;-)
Odpovědět
Děkuju, sice jsme na to téma měli před pár dny rozhovor, který byl ještě horší než to co bylo, ale snažím se to neřešit. Snad ho to přejde. Vidím to opravdu na příští léto, .... Teď to nemá cenu. Ninkah: jestli mohu přidat svůj názor....jsem z rodiny, kde se táta s mámou strašlivě vždycky hádali. Samostatně jsou dobří rodiče, mám je ráda. Dodnes to spolu vydrželi, ale za jakou cenu. To jak mne a mojí sestru "týrali" svými dohady v dětství bylo a upřímně je dodnes strašné. Pamatuji si, jak táta večer přišel domů z práce a každý den za něco vynadal mámě. Ani nepozdravil, prostě začal nadávat, třeba na neumytý hrníček....když se vynadával, byl klid. Tyhle hádky jsou snad horší než výprask. Jako dítě vás to strašně psychicky deptá, celý den čekáte až to přijde.....to, že nechce odejít je jen strach ze změny. Ale upřímně, zůstat bude pro ni mnohem horší. A genetika a výchova je neúprosná - bude v tom vyrůstat a nakonec si najde člověka, který se k ní bude chovat úplně stejně. Já už taky pozoruji jisté schodné rysy mého táty s manželem. Tomu asi člověk neujde.
Odpovědět
Profilova fotka
Ninkah: jako chocho jsem žila s rodiči, kteří se hádali. Mamka čekala až mi bude 18. Ze strany dcery ... nečekej a musíš jednat rázně pro dobro dcery. Ona slyší ty hádky a ukládá si to do sebe a bohužel si to vezme do dospělosti :-( Vím, že se to dobře píše a špatně dělá, ale ... NEBOJ SE ZMĚNY, máš práci a to je důležité a zvládneš to, protože ženské v sobě najdou i ty nejmenší síly k přežití ;-) Mamka odešla bez ničeho a neměla žádnou práci ... teď je už psychicky dobrá a zvládla to. Přeju Ti hodně síly a ZVLÁDNEŠ TO, ale nezůstávej, ať se začátek psychického týrání nezmění ve fyzické :-( NEBOJ SE!
Odpovědět
Dievčatá ďakujem Vám za povzbudzujúce slová. V piatok som sa chcela s mužom pozhovárať. Kľudne bez emóciíí som mu povedala, že mi vadí aký je egoista. Že on sa zrazu rozhodne a ja sa o tom dozviem neskoro a často nie od neho, ale od iných. Vyčítala som mu, že jeho rozhodnutia majú na nás negatívny dopad. Žiadala som ho, aby pred každým rozhodnutím zvážil, ako nás ovplyvní. Spýtala som sa ho, či nepostrehol ako sa navzájom odcudzujeme. Vynadal mi nepekne až vulgárne.(Nedokázal sa ovládať.) To ma ešte viac vytáčalo a zraňovalo zároveň. Z obyčajného rozhovoru bola niekoľko hodinová hádka. ( Šťastie, že je malá v tábore.) Do dnes sa mi neospravedlnil. Začal za mnou chodiť a líškať sa a dobiedzať, ale ospravedlnenie žiadne. Momentálne je ticho pred búrkou. Obávam sa dokedy to vydrží. Už rok mi sľubuje, že niečo vybaví.(Vyrieši majetkové problémy a urovná vzťahy so svojou rodinou.) Čakám zbytočne a už ma to nebaví. Pred rokom bolo všetko relatívne OK. Po tom, čo nás oklamali, podviedli a urazili jeho rodičia a on sa ma nezastal anič pre to neurobil, od vtedy je to o ničom. On si naivne myslí, že po tom všetkom s ním pôjdem na dovolenku. ( Ani náhodou.) Rozvodové papiere mám napísané, ale stálesom ich nepodala. Naivne sm dúfala, že to bude chcieť medzi nami urovnať a manželstvo zachrániť. Vidím, že nemá záujem. Pri slove rozvod hysterčil, pobalil si oblečenie a buchol dverami. O 2 hodiny bol späť, že on nikam neodíde, že byt je jeho a keď sa chcem rozviesť nech si idem ja.Ja som mu povedala, že sa chcem o tom pozhovárať rozumne, ale on povdal, že nei , že mám čo som chcela. Vedela som, že to nebuje jednoduché, ale on to všetko zvaľuje len na mňa. S
Odpovědět
ninkah: nekteri lidi jsou hold takovy. Nekde uvnitr sice vi, ze jsou vini, ale neuvedomuji si to a proto se snazi hledat viniky jinde, aby se ospravedlnili. Muj byvaly pritel byl takovy, vsechno si zacal uvedomovat zpetne az po nekolika mesicich por rozchodu a zacal mi sice zase volat, ale nikdy nepriznal, ze se necim provinil. Nasel si potom novou pritelkyni a delal ji to same, take se rozesli a ted je sam. V jadru to neni spatny clovek, jako kamarad me nikdy nezklamal, ale byt jeho partnerka vyzaduje pevne nervy a notnou davku flegmaticnosti. Chodila jsem s nim 5 let a z toho jsem posledni dva roky probrecela. Nema smysl byt s clovekem, te nebere vazne. Zivot je kratky a trapit se nema cenu. Pokud mas kam jit, tak bych se odstehovala i dcerou. Jedine ceho bych se obavala je, ze ti bude delat naschvaly pri rozvodu. Podle toho jak ho popisujes si na tobe bude chtit vybit zlost.
Odpovědět
Profilova fotka
ninkah - nevím co mezi sebou máte nebo nemáte ale příde mi, že tam jsou klasická nedorozumění ty něco čekáš a on to neudělá atpod...... a on to samé na tebe ---- klasika lidé se nechovají podle toho jak chceme ale to neznamená, že je to špatně ! jako nevim ale jak sem četla tvůj poslední příspěvek nepříde mi to zas tak beznadějné - cos čekala, když mu řekneš o rozvodu promin ale já kdyby s tim za mnou manža přišel taky bych mu zřejmě vynadala a práskla dveřma s tim, že má co chtěl -------- nevim musíš vědět ty zda ti to stojí za to bejt s malou sama nebo s nim ------ otázka je jak se hádáte jak moc, očem atpod. a zda před malou atd....... nevim nechci abyste se tu na mě zas všechny sesypali -------- jen bych ráda řekla, že je třeba si uvědomit, že všude je něco a neni jinde tráva zelenější - prostě ten rozvod by měla být až ta úplně poslední možnost po tom co jste zkusili všechno |-|
Odpovědět
me prijde rok plny problemu jako dlouha doba na to aby clovek zjistil zda s nekym muze zit nebo ne. Pokud se pri snaze problemy resit stavi tak jak to ninkah popsala, tak se cloveku casem prestane chtit se o neco snazit. Na reseni problemu musi byt vzdycky dva, jeden clovek nic nezmuze, muze se jenom proti svemu presvedceni prizpusobit. Kazdy clovek je jiny a vidi veci jinak. Nekdo muze videt problemy tam, kde je jiny nevidi. Potom musi byt oba partneri rozumni, tuto odlisnost si uvedomit a komunikovat spolu a vytvaret prostredi (nebo take kompromisy), ktere bude vyhovovat obema a kde si jeden druhyho vazi. Toho vidim jako budovani manzelstvi a spolecneho zivota. Vuci svemu okoli potom vystupuji jako par a ne jako jedinec. Kazdy si musi sam uvedomit, kde jeho hranice vytvareni kompromisu konci a zacina nedobrovolne prizpusobovani. Brumdinko, vsude je sice neco, ale ja si myslim ze v mem soucasne vztahu oproti tomu predchozimu je trava mnohem zelenejsi. Ninkah, az manzel vychladne, tak si treba uvedomi, ze by mel neco udelat.
Odpovědět
Profilova fotka
amket - no tak logicky, když minulý vztah je minulostí :-) - jinak přeju at´je vše o.k. jinak amet souhlas až na ten konec vůči svému okolí vystupuji nejen jako pár ale i jako samostatný jedinec !!! ono bejt jenom jako pár a pověšená partnerovi na krku taky není to pravý ořechový - ono se to těžko vysvětluje přes písmenka - prostě jde o to najít tu pravou střední cestu ;-)
Odpovědět
Brumdi, nemyslela jsem to tak, ze bych se partnerovi povesila na krk nebo on me. Spis tak, ze by si meli oba uvedomit, ze vetsina rozhodnuti(at uz jde o slova nebo o ciny) nejak ovlivni toho druheho a podle toho se take chovat. A proto take prezentova rozhodnuti a postoje by mela byt spolecna a partneri by meli jako par a drzet pospolu. Tim, ze manzel ninkah se za ni nepostavi, si s prominutim sere do vlastniho hnizda a to se nedela. A jeste jeden dodatek k te minulosti. Myslim, ze dokazu posoudit dva ruzne muze a zhodnotit jejich klady a zapory v partnerskem zivote bez ruzovych nebo cernych bryli. ;-)
Odpovědět
Brumdinka- Ja som ho podržala, keď ho oklamali a podviedli vlastní rodičia.( Aj keď veril im a nie mne a mňa sa nezastal ale bol na ich strane.) V tom čase som mala vážne zdrav. problémy, kde on ma odmietol zobrať do nemocnice.( už som tu o tom písala )Nie sú to malé nedorozumenia, ale dlhotrvajúce nezhody a jeho neštandardné správanie, ktorým ubližuje všetkým. On riešenie niektorých problémov odkladá ( akási vyčkávacia metóda - čas všetko vyrieši...) a tým sa to zhoršuje, lebo problém zostáva otvorený. Aj v minulosti sa stalo, že sme mali rozdielne názory, ale vždy sme sa zhodli, že to treba riešiť a uzavrieť. Ale v poslednej dobe on spústu vecí riešiť nechce. Provokuje ma, robí mi naschvály aj malej, ignoruje naše záujmy a potreby, zhadzuje ma pred kamarátmi, to čo ja vybavím, alebo som vybavila v minulosti a bolo to vtedy dobré , tak to teraz ofrfle. Hundre ako 50 ročný chlap a to má len 32! Rozhoduje sa sám, bez toho aby sa poradil so mnou alebo aby sa mi o tom aspoň zmienil. Je na mňa hrubý, vulgárny a hysterický. Do minulého roku takýto nebol. Veľmi sa zmenil a to ma trápi najviac. Chýb ami ten milujúci manžel, ktorý mi dával úsmev,radosť, lásku a nehu a ktorý mi bol oporou a ktorý ma zároveň ako oporu potreboval. On ma už nepotrebuje a je mu všetko jedno. Cítim sa v tomto vyťahu zbytočná. Navrhla som mu manželskú poradňu, ale odmietol. Rozvodom sa mi začal on vyhrážať, za to, že som povedala, že aby sa nestalo, že ho jeho rodičia a brat oklamú a podvedú. Hneval sa na mňa,že im krivdím a že ak si dovolím takto uvažovať o nich tak sa so mnou rozvedie a zoberie mi malú. ( Po 4 mesiacoch sa ukázalo, že som mala pravdu a to, čo by nás ani vnajhoršom sne nenapadlo, dokázala jeho rodina spraviť bez najmenších výčitiek svedomia.) Už som z toho všekého strašne unavená. Ja som veľakrát ustúpila a spravila prvý krok. Už neviem, čo mám urobiť. Toto nie je manžesltvo. V manželstve sú dvaja. Takýto život nemá pre mňa zmysel.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?