Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Přepadovky - neohlášené návštěvy

Zobraz úvodní příspěvek
Zajímal by mne váš názor. Jsem pár let po druhé vdaná.S manželem společně vyplácíme jeho bývalou manželku, z podílu na domě v kterém teď žijeme. Manžel tudíž část podílu napsal i na mě. Všechno je fajn, až na jedno. Jedna z jeho dospělých dcer, za námi chodí neohlášeně. Nikdy nedá vědět dopředu, nenapíše že jede, má klíče a zjeví se nečekaně uprostřed obýváku s celou svojí rodinou. Chci říct, že mám návštěvy moc ráda i s tou holčinou suprově vycházíme, občas jí hlídám její chlapečky, hlídám když potřebuje, ale tohle mi trochu hýbe žlučí. Nemám ráda když mě někdo zastihne v otahaných hadrech, neupravenou zkrátka totálně nepřipravenou na cokoli společenského. Řekla jsem manželovi ať jí poprosí, aby dala vědět, že se k nám chystá nebo ať jen prozvoní když je na cestě. Dodržela to přesně dvakrát a pak to bojkotovala. Poprosil jí o to ještě párkrát, ale nevychází nám vstříc. Tak jsem jí o to, při další přepadovce, poprosila já, ale to jsem si naběhla. Hodně změnila tón a dost důrazně mi řekla, že ona má tady tátu, že tu bydlela 20 let a že ať si uvědomím, že ONA JE TU POŘÁD DOMA a že se nebude hlásit předem při každém výjezdu sem jak někde na audienci a ať si to laskavě zapamatuju. No docela jsem zírala, nevěděla jsem jak mám reagovat. Chová se od tý doby ke mě dost odměřeně.Mohli byste mi napsat jak tu situaci vidíte z věnčí já jsem z toho zatím trochu vyplesklá a zmatená.Nevím si s tím rady, pokud byste měli nějakou radu 1) jak to vyřešit 2) jak o uklidnit, tak sem s nima, budu vděčná. Jinak jsem pro úplnost chtěla říct, že druhá dcera normálně dává vědět, že k nám jde mobilem a nemá s tím problém. A to bydlí kousek od sud a v (doufám že daleké) budoucnosti až tu jednou s manželem nebudeme bude ten dům její. U té bych to chápala, že bude taková, ale je to přesně naopak...
Odpovědět
1 2
3
4 5
@izzybickerstaff Ano,já se taky cítím u mamky doma,však jsem tam vyrostla,ale jsem už dospělá,mám svojí rodinu a domácnost a tady jsem prostě doma!Mamka,když mi volá,tak taky řekne - přijeď domů,ale nikdy bych jí neřekla,že si tam budu jezdit jak chci,protože tam jsem DOMA!Tady jde prostě o slušnost.A když mě máma,či její přítel požádají,ať tam nejezdím neohlášená,tak tam neohlášená prostě jezdit nebudu,když si to přejí...Snad není problém zvednout tel. a zavolat,ne?!Já v tom cítím naschvál.
Odpovědět
@andynova75 ano, myslím, že to bylo tím. Teď už bydlím třetím rokem s přítelem sice v podnájmu, ale je to pro mě stálá "domácnost", kde mám doma, už jsem "samostatná jednotka" :-) Zatímco na výšce jsem sice v tomhle období začala jezdit míň domů (někdy jsem o víkendech pracovala a taky jsem si zvykla na Prahu, kde se mi do té doby nelíbilo), ale pořád jsem bydlela v řekněme provizorních podmínkách na pokoji se spolužačkou a dalšími čtyřmi holkami v bytě. Takže jsem měla pocit, že základnu mám ještě stále doma a naši mě "vystěhovávají" předčasně. Ale pokud má Tvoje dcera manžela a děti, tak by rozhodně neměla mít stejné pocity jako já :-)
Odpovědět
No je zajímavé nad tím takhle přemýšlet. Pokud pokládá za domov, domov svého rodiče, tak to může znamenat, že není spokojená a smířená se svým domovem. Proto se jí to co po ní žádáme dotýká a proto to nerespektuje.
Odpovědět
Juj, já bych takhle nechtěla něco vnuknout. Těžko říct, jestli je to naschvál nebo opravdu má ten pocit, že je u Vás stále ještě doma. Ale i kdyby, naprosto souhlasím s tím, že slušnost je slušnost. A nějak by se to řešit rozhodně mělo :-S
Odpovědět
@izzybickerstaff Jasný, já z toho žádné závěry vyvozovat radši nebudu :). Ale řešit se to musí to každopádně.
Odpovědět
A jestli se tam cítí jako doma,tak ať tam jezdí utírat prach a sekat zahradu,to se DOMA totiž dělá :-D :-D
Odpovědět
@leousek No teď si uvědomuju, že několikrát nám tam umyla nádobí a jednou dokonce vytřela schody =-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já dceru asi plně chápu...táta od nás odešel, když mi bylo 17 let. Rodinný dům, ve kterém jsme celý život bydleli byl jeho, dali mu ho rodiče darem, aby moje máma neměla na nic nárok. Na začátku se táta s tou svojí hvězdou odstěhoval do bytu, tak to bylo v pohodě, ale nakonec se chtěl vrátit zpátky, takže vystěhoval mamku i ségru, nijak neřešil kam půjdou, co budou dělat, já jsem v té době již bydlela v Praze...no a teď si tam tatínek hezky žije, moc dobře nevycházíme s ním a už vůbec ne s tou jeho...v horním bytě bydlí babička, takže se jdeme občas mrknout alespoň na ni a do našeho bývalého bytu jen s velkým sebezapřením...je mi to nepříjemné, pro mě je to zrada i po těch 13 letech, když vidím jak se tam roztahujou její dcery, jak si tam chodí se svými dětmi válet šunky na "naši" zahradu, mají i klíče a my tam chodíme jak zloději do cizího...takže možná názor z druhé strany, třeba to slečna cití nějak podobně, protože to je prostě její "domov" ;-)
Odpovědět
@kajsav Podle mě to takhle určitě vidět může. Je jasný, že rozvod je těžká věc pro děti a já to chápu. Jsem moc ráda za tvůj názor, je hodně upřímný. Jenže je otázka, jestli je takový pocit fér. Podle mého není. Ty dcery, které ve vašem bývalém domě nyní jsou, za nic nemůžou. Nic špatného neudělaly. Je to z tvé strany pocit křivdy za to co udělal tvůj táta. Stejně tak může cítit zášť ke mě dcera mého manžela, jenže tady je ten rozdíl, že mého manžela opustila jeho žena a odešla jinam.
Odpovědět
Profilova fotka
@andynova75 Tak u nás je to složitější o to, že ta "paní" byla nejlepší kamarádka mojí mámy a s dcerama jsme vyrůstali, takže celkově taková super situace...hlavně mě nebaví, jak táta pořád říká, že jsme tam doma, přitom doma je tam teď někdo úplně jiný a podle toho se chovají. My jsme jak chudí příbuzní, co musí koukat na ty přetvářky a poslouchat kecy typu "já jsem tady teď vytřela" když jdeme nahoru k babičce. :-D Ale to sem nepatří... spíš si říkám, že takový pocit může ta dcera mít, což možná i naznačila tím, že řekla, že je to její domov a dělá to asi schválně, jinak si to nedovedu vysvětlilt, pokud máte dobré vztahy, proč by nerespektovala vaše přání. ;-)
Odpovědět
Nečetla jsem celou diskuzi, ale mně to od dcery připadá dost sobecké. Naprosto nerespektuje soukromí druhých, ať už je rodič vlastní nebo ne. To nehraje roli. Mám nerozvedené rodiče a klíče od jejich bytu. V životě by mě nenapadlo přijet neohlášeně a odemknout si, pokud jsou doma. Vždycky - i když vím, že doma jsou- zavolám, že bych se zastavila, pokud něco nemají. A vždycky samozřejmě zvoním, i když mám klíče. To samé rodiče, vždy se ohlásí. Nevím, co poradit, co to zkusit obráceně? Nemůžete s jejím tatínkem začít chodit také na takové přepadovky k ní ? Pokud nemáte klíče, nevadí. Zazvoníte. Ale ona bude nepřipravená (co já vím, ušmudlaná, nemít uklizeno atd. ) a pak už by jí to mohlo konečně doklapnout.
Odpovědět
@kajsav Jj na tom něco je, máš pravdu...ale zas na druhou stranu, ona má s tím tátou dobrej vztah, mají se rádi tak právě nechápu proč nerespektuje jeho přání. Když jí o to několikrát fakt prosil...bude to složité no.
Odpovědět
Článek se načítá
@meandra Nevím, asi bych se nedokázala snížit na její úroveň. Nebudu dělat druhým co nemám ráda. Vím, že je to člověk, který mě nerespektuje, ale tohle by asi nebylo to pravé. Ale děkuji ti za postřehy, čím víc příspěvků čtu, od slušných dětí, kteří se ozývají předem, tím víc si říkám jakej mám pech :(
Odpovědět
Profilova fotka
@andynova75 Nevím, co bych poradila, ale říkám si, že byla zvyklá, chodit si k Vám, jak se jí zachtělo a když jste jí pak řekli, že se Vám to nelíbí, tak se urazila...třeba ji to přejde. ;-)
Odpovědět
@kajsav Což o to, ať sem klidně chodí jak se jí zachce, s tím nemám problém, jen bych o tom ráda předem věděla :D. Doufám, že to nepochopila tak, že tu není vítána, protože takhle to fakt není. No uvidíme jak to dopadne.
Odpovědět
@kajsav Jinak by mě obecně teda zajímalo, co to pro toho taťku tvého, konkrétně znamená když vám říká, že jste tam pořád doma. Co prakticky za tím vidí. Jestli to není myšleno teda jako prázdná fráze, něco čím se nahradí "mám tě rád" nebo tak něco.
Odpovědět
ale je fakt, ze muj taky kdyz jdeme k jeho mamce si chce odmykat, tak mu rikam at zaklepe, ze uz tam nebydli :))) A i kdyz to beru tak, ze u nasich jsem furt doma, i kdyz uz mam doma i nekde jinde, tak se hlasim a klepu :) Kazdopadne je divne, ze ji to manzel nekolikrat rikal odkyvala mu to a stejne se podle toho neridila a kdyz si ji to rekla Ty, tak vyjela...jestli za tim fakt neni neco jineho nez nechapavost...:-(
Odpovědět
Já se přidávám k zástupu těch, co se i vlastním rodičům ohlašují a popravdě jsem ani nikdy nepřemýšlela, že bych to dělala jinak. Žila jsem u rodičů celý život, klíče máme oba s manželem, ale prostě vždycky se ohlásím. I když je to můj domov a ten dům je z části i můj, bydlí tam lidé (ač rodiče), kterým prostě předtím řeknu, že se stavím a i se zeptám, zda je to v pohodě. Nepomohlo by třeba, kdyby si přečetla tuto diskuzi a viděla by, že to, že chceš být připravená na její návštěvy, neznamená, že jí bereš otce ani dům? Jako já nevím, ale naši taky nevtrhnou k nám kdykoli se jim zachce, přijde mi to jako základní slušnost.
Odpovědět
Tak koukám, že jsem naprosto neslušně vychovaný dítě :-D asi se na to budu muset zeptat. Zatím nikdo nic nenaznačoval, tak snad je to neštve.. Máme to ale úplně jinak, tak zkusím zase jiný pohled. Bydlíme s přítelem asi 70m od mých rodičů. V podstatě nikdy neproběhlo žádné stěhování- mám tam svůj pokoj, spoustu věcí... Spíš mi připadá, že žiju napůl tam a napůl tam (budeme se brát a stěhovat, tak to už bude brzo jinak..!). Chodím tam a odemykám si, jak se mi zachce. Přítel dostal klíče, aby to mohl dělat taky. Když si je zapomenu a zazvonim, vyleze někdo (máma, táta, brácha nebo jeho přítelkyně) s otrávenym výrazem "kde máš jako klíče??", že museli vstát. :-D Těžko to popsat v pár řádcích, ale u nás je to asi jinak... Každopádně... kdybych teď slyšela, že mám volat, budu v šoku a bude mi to líto. A to ne proto, že bych to nechtěla dělat!!! Ale prostě mě to do teď fakt nenapadlo! (A hned bych to napravila a naučila se dělat jinak...) Ale pokud to tak normálně fungovalo a "najednou" přijdou nějaké požadavky, tak je to do jistý míry šok i pro dospělý dítě.. Jakoby tě někdo vyhazoval, bral ti jistotu, zázemí,.. to není příjemný. Což mě vede k myšlence, že možná to zázemí dostatečně necítí u sebe doma. Otázka je proč. No a pokud tyhle požadavky přijdou s příchodem "nové paní domu", tak se ten smutek obrátí proti ní... a potom kope kolem sebe směrem k tobě... Připadá mi, že to plyne z nějaké nejistoty, kterou má (buď ve svém domově, ve vztahu ke svému tátovi,...) a asi bude potřebovat čas si zvyknout. Možná bych se zeptala, co jí trápí... Černobílý to nebude... "ta zlá holka nám to dělá natruc"...
Odpovědět
@andynova75 My našim i manželovým rodičům taky po návštěvě umyjeme nádobí, když jedu k našim jen já, pomůžu s nádobím, úklidem, manžel našim seká pravidelně trávu, ale to nemění nic na tom, že se předem ohlásím. Odemkneme si sami, to jo, ale ohlásíme se. :-)
Odpovědět
@andynova75 Chápu, že to není řešení pro každého, jen pro silnější povahy :-D Tak jinak. Až někdy budete třeba samy, řekni jí, že by sis o všem s ní chtěla promluvit. Že tě nenapadlo, když jsi po ní chtěla, aby své návštěvy hlásila předem, že by se jí to mohlo nějak dotknout, ale přemýšlela jsi o tom a hezky jemně vysvětlíš, že to není nic proti ní, ani jejím návštěvám. Ale přesně tak, jak to je. Že se necítíš dobře, když třeba přijde do nepořádku, nebo nejsi ty sama připravená (vykoupaná :-D , nalíčená, v hezčím oblečení a co já vím, co ještě). že jen a jen z toho máš nepříjemný pocit. A ať dále jezdí, kdy chce, že jí ráda uvidíš, jen prosím at napíše, že prostě JEDE.
Odpovědět
takže já jsem někde mezi - ohlašuju se, ale odemykám sama :-)
Odpovědět
@wettu Hezky jsi to popsala. S tou nejistotou u ní doma to mě napadlo také, přivedl mě na to příspěvěk izzybickerstaff . Jinak ten požadavek se bez přehánění řeší skoro dva roky a to nepřeháním. A já jsem za jejího otce vdaná už několik let . Počítám to od nenápadného naznačování, rafinovaných narážek přes opakované prosby manžela až po mé vpravení se do "problému". Jenže jak jsi psala, že to je jako kdyby jí někdo vyhazoval, tak to je nesmysl - jestli má takový pocit, tak nestojí na reálném základě. Ohledně braní zázemí - to je právě to, že zřejmě ho u sebe doma necítí. Ale nemohu to řešit tak, že se s manželem vzdáme svého soukromí abychom ji poskytli pocit jistoty. Pokud by si tohle přála, tak by opravdu musela být sobecká.
Odpovědět
@wettu To je trošku jiný případ podle mně. Nejsi vdaná a ještě ses vlastně tak úplně neosamostatnila. Trošku mi to připomíná doby, kdy jsme my bydleli na koleji. V podstatě jsme taky bydleli přes týden jinde, ale domov jsme cítili u rodičů. Tohle je ale podle mně trošku jiný případ. Dcera má vlastní bydlení, je už několik let dospělá, vdaná a má děti. Ano, dům jejího táty je i její, ale ona už by měla mít svůj vlastní "domov". Mně tehdy taky nenapadlo se hlásit, protože jsem tam prostě bydlela na střídačku s kolejí a bytem přítele, ale když jsme se pak přestěhovali do společného bydlení, ten pocit se (dle mého zcela přirozeně) změnil. U rodičů se stále cítím doma, ale "domov" už mám vlastní. Jinak se zbytkem docela souhlasím. Taky mám pocit, že ona si ten nový domov prostě neuměla vytvořit a teď kolem sebe jen kope.
Odpovědět
@meandra Přesně takhle jsem to měla naplánovaný. Po opětovném leknutí, že jsou tu, jsem se hodila do klidu, vyhrabala pro kluky mléčné řezy, aby se na chvíli zabavili, jsme se při čaji o čtvrté posadili na terasu a já jsem opatrně spustila. Některé věty co jsi napsala jsem taky použila, ale za hlasitého prásknutí porcelánového šálku byla moje snaha zadupána do země, se slovy které jsem psala v úvodním příspěvku. Po té se s klukama odporoučela na zahradu a pak se již nepřišla ani rozloučit.
Odpovědět
@andynova75 Tak ale potom nevidím žádné jiné řešení. Po dobrém to nejde, tak už nevím. Snad jedině, kdyby párkrát narazila na prázdný dům a nedočkala se vás.
Odpovědět
Dva roky jsou teda už dlouhá doba... :-S to "vyhazování" určitě reálné není. Tak jsem to nemyslela. Je to prostě iracionální pocit. Taky spojený s pocitem, že člověk stárne a už nic nebude jako dřív. Může se jí obyčejně stýskat.. Nemyslela jsem to tak, že byste jí měli dát jistotu tím, že se vzdáte svého soukromí! Vůbec ne. To nebyl návrh řešení, ale nápad, jak to může cítit. Potřebuješ hlavně tušit jak se cítí, a PROČ to dělá (respektive proč to nechce dělat jinak). Pak to můžeš vyřešit. poradila bych zkusit vést ten rozhovor trochu jinak. Neříkat co chci a proč, ale nějak se dostat k tomu, proč jí vadí dělat to jinak. Třeba bych zkusila nevyvracet, že tam je doma, ale řekla, že já jsem tam doma taky a tímhle to zase znepříjemňuje ona mě a pojďme vymyslet kompromis, abychom se doma cítili dobře obě. Řekla bych, že jí nechci brát domov, ale ať ho ona nebere mě. Prostě bych asi zkusila postavit se s ní na jednu čáru..může pak přestat být zatvrzelá..nevím...jen tak "nahlas" přemýšlím... už do toho nekecám :-D
Odpovědět
@wettu Nene, nekecáš, moc díky za tip, určitě o tom způsobu popřemýšlím. Jen se trochu bojím té reakce. Možná jí věta, že "já jsem tady taky doma" rozohní taky, protože to je právě ta největší změna od jejího dětství, od té jistoty apod. ...
Odpovědět
Profilova fotka
@andynova75 Moji rodiče jsou tedy normálně manželé, takže ta situace je tedy jiná. Ale nebydlím s nimi už téměř deset let, přesto mám pořád normálně klíče. V době, kdy naši ten byt celý rekonstruovali a já si změnila trvalý bydliště, jsem začala volat, že jedu nebo jestli jsou doma, jestli vůbec můžu zajít atd. Když jsem takhle volala po několikátý, oba mi řekli, že jim je krajně nepříjemný, že se jejich vlastní dcera ptá, jestli "může přijít a že ať se děje, co se děje, jsem tam pořád doma". Na druhou stranu...mojí kamarádce takhle lezla domů pořád její švagrová. Ale ta vyloženě na truc, protože nemohla nějak překousnout, že jí "ukradla bráchu". Po čase jí říkám, co švagrovka, jestli už se uklidnila a ona, že jo, že už na návštěvy nechodí. Tak se ptám, jestli jí nějak domluvili s manželem a ona: "Nee, to by nemělo cenu. Ale prostě jsem jednou Janečka svedla na gauči, když měla Peťa přijít a bylo po návštěvách." (Gauč mají přímo proti vchodovým dveřím :-D )
Odpovědět
Ještě bych to, že se člověk ohlásí, nz přijde na návštěvu prirovnala k tomu, že člověk automaticky zatuka, když chce vejít do místnosti. Prostě základ slušnosti. @kajsav upřímně se přiznám že tvůj názor je pro mě šokující a těžko pochopitelný, jaksi majetnický. Jako by nešlo o to, jaký máte s otcem vztah, ale jen o to, že v jeho domě nemůžeš bydlet a užívat ho.
Odpovědět
1 2
3
4 5
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?