Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Krize přelom 20/30 - rodina nebo kariéra?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Vím, že klasika ... ale postihlo to taky někoho z vás, že se cítíte být na rozcestí? Jak se s tím vypořádat. Navíc když je po svatbě, konec léta, člověk se opět vrací do "reality", nějak to těžce nesu, i když jsem si předtím říkala jak budu stále pozitivní, jak je stále dobré mít plány a pořád je vlastně nač se těšit a co plánovat ....
Odpovědět
1 2 3
4
5
Profilova fotka
@pmarketa já myslím že celkově skoro ve všem jsem na tom podobně jako ty :-) A naopak, právě se to ve mně nějak postupně láme ... uvidíme za pár měsíců jak to budu cítit :-)
Odpovědět
Já mám v plánu mít rodinu i kariéru, u nás v oboru to ani jinak nejde. Kdybych se zašila na 3-6 let doma, tak si pak už ani neškrtnu. Navíc já rozhodně nejsem typ ženy, pro kterou byl vždy vrchol se vdát a zasvětit svůj život rodině. A že to většina lidí nechápe a vnímá mě jako kariéristku? Je mi to úplně jedno a vážně nemám zapotřebí se před lidmi obhajovat. ;-) Můj názor je, že dobrá manželka a milující matka rozhodně nemusí být ta, která jen vaří, peče, uklízí a přebaluje. V tomto směru jsou mými vzory moji rodiče (maminka byla na "mateřské" půl roku), díky kterým vím, že když oba partneři chtějí, tak to jde a - věřte nebo ne - dokonce mohou být i všichni šťastní. ;-)
Odpovědět
@peaceverunka Nech tomu volný průběh a uvidíš :) Opravdu ještě před pár měsíci jsem si říkala, že tak dva tři roky po svatbě bych si chtěla užívat jen ve dvou, ale jak se blíží svatba i ta práce mě postrčila k tomu, že jsem si řekla, že opravdu není (obzvlášť v našem případě) na co čekat. Vždycky jsem nad vším hrozně přemýšlela, ale čím jsem starší, tím častěji si říkám, že ono to nějak dopadne a snažím se neřešit :-D
Odpovědět
Jo a ještě jsem zapomněla dodat, že já nemám žádné velké pracovní ambice, stačí mi práce, kde se budu cítit v pohodě, uživí mě a nebudu tam chodit s odporem. Což byla doteď i ta moje, ale jednání s lidmi (často blbečky) a věčné řešení nesmyslů už mě unavují a fakt mám den ode dne větší pocit, že to nedávám :-(
Odpovědět
Profilova fotka
@pmarketa taky mě lidi už unavnují, občas fakt ponorka :D
Odpovědět
Profilova fotka
@pmarketa bohuzel malokterá prace je bez kontaktu s lidma a vetsina lidi jsou kreteni :-D si dycky rikam, ze bych mela min o polovinu mene problemu, stresu a starosti, kdyby byli lidi alespon prumerne inteligentni :-D
Odpovědět
@laka_lacenda Jo to já vím a říkám si to taky :-D Mně ani tak nejde o ten kontakt s lidma celkově, ale spíš o konkrétní lidi u nás ve firmě a řešení těch určitých věcí, co tu řeším. Já jsem člověk, co nemá rád změny a mám naopak ráda stereotyp, protože mi dává jistotu, ale teď snad poprvé v životě si říkám, že tu změnu potřebuju :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@vineta no my hledame s kolegyni obe, mame naprosto stejnou skolu, praxi atd. a jediny rozdil mezi nami je ten, ze ona uz ma odrostle deti a ja jsem pred detmi. A nabidek mela zatim daleko vice nez ja, takze urcitou roli to urcite hraje, nerikam ze je to jen kvuli tomu, ale vliv to rozhodne ma. Primo ti to nereknou nikde, to ani nemuzou
Odpovědět
@pajuska06 a neni to treba tim, ze je kolegyne starsi nez ty, tim padem ma vic pracovnich zkusenosti/ delsi praxi? Vychazim z toho, ze pises, se ma odrostle deti - to jsou vetsinou deti v puberte ci starsi, takze predpokladam, ze takhle stare deti mela jako dospela, tim padem je starsi nez ty. Protoze deti do napr 10 let veku nejsou odrostrle v beznem slova smyslu. Jen dedukce...
Odpovědět
Já si myslím, že tohle je věc, kterou si každý musí rozhodnout sám. Ale chce to se k tomu postavit vážně otevřeně a zvážit všechny své možnosti a dopady svých voleb. Protože ono je hezký se "utěšovat", že ta a tamta měly děti ve 35, ve 40, v 41, ale nemusí to být pravidlo. Jsou zase tací, kteří potřebují IVF už v 25. A Vy dokud se nezačnete snažit nikdy nevíte, jak na tom zrovna Vy osobně jste (maximálně tak můžete vědět, zda Vám chodí či nechodí MS a ovulace). Biologicky je prostě nejlepší věk na dítě do 25, pak už se to horší. Můj gynekolog přirovnává pokles pravděpodobnosti otěhotnění ke shjezdovkám - po 30 je to zelená, po 35 modrá, po 38 červená a po 40 už černá. Samozřejmě, že i tak se dá otěhotnět, ale nemusí to jít tak snadno. A IVF je spoluhrazená pojišťovnami jen do 39 let věku (do dne dosažení 39. narozenin), na to je taky dobré myslet.... taky mám v rodině dva případy, kdy ženy počaly a bez problémů donosily první dítě v 41. Ale toto bohužel není pravidlo a nikdo nemůže vědět, co za tím je. Takže pokud se člověk rozhoduje, zda dítě nebo kariéra, tak by si měl po pravdě říct, zda si dovede představit život bez dětí. pokud ano, pak není co řešit. Pokud ne (tak jako já), tak prostě ten čas pro děti neomezený není a je třeba na to myslet. P.S. Mít dítě nemusí znamenat vykašlat se úplně na karieru a zůstat 3 roky doma. Žiju teď v zahraničí a tady je rodičovská rok, taky mnoho možností zkrácených úvazků. Mám pocit, že to dilema rodina vs. kariéra je hlavně v ČR dané hlavně tím, že dítě = rodičovská na 3 roky. Kdyby ženy nevypadávaly z pracovního prcesu na tak dlouhou dobu, tak by třeba taková dilemata moc neexistovala.....
Odpovědět
Ahoj, diskuze mě zaujala, tak si dovolím přidal pohled z druhé strany, kdy už děti mám. Do 26 let jsem stihla vystudovat dvě VŠ, pak jsme se hned s manželem vzali a de facto hned po svatbě jsem otěhotněla - bylo to o pár měsíců dřív, než jsme plánovali. V práci jsem strávila necelý rok. Teď jsem doma 7 let, máme 3 děti a na čtvrtém pracujem (je mi 33 let). Teď jsem moc ráda, že jsem otěhotněla tak "brzo", ale dala bych cokoli za to, abych byla o 5 let mladší a stihla všechny děti do třicítky. Vůbec nejde o to, že bych v 35 nezvládla mimino, ale řešit v 50 letech puberťáka - to už je jiná liga. Ideál v mých očích je mít praxi po škole 1-2 roky a pak hned děti, abych nebyla úplně stará, než děti odrostou. My jsme s manželem vždy plánovali větší rodinu, ale dali jsme si strop 35 let pro porod. Nechci být stará matka. Zajímavý je i postřeh mé kamarádky, která učí v mateřské škole - prý vždy pozná dítě, které je jedináček a narodilo se starším rodičům (tzn. 35-4? let). Jsem fakt ráda, že jsem nejlepší roky svého života nevěnovala zaměstnání. Teprve až na rodičáku přišly různé nápady a cesty, jak se i po dětech uplatnit na trhu práce. Vyřídila jsem si živnosťák a jedno dopoledne v týdnu se věnuji "své práci". Ohlasy jsou super a já vím, že až přijde čas, nebudu sedět na pracáku. Do toho přišel ještě úplně jiný směr podnikání a právě díky rodičáku mám čas se v tomto směru zdokonalovat, absolvovat různá školení atd. Do budoucna to mám vymyšlené tak, že dopoledne (když děcka budou ve škole a ve školce) a po večerech budu pracovat a odpoledne se věnovat dětem. Množství práce si vždy budu volit podle aktuálních potřeb rodiny. Když to nebude nevyhnutelně nutné, do práce s pracovní dobou od XX do XX mě nikdo nedostane. Kolem sebe mám spoustu těch, které odešly na mateřskou, až si vybudovaly určitou pozici v práci, aby se měly kam vrátit. A ejhle, už na rodičáku začaly zjišťovat, že ona pozice s pracovní dobou od 8 do 17, častými přesčasy a občas i se služebními cestami se se školkovými dětmi moc skloubit nedá. A tak musely vzít práci na nižší pozici nebo přejít úplně jinam. Podle mě je zbytečné plánovat všechno do detailu na x let dopředu. Podle jakési kalkulačky bych měla odejít do důchodu v r. 2050!!! Užívám si volnosti, kterou s dětmi mám, a vůbec netrpím pocitem, že mi ujíždí vlak. I když budu doma ještě 5 let, práce mi nikam neuteče :-). Za děti a možnost mít je v tom nejideálnějším věku bych ji nikdy nevyměnila :-).
Odpovědět
Profilova fotka
@jcb no u nas je take problem, že zamestnavatele moc neumožnují poloviční uvazky, flexibilní pracovní dobu, sdílene pozice apd. U nas třeba dvě maminy funguji na sdilene pozici a jde to a není s tím žadný problem. Já sama mam poloviční uvazek a super. Ale mám pocit co slyším ve svem okolí, že to je spíš vyjimka
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@pajuska06 tohle se nedá nějak adekvatně poměřit. Ono kolegyně se třeba může lepe prodat, nebo si více sedne s člověkem děla pohovor
Odpovědět
@mystique jj, poloviční úvazky, sdílené pozice a flexibilní pracovní doba - tady je velký prostor pro zlepšení, protože teď jsou to spíš výjimky, kdo takovou možnost má. Asi jedině tlačit na politiky, aby to prosadili, protože firmám se do toho jen tak chtít nebude :-(.
Odpovědět
@jcb Promin, ale vetsinu toho jsou strasny kecy, tohle plativalo kdysi pred 20 lety a vice (a Pravda, mozna v Cesku to plati do jiste miry stale), ze clovek je v 50 stary a nechce mit na krku pubertaka a ze zena, ktera ma dite ve 35 letech ci pozdeji je stara matka a podobny reci 8-( Proboha - zivot se prodluzuje, dnes lide bezne ziji do 80 let a vice, tak sakra jak muze byt clovek v 50 letech 'stary'? Nebo zenska v 35 letech 'stara' matka? Vzdyt ta zena ma pred sebou jeste zrejme vic nez polovinu zivota! Co jako lidi chteji? Vzit se, udelat karieru a poridit si deti vsechno nejpozdeji do 35 let a co potom? Co jako ti lide budou delat se zbytkem zivota? Pry cestovat a vzdelavat se (nekdo rika)...cha chaa :-D Budou podporovat mlady a na univerzitu tretiho veku si malokdo troufne, protoze uz prece bude 'starej' 8-( ....Vetsina lidi si ty dulezity veci odbyde rychle rychle v mladi a pak zbytek zivota jen ceka na smrt.... Muj byvaly partner mel se svou prvni manzelkou deti pozde a kdyz mu bylo 50, tak jeho mladsi dite melo 10 let a vis co? Vubec si nepripadal jako dedek, prave naopak - dite ho omladilo a vlilo novou energii do zil. Zatimco jeho vrstevnici uz papucovateli, tak on byl (a je) stale aktivni, protoze deti mu nedovolily predcasne zestarnout. Ja mam sice nejake reprodukcni problemy, ale nelituju toho, ze jsem deti nemela driv, kdyz jsem byla 'mlada', protoze by to pro me proste nebylo tehdy to spravne. A da-li Buh a budu-li mit nekdy deti, budu si vylozene vychutnavat, ze budu 'stara' matka :-D a budu doufat, ze me deti udrzi dele mladou a nedovoli mi zpohodlnet a zpapucovatet.
Odpovědět
Profilova fotka
@mystique @jcb jj souhlas holky....tohle je velkej problém českýho pracovního trhu....ale myslím, že se začíná blýskat na lepší časy....ale smaozřejmě to jde velmi pomalu a velmi ztuha...a pořád je těch firem, kde to jde, jako šafránu...:-/ třeba u nás by na to sef nesel (v mym pripade)...ale treba to za par let, az to bude aktualni, bude jiny...ale iluze si nedelam, spis do te doby zmenit firmu (coz se zas vracime k tomu, jak se na pohovorech divaji na vdanou, ale zatim bezdetnou zenu starsi 30 let :-D)
Odpovědět
Profilova fotka
@peaceverunka z toho co sem si přečetla, tak po dítěti ted hned zrovna netoužíš, víceméne píšeš všude o práci...takže bych se věnovala práci a dítěti nechala naprosto volnej průběh... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@zanett pozor, to je zase člověk od člověka!! ono je jiný mít v 50letech desetileté dítě jedno....moje mamka se rozvedla a s nynějším mužem, který děti neměl má 2kluky!!, 11 a 13 let oba jdou tedy do puberty, mamce 48let, jeden je hyperaktivní a řiká, že měli zustat u jednoho, dává jí to pěkně zabrat a řekla bych že to horší ji teprve čeká....takže pokud někdo čeká po třicítce na první a pak chce ještě jedno, tak je to celkem záhul ...mě stačí návštěvy u rodičů a sem ráda, že jdu dom a to je mi 27....
Odpovědět
@markiis Samozrejme, kazdy k svemu.
Odpovědět
V poslední době přemýšlím nad tím samým. Je mi 27, svatba za měsíc a už se "těším" na ty otázky "A kdy bude mimčo?" Nejradši bych všem vždycky řekla ,že věštící kouli ještě nemám, tak fakt nevím. V tuhle chvíli chci rozhodně pracovat, realizovat se, najít práci, co mě bude opravdu bavit. Bohužel pracuju na HPP teprve rok a půl, takže žádná sláva. Nepotřebuju vyloženě rozjet svůj byznys a být "ředitelka zeměkoule". Ale chci začít dělat něco, co mě bude naplňovat. Jsem tomu ted blíž než kdy dřív a nerada bych s tím ted skončila. Samozřejmě ale budu ráda, až budu maminka, děti chci. Jen ne teď. A okolí, které na nás tlačí se snažím ignorovat.
Odpovědět
@mystique Jo, jak jsem psala, dilema kariéra vs. dítě je záležitost hlavně ČR právě kvůli dlouhé rodičovské a minimální existenci zkrácených/půlených/sdílených úvazků plus ještě malé kapacity školek a jeslí. Ono dkyby ženy neodcházely z práce na 3 roky, tak by potom ani nebyly v pohledu zaměstnavatelů mladé bezdětné a čerstvě vdané tak rizikové :) někdy si říkám, že je pro dítko lepší, kdyžs e matka do práce vrací psotupně třeba od roku jeho věku než když je s ním doma sice 3 roky, ale pak anjednou jde do školky na 8 hodin denně 5 dní v týdnu....
Odpovědět
Jinak všetečné a tlačící okolí je zlo. Myslím si,ž e otázky na děti by se měly zařadit mezi ty nepřípustné - jak může někdo vědět, zda ten druhý nemá zrovna problémy a nejde jim to? Naštěstí mám takové okolí, že byť sjem na prahu 30, tak otázky na dítě nepadají :) Což sjem ráda, protože osobně jsem momentálně strašně rozpolcená a po dítěti strašně toužím, ale bohužel vnější okolnosti (zejména přestěhování se do zahraničí a s tím související start od nuly byť sjem v ČR 5 let pracovala, dokončení doktorátu atd.) tomu hned nepřejí a já tím docela trpím :(
Odpovědět
@alca666 Dnes už lze naštěstí i u nás dávat dítko do školky postupně a pomalu ho přivykat...
Odpovědět
@simone5 Taky jsem mela driv odvazne plany, a po porodu jsem zjistila, ze realita je trochu nekde jinde (bohuzel) a svoje nazory jsem do velke miry prehodnotila. Nerikam, ze to nejde - teoreticky jde s ditetem vsechno, ale musim rict, ze prakticky uz je to trosku horsi☺ Respektive ovlivnuje to nekolik faktoru (kojeni, podpora rodiny, fungujici partner, povaha ditete), ktery kdyz se spatne sejdou, je to ponekud komplikovane... Rozhodne nechci byt jedna z tech "pockej, az..." poucujicich matek☺, jenom pisu svou osobni zkusenost, kdy se fungovani s malym ditem ukazalo o trochu slozitejsi, nez jsem si to predstavovala.
Odpovědět
@izzybickerstaff Toto mi dnes poslal chlap - prý abych věděla, že v tom nejsme sami ;-) http://zuzkasouckova.blog.idnes.cz/bl... Jinak souhlasím. Je to strašně individuální, ale moje zkušenost je stejná jako Tvoje.
Odpovědět
@strelenka Diky! Asi mnou jeste clouma nejaky hormon, protoze me to uplne dojalo☺ Materstvi je kazdopadne velika zivotni zmena - jak v tom dobrym, tak v tom "spatnym", kterou porad jeste trochu zpracovavam. Pocit, ze uz nikdy nebudu moct existovat samostatne a me zajmy zustanou na hodne dlouho stranou. Pocit, ze bych to dite obcas nekomu rada dala, ale neni komu. A pak po rozjeti nejakeho toho "materskeho pudu" uvedomeni, ze jen tak nekomu se mi ho vlastne ani dat nechce (at to nesvadim vsechno jen na okolnosti zvenci☺). Kazdopadne se to ve mne docela mele a umim si predstavit, ze to musi byt jeste xkrat narocnejsi, pokud nekdo pro dite neni uplne stoprocentne presvedceny. Musim priznat, ze necemu clovek porozumi, az kdyz to zazije, i kdyz by to me byvale ja neslyselo rado☺ Ale tim jsem uz uplne mimo tema...mit i nemit deti (nebo kdy je mit) je uplne legitimni volba kazdeho a okoli je do toho ho*no. Ale doufam teda, ze jsem timhle postem nikoho neodradila. Pozitiva vyrazne prevysuji negativa!☺
Odpovědět
Profilova fotka
@izzybickerstaff Zajimalo by me, zda podobne zkorigoval nazory i tvuj muz. Mam pocit, ze je to stale povinnost zen. No, ma nebude. A taky nevim, proc bych se jako zena mela stydet, ze jsem karieristka. Kdyz jsem v praci dobra a bavi me a mam ambice, neni to prece spatne je proto, ze mozna budu mit deti. Ani kdyz uz je mam.
Odpovědět
Profilova fotka
@zanett mluvis mi z duse. Kolikrat ja jsem slysela,ze budu stara matka...My god! Ja teda nevim treba se to zmeni, ale nemyslim si,ze ve 30 se budu citit stara. Pro me lepsi, nez kdyz "deti" maji deti.
Odpovědět
@pirek Zkorigoval je stejne jako ja v tom smyslu, ze uz mu neprijde tak jednoduche s ditetem cokoliv provozovat, i kdyz technicky vzato ho muzeme s sebou vzit temer kamkoliv. Jinak samozrejme nema stejnou zkusenost jako ja, protoze on je od ditete dal "oddelitelny". Coz samozrejme muze byt i matka, pokud nekoji a dite je "hlidatelne", ma hlidaci babicky nebo si najde chuvu... Na rodicovskou dovolenou take muze nastoupit otec, takovy pripad ve svem okoli taky mam. Kazdy si to zkratka muze udelat po svem, ja pouze predavam svou osobni zkusenost. O tom, ze by se mely "karieristky" stydet, jsem nic nepsala. Mam dobrou praci, kterou mam hodne rada a pred porodem jsem vazne uvazovala, ze se do prace cca po roce vratim...
Odpovědět
Profilova fotka
@alca666 s těma otázkama, že jsou zlo, souhlasím na 1000%. Teď jsem se to snažila vysvětil babičce, že na takové věci se prostě neptá. Ta furt tím otravovala sestřenku. Od bratránka manželka to úplně nesnášela a byla z toho dost špatná, kdy se jim nedařilo, ale babička se stále vyptávala. My se ségrou z naší babičky. Ale už ví, že nás se na to ptát fakt nesmí.
Odpovědět
1 2 3
4
5
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?