Opravdu byla vaše svatba tak dokonalá?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj všechny a všichni:-) Když jsem si postupně pročítala příspěvky a prohlížela alba, postupně jsem upadala do depresí...Všechny nevěsty psaly, jak byla svatba úžasná, nádherná, nejkrásnější den v životě, jak by nic neměnily, že si všecko dokonale užili...my jsme měli svatbu moc pěknou, dokonce všichni naši známí říkali, že to byla nejlepší svatba, kterou kdy absolvovali...Jen já sama jsem měla při prohlížení fotek pocit, že jsem si to neužila tak, jak bych si představovala. Kamarádka, která se měla starat o organizaci, to totiž jaksi nezvládla, takže všechny problémky i problémy jsem na místě musela řešit já. Ostatní si toho ani nevšimli, ale ve mně to jaksi zůstalo, a proto jsem si ani tolik neužila focení skvělého a jedinečného Petra Vokurka. Díky manželovi, rodině a kamarádům jsem se s tím už vyrovnala, všechno jsme si vyříkali, měla jsem radost, že sï toho předtím nevšimli, takže teď už je to v pohodě...Jen jsem touto diskusí chtěla vzkázat všem, že až budou mít pocit, že to nebylo tak krásné a dokonalé, jak píší všichni, ať se tím netrápí...možná jsme jen díky beremku moc plné ideálů, dokonalosti a tak trošku perfekcionistky...
Odpovědět
Naše chybičky: - kytku mi nepředal ženich, ale jeho svědek (jsem vtipkovala, že si asi vezmu jeho) - pan řidič minibusu se nechal zmást jinou svatbou a špatně zabočil, takže jsme asi od půlky cesty jeli s tátou sami a ostatní svatebčani jinudy. Ale dorazili jsme zase společně ;-) - na obřad se nedostavil prakticky nikdo z našich kamarádů, kolegů... - vlastně jen ti, kdo byli zváni na hostinu, plus čtyři známí našich a"kolegyně" tady z beremka. V tu chvíli mi to bylo absolutně jedno. - když jsem se před "oltářem" chytla ženicha za ruku, tak se mu to asi nezdálo a setřás mě. pak mi teda naštěstí "nabídnul rámě" - i přes zkoušku byl ženichovi prsten hodně natěsno, takže ho po obřadu a focení přendal na malíček. Hned v pondělí jsme ho nechali roztáhnout. - během obřadu začal ženichovi hrát mobil "Hvězdný války" - do ticha! A já se vyděsila, cože to máme na našem mnou pečlivě připravovaném CD za kraviny :-N - během gratulací hrála jedna písnička dvakrát (zrovna ta, na které mi záleželo nejmíň), tudíž na poslední dvě už nedošlo. - zapomněli jsme přenést nevěstu přes práh A asi toho bylo víc, místy mě lehce štval ženich, místy jeho rodina, místy dokonce moje rodina... prostě nervíky pracovaly. Ale stejně to bylo dokonalý, protože se nic vyloženě nepos..., takže výše zmíněné jsou spíš takový "oživující perličky". lollia: Lezení hostů ke mně do pokoje během příprav jsem vysloveně zakázala a dobře jsem udělala - pokusy tam byly. Ale naši mě vzorně hlídali a uhlídali ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, já myslím, že náš svatební den naprosto dokonalý a nějaké věci neovlivníme. Co mi vadilo? Že zde v Čechách nikdo nerespektuje svatební kolonu aut, nepustí auta společně, prakticky zde nejde, aby kolona jela celá pohromadě, kort, když je více aut, ale to jsem přešla, to tak tady prostě je. Co mi vadí jinak: Zapomínala jsem dávat výslužky tak je někdo nedostal, ale koláčky doobjednáme a budeme se snažit dát je těm, kteří nedostali na svatbě. Dort byl strašně sladký, že se nedal ten kousek sníst, ale byl výborný, jen sladký. Manželův svědek odjel ještě před půlnocí a bez jediného slova, bez rozloučení, měli jsme pro něj půlnoční překvapení - lampiony. Jinak bylo vše úžasné a nádherné, daleko lepší než jsme si dovedli představit. NÁDHERA!!!
Odpovědět
krtku Hvezdny valky ma pobavili, to asi umierala cela sala, co? :-D :-D
Odpovědět
nasi kamaradi skutecne meli na svatbe pisnicku z Hvezdnych valek :-N . Tusim, ze nekdy ke konci, snad pri podpisu nebo tak ... Manzel jim pak teda popral "hodne sily" (nebo jak se to tam rikalo ) :-p
Odpovědět
Použij sílu Luku :-D . Jinak já už od svatby na drobnosti zapomněla a při zpětném pohledu a zvlášť při pohledu na fotky se mi zdá, že to dokonalé bylo. :-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
No keď sa tak teraz nad tým spätne zamýšľam, tak to fakt úplne dokonalé nebolo, ale celkový pocit je aj napriek niekoľkým karambolom úžasný a "dokonalý" x-) Čo nevyšlo u nás: 1. Pri vyzdvihnutí kvetinovej výzdoby a kytíc pre mamky a svedkyňu som zistila, že gerbery, ktoré mali byť sýto rúžové s čiernym očkom sú biele s čiernym očkom, pričom také mali byť len a len na mojej kytici a na ženíchovom vývazku :-| Ale inak boli kytí krásne. 2. Ráno som šla osobne so ženíchom a pár pomocníčkami z rodiny vyzdobiť sálu (večer pred sa nedalo, lebo tam mali akciu). Stoly už mali byť nachystané a na nich obrusy. Výsledok? Nebolo nachystané nič. Stoly aj stoličky začali vyťahovať a premiestňovať priamo pred nami a žehliť obrusy im trvalo večnosť, takže sme nabrali sklz asi hodinu :-S 3. Torta, ktorá mala byť zlatým klincom a kvoli ktorej výzdobe som si objednala formičku až z US, vyzerala úplne inak a teda dosť zúfalo. Formičku cukrárka nakoniec nepoužila, lebo nevedela namiešať krém, ktorý by sa jej pri aplikácii nerozpúšťal ;-( Keď sme ju so ženíchom prevážali v aute, tak sme z nej chytili záchvat smiechu. Drahý ju totiž prirovnal k Chaplinovmu klobúku a povedal, že aspoň tak zistíme, kto z hostí je k nám uprimný, lebo tí, čo ju budú chváliť asi moc nie sú :-D Na jej obhajobu ale musím povedať, že skutočne chutnala vynikajúúúúúco. Všetko ostatné už šlo ako po masle a veľmi sme si to užívali. V svetle tých krásnych zážitkov a perfektnej nálady aj tieto nedokonalosti posobia zanedbateľne ;-)
Odpovědět
U nás bylo z hlediska příprav všechno dokonalé, všichni dodavatelé a ostatní placení lidé zvládli naši svatbu perfektně. Oblečení, účes, prstýnky, fotograf, video, auta, dort a cukroví, restaurace atd. - na jedničku s hvězdičkou. Ale ve svatební den jsem musela všechno hlídat a organizovat sama. V určitých chvílích mi totiž přišlo, že svatba nikoho nezajímá, přišlo mi, že tomu nikdo nevěří, že se bereme. A v závěru oslav se nám můj bratr ještě z posledních sil snažil pokazit svatební noc tím, že zařídil jako překvapení noc v hotelu Panorama. ]-(
Odpovědět
cutty a filipovi: No právě mně pak spousta lidí mtvrdilo, že si toho nevšimli =-) Ale oddávající si toho podle výrazu tváře všimla určitě. A ženich se chytil z hlavu :-D Fakt neuvěřitelná chvilička, těch věcí, co mi prošly hlavou během vteřiny... Co to je? Jak se to dostalo na cédéčko? Co je tam proboha dál??? A proč ženich dělá ksichty a chytá se za hlavu, to se neumí ovládat, to ho to jako tak nudí??? (nejdřív se mi to jeho gesto s tou hudbou vůbec nespojilo). A největší sranda je, že jsem původně uvažovala, že bych tam dala i něco z Hvězdnejch válek, abych mu udělala radost :-D :-D berucka: Jé, já bych chtěla vidět váš "Chaplinův klobouk" :-D
Odpovědět
hahahaha krtek, genialne! My sme mali fun ked po obrade nemal raz kto otvorit sampus (nevieme ako sa tam dostal a preco tam pre nas bol, lebo standard to neni ako sme sa dozvedeli) no proste vyslo to na zenicha, a jak ta flasa bola tepla a jemu sa triasli ruky, hned ako odstranil tu kovovu plombu tak to cele brutalne vybuchlo.........nastastie nemieril na nikoho, pretoze stupel letel az do stropu, strasna rana........bolo to skvele!!!!!!!!!! :-D :-D :-D
Odpovědět
My měli jen jednu nedokonalost a to kytka na svatební auto :)) Byla nádherná, dle mých představ a s magnetem zespod....super vynález, ale né v případě, máte-li hliníkovou kapotu :-D :-D :-D Takže se musela přidělat vším možným, jenom né magnetem :-D :-D :-D :-D
Odpovědět
u nas bylo vsechno dokonale az se tomu verit nechce, jen trochu zklamani z nevestiny a svedkyniny kytky, ale jinak bylo vsechno ok, tak hlavne aby ten spolecny zivot pak byl takovy dokonaly :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
U nás bylo vše výborné, až na to že jsem trošku nestíhala. jediná chvíle která se opravdu nevyvedla bylo házení kytice, kdy jsem ji šikovně hodila a u stropu byly pověšený žárovičky na vánoce (samozřejmě zhaslé) ale kytka škobrtla a celá se rozsypala, tak svobodné kamarádky byly trošku zklamané :-D
Odpovědět
Tak já taky přispěju se svojí troškou do mlýna. Svatbu jsme měli v pátek, ale ještě ve středu jsem neměla došité svatební šaty, mé sestře svědkyni ani látka na šaty nepřišla, tak ji sháněla na poslední chvíli, cukroví jsme si dovezli až ve středu v jedenáct v noci, protože paní ho taky nestíhala dodělat a to jsme vše zařizovali více jak půl roku dopředu. A ke svatebnímu dni: Paní kadeřnice byla moc rychlá, tak mě tam nestihl kameraman, všichni kolem mě panikařili, takže ještě deset minut před příchodem ženicha jsem byla v županu, protože nikdo něměl čas mě obléct, z domu mě nevyváděl tatínek, ale rovnou ženich, při bráně se málem stala nehoda, kdy měl ženich rozštípnou polínko sekyrkou, ale jelikož mám manžela koumáka, tak si z auta vzal motorovku a rozříz si kousek boty - díkybohu jenom botu, na házení svatební kytkou došlo až ve dvě v noci, dřív se to prostě nestihlo a to jsem házela nadvakrát, protože jednou jsem trefila trám, tak se kytička vrátila zpátky ke mně, dort se ani nerozkrojil a bylo toho ještě mnohem více. Ale já s manželem jsme si celý den bezvadně užili, myslím si, že i ostatní hosté podle reakcí, všechno bylo tak, jak jsem si vysnila, co se týče účesu, kytky, dortu, svatební tabule, prostě všechno a myslím si, že na náš den budeme vzpomínat pořád. Ono něco zlé, je pro něco dobré, teď už se některým věcem jenom řehtáme a je na co vzpomíínat.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, náš den určitě nebyl dokonalý, přesto byl nejkrásnější v životě, protože jsem si připadala jako princezna a brala jsem si svého vysněného prince :-D , ale den měl spoustu chybiček, které nejvíc vidím asi já a kdybych měla svatbu chystat teď, určitě bych dost věcí změnila, ale to už nejde. Třeba moje mamka si oddychla, že to dopadlo v pořádku, protože měla největší obavy z komplikací mezi svým současným přítelem a mým taťkou, tedy bývalým přítelem, naštěstí žádná pohroma tohoto typu, které jsem se obávala i já, se nekonala, takže v tomto bodě dopadla svatba výborně (oba jsou komplikované typy, zvlášť, když je tam alkohol). Ale celou dobu jsme se tedy a nejvíc opět já hrozila deště, protože oslava byla na zahradě, sice nějaký party stan byl v plánu, ale jen takové ty menší, samozřejmě nám nebíčko kapičky štěstí dopřálo a velmi chladné počasí, ale dalo se to zvládnout, nyní bych asi volila něco více zastřešeného ;-) , největší zklamání pro mě byl náš fotograf a nikdy si jeho volbu nepřestanu vyčítat, vyklubal se z něj naprosto neschopný chlap, který jen stál a cvakal, až ke konci mě napadlo pár poz, ale to už všichni spěchali na oběd, nejhorší bylo, že i kvalita fotek neodpovídá profesionálovi, nemluvě o komunikaci s ním po té, pak byly takové chvilky jako, že jsem měla velmi úzký prostor v uličce, když jsem přicházela k ženichovi, na začátku jsem zavadila o prázdnou židli, když mě taťka dovedl, zůstal stát a před náma družičky, já mu špitala, aby mě předal, paní matrikářka odvedla stranou družičky a po té mě táta předal ženichovi no a pak jsem viděla jak vzadu couvá a nesedá si, přes můj závoj již nemohl k mojí mamce, takže na mé špitnutí "sednout" si sedl k manželovo rodičům a to "sednout" jak na psa je slyšet na videu, protože už dohrála hudba :-D Taky mi mrzí, že jsem si brzy sundala závoj a pořádně ho nevyužila na fotkách, že na zahradě jsem si brzy sundala šaty, měla jsem strach, abych je v tom dešti moc nezamazala a neměla problém v půjčovně. Když vidim video, co se dělo v obřadce před mým příchodem, musim se smát, všichni lítali z leva doprava, nikdo nevěděli na kterou stranu si sednout, takže to vypadá velmi vesele :-D Řeč o svatební koloně už tu byla a já můžu jen potvrdit, že je to nemožné vzhledem k řidičům, kteří se na silnicích vyskytují. Na zahradě jsem si večer chtěla vzít džíny, protože bylo dost chladno a tak jsem je všude hledala až jsem si vzpomněla, že když jsem je ráno sundala a vzala si šaty, už jsem je nedala do tašky sebou, takže jsem furt mrzla v krátkých šatech, hodně mě mrzely dvě kamarádky, které odešly velmi brzy, než se vše pořádně rozjelo, protože jim byla zima, věděly jak je, přesto nebyly moc oblečené a seděly, zatímco ostatní se bavili, tančili, toto mě mrzelo i se slzičkama, Velké mínus, které zažila určitě každá z nás a který nikdo neovlivní je ten velmi rychle ubíhající čas, který nešel zastavit. :-| Je toho dost, přesto vše byly drobnosti, které by mi netrápily, krom toho fotografa, který mě hooodně mrzí, i když jsou důležitější věci než fotky ze svatby.
Odpovědět
Profilova fotka
oprava: můj taťka je mamky bývalý manžel, ne přítel ;-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
Tak jde to, jakžtakž, hlavně, že nějaké fotky jsou a máme spoustu amatérských od známých, pár povedených i je. Ale hlavně aby nám vyšel náš společný život to je pak jedno, jaké jsou fotky (snažim si to říkat, ale i 4 měsíce po svatbě jsem stejně na to nepřestala myslet, jsem vybírala až jsem přebrala)
Odpovědět
taky pridam story: co se tyce prubehu dne, nemuzu si vzpomenout na jednu vec co by nevysla presne podle planu :-D samozrejmne sme meli momenty, ktere planovane nebyly :-D i kdyz sem mela odne hekticky tyden a noc pred svatbou sem byla docela hystericka, kdyz sem se rano asi po 3 hodinach spanku probudila , byla jsem prekvapive v uvolnene nalade i kdyz sem se jeste shihla chytit s tatkou, kteryho sem noc pred nim vytocila naprosto k nepricetnosti, no nechtel delat co si nevesta predstavovala. Jinak rano probehlo moc pekne, jen segra se musela vydat hledat zabloudileho pana fotografa, ktery nas nemohl najit, ale i tak to stihl jeste driv nez sme byli domluveni. Mezi cesanim a licenim byla ma mila polovicka ustavicne na telefonu, protoze dj si spletl den a musel dojet hodne na rychlo z prahy do olomouce, aby stihl vsechno pripravit do 16:00 stihl :-D pred obradem jsme se s tatkou ( uz uklidnenym, asi myslenkou ze se me brzy zbavi :-D ) a druzicema sli schovat aby nas zenich nevidel. Druzice vykrocili dopredu a ja jeste tatu poucuju aby to hlavne neproletel, ze to neni tak dlouhy, nachystali sme se a v tu ranu jsem nejak vyrazila, a tatu jsem k oltari malem odtahla, takze ten brzdil jak mohl , nastesti nenapadne , to asi ty emoce, jak sem se snazila usilovne nebrecet hlavne pri pohledu na meho natahujiciho v te dobe skoromanzela. Obrad byl dvoujazycne a dopadl lip nez jsem si mohla vubec predstavit,Cekali sme se vsim az do svatby a to na to asi jeste pripadalo, protoze tahle hodinka opravdu zmenila nas zivot, bylo to opravdu kouzelne, dojemne a romanticke ne jen pro nas ale pro vsechny co nas podporovali ten rok a pul nez sme se vzali. trosku nam sprchlo na ceste domu, nastesti jsme jeli veteranem takze poprve za den jsme meli delsi chvili spolu. Konvikt byl nadherne vyzdobeny a nacancany, cehoz jsem se bala, protoze naposled kdy jsem to videla bylo , noc pred kdy jseme vsechno vozili a chystali pro slecnu koordinatorku. Hostina dokonala, jidlo vyborne, vsichni myslim ze muzu rict ze se bavili i kdyz to bylo docela vzdalene typicke svatebni atmosfere, panovala pohodova , uvolnena atmosfera celou noc. Musim rict ze k dokonalosti dne prispeli vsichni nasi dodavatele, pan fotograf skvele zachytil atmosferu celeho dne, takze uz tri mesice po, stale sedim a musim se kochat a vzpominat!!!
Odpovědět
Ahoj holky, tak já se tu podělím. :-) Svatby miluju a komu můžu se "nadělím" jako samozvaný svatební organizátor. :-) A i tak se objevilo pár přehmatů. :-) Den před svatbou mi při vyzvedávání obleku v půjčovně jen tak oznámili, že oblek pro manžela (bílý) se vrátil s flekem na prsou asi od rezavého špendlíku a pustila barva květiny. Udělala jsem scénu, paní se ale pochlapila a rozžehlila klopy tak, že se to celkem skrylo. Měla jsem obavu, co tomu manžel řekne, ale vzal to v pohodě. Druhý den bylo šílené počasí, hrozný vítr a já měla závoj až na zem, který fungoval jako lodní plachta... Závoj mi ve vlasech držel opravdu bitelně, takže mi to málem utrhlo hlavu a musela jsem se celý den pořád někde schovávat za větrem. ;-) Na svatbu mě vezl tatínek, ovšem půjčeným autem s automatem. Než s ním vyjel, ujel nám zbytek kolony, který se notabene vydala jinou než původně dohodnutou trasou, takže jsme na ně s taťkou čekali na pumpě. Když jsme se šťastně našli, zjistila jsem pohledem ze zadního okna že za námi jede druhá úplně cizí svatební kolona. Legrační náhoda :-) Maminka přesně podle mých obav byla na na hranici hysterie a hrozně mě tím rozčilovala, ačkoliv jinak ji mám moc ráda. :-S Fotograf, maminčin přítel, si s námi vůbec nevěděl rady. Jenom stál a cvakal. Myslím, že z toho také nebyl moc nadšený, věděl, že jsem chtěla konkrétní jinou fotografku s vyhraněným stylem, ale že maminka mě "ukecala". Při focení skupinek jsem si musela všechny nahánět sama a byla jsem z toho tak nešťastná, že jsem celou dobu při focení brečela vzteky. Naštěstí si všichni mysleli, že brečím štěstím... ;-) Manžel byl ovšem báječný, sbalil mě do auta a nejdřív mě nechal vydejchat a pak mě utěšoval. Vnímat, že se vdávám, jsem začala někdy kolem společné polévky, při které manžel dělal takové legrácky, že jsem se musela smát a všechno ze mě spadlo. Na hostinu se nečekaně samopozvala i jedna známá, ale v restauraci omylem udělali o tři porce víc, takže z toho nakonec nebyl trapas. Šaty na převlečení jsem kupovala před třemi lety na ségřinu svatbu a teď jsem si je nevyzkoušela. Pozapomněla jsem ovšem, že jsem od té doby 7kg zhubla, hlavně přes prsa a šaty byly korzetové bez ramínek. Celý zbytek večera mi padaly. Navíc se ukázalo, že v umělém světle jsou dost průhledné... :-) Ještě bylo docela nepříjemné, že kamarádka, se kterou jsem počítala jako s organizátorkou, se ráno v den svatby skororozešla s přítelem, na svatbě spolu celé dopoledne nemluvili a ona byla tak vyřízená, že se žádná organizace nekonala a musela jsem se toho ujmout sama... Večer už proběhl naprosto superbáječně. Měli jsem opravdu dobrou ruku s kapelou, která výborně hrála, takže se tančilo, pilo, v případě mého manžela i zpívalo :-) Jenom byla ještě komická vložka, když z vedlejší restaurace, kde zrovna také byla svatba, do naší restaurace unesli nevěstu. Většina hostů z toho byla docela zmatená. 8-) Od té doby jsem dostala spoustu poděkování, že to byla vůbec nejlepší svatba, na které byli a úplně nejlepší bylo, že můj manžel mě celý následující den chválil a chválil a děkoval mi, že jsem to tak všechno báječně zařídila :-) Takže sumasumárum to nakonec dopadlo dobře. A také jsem se přesvědčila, jaké máme bájo kamarády, kteří přišli úplně všichni. A to včetně kamarádky, která nám s manželem dorazila v sobotu na obřad popřát a v pondělí ráno se jí narodil chlapeček. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, já si vzpomněla na drobotiny, které se nezadařily: - profi foťáka jsme objednali až od obřadu a z rodiny se asi všichni báli mi jít ráno na oči, tak nemám jedinou fotku z příprav (a to se mi tolik líbí u ostatníh nevěst) - v jednu chvíli jsem zvažovala šaty v barvě ivory a proto jsem si koupila takové punčochy. Ale nakonec jsem měla šaty bílé a zapomněla na to, tak vypadaly punčochy špinavě a proto jsem je ani neukazovala a ani nepózovala s podvazkem - když jsme koupili prstýnky, zkoušela jsem si milion způsobů, jak je nazdobím do misky s pískem a květy. Měla jsem s sebou víc variant, že se s tím na místě krásně vypiplám, ale někomu jsem celou tu tašku doma dala a oni to pak "naházeli" dle svého, což se mi moc nelíbilo - nemám některé fotky dle původních plánů- žádnou bez závoje, žádnou v pohybu (jak si třeba chlapi nadhodí nevěstu do vzduchu), ve skupinovce nejsou ani na jedné úplně všichni a navíc spousta z těch zbylých není vidět jak se krčí, atd... - střep na památku ze zametání jsme tam někde nechali - všem jsem nakázala, ať nechají rýži doma (nemají to tam rádi), že mám bublifuky- ty jsem našla v 5 odpoledne v tašce - během obřadu jsem měla el.kytaristu, ale jiný člověk mu ovládal volume, což se pokaždé nezadařilo a nejdřív to nahlas vyjeklo, tak že se všichni otáčeli - při proslovu u hostiny jsem sama sebe rozbulela (vzpomínka na zesnulé rodiče), zalkla se a zaboha to nešlo nastartovat na normální level hlasu... Ti zbylí rodiče nám pak říkali, že měli taky připravený proslov, ale prostě si včas nevzali slovo a tak se to zakecalo a je to mrzelo no našlo by se asi víc much, ale jak říkám, byly to drobotiny
Odpovědět
Ahojky, jak už tu bylo někde uvedeno nic není dokonalé - tedy ani svatební den, ale dle mého názoru je hlavní si svatební den pořádně užít a to se vším všudy! ;-) My měli také pár drobností (naštěstí nic převratného..), které nám malinko svatební den komplikovali, ale vše nakonec dopadlo na jedničku, a to: - Ráno po odjezdu od kadeřnice volali kuchařky, že kuřata na raut jsou "cítit" takže by z nich raději nevařili - souhlasila jsem samozřejmě s nimi a tak cestou od kadeřnice jsem poprosila "skoro" švagra aby mi přizastavil u obchoďáku a já učesaná a nalíčená proběhla obchod hodila do košíku nějaká kuřata a hurá za kuchařkami! Ty se divili, že nevěsta přivezla kuřata sama, ale pro mne to bylo mnohem jednodušší skočit do obchodu než někomu volat prosit ho aby dojel pro kuřata a pak je zavezl kuchařkám, když jsme byli jen kousek od obchoďáku a navíc všichni už nějaké ty úkoly měly - Ženich se opozdil o 3/4 hodiny a pak už se to vezlo... před odjezdem na obřad nám měli rodiče jít "žehnat" či přát do života a najednou někdo řekl, že můj taťka nahoru nepůjde! (rodiče jsou rozvedení) nedokážete si představit jak ve mě hrklo, s taťkou jsem samozřejmě byla domluvená a souhlasil, že nám také požehná a vyvede mě a najednou...byla jsem zmatená a tak jsem se ptala co se děje, ale naštěstí někdo jiný řekl, že nahoru přijít ještě nemůže protože přijel ale zase odjel něco zařídit, ale že tu určitě bude každou chvíli. Tak jsme čekali... nakonec už to moje mamka nevydržela a šla nám přát a za ní rodiče ženicha a taťka nikde, ale nakonec to stihl akorát! Požehnal nám, vyvedl mě a měli jsme asi 15min na cestu na obřad což by stačilo - ale jen co se kolona rozjela a polovina aut zmizela v nedohlednu jedno autíčko nás pozlobilo a nechtělo jet! Všichni tlačili, starotovali ale nic - měli jsme asi 5min do začátku obřadu - to už jsem nevydržela a vykoukla z auta a zavelela ať se hosté rozsednou jak se to jen dá a zbytek naskáče ke mě! Jaké pak bylo překvapení přihlížejících na radnici když z nevěstina auta vystupovalo 6hostů?! V davu jsem jen zaslechla: "kolik jich tam jede?" a já v tu chvíli se musela jen smát - při obřadě jsme byli s ženichem trochu nervózní a tak když jsme si vyměňovali prsteny mi můj manža nastavil pravou ruku a já mu tam ten prstýnek nasadila! Mno docvaklo nám to až na hostině! Ale což hlavně, že jsme oba řekli ANO! ;-) I když toto všechno zní možná trošku hrůzostrašně, já si svatební den opravdu užila a od ženicha a ostatních hostů jsem také slyšela jen samou chválu! Mělo to i své výhody - např. jsem neměla skoro vůbec trému (kromě chvilky kdy jsem měla říct ANO, to se mi začaly malinko kolena třást, ale jinak úplně v poho) ... Moje rada pro budoucí nevěsty/ženichy je prostá - snažit se řešit vše s klidnou hlavou, snažit se rozdat co nejvíce úkolů před svatbou a ujasnit si s každým jestli ví co dělat, co od něj očekávate a pak už si ten den užívat se vším všudy - vždyť se přece vdáváte/ženíte! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj. My jsme měly obřad a hostinu na jednom místě. Takže všichni hosté se sjeli do hotelu a odpadla starost s cestou a já je tam v klidu připravila s pomocí svědkyně. Jen byl hrozný vítr takže závoj zůstal nevyužit a ráno pekelně pršelo ale naštěstí než jsme vycházeli tak se počasí umoudřilo. Chybičky ani nebyly jen bublifuky zůstaly zapomenuty v hotelu ale mami pro ně stačila doběhnout takže bubliny byly a v restauraci byly trošku zmatení číšníci takže podávání jídla ze začátku trošku vázla ale pak ok a večerní zábava s rautem a dj byla super.
Odpovědět
Ani u nás nebylo vše tak dokonalé, jak jsme si plánovali. Nakonec jsem si musela vzít jiné boty, protože v těch původně plánovaných bych nevydržela, bublifuky jsme zapomněli v autě, svatebčany moc nebavilo focení (jejich problém), podvazek mi manžel sundával až o půl druhé, když jsme dorazili domů....ale i přes to se nad tím vším člověk musí povznést a užít si den na maximum, což se nám, myslím, povedlo ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
holky..ja kdyz to tady ctu...to snad ani neni mozne:(
Odpovědět
ondlafek preco - to su vsetko take male veci, ze ti to v tom strese ani nepride.........ja som namiesto slavnostnej vecere po polievke sla uklizet hotelovy pokoj lebo nam jeden chybal, takze sa robili prehadzovy mamky do nieciej inej izby a musel to niekto rychlo upratat no, lebo ti posledni hostia na to cakali...a kedze ja som v hoteli dlho robila, mam to v rutine, takze radsej ako cakat na personal alebo mamku kym to poklidi som sa do toho vrhla sama, az som sa musela sama sebe smiat, nevesta, krasne saty s vleckou, klaci pri hajzli a cisti hotelovy pokoj :-D :-D :-D :-D su to proste take veci, na ktore potom spominas, a rada! Proste ziadna nudna svadba no :-N
Odpovědět
tak i já se podělím: 1- 10 minut před příjezdem fotograma mi pán volal že nedorazí, haha bel jediný objednaný fotograf, čili paráda, ale přišel náhradník fotky pěkné on byl milý jen mi chybí pár mých vysněných na zemi a tak 2- jsme měla pokené šaty od červeného vína s víčkové a tím že jsme na zkoušce neměla vyžehlené čili nebyla poznat délka taky dlouhé tak jsme si na ně šlapala. 3. obřad měl být venku v krásném prostředí zámecké zahrady - nakonec byl v obřadní síni (kvuůli počasí) kterou jsme nenáviděla od prvního okamžiku kdy jsme jí viděla - v ten den mi to bylo ale kupodivu jedno 4. k obřadu jsme měla vypsané co chci písně na CD co která na co bude z té oblíbené zahráli 10 vteřin a tu co jsme jí nechtěla tu hráli 2x
Odpovědět
5. zapomněli jsme na lampiony jako překvapení pro hosty 6. z panáka slivovice se mi udělalo tak zle že jsme byla asi 15 minut na wc 2x nás vázali do brindáku a nesnědla nic ani z polévky ani ze svíčkové 7. korunu tomu nasadili kamáradi kteří měli prací náladu :-) 8. na večerní raut nepřišel nikdo z pozvaných (a to se ani nikdo neomluvil) a tak tam bylo jídla pro 100 hostů i když nás bylo jen 55 :-D 9. družičkám byla zima a tak měli přes ty krásné šaty svetry :-) ale jinak to byl nádherný den a vlastně jsme si ho moooc užila a v ten den nic neřešila bylo mi to tak jedno a bylo to skvělé
Odpovědět
4 tiduška : se závojem jsme to měli stejné!! jsme ráda že ve stejný den bylo počasí všude podobné :-D
Odpovědět
Sice je to už dost dlouho, ale pár věcí sepíšu: Hypericum ve svatební kytici nebylo vínové, ale oranžovočervené, takže se k ničemu jinému nehodilo. Ženich se při vyzvedávání svatebního dortu dozvěděl, že auto, které ho mělo přivézt, bouralo, takže dort není a přivezou ho rovnou do restaurace, což ho vytočilo tak, že zapomněl vyzvednout minichlebíčky jako občerstvení pro svatební hosty před obřadem. Jedna ze dvou růžiček v účesu mi vypadla ještě před obřadem. Nechtěli jsme kolem svatby děĺat moc rozruchu, takže jsme nezdobili auta, ale nenapadlo mě, abych našim řekla, aby oktávku, kterou jsem měla jet já, prohnali aspoň myčkou, a očistili bláto, který tam natahal pes přesně na místo, kde jsem měla sedět já ve vypraných a vyžehlených svatebních šatech. :-D Parfém, který jsem si nachystala, jsem objevila až při vyklízení tašky dva dny po svatbě. Polovina hostů přišla až na večer, kdy jsme se ze salonku přestěhovali pod pergolu, jenže většina jídla zůstala uvnitř a těm, kdo přišli později to jaksi nikdo neřekl. :-o Takže mě asi pomluvili, že jsme měli málo jídla. :-D
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?