Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Partner po svatbě "musí" pomáhat rodičům. Co s tím?

Dobrý den všem, ani nevím zda čekám nějakou radu nebo se jen potřebuju svěřit. S přítelem jsme spolu čtyři roky, seznámili jsme se v Praze na VŠ, daleko od jeho rodičů. Začátky byly veselé, jeho matka i sestra se mnou hrály hru "kdo je důležitější". Tak jsme se vídali pouze přes týden, o víkendech pomáhal rodičům s hospodářstvím. Mají pár hektarů pole a chovají býky. Takhle to pokračovalo téměř celé studium, přes týden jsme byli spolu a celé víkendy u rodičů pomáhal. Po skončení studia jsme oba nastoupili k mým rodičům do rodinné firmy, pracujeme také v zemědělství, přítel tu práci má rád, takže myslím že je spokojený. Příští rok bychom chtěli stavět, prozatím jsme zůstali u našich, máme svoje patro. Nicméně přítel stále lítá ke svým rodičům, ani nevím zda to po něm chtějí oni nebo on sám nesnese pomyšlení, že by se obešli bez něj. Přes léto jsme oba v práci každý den do večera a většinou i v sobotu, takže mě pak docela mrzí že než abychom něco podnikli společně, tak jede pomáhat. Volného času nemáme ani jeden nazbyt, čas na sebe taky moc ne a stejně tráví víkendy pomocí rodičům, pokud teda není v práci. Já samozřejmě vím, že jim pomoct musí a chce, ale je to pro mě dost těžké, když nemá volný čas ani pro sebe, natož pak na mě. Přála bych si, aby tu pomoc jim trochu omezil, nic mu za to nedají, studium VŠ si platil sám, aby nemusel poslouchat jejich výčitky. Jenže nevím jak na to, včera mu zase volala maminka, že potřebují aby jim přijel pomoct... Již je na cestě, i když jsme měli jiné plány. Jeho rodiče neplánují, všechno je nejdéle večer předem, častěji ráno telefonát přijeď. A já často uvažuju, jestli s někým takovým chci zůstat. Pokud já bych potřebovala nějakou jeho pomoc, tak je buď unavený, nebo v práci nebo pomáhá rodičům. Kdo dočetl až sem děkuji, máte můj obdiv. Co byste na mém místě dělali Vy? Smířit se s tím, myslet si že časem trochu omezí pomoc rodičům a bude se věnovat aspoň občas mě i svým zálibám (žádné nemá - jen práci), nebo si zkusit najít někoho s rodiči v paneláku ve městě?
Odpovědět
1
2 3
Ahoj, můj přítel byl přesně ten samý případ - víkend co víkend i odpoledne po práci trávil u rodičů na hospodářství. Chápu, že se u nás (taky jsme bydleli v domě mých rodičů) nudil, ale mohli jsme alespoň občas podniknout něco spolu... Ne, to nešlo, v zimě dřevo, v létě sena, a tak pořád dokola. No, už měsíc je to bývalý přítel, nevydržela jsem to |-|. Zkus si s ním o tom promluvit, držím palce, ať vám to dopadne lépe, než nám :-( .
Odpovědět
Ahoj, tak mít za přítele ,,zemědělce" vím co obnáší. Můj přítel má s rodiči také farmu, jak pole, tak zvířata. Já jsem zapálená do zvířat, tak děláme i něco spolu, takže má pro to pochopení¨, že se prostě musí dělat pátky svátky. Taky mě to někdy pěkně štve. Ze začátku jsem to nemohla překousnout, že je víkend a než abychom jeli někam na výlet nebo se váleli doma, tak jel pracovat. Je to navíc jeho plné zaměstnání, takže to musím akceptovat, ale nesnesu, když jeho rodiče práci organizují. Hlavně teď, když máme pochůzky kvůli svatbě a musíme prostě někam vyjet, k rodině zvát, domlouvat fotografa apod, tak se rozčilují, jakto že se nic nedělá a kde jsme zas byli. Tak to se vždycky dost naštvu. Zrovna dneska jsem měli jet k mojí babičce jí pozvat, ale musí se orat, chtěli jsme jet na pár dní se odreagovat na hory, ale musí se set. S tím ale nic neuděláš. Buď ho v tom podporuj, možná ho to baví a čeká, že to po rodičím převezne, jako je tu i v našem případě a nebo to ukonči. Zkuste se o tom pobavit, jaké máte možnosti.
Odpovědět
Ahojky, v první řadě stejně jako holky bych Ti doporučila, abyste si spolu promluvili. Je docela důležité, jestli tam jezdí, že ,,musí" nebo chce... pokud ,,musí" určitě by se to dalo řešit, pokud chce... Bylo by ale dobře, aby si uvědomil, čí je to hospodářství? jeho, nebo rodičů?
Odpovědět
no moja bude to ťažké, tvoj probém dôverne poznám, presne toto sa dialo u nás doma, teda u mojich rodičov. Ocino celý týždeň tažko robil domov odchádzal do práce 6:00 a domov sa vracal 20:00 a ked prisiel vínked tak už starká jeho mama mala naplánované čo budú v sobotu robiť. Keď prisla nedela ocino bol unavený ako kon a tak takmer celú nedelu prespal. Môj ocino pracuje ako zavárač a keďže je živnostník tak sa musí teda obracať. Mamina ocinovi nejeden krát dohovárala, že nech povie rodičom že nepríde pretože má rodinu a že si potrebuje aj oddýchnuť aby si nezničil svoje zdravie, čo teda ma zničené poriadne! Ocino bol v tomto ohlade dosť "makký" pretože on to aj svojej mame povedal, ale tá že "ale ved len toto spravíme a možeš ísť domov" a tak ocino že ok, ale nakoniec sa to zmenilo celodennú tažkú prácu záhrada, veľký vinič, zvieratá a dalšie role čo starký mali. Potom aj moja mamina priamo starkej hovorila, že preco si toho taľko naberú keď to potom sami nestíhaju porobiť. Nejde o to že by sme starkej nechceli pomocť, ale ide o to, že odičias chceli mat vlastný život a nie keždú sobotu chodiť k nim, pri tom ked celý týžden ocino bud bol niekde na týždnovke, ale chodil domov o 20:00 Starká vždy slubovala, že na dalši rok to už obmedzia a tak. No nestalo sa. Ocino bol chodieva pracovať aj do haraničia a raz dokonca prišiel domov vo štvrtok večer a starka mala prenho už v sobotu ráno program. Ale potom sa už mamina zaťala a povedla, že takto to už dalej nepojde a dala mu podmienku, buď rodina, alebo starká. (Samozrejme že maminu mu tam nezakazovala chodiť, ona mu len zakazala tam chodiť makať každý víkend!) Moja mamina by ti o tom teda vedela vela porozprávať. Mnohokrát sa cítila sama, ako keby ani manžela nemala, bo ked prisiel cez týdžen domov tak len spať - čo bolo pochopitelné, ale za tie víkendy sa velmi henevala. Teraz je už všetko OK, mamina aj ocino vavštevujú starku - staraju sa o nu nákupy do domácnosti k lekárovi a pod. ale to je všetko, aj ocino ju nedávno hrešil, bo starka si za vymyslela nejaké nové zvieratá že bude chovať, a ona že to preto lebo sa nudí, ale potom sa zas sťazuje že nevládze robiť a okrem toho starká je aj chorá. - proste stále vymýšla ale ocino sa už neda. milenasta - ti ale poviem, nepoznám povahu tvojho drahého, ale ti poviem že to budeš mať tžký boj! Mojej mamine to tvalo takýchg 10 - 13 rokov. U nas to všetko vlastne začalo ustupovať aj tým ked starký zomrel. Nebude lahké v tomto zmenit tvojho drahého. Ked som začínala chodiť s drahým, teda ked sa už risovalo, že to bude vážnejší vzťah tak som sa sním o tom pozoprávala, a opísala som situáciu akú sme mali doma s ocinovimi rodičmi (ktorí s ním zaobchádzali ako so slobodným a bezdetným chlapcom) a povedala som mu, že taký život nechcem.
Odpovědět
On se teď vlastně přestěhoval k mým rodičům, chceme trochu našetřit, než se pustíme do stavby. Takže s tím převzetím je to vzhledem ke vzdálenosti 65 km nesmysl. Já to chápu, že jim chce pomoct, jenže mí rodiče mají také velký dům se zahradou, mám tři koně a taky bych občas ocenila, kdyby pomohl s něčím mě. Nepřipadá mi fér, že já tahám zádový postřikovač (cca 20 kg) tady, zatímco on to dělá u rodičů místo svého nezaměstnaného otce. Že já na slíbenou ohradu pro koně čekám třetí rok, zatímco tatínek ji má za víkend.
Odpovědět
To všechno musíš říct jemu a uvidíš, jak se k tomu postaví on... Jak se začne vykrucovat, že přeci nemůže za to, že maminka potřebuje občas pomoct, tak to nemá smysl |-| .
Odpovědět
Tak v tom případě mu to ale řekni co nejdřív. Nedávejmu ultimáta, ale přece jenom by mohl pochopit jak se věci mají a pokud si to nevyjasníte teď, tak později už těžko, možná že i teď je pozdě, páč podle toho co píšeš, tak si na to jeho rodiče dost zvykli, že přijede, kdykoli si řeknou. Zkus naplánovat něco na další víkend ty sama a on by měl pak říct rodičům, kdyby ho opět potřebovali ,že pomáhá tobě, pokud toho není schopný ,tak je to špatný.
Odpovědět
no tyhle diskuze vedeme, pokaždé se pohádáme a dozvím se něco ve smyslu, že já koně taky krmím a tak podobně, nebo že taky mojí mamce s něčím pomůžu, ale prozatím bydlíme u našich, mamka si o to neříká, jen na to nemůžu koukat, táta je stále v práci a ona je na vše sama. Ale tohle přítel nevidí, pomoct potřebuje jen jeho rodina, kde je otec nezaměstnaný, jeho matka byla vlastně od dvaceti let, kdy byla poprvé na mateřské, do cca 42 let doma s "dětma". Teď se pustila do podnikání, což je obdivuhodné, ale zase do toho zatáhla jejich druhou dceru, která studovala distančně VŠ, tak jí 3 roky pomáhala s obchodem (prodávají ložiska), vlastně zadarmo a teď je bez peněz, bez praxe a nemůže najít práci.
Odpovědět
milenasta mojaa tak to ti je luto, vážne sa sním musíš o tom porozprávať a aj by som mu pripomenula že čo ti slúbil . Ja ked som sa z drahým o tom rozprávala, tak som mu to aj 4 krát zodraznila a s pýtala sa ho či rozumie čo mu hovoriím. Naštastie áno. A máme to poistené tým, že bývame daleko nad 100 km. :-D a nemáme auto a ani ho nechceme. Ja nechápem prečo si rodičia myslia, že ich deti by im mali niečo splácať po celý život. Môj ocino veľmi dobre pochopil čo sa vlastne dialo. Ked som ešte chodila na strednu aj so segrou tak sa k nám správal presne jak starka,bol by najradšej keby sme sním chodili k starkej pománhať ako on - ešte že mamina hájila moje a segrine záujmi. Naši si teraz kúpili starší dom ktorý opravujú - a vôbec nás nevolajú aby sme ich chodili pomáhať pretože vedia že chceme mať vlastný život, uvedomujú si že to oni sa rozhodli kúpiť si dom a prerabať ho a uvedomujú si že ked mi budeme chcieť tak im prídeme pomocť aj bez toho aby nás volali. (a je to ovela lepšie pretože ja povoem rodičom že vtedy a vtedy možem, že by sme z drahým prišli pomocť a nejej to tak že naši nariadia že pridete vtedy a vtedy o tolkej bez toho aby vedeli aký náročný sme mali týždeň).
Odpovědět
Jednou se ta pupeční šňůra musí odstřihnout.
Odpovědět
a co když ani jeden ze spojených tou šňůrou nechce? To jen můj dojem, že kdybych přinesla nůžky, že budu stejně já ta nejhorší. Posledně jsem se dozvěděla, že to musím vydržet, že pak bude líp. Teď navíc jeho otec musí do lázní, takže těch 65 km k nim bude lítat i v týdnu, obden asi.
Odpovědět
milenasta no bude lepšie ale možno tak za 10 a viac rokov alebo do konca zivota jeho rodičov. Lebo u nas ocino mal zaujem to zmenit, ale starka ho v tomto proste nejak zmanipolovala stale. Podla mna by stalo za to aj pokecat s jeho rodičmi, pretože si asi neuvedomujú že mu tým aj ničia zdravie a to robia na 100%. Jeho rodičia si neuvedomuju že vlastne vdaka nim ma ich syn 2 pracovné uvazky
Odpovědět
Článek se načítá
poviem ti na rovinu, keby mal normálnych rodičov tak by mu sami povedali, že nech nechodí nech si odýchne, že ved aj tak ma toho vo svojej práci vela. ale jeho rodičov to asi nezaujíma, a ručím ti že tak rýchlo sa to teda nezmení, a vždy jeho rodičia mu budú prednejsi ako ty - podla toho čo píšeš. Porozpravaj sa sním o tom a potom daj vedieť ako reagoval. moja mamina to robila často, no cez 10 rokov počuvala len slubi a nic sa nemenilo.až potom ale to bolo dosť rokov iná by už od neho už dávno odisla.
Odpovědět
no rozhodně si spolu promluvit než bude pozdě a tebe třeba omrzí pořád čekat :-S
Odpovědět
Tohle je těžké, pokaždé když si o tom chci promluvit, tak buď mi začne něco vyčítat on nebo mlčí, ani ty sliby nepřijdou a je to pořád stejné. Připadá mi, že se mi snaží vsugerovat, že jsem sobecká, že chci, aby se vykašlal na rodiče a tak.
Odpovědět
Chelonko, on právě dle mých měřítek normální rodiče nemá. Jeho sestra pro ně zadarmo na plný úvazek pracovala asi 3 roky, navíc pak ještě práce doma. Nakonec si našla přítele a dočkala se jen samých výčitek, že pro ně nic nedělá, že pořád je někde s ním a fláká se. Takže se odstěhovala ke svému příteli a příliš s nimi nekomunikuje. Minulý víkend při oslavě (přítel dodatečně slavil titul Ing.) připitá plakala, že tchán pracoval 16 hodin denně, aby se děti měly dobře a teď se dočkali od dcerunky tohohle. Ale už zapomíná, že jí pomohla se začátkem podnikání, je kvůli tomu bez úspor i praxe. A že tchán pracoval tolik i proto, že si nemohl dovolit přijít o zaměstnání když měl tři nezaopatřené děti a manželku v domácnosti.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, stejný zážitek. Jen já tomu rychle udělala přítrž. Seznámili jsme se v Praze, daleko od jeho rodičů. V zimě, každý druhý víkend musel jet domů pomáhat. Krátce po seznámení jsme si našli společné bydlení, že tam budeme než dostuduju a jezdili na střídačku k mým a jeho rodičům. Zatímco u nás jsme lítali po okolí a já mu ukazovala, kde bydlím, u nich jsme s příjezdem dostali přidělenou práci a už se jelo. Konec nastal, když jsme přijeli jako na dovolenou a hned v autě nám bylo oznámeno, že se vybírají brambory. Což mi přišlo sprostý už jenpom proto, že jsme měli naplánovaný výlety a já s sebou neměla pracovní oblečení. Nastaly komedie, kolem oblíkání... odmítla jsem se oblíknout do hadrů, které mi "maminka" připravila (dama jsem zvyklá na ledasco, ale tohle bylo moc) a vyhnali nás na celý den do řádků. Druhý den to mělo být to samý s tím, že se ráno v šest jde na pole. To já jsem odmítla a přispali jsme si do osmi. Načež když jsme snídali, přilítla "maminka", že jak si to představujeme a kdesi cosi. Já to obulela a řekla příteli ať mi sežene spojení do Prahy, že už mě tam nikdy neuvidí a ať se rozhodne jestli jede se mnou. Sbalili jsme se a odjeli a to už bylo doprovázeno nářky, že nás přece nikdo nevyhání. Vztahy jsme jakž takž urovnali, jezdím tam, ale úplně ideální to není. Ale hlavně takovýhle přepadovky už se nekonají a přítel nám staví domek a domů jezdí dost sporadicky a svatba se nám blíží.
Odpovědět
tkanicka to si udělala dobře ;-) my tohle nemáme ale určitě bych si to taky nedala líbit ;-)
Odpovědět
ano, ale můj přítel by se mnou v takovéhle situaci neodjel. Přijel by za mnou po práci vlakem a já bych byla za potvoru, co jim nejenže nepomůže, ale i dělá scény.
Odpovědět
Profilova fotka
já takovou zkušenost nemám, jen ze svého okolí. bylo to tak, že on nemohl nechat dopustit na svoji maminku, ona na něj už vůbec, jezdil tam neustále, i když měli s přítelkyní naplánovaných x akcí společných (bez maminky), ona mu prostě v ten den, co měli třeba jet na výlet zavolala, že něco potřebuje a on se okamžitě rozjel za ní a přítelkyni nechal doma samotnou, ani se jí nezeptal, jestli jí to nevadí a nebo jestli chce jet s ním... taky si myslela, že se to změní. Dokonce si ho vzala. Naivně věřila tomu, že po svatbě se tohle utne a on se bude věnovat manželce. Omyl byl pravdou. Nakonec to vyvrcholilo, když ona potrácela přesně na vánoce, bylo jí zle, apod. a on si klidně odjel za maminkou s tím, že jsou přece vánoce a že nemůže nebýt s maminkou o svátcích..ale jeho manželka se o sebe ve stavu největší nouze musela postarat znovu. Už jsou rozvedení...a On je stále stejný..
Odpovědět
Profilova fotka
kaci - no to je přesně ono, základní chyba myslet si že se chlap změní - nezmění a už vůbec né po svatbě :-D (jo možná ještě tak sám od sebe, ale jinak ani omylem) No co poradit - změnit ho nezměníš, musí chtít sám - takže ti zbývají v podstatě jenom dvě věci - bud´ se na něj vykašlat, jelikož lepší to stejně nebude nebo se s tim smířit 8-(
Odpovědět
Profilova fotka
p.s. - popřípadě na něj můžeš tlačit stylem že se ti to nelíbí a najít nějaký vhodný kompromis, což ale pokud má maminka hlavní slovo a on není schopen jí říci ne dost dobře nepůjde - no každopásně přeju hodně štěstí a pevný nervy ;-)
Odpovědět
ja by som sa skor zamyslela nad tym ako si predstavujte svoju buducnost a ako chcete zit dalej.Raz budete mat vlastny dom,deti,svoju pracu a s tym pride aj kopec starosti.Male dieta dokaze prevratit zivot rodicov naruby.A ak Tvoj priatel bude "musiet" Tvoj priatel dalej pomahat rodicom,tak mi z toho vychazda jedna jedina vec,ze Ty budes musiet sama zvladnut svoju pracu,deti a dom a hlavne nepocitaj s nejakymi volnymi chvilkami pre Vas dvoch,ktore su podla mna dost dolezite pre vztah. Je to to co chces?A je to to ,co chce Tvoj priatel?Drzim palce ;-)
Odpovědět
on je tak vychovaný, aby se snažil pomáhat rodičům, a oni sami mu také neřeknou, nemusíš jezdit, my to zvládáme sami, trochu si odpočiň nebo jeďte někam na výlet (s výjimkou tohohle: nejezdi, potřebovali bychom, abys přijel až příští víkend, ale to přijeď už v pátek po práci). A já nevím, jak mu tohle vysvětlit, že tam nemusí. Mám strach jít s takových chlapem do stavby RD, nechci na vše zůstat sama nebo čekat, až bude hotovo u rodičů.
Odpovědět
Profilova fotka
Kdyby tenkrát se mnou neodjel, tak bysme spolu teď nebyli. Nechci dopadnout jak moje mamka, která jezdila celej život na statek tátových rodičů a my jako děti jsme strávili dětství taky na poli... okopáváním a podobně... děkuju nechci.
Odpovědět
milenasta to musíš ty sama jestli to budeš tolerovat a nebo prostě řekneš sbohem já osobně bych takovýho chlapa nechtěla :-|
Odpovědět
tak ja alebo rodicia ... asi tak by som to riesila ..... nebud ta druha .....
Odpovědět
ano, jenže co už je přehnané a odtrhávání ho od původní rodiny? On by si to představoval tak, že se mnou se uvidí přes týden a na víkend pojede k rodičům, nakonec jsme se domluvili že jednou za 14 dní. Jenže ten víkend co zůstává většinou aspoň v sobotu stráví v práci. Takže z toho vychází 2 dny za měsíc, což mi připadá žalostně málo. Ale pokaždé vytáhne své eso, že jsme se domluvili na jednou z 14 dní.
Odpovědět
milenasta no tak mu to asi takhle vyhovuje je na tobě jak se zachováš :-|
Odpovědět
Profilova fotka
taky si uvědom, že nerozhoduješ jen za sebe, ale taky za vaše případný děti...
Odpovědět
1
2 3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?