Může fungovat manželství bez dětí?

Věděly jste odjakživa, že chcete mít jednou děti nebo jste někdy uvažovaly o tom, že je do budoucna nechcete? Přiznám se, že já jsem je nikdy nechtěla, a nezměnilo se to ani po tom, co jsem si našla přítele. Nejsem typ, který nakukuje do kočárků a rozplývá se nad malýma capartama, popravdě mám docela husinu při představě že se několik let starám o řvoucí škrvně, které až vyroste do puberty, nebudu zvládat. Měla některá z vás někdy stejné myšlenky? Co je zlomilo? A jak se díváte na ženy, které se rozhodnou nemít děti, myslíte si o nich, že jsou sobecké? Myslíte, že může manželství dobře fungovat i bez dětí? (pokud samozřejmě oba partneři je nechtějí)
Odpovědět
1
2
a můžu se zeptat kolik máš let?
Odpovědět
stokynka: je mi 25, spousta mých kamarádek, kolikrát i mladších, už děti mají nebo je plánují.
Odpovědět
já do nějakých 30 let taky po dítěti nijak extra netoužila a hlavně si nedovedla představit že bych byla třeba 3 roky doma a šišlala na mimčo a byla jen s dítětem a nebyla denně v práci. Pak se to zlomilo a po dítěti hrozně toužím, ale bohužel mi brzo bude 33 a furt nic :( Sestřenice vždycky tvrdila že si dovede představit život bez dětí, sice se jim nedávno jedno narodilo, které bylo počato náhodou a mají ho moc rádi, ale pořád říká, že kdyby tenkrát hned po svatbě neotěhotněla, že by to pořád odkládala až by se na to vyprdla. Věřím že spouta párů má šťastné manželství i bez dětí a pokud po něm netoužíte ani jeden, tak není co řešit.
Odpovědět
no já v 25 taky na děti neměla myšlenky! sice jsem vždycky věděla že děti určitě někdy chci, ale přišlo mi to brzo
Odpovědět
Profilova fotka
@lamiaaa já vždycky nějakého malého uřvana chtěla. A mám doma dva už odrostlé. Ale znám manželství, které funguje bez dětí 20 let. A co na to tvůj přítel??
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj. Ve 25 je ještě brzo, uvidíš, třeba to přijde časem, zatím si užívejte sebe na vzájem :-) A když to nepřijde, tak to i tak může vydržet, znám několik párů, které to přestály v pohodě a ti lidé jsou pak na sebe zpravidla hodně fixovaní, ale je pravda, že znám také několik, kterým to z tohoto důvodu nevyšlo. Záleží na vás na obou, pokud děti nechcete ani jeden, není co řešit. Na druhou stranu ale když se chlap v 50 zblázní, že chce dítě, tak má velkou šanci, kdežto žena už ne :-|
Odpovědět
já si myslím, že si opravdu jen mladá a jednou to přijde :) u mě to tak bylo...
Odpovědět
Profilova fotka
Ja jsem si taky jen uzivala deti ostatnich, ale ted, kdyz se blizi svatba a tahne mi na 30 je urcite chci, znam spoustu lidi, kteri deti nemeli a v pozdnim veku je to dost trapi. Mam kamaradku, ktere je 25 a kdyz jsme na to tema narazili, tak se silene nastvala a rekla, ze pokud budu mit dite, tak se semnou prestane bavit, protoze uz se mnou nebude zabava a nebudu mit cas parit...tak to je podle me sobecke jednani. Taky mam kamaradku, ktera se nikdy netajila tim, ze deti mit nikdy nechce, pak se narodilo jejimu brachovi a ona zmenila nazor, jenze kvuli zdravotnimu stavu je asi nikdy mit nebude, a je ji to moc lito. Je to kazdeho rozhodnuti, pokud budes stastnejsi bez deti, tak je nemej, jen si to poradne promysli, at neceho nelitujes. Mozna bys mohla stravit sama nejakou chvilku s ditetem sve kamaradky a uvidis, jestli k tomu najdes nejaky cit nebo ne.
Odpovědět
Manželství bylo původně založeno jenom proto, aby legitimizovalo potomky - oddělilo nedědičné od dědičných dětí. To už dnes bohužel neplatí. Ale máme tady jiný význam - sociologický a psychologický - svatba je důležitým mezníkem ve vztahu dvou lidí, neslouží jenom dětem, ale také tomu páru. Ženy, co se rozhdodnou zůstat bezdětné rozhodně nejsou sobecké, naopak! Takové ženy vědí, co chtějí. Sobecké mi přijde pořídit si děcko, jenom proto, abych ukázala okolí svou "novou přidanou hodnotu či exkluzivní vlastnictví, kterým se dítě pro narcistickou matku stává (Lasch)". A Lasch má pravdu, v poslední době nesnáším na novopečených matkách takové ty kecy typu "konečně jsem něco dokázala, porodila jsem", jakoby dítě bylo naplněním JEJICH života, ale porodit dokáže i mentálně postižená (až se jim děcko podaří dobře vychovat, tehdy mohou říct, co dokázali, ale ani tehdy to není jisté, občas se děti vychovávají samy - často je to tak lepší), naplnění života nemůžeme hledat v dětech a nemůžeme na nich postavit manželství.
Odpovědět
Profilova fotka
Sobecké? Ne, myslím, že není sobecké, nemít děti... Mám teď v okolí jeden případ.... Ona děti nechtěla, on ano... v srpnu tvrdili, že děti mít nebudou (hlavně ona)... Na vánoce se podepisovali i za toho třetího v bříšku. Nedávno přišli s tím, že se rozvádějí, dítěti je 10plus a ona řekla, že ho nechce, ať zůstane s otcem... A to je podle mě mnohem horší, než si říct, že děti nechci a mít je nebudu... Třeba jednou změníš názor, ale třeba taky ne... Ať se rozhodneš jakkoliv, bude to tvoje rozhodnutí (a tvého partnera, samozřejmě v tomhle spolu musí souhlasit) a tím pádem přeci nemůže být špatné:)
Odpovědět
@lamiaaa Taky je mi 25 a taky se na dítě necítím a ještě dlouho nebudu. Ale čekám, že za pár let převládnou hormony :-) a když ne, tak ne :-)
Odpovědět
@evzeniegrandetova . Zdar..Mne je 32 a vždy jsem děti chtěla, jsem ve vztahu s mužem,který to cítí stejně a snad se na to brzo vrhneme. Máš naprostou pravdu, že porodit dítě je vlastně mechanickou záležitostí, kterou zvládne asi každa žena. Nicméně si dovolím oponovat tvrzení-že děti přece nejsou naplněním života. Pro mne ano. Kariérně jsem toho dosáhla mnoho, jsem vystudovaná, žila jsem dlouho pryč, něčoho dosáhla a kariérně se plně saturovala . Pracuji ve zdravotnictví,, pomáhám lidem, to je super. Ale mít dítko, dát život, vychovat dobrého člověka, něco mu předat a zde zanechat- mi prostě přijde jako moje hlavní role a divná "mateřstvím posedlá" si fakt nepřijdu. :-) A ano samozřejmě že chci být také i manželkou, kamarádkou atd. Také naprosto respektuji ženy ,které holt mateřské pudy nemají a prožijí život jinak a zcela plnohodnotně. Domnívám se ale, že drtivé procento žen, které se mateřství vzdají z důvodu kariéry či z vlastní pohdlnosti (znám mnoho takových, pro které míti dítě je děsnej vopruz) toho pak litují.
Odpovědět
Článek se načítá
Připojuji se k názoru, že máš ještě čas a třeba to přijde...a když ne, tak prostě ne...hlavně aby jste byli spokojení vy dva...Já ve tvém věku taky o miminku nepřemýšlela...kamarádky začaly rodit děti a já si s nimi neměla co říct...teď o tři roky později to přišlo i na mě...prostě cítím, že je ten čas...už se s nastavájícím manželem těšíme, že hned po svatbě začneme pracovat na naší malé zmenšenině:-))
Odpovědět
Člověk časem přehodnotí priority... já byla dřív jako tazatelka ve 31 letech jsme se rozhodli mít mimčo, skoro rok trvalo něž jsem otěhotněla a v 7 měsíci mi zjistili, že je chlapeček mrtvý :( brzo budeme začínat s dalším snažením a já mám obavu že mi ujíždí vlak :( a mám depky z toho aby se nám to vůbec povedlo. Další věc je i partner. Se žádným z dřívějších partnerů jsem si dítě nedovedla představit, za to se současným přítelem (za pár týdnů manželem :) jsem věděla po chvilce že je to budoucí otec mých dětí.
Odpovědět
@stokynka Držím palce, ať se to miminko brzy povede a vše proběhne v pořádku!
Odpovědět
@lamiaaa mám to úplně stejně jako ty a upřímně, umím si představit že budu štastná i bez dětí.... nechávám tomu volný průběh, bud se to zlomí budu je chtít, nebo se to nezlomí a mít je nebudu, každopádně tak jako tak hodlám být štastná a když budu bezdětná, nebudu ničeho litovat.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak já v 25 byla frajerka s dvěma hafanama a děti jsem zásadně odmítala. Říkala jsem, že radši budu mít 10 psů než 1 dítě... Nezajímaly mě, ale vůbec, prostě mi TO nic neříkalo... Teď mám děti 3 (a psa žádného :-D ) a myslím, že k tomu člověk musí dospět. Ale každý člověk je jiný, každý je originál, každý chce něco jiného... takže se tím vůbec netrap a neřeš to, to je stejně ve hvězdách :)
Odpovědět
Profilova fotka
Přesně jak tady píšou holky, být tebou bych se tím netrápila. Buď to přijde nebo ne a nikomu do toho nic není. Hlavní je, aby měla jasno ty a přítel, jak to chcete. Pokud by to tak nebylo, tak to do budoucna fungovat asi nemůže. Myslím tím pokud by přítel děti chtěl a ty ne. Takže bych se neukvapovala ani se svatbou, je na to dost času. Já jsem v 25 skončila VŠ, začala se realizovat v práci a nad dětma jsem vůbec nepřemýšlela. Dneska je mi 30 a přišlo to až teď. Ale nemám to rozhodně tak, že bych utíkala za každým kočárkem nebo mi přišly úžasný všechny děti. Některý rám ráda, ale o některých si stále myslím, že jsou to rozmazlení spratci a nechtěla bych je doma ani za zlatý prase :-) Stejně tak jsem si nedokázala představit, že bych přebalovala řvoucí mimino, říkala jsem si, že by mi z toho bylo zle a že jsem asi divná. A kamarádka - matka mi řekla, že se jí synátor jednou pokakal tak, že ho musela dát do vany a sprchovat a udělalo se jí z toho tak špatně, že se do té vany pozvracela :-) Tím chci říct, že to není černobíle, že buď člověk děti miluje nebo nechce:) A i matky nejsou dokonalý,nikdo není:) nedělej si z toho hlavu, jsi mladá a užívej si s přítelem a uvidíš, co bude:) Hlavně se nedej zblbout tím, že bys to dítě mít měla a nejlépe hned, aby to později šlo:) mě to jeden čas taky trápilo, ale každý rozhoduje sám za sebe a okolí to dítě pak vychovávat nebude:)
Odpovědět
Profilova fotka
Každý je jiný. Já taky na děti moc nejsem. Ale když jsem si povídala se svojí mamkou, řekla mi jednu zajímavou věc. Prý než jsem se narodila, tak si s dětmi moc nerozuměla, nejlépe jí bylo u koní a na děti nebylo jediné pomyšlení. A pak jsem přišla já a ač jsem byla neplánovaná, změnil se pro ní svět - ten svět jsem byla já a byla jsem pro ní středem vesmíru. Z toho jsem si vzala to, že i když teď si vůbec, ale absolutně vůbec neumím představit mít mimčo, tak se toho nebojím, protože vím jistě, že srdce z kamene nemám a že se to u mě probudí, až toho tvorečka uvidím :-) Taky si nesu malý psychologický šrámek z dětství, který mě také odrazuje od těch malý dětí a to je to, že mě moje mamka nechávala dost často hlídat o sedm let mladšího brášku. On byl skvělý mimčo, naučila jsem se přebalovat a hodně jsem mamce pomáhala, ale vůbec se nehodilo, když mi ho dala hlídat, když jsem chtěla lítat s děckama po vesnici. To jsem, holky, přemýšlela i nad tím, kam ho uvážu :-D Musela jsem ho hlídat dost často a jako pro malou holku na prvním stupni mi to nepřišlo vůbec fér. A pak jsem se právě dočetla, že tohle může u starších sourozenců způsobit nechuť k malým dětem. Já tedy osobně jsem se tohle rozhodla překonat a první mimčo budu chtít ještě do 25 (je mi 23). Přítel by chtěl taky, tak uvidíme 8-) Jinak na otázku, jestli může manželství fungovat i bez dětí? Podle mě určitě může. Nikde nejsou napsaná pravidla, za jakých podmínek manželství funguje a za jakých ne ;-) Záleží vždy jen na těch dvou a pokud stojí při sobě, tak zvládnou všechno 8-)
Odpovědět
Já si myslím, že pokud si lidi sednou a mají na věc stejný názor, není problém. Znám pár, který je bezdětný, jsou spolu snad tisíc let a je to takové idylické souznění, že si člověk říká, že je to až divné :-D já jsem třeba nikdy nechtěla děti, ještě teď mám problém si představit, že bych ho měla, ale už to tak nezavrhuju, jako dřív. Přítel děti miluje a od začátku vztahu mi říkal, že chce rodinu, o kterou by se mohl starat a mít takové to hnízdo :-) a jak sem si přd čtyřma rokama říkala, že je úplný mimoň, tak už to začínám chápat a cítit podobně. Asi i k těm dětem dospěju :-D takže ať už se rozhodnete jakkoliv, myslím, že je nejdůležitější být v takové věci za jedno :-)
Odpovědět
Přečti si na ona idnes článek o dokumentaristce Janě Počtové, píše tam kromě jiného o zodpovědnosti a sobectví ve vztahu k dětem. Určitě znáš ty "Matky", pro které je dítě cílem života a jeho naplněním, každý to tak mít nemusí a je důležité, co chceš v životě Ty. Chceš dělat kariéru, cestovat? A proč ne, děti nejsou povinnost. Blanka Matragi nemá děti a nemrzí ji to (jak píše ve své knížce), má jen jediný strach o to, komu předá svou prosperující značku... ale i kdyby měla děti, neznamená to, že k návrhářství budou... Prostě buď k tomu dospěješ anebo ne... Já taky tvrdila, že se NIKDY vdávat nebudu, už mám šaty a v září jdeme na věc :-D A věřím, že můj skoromanžel bude skvělý otec našich dětí, i když je teď nechci a necítím se na ně. Jde o to, abych se na ně někdy vůbec začla cítit... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já na děti taky moc nejsem, ne že bych se na nimi rozplývala :-) Okolí se mi diví,že ještě děti nechci,ale mám jiné priority,cestovat,žít v cizině, kariéru a pak se uvidí. Nastávající to tak cítí taky,že zatím na to fakt nejsou ani prostředky ani podmínky, taky má pocit,že je času dost,ale jednou by děti chtěl.. Já jsem zatím do stavu touhy po dětech nedošla a je fajn vidět,že v tom nejsem sama :-) Kamarádka je vdaná 4-5let,je jí 38 a když jsem se jí ptala na děti,tak ona že o tom nepřemýšleli a já myslím,že děti mít ani nebude. Má totiž pocit,že ji děti připraví o svobodu a tenhle názor asi jen tak nezmění. Svým způsobem odstrašující příklad je jedna kamarádka,co od té doby,co má malou (3roky),nevidí nic jiného a stará se o ni až úzkostlivě a nemám si s ní pomalu co říct..Tak jen doufám,že taková nikdy nebudu!!!
Odpovědět
Mě přijde jako sobectví úplně něco jiného. Naopak, vědět že se necítím na děti (z jakéhokoli důvodu) a nemít je, mi přijde velmi zodpovědné. Dítě má přijít na svět do rodiny kde ho chtějí a jsou schopni se o něj postarat. Spíš mi přijde sobecké pořizovat si dítě za každou cenu jen proto, že ho chtějí i když nejsou zabezpečení a i sami horko těžko vychází. Nebo mi přijde sobecké vědět, že je v rodině dědičná choroba, která znemožňuje žít normální život, ale přesto si dítko pořídit jen proto, že dítě prostě chtějí... Sama zatím po dětech netoužím, ale my jsme oba ještě dost mladí. Každopádně si umím představit život bez dítěte. Nebráním se ničemu, buď to přijde, nebo ne. Pokud budeme s partnerem sdílet stejný názor, vše bude v pořádku. :)
Odpovědět
Profilova fotka
@kaarina naprosto souhlasím a díky :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Myslím, že i takové manželství může být dokonale šťastné. Pokud si oba dva rozumíte v tom, že Vám bude lépe bez dětí a jen Vám samotným je to jen dobře, aspoň víte na čem jste a jakou máte představu o životě. Já znám naopak ženu, která děti nechtěla, neměla je ráda a mateřství jí nic neříkalo, jenže její muž je chtěl. Tak tedy měli děti a ač je to možná kruté... horší matku jsem snad neviděla. Mám pocit, že k jejím dětem se chová lépe kdokoli jiný než ona, a to je podle mě sobectví... né to o čem píšeš ty ;-) Takže užívejte života a buď jak říkají holky to s věkem přijde a nebo budete spokojení i tak :-)
Odpovědět
Takové manželství může být šťastné, copak děti jsou základem manželství? Základem manželství jsou dva milující se a rozumějící si lidé, né děti (jak si to mnozí pletou)...Takže určitě ano..Sobecké to není, rozhodně myslím že je lepší si děti nepořizovat když se necítíš než si je pořídit a pak být nešťastná a litovat toho nebo být špatnou matkou ;-) Zarazil mně názor že ve 25 si na tohle ještě mladá, že názor změníš..třeba názor změníš, ale to je člověk ve 25 mladý na takové myšlenky? Přece to je optimální věk (který se může člověk od člověka lišit, co je optimální pro jednoho nemusí být pro druhého ) na dítě, pokud budou mít všechny ženy dítě po 30 protože jim ostatní budou říkat že ve 25 jsou mladé tak zachvíli se pomalu rodiče ani nedožijí dospělosti svého dítěte..Moje maminka má 44 let a má už 3 téměř dospělé děti (já dospělá jsem,bratři mají 17). Užívá si života a je ráda že teď už má svůj klid
Odpovědět
Profilova fotka
docela mě štve,jak si dost lidí v mém okolí myslí,že svatba znamená mít co nejdřív děti
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnanevesta Bohužel je na to společnost takhle nastavená,dřív se lidé brali většinou proto že čekali mimčo.Mě je 26 a děti jsem nikdy moc nechtěla,ale pozoruji,že začínám mít záchvěvy mateřství😄Rády bych ještě cestovala a byla mladou paní😄 Když by prcek náhodou přišel tak se nezblázním,ale pěkně si budeme užívat a nic hrotit😄
Odpovědět
Profilova fotka
@petruska_rs asi jo,něco na tom bude. Mně je 27 a taky nemám touhu po dětech,asi to máme podobně,ale děti fakt ještě nějaký pátek počkají :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnanevesta Je to tak, ono nikdy neříkej nikdy. Já jsem se nechtěla ani vdávat no a na konec se na to až budu paní těším :) Dětem dáme volný průběh, ale určitě je zatím neplánujeme :)
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?