Odstehování se po svatbě. Co bylo nejtežší ?

ahoj holky je vas tu hodne co jste se s pritelem / dnes uz mozna manzelem odstehovali daleko od rodiny, pratel....zmenily zamestnani atd. At uz jste se odstehovaly do zahranici nebo zustaly v CR mam na vas dotaz, prosbu o vase zkusenosti, zazitky. Za tyden se budu vdavat a se skoromanzou uvazujeme ze se odstehujeme z mesta kde cca 5 let zijeme. nyni bydlime v byte a chceme zacit stavet baracek. jeste presne nevime kde ale uz hledame. Na jednu stranu si to moc preju, tesim se ale na druhou stranu mam strach co bude. Koneckoncum budeme pak odkazani jen sami na sebe. "ztratim" kamosky, budu muset zmenit praci (nebo treba budu na materske x-) ). mam strach abychom si to pak nevycitali atd. Nevim jestli je to srozumitelne ale treba me vy "odstehovane" chapete. momentalne jsem v takove nalade ze bych odsud utekla hned a na vsechny se vyprdla. Postavila dum nekde u lesa v nejakem nejvetsim zapadakove :-) diky moc
Odpovědět
1
2
5
Profilova fotka
ahoj baby, já se přidávám do klubu nejistých... v listopadu odjíždíme s manželem na rok studovat do austrálie, musíme si tam najít práci, aby jsem tam neumřeli hlady...navíc na to padnou naše veškeré úspory... asi si dokážeš představit, jaký z toho mám aasi pocity :-)
Odpovědět
babyna, ja uz byvam od domova 7 mesiacov, stale som si nezvykla, chytaju ma depky a tak..... najradsej by som zbalila kufre a odisla.. najhorsie je, ze byvam s priatelom u jeho rodicov ale podpora nie je ziadna... ale zase kazdy clovek je iny a ked ta manzel podpori, tak je to uplne o niecom inom ;-)
Odpovědět
ladi, tak takhle daleko bych to asi nedala....fakt te obdivuju. my planujeme presun jen v ramci CR. ale i tak mam z toho strach. oba zijeme cca 100 km od rodicu takze kontakt s rodici je v poho, do niceho nam nekecaji ;-) a jak rika sonula, ty depky muzou byt pekny "svine"....
Odpovědět
osobne som 7. rok v zahranici, po UK a Prahe teraz byvame s manzelom vo Swisse...tiez to pre mna znamenalo zacinat 3x od znova, ale rozhodne z toho iba profitujem...spoznala som nove kultury, naucila jazyky, cestovala som, pribudli mi do CV nove pracovne skusenosti, stretla moju polovicku a to vsetko za to, ze som doma na Slovensku nechala rodinu, v Prahe moju sestru, okruh znamych a nas apartman...no vobec nelutujem... Rozhodne by som vas chcela podporit vo vasom rozhodnuti, ak este vahate...ludia prichadzaju a odchadzaju (ked neodidete vy, mozno to zrovna bude vasa naj priatelka)...najdolezitejsie je to, co chcete vy sami mat a aky zivot si usporiadat ;-) Vela stastia ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
No tak so stahovanim mam bohate skusenosti :-D Po 3. rocniku VS sme isli s drahym na 5 mesiacov do USA, co sa nam velmi zapacilo tak sme sa tam po 4. rocnuiku vybrali znovu, prerusili skolu a ostali na Floride 15 mesiacov. Cely tento cas sme tam boli "sami dvaja" a uplne v pohodicke sme si nasli pracu, ubytko, novych kamosov a na part time chodili aj do skoly. Asi tam po pol roku mi uz zacalo byt smutno, Vianoce boli tazke ale mali sme sami seba a vedeli sme ze koncom augusta zase pojdeme domov. Takze sme vela cestovali, uzivali si Ameriku a potom sa vratili dokoncit VS na Slovensko - za ten rok sme zistili ze na SVK asi nebudeme mat moc sanci sa dobre zamestnat a pravdupovediac nas to aj tahalo niekde von :-N Takze uz skoro 2 rky byvame v UK a je nam super...rodina je blizko, ked sa mi chce idem aj na wikend domov, inak kazde 3-4 mesiace, takisto nasi sem tam pridu sem, segra za chvilku dojde na 3 tyz\dne...neda sa povedat ze by sme boli izolovani. :-) Takisto sme si nasli znamych a dokonca je tu aj par Slovakov ktorych uz pozname zo Slovenska..svet je maly :-D Takze neboj sa, zmena je zivot, stahovanie ti rozsiri obzory, budes nutena sa spravat inak ako doteraz, a ked mas vedla seba manzela, budete si este blizsi lebo v podstate budete mat len jeden druheho a uvidis ako vas tento pocit zblizi...vlastna skusenost :-) A ked si budes chciet pokecat s rodinou...ved telefon a internet existuje vsade!! Takze vela stastia a DO TOHO!
Odpovědět
misho souhlasim s tebou ze zalezi na nas jaky zivot chceme mit, ja predstavu mam ale vis co nekdy je pak vsechno jinak. taky si rikam ze lidi kolem me tady nemusi byt vzdycky a ze jedinou jistotu pak budu mit v manzelovi. a az tu jednou nebudou nasi rodice budeme si zit jen sami pro sebe a nase deti.....
Odpovědět
hej, mas super manzela ak ta podrzi.... mne obcas dava priatel za vinu, ze viac sa nesnazim nadvazovat kontakty s jeho rodinou... hm.... nemozne...
Odpovědět
Profilova fotka
baby, taky myslím, že 100 km je tak ideální vzdálenost pro rodiče :-) jiank úplně chápu tvoje pocity, já jsem si něco podobnýho prožila, když jsem odešla do Prahy, přišla jsem o kamarádky v Chrudimi, sice si občas napíšeme po ICQ nebo sms, lae prostě už to není takový. A nový přátelství tady, třeba s lidma z práce nebo ze školy už jsou jiný, jsou takový míň vřelý... A ještě k tý Austrálii, mám z toho takový strach, že bych nejradši manželovi řekla, že nejdem a že si radši koupíme byt.. Jenže je to jeho sen, měl příležitost tam jet, odjezd měl, měsíc po tom, co jsme se seznámili a nejel kvůli mě, tak mu to tak trochu dlužím...
Odpovědět
sonulo, jestli to bylo na me tak si myslim ze ( v mych ocich) je ten nej x-)
Odpovědět
jej, mishasmile pekne si to napisala. Ja som odisla byvat ku svokre a veru niekedy by som bola najradsej doma u rodicov. Nevedela som si prredstavit ake to bude byvat s manzelom u nich, kazdy den..... Po svadbe som isla do nemocnice a odtial sup ku svokre. Musela sa o mna starat, viete si predstavit ten pocit? Nemala som u manzela ziadne veci, nic a nemohla som si ist prene. A potom ten pocit, ked som si zbalila veci do cestovnej tasky.... Mama bola z toho velmi smutna. A ja tiez. Chceme vlastne byvanie, ale financne to velmi nejde. Na to stahovanie by so sa tesila, na to od rodicou moc nie. Este stale tam mam vela veci.
Odpovědět
Profilova fotka
no ja uz rok som asi 1000km od mojej rodiny a kamaratov, zacala som odznova pri mojom uz manzelovi, na sk som nechala vsetko a nelutujem, ale rodina mi chyba, ale mam telefon a mobil tak ked mi je smutno zavolam. je to dobra skusenost a dobry pocit sa starat sama o seba
Odpovědět
ladi, taky mi prijde ze ty kamosky co mam ted jsou jiny, nebo spis to kamaradstvi je jiny. taky problem je ze jsou svobodne a porad maji pocit ze kdyz se vdavam ze jako nikam do baru s nima uz nemuzu kvuli tomu ze musim doma prat, varit atd. pritom to neni vubec zadna pravda, uz jsem jim to tisickrat vysvetlovala, v tomhle mam hodne tolerantniho chlapa. v podstate jsem a budu porad "svobodna". jojo, to kamaradstvi neni uz taky vrely. a v praci jsem obcas mivala pocit ze se se mnou nektere damy :-p bavi jen proto aby ze me vytahly info co se chysta atd (delala jsem driv asistetku gener rediteli). ale to jsem odbocila :-) ladi a tobe se do te australie vubec nechce ? zas je to jen na rok, ja takovouhle prilezitost asi nikdy mit nebudu, ale jela bych hned,ale jen jako na dovcu :-) Nejak to pretrpis ale koupe baraku to je na cely zivot, vemes hypoteku atd a pak je nesmysl to za dva roky prodavat a jit jinam.
Odpovědět
Článek se načítá
Pre mna stahovanie nikdy nebol nejaky extra problem, od rodicov som prec uz skoro 5 rokov....momentalne sme od seba 400 km:-) a je to ok...ked mi chybaju zodvihnem telefon a zavolame si...to iste aj s kamaratmi a znamymi..resp. napiseme mail alebo castokrat vyuzivam ICQ komunikaciu...a vzdy je moznost si najist nove kamaratstva v novych krajoch..len s atoho netreba bat 8-)
Odpovědět
jeste me napadla jedna vec, pokud jste se treba prestehovali nekam na vesnici nebo to uz je jedno, jak se na vas divali sousedi ? nebo v pripade vesnice jak vas tamni lidi prijmuli ?
Odpovědět
Profilova fotka
baby, ne, že by se mi nechtělo, chvílema se i těším, ale mám prostě strach, bojím se, to je vše, ale Petr bude se mnou, tak to snad zvládnu :-) A jinak myslím, že koupit domek na vesnici je fajn, jen záleží na jaký... např. k nám do vesnice (kousek od Chrudimi) se přeistěhovali starší manžele, co se starají o 3 vnoučata (jejich matka je nějaké do větru a děti hodila rodičům) a všichni jim pomáhaj a vzali je mezi sebe.. Ale třeba zase jinej příklad...v jiný vesnici, co mají tchánovci chalupu jsou nový sousedi...a všichni na nich hledají jen chyby, že grilujou na balkóně a přitom nemaj posekanou zahradu, že jim hlasitě štěkaj psi... ...těžko říct..
Odpovědět
ladi tak to je sila s tema sousedama co grilujou na balkone, jak jsi mohli dovolit nechat neposekanou travu ???????? :-D jo to je presne to o cem mluvim. ja bych sla nejradsi nekam na vsenici cca 10 max 20 km od vetsiho mesta (ne k Praze).
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj babyno, mě s největší pravděpodobností čeká podobná zkušenost-a to stěhování z Prahy do východních čech. Taky se bojím toho, jestli budeme přijati a vůbec jak se nám povede přizpůsobit. No, já se to dozvím už někdy v říjnu, jestli to, co máme rozjednaný (ťuky, ťuk, klepu na dřevo), dopadne.
Odpovědět
Já se s přítelem odstěhovala do jeho rodného městečka, sice od toho mého to je asi 25 km, ale i tak není čas jezdit tam často. V novém městě nikoho moc neznám a ze začátku jsem měla moc smutný stavy, ale do souvislosti jsem si to moc nedávala, teď už jsem si zvykla být hodně sama a hlavně tady s Váma ;-) . Přítel se snaží, aby mi nebylo tak smutno, je hodný. :-)
Odpovědět
danus a kam do VC se stehujete ? do baracku nebo kupujete byt ?
Odpovědět
Profilova fotka
Babyno, je to cca 17km od Pardubic směrem na východ. Jestli to tam znáš tak asi 5km od Holic. Je domek s maličkou zahrádkou. Ve vesnici je naštěstí všechno, škola, školka, doktor, obchod, tak to snad bude OK.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, tak stahovanie do Prahy, bol doteraz moj navjväčši zlom v zivote. Ako 19rocna som si u nas doma nasla pracu a velmi dobru a aj podnajom, samozrejme bolo to vsetko tazke, ale postavila som sa na vlastne nohy uz v tak mladom veku a vydrzala som. Po 8 rokoch budovania tohto mojho sveta prisiel zlom, priatel uz bol 3 roky v Prahe a ja som sa musela rozhodnut. tak som to urobila...dala vypoved... zvykala si na novych ludi, pracu .... Niekedy sa citim fajn, inokedy by som sa hned zbalila a sla domov. Kamosky? zostala mi len jedna, s odstupom casu plati "Zide z oci, zide zmysle" Niekedy lutujem, ze som tu, ale nelutujem, ze som s milym. Si protirecim, ale tak to citim. Drzte sa !!!
Odpovědět
Profilova fotka
a este dodavam, az teraz sa mi otvorili oci - kto ma ako mal rad, kto ma vyuzival ... sice taketo poznanie je na nic, pretoze to len boli ... :-S
Odpovědět
Babyno, my se prestehovali na vesnici loni... Zatim to je celkem v pohode, lidi snad taky. Jenom nejak nedavaji to, ze milacek je nocni tvor, takze kdyz oni v 5 jdou do kravina, tak se u nas jeste sviti... A pak jim taky je divny, ze milacek nikam nejezdi kazdej den do prace. Fakt je ten, ze tady vlastne skoro nikoho neznam. Poznam starostu, poznam sousedky z obou stran, ale to je tak vsechno... S kamaradama a kamaradkama udrzuju kontakt spis pres net nebo telefon, vidame se obcas. Az zacnu pristi rok pracovat, tak snad budu mit naky dobry znamy v praci, uvidim... Takhle jsem tu obcas jako kul v plote, jenom s kocourama. Pak me taky napada, ze se snad s nakejma mladejma zenskejma seznamim, az budu mit nakyho drobecka v kocarku, protoze tady mistni "mlade obcanky" organizuji pro deti spoustu veci - detsky den, malovani na asfalt, karneval a dalsi veci... A mozna zacnu chodit se svagrovkou k hasickam. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, tak mě také čeká stěhování za mým přítelem. Zatím máme takový vztah na dálku, ale budujeme si u něj domácnost...Dnes jsem tu už asi 2 týden a zatím v pohodě, jelikož bylo co dělat a když není, tak já jsem takový samotář, takže si čtu atd. Ale až tu jednou budu na trvalo, tak to bude asi krušné, už te´d mi chybí rodina, naše město, kamarádky..S tím se ale člověk musí asi smířit a nějak to zvládnout. Jak už jste tu psaly, důležité je, jestli vás váš partner podrží ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, přidávám také svojí špetku do mlýna. I mě jednou bude čekat stěhování od rodiny, prostě z domova za přítelem - cca 100 km. Takže jako consti v současné době máme vztah na dálku. A už teď mám z odstěhování panickou hrůzu. Samozřejmě, že vím, že v novém domově budu mít v příteli velkou oporu (tedy doufám :-D ), ale i tak se toho bojím. Bude to cizí město, kde nebudu nikoho znát, nebudu mít práci, prostě nic....
Odpovědět
Profilova fotka
miky a ostatní, nechci tu dělat reklamu, ale na jednom čes. portálu je seznamka a tam si zkuste dát inzerát..já poté, co jsem zde nemohla najít žádnou holku z města, kam se budu stěhovat(kromě jedné ;-) ), jsem už v nic nedoufala, ale přes tu seznamku se mi jedna kočka ozvala a zatím si jen píšeme maily, ale vypadá to, že si budeme rozumět..i když jako s kamarádkou od dětství to asi nebude...Jinak miky, kéž by nás dělilo jen 100km, to je v pohodě, kdykoliv můžeš domů zajet, autem je to tak hodina ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
consti: já vím, že 100 km není zase až tak daleko - autom to máme cca 1,5 hod a vlakem cca 2, takže je to pořád paráda, ale i tak se bojím. Bude to prostě něco nového, neznámého, ale přitom vím, že je to nevyhnutelné a určitým způsobem se i těším. Ach jo....
Odpovědět
Profilova fotka
Miky jasně!!já to beru z té mé stránky, že co já bych dala za 100km ;-) . Já to budu mít 300km a při mých řidičských schopnostech budu muset využívat hromadnou dopravu :-D ..hlavně nevím, jak to zvládne moje mamka, s dvěma chlapama na krku a s tchýní ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
consti: 300 km, tak to je teda opravdu pořádný kus cesty. Nevím, jestli si to pamatuji dobře, ale nestěhuješ se náhodou do Brna?
Odpovědět
Profilova fotka
miky ne ne, z Brna..teda kosek od Brna a stěhuju se do Příbrami 8-)
Odpovědět
1
2
5
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?