Krize přelom 20/30 - rodina nebo kariéra?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Vím, že klasika ... ale postihlo to taky někoho z vás, že se cítíte být na rozcestí? Jak se s tím vypořádat. Navíc když je po svatbě, konec léta, člověk se opět vrací do "reality", nějak to těžce nesu, i když jsem si předtím říkala jak budu stále pozitivní, jak je stále dobré mít plány a pořád je vlastně nač se těšit a co plánovat ....
Odpovědět
Já si myslím, že ta třicítka je naprosto nesmyslná, a spíš psychologická hranice, která ne úplně opodstatněně ženy stresuje. Dřív jsem taky byla přesvědčená o tom, že nejdýl ve třiceti budu mít dítě, protože se to prostě musí. Společnost je takhle nastavená, od žen se to v tomhle věku očekává, což se odráží v neustálých dotazech a poznámkách okolí, a bohužel i v přístupu potencionálních nebo i stávajících zaměstnavatelů. Přitom znám ženy, kterým je přes třicet, děti nemají a v dohledné době je ani neplánují. Osobně mi nepřijde takový rozdíl, mít dítě ve 30 nebo třeba ve 33. A z hlediska pracovních zkušeností je každý rok dobrý. Mám pocit, že udělat to racionální rozhodnutí, že teď chci dítě, protože jsem na něj připravená, asi ani nejde. Protože na takhle velkou změnu, která hlavně ženě dost zásadně zasáhne do pracovního života, člověk nemůže být připravený nikdy. Takže je nakonec asi lepší, když to osud nějak zařídí sám.
Odpovědět
Profilova fotka
@strelenka To je jasný, že když se lidi rozhodnou mít dítě a nejde to, těžko se přemýšlí jinak. Znám to z okolí, kdy i jinak normální holce naprosto přepne. Já jsem spíš člověk, který bere věci tak, jak jsou a nesnažím se tlačit na pilu. Poslední dobou rozladěná ze situace, jak bych to řekla, že dítě je takový moderní projekt. Rozhodnu se, že je budu mít, tak se "snažíme o miminko". Sotva chlap natáhne trenky, už se čůrá na papírek a při "úspěchu" se hned vystavuje veřejně. Když se nedaří, okamžitě se to řeší a rozpitvává. Prostě se mi z toho ztratilo to kouzlo přirozenosti a intimnosti, skoro až zázraku... Výrok, že na miminko ve svých 31 letech nespěchám je v některých kruzích považován za kacířství... =-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak ja mam presne tricet a nemam deti, takze je to jasna kariera :-D A budu ji chtit i s detmi. Mam to proste jednoduche.
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem akorát mezi 30-31....nejsem kariéristka, ale... prostě aktuálne je to tak, že bych chtěla mít dítě v horizontu dvou let ne proto, že bych po něm šílené toužila, ale právě kvůli věku....:( což je špatně.... prostě mi vyhovuje tak jak to je - máme realitivne dost peněz, můžu si běhat jak chci, můžem si svobodně cestovat, setkávat se s přáteli, pařit.... prostě nám teď nic nechybí....kéž by mi bylo o 5 let min....ale není že.... manžel se do dítěte nehrne už vubec... takže taky nevím co dělat:-D přijde mi, že všechny varianty jsou špatne :-D Jinak aktuálne bych se i hypoteticky bála měnit práci z důvodu právě věku a toho, že firmy pocitaj s tím, ze do roka uteces na mateřskou....:-/
Odpovědět
@herminavons "Výrok, že na miminko ve svých 31 letech nespěchám je v některých kruzích považován za kacířství... " -Tomu naprosto rozumím a myslím, že podobný přístup od okolí zažívá v podstatě každý kdo nejede dle průměrného plánu sociálních jistot a pozitiv. Taky jsem se dočkala obdobné reakce po rozchodu s mým expartnerem v 29 letech ("Jakto? Teď byl přece čas na dítě - ne na rozchod...považ, kolik je ti let?"), takže rozumím tomu, jak dokáží podobné řeči vysí.at :-). Ad projekt...ale dítě je ve své podstatě velký projekt :-D! Nicméně - zbytek už záleží jen a jen na Vás...vy si v tom klidně můžete ponechat kouzlo intimnosti a zázraku, nemusíte vystavovat těhotenské testy, nemusíte to s nikým rozpitvávat ani se o to s nikým dělit - dokud nebudete chtít ,nebo dokud to nebude vidět (nebo pokud jako já nestrávíš první trimestr mezi postelí a WC a okolí to nebude divné...). To už je jen Vaše volba a Vaše rozhodnutí a jak to dělají a řeší ostatní je jejich záležitost.
Odpovědět
Profilova fotka
@strelenka to je jeste horsi...uz je ti tolik, mela bys mit dite, to je jedno,ze partner je debil, nebo to nefunguje a proto se rozchazite, je prece cas na dite...nebo takovy to "uz jste spolu dlouho, to uz byste mohli mit deti ne"? Kdy se konecne spolecnost zacne starat o sebe a ne o ostatni? Ja taky nerikam kamoskam,ze by nemely mit deti a mely si radsi uzivat zivota, tak proc oni musi ryt do me? Nekdo si vybere mit dite ve 20 nekdo ve 25 a nekdo v 35 a co...Sice si myslim,ze mit dite ve 45 je uz prece jen trochu pozde, ale nastaveni spolecnosti ze do 30 vsichni musime mit deti mne naprosto znechucuje vubec nejaky deti mit, jen proto,ze se to ode mne ceka.
Odpovědět
Profilova fotka
jj to je dilema,které každý musí nějak vyrešit každý sám.Po rodině touží víceméně každá ...jen se nám nechce vzdát volnosti ,stát se závislou ,naše ego touží po společenském uznání ,ne po roli matky ,která je ted dost nedoceněná a vysmívaná (naštěstí ne od všech) a pak jsou tu ještě peníze ...všechny víme ,jak dítě zasáhne do rozpočtu .Co na tom ,že máme kde bydlet a co jíst....,chceme pěkný designový nábytek ,kočárek ,oblečení apod...vždycky je co chtít.... .No taky jsem taková ,nemá cenu zapírat :)) A často si musím připomínat ,co je opravdu důležité ,ale někdy se mi nechce ten vnitřní hlas poslouchat. Jen stručně z mého příběhu :Žila jsem si partnerem a naším synem ,plánovali jsme koupit dům za Prahou ...jen si vybrat ,měl jsem dobrou práci za dobrý peníze ,přítel taky ,vlastně jsme si žili velice dobře ,jen jsme se moc neviděli...,ale klapalo to plánovali jsme 2.dítě.,no jednoho dne ho začala bolet hlava ..pak to šlo rychle ..nádor na mozku a do 3.měsíců smrt....... . Rychle jsem zjistila,že ty peníze ani en čas v práci za to nestál......Hodně jsem na práci vysela a myslela ,že se to bez mne zboří-no nezbořilo.Všichni jsme lehce nahraditelní ...úplně všude -kromě vlastní rodiny.
Odpovědět
@pavlak5 To je hodně krutá škola života :-(
Odpovědět
@strelenka Přesně tak, souhlasím... Realizovat se a rozvíjet v práci lze i po mateřské a s dětmi, v podstatě klidně až do důchodu, kdežto na to plození je prostě čas omezen.
Odpovědět
Profilova fotka
@isabelafuentes to asi ano, ale já myslím hodně do budoucna a myslím, že po mateřský musí být hrozně těžký zase vplout do pracovního života, bojím se že pak budu nemožná a proto bych si chtěla něco dokázat předtím, abych měla pak do budoucna větší jistotu nebo jak to říct. Manžel si myslí, že mě budou brát spíš po mateřské než před mateřskou, co myslíte? Mě to přijde jako nesmysl, přece teď jsem volná a mám víc možností, pak už bude rodina jen až na tom prvním místě, děti budou nemocné ... nevím jak to ti zaměstnavatelé berou, mě to hlava nebere :-D
Odpovědět
@laka_lacenda Tak když se na to ani jeden ještě necítíte, tak proč se do toho nutit? Jedna věc je věk podle kalendáře, ale každý má i svůj vlastní biologický věk, tak třeba jste uvnitř mladí a tělo se cítí na 25 ;-) Zase asi nemá cenu mít dítě jenom pro to, že by se to ve třiceti asi mělo....
Odpovědět
@peaceverunka Já ti nevím... Na jednu stranu zcela rozumím, jak to myslíš, ale na druhou stranu ze zkušeností vím, že nemá cenu moc plánovat daleko do budoucnosti. Budoucnost za 3-6 let (po mateřské, nebo po dvou...) je strašně daleko, za tak dlouhou dobu se toho může stát moc, dokonce i ten zaměstnavatel může zavřít krám, že jo, a pak budeš zase na začátku. Prostě - teď je teď a to je nejdůležitější. Neříkám, že člověk nemá mít plány nebo nějaké rezervy, zadní vrátka, apod., jen říkám, že člověk míní a pán bůh (příroda/život/osud) mění. Je to takhle - kde je vůle, je i cesta - proto: chceš-li dítě teď, po mateřské se práce nějak vyřeší, nechceš-li děti teď, odlož tenhle krok na později, ono se to vyvrbí... :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@isabelafuentes mě řekli na jakémsi rozboru že se mé tělo cítí na 18 :-))))))))))))))))
Odpovědět
Profilova fotka
@isabelafuentes já vím, máš pravdu, já to trochu přeháním, snažím se mít vše rozřešené a jistotu a co nejlíp naplánovaný, jsem taková ale nikdy nevíš co tě potká no :-)
Odpovědět
@peaceverunka No vidíš, tak to máš ještě tak 10 let na dítě čas :-D :-D Taky by mě to zajímalo, kolik je mému tělu :-D
Odpovědět
@peaceverunka Já ti úplně rozumim, jsem taky taková, chci mít všechno "pod kontrolou" :-) Jenže on ten život si běží vlastní cestičkou... Taky umím dobře poradit všem kolem, ale sobě kolikrát ne :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, taky tě na docela chápu. Sama jsem dva roky po škole pořád ve stejné práci, kde jsem zůstala po brigádě, která není nijak zvlášt dobře placená a pořád jsem si říkala najdi si něco jiného, ale jsem na to líná, protože přes ty peníze mi ta práce vyhovuje celkem pohoda, klídek a zatím nemáme moc velké výdaje bydlíme v domě s rodinou, máme tam svůj byt a nemusíme nic přispívat (odmakáme si to na statku, který rodina má). takže mě nic netlačí najít si jinou práci. V této situaci jsme si řekli, že pokud si k nám dítě najde cestu budem rádi a chceme to zvládnout i se stavbou domku. Já si zase o tolik nepohorším finančně, teda jo, ale určitě to nebude třeba rozdíl 20 tisíc, což chápu, že se pak z práce špatně odchází. Ale na druhou stranu si říkám, proč nezvedneš zadek a nejdeš aspoň zkusit nějaký pohovor, na kterém si nikdy nebyla....odpověď je protože se bojím, že kdybych našla lepší místo už bych to s dítětem tak růžově neviděla. A možná taky proto, že mě celé děství doslova sralo, že kam jsme přišli, tak všichni považovali mého taťku (měl mě až ve 41 r.) za dědu a říkala jsem si, tak to ne já budu mít děti už dříve...Ovšem přiznávám, že se hodně bojím až třeba zůstanu na mateřské s 2 dětmi za sebou a nástup do pracovního procesu pak bude hodně složitý, ale je to přesně takové co kdyby,...člověk míní...život mění :-))
Odpovědět
@peaceverunka Ono celkově se ženě vždy bude práce hledat hůře. Když je ti kolem 30, tak jsi riziková, že jim zdrhneš na mateřskou. Když máš děti malé, tak je zas problém kvůli nemocem dětí. Až zase povyrostou, tak už jsi pro ně "stará"..... Ono taky záleží, zda budete chtít jedno nebo dvě děti. V případě jednoho bych klidně počkala, ale pokud chcete dvě, tak pak bys je musela mít velice těsně po sobě.
Odpovědět
Profilova fotka
@isabelafuentes ja to osobne nehrotim...ale tlak z okoli je prisernej...ja vim, ja vim - nemám to vnimat...ale opravdu to jde jen tezko...kazde setkani s tehotnyma nebo uz detnýma kamaradkami provaza dotazy "a kdy uz konecne vy?".....kazda navsteva u rodicu je s hodinovym monologem taty jak jsem sobecka, jak uz jsem stara, jak uz chce vnuka....a to ti proste leze na mozek at chces nebo ne :-/
Odpovědět
Ja vam, damy, nechci brat iluze o tom, ze kdyz se clovek citi na dvacet, tak je jeho biologicky vek taky mlady :-p Vajicka starnou bez ohledu na 'citeni se' a zivotospravu atd. Ja se cely zivot stravuji zdrave, cvicim, na svuj vek pry nevypadam a uz vubec se na nej necitim a nikdy jsem nezaznamenala zadne indicie o tom, ze bych nekdy mela mit problem s otehotnenim....a pak, po rozchodu s byvalym partnerem, kdy mi bylo cerstvych 32 mi pri jednom rutinnim vysetreni doktor sdelil, ze budu mit problem s otehotnenim (nechci zachazet do detailu) |-| To bylo teda prekvapeni! Taky jsem se citila mlada a zdrava a navic jsem byla cerstve 'rozejita'...dnes je mi 33, jsem stale bezdetna a ackoliv se citim zdrava a mlada, co si budeme povidat, po 30 uz zena neni zadna ranni rosa, alespon co se jejiho reprodukcniho zdravi tyce. A taky jsem se chlacholila tim, ze tady v zahranici je bezne mit prvni dite po 35, navic nekolik mych kolegyn melo jejich prvni dite kolem 40. roku veku! Tak jsem si rikala, ze zadny problem....no ale bohuzel nikdo nevime, jestli se tem kolegynim ty deti podarily prirozene a rychle, nebo za tim byla nejaka pomoc odbornika, pripadne nekolikalete zkouseni... Ja nikoho do ditete netlacim, sama jsem na nej spoustu let nespechala, jen jsem chtela vyvratit ten omyl, ze relativne zdrava zena se zdravym zivotnim stylem je automaticky i reprodukcne zdrava...Kazdopadne preji vsem, at se to vyvrbi k vasi spokojenosti ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@zanett doktoři toho nakecají, kolikrát se tomu nedá věřit, lidi si myslí že doktor je kdoví kdo ale když si uvědomíte jak na tom každej člověk je, když vyleze vejšku ... :-D Prostě dělají jako všichni chyby a taky kolikrát zbytečně straší. Kamarádce tohle přesně taky řekli, je jí 31, že bude problém a ona otěhotněla do měsíce! Takže já bych na svůj pocit rozhodně vždy dala. My sebe samy známe nejlíp. A neočekávanými životními problémy se nemůžeme trápit, to by nebyl život
Odpovědět
@laka_lacenda No jéje, chápu... I mě příbuzní a kamarádi bombardují dotazy na mimino, dokonce i prodavačka v sámošce se mě u kasy zeptala, jestli čekam miminko :-D - jako to už bylo i na mě moc, fakt jsem nevěděla, jestli se mám rozesmát, nebo naštvat! Někteří lidi jsou fakt neskutečně zvědaví a netaktní. Já třeba tuhle otázku považuju za hodně osobní, od rodiny jí ještě toleruji, ale když se mě zeptá totálně cizí člověk? Je to stejné, jako kdyby se mě zeptala, jestli mám nechráněnej sex se svým mužským. Podle mě je to na stejné úrovni, jako se zeptat starší ženy, jestli už je v přechodu. 8-) Nedávno jsem otázku na děti inkasovala v práci, tak jsem se musela až usmát a jen jsem na to řekla, že kdyby tuhle otázku položili někomu, kdo děti mít třeba nechce nebo nemůže, asi by to nebyla moc příjemná situace. Jedna moje kamarádka na to šla od lesa - celou dobu s manželem všem odpovídali, že si chtějí ještě užívat života ve dvou, soustředí se na práci, času dost atd., i když ve skutečnosti už na dítěti "dělali", vyhnuli se tím tomu největšímu tlaku. A všechny tím pak překvapili. Naopak jedni známí hned vytroubili do světa, že hned po svatbě chtějí dítě, no a pak to 4 roky nešlo, a bylo to hrozně nepříjemné pro všechny...
Odpovědět
@peaceverunka No tak to te tvoji kamosce gratuluji. Ja memu doktorovi verim uz jenom proto, ze se s novym partnerem posledni skoro rok nechranime a stale tehotna nejsem, takze neco na tech 'povidackach od doktora' asi bude. :-p
Odpovědět
@peaceverunka Mojí sestřenici řekl doktor, že děti mít bez odborné pomoci a chirurgického zákroku nemůže, tak si řekla "v pohodě, nevadí", a přišla do jiného stavu hned s první následující známostí. Teď má rozkošnou holčičku, akorát teda bez tatínka, protože ten s tím jaksi nepočítal, že...
Odpovědět
Profilova fotka
@zanett jo tak pokud to zkoušíte a ono nic, doktor udělal vyšetření a na něco přišel tak ano, pak to tak určitě bude, ale když vám někdo něco tvrdí a ještě jste to ani nezkoušeli (po nějaký čas), tam bych tomu až tak nevěřila fatálně a dopředu se netrýznila zbytečně.
Odpovědět
Profilova fotka
Jinak musím uznat, že to některé máte fakt těžké, těžší, protože do mě nikdo neryje, partner mě do ničeho nenutí, říkal že mě podpoří v jakémkoliv rozhodnutí, i když se mi snaží poradit třeba i to co úplně nechci slyšet :-) mamka mě chápe úplně ve všem a ostatní nevrtají, dokonce ani na svatbě se nikdo nevyptával, jak to často bývá. Teda ZATÍM! :-) V práci mám taky kolegy různé cizince atd. a většina tu má děti až tak kolem 35, je pravda že okolí člověka taky dost ovlivňuje :-) kdybych měla kamarádky s dětma tak určitě budu dost ovlivněná a budu mít na to jiný pohled, ale já bych tak úplně nechtěla být první mezi nimi :-) Radši bych čerpala ze zkušeností někoho známého a nebo abych měla někoho blízkého ve stejné životní fázi :-)
Odpovědět
Chápu, že spoustě žen vadí, že je společnost tlačí do mateřství, když je jim kolem třiceti. Ale ono to má své biologické opoctatnění, ať se cítíte sebelíp, tak třicet je třicet. Medicína sice pokročila, ale ženské tělo je stále stejné. Jako člověk pracující ve zdravotnictví vidím, že holky co si říkala času mám dost po třiceti a dokonce se smířili s tím, že když budou bezdětné, tak se svět nezboří, jsou teď ve čyticeti bez dětí a naprosto vyhořelé. Takže pokud ve svém životě děti opravdu chcete, tak si pořádně rozmyslete, zda vám těch pár let kariéry navíc stojí za to.
Odpovědět
Profilova fotka
@isabelafuentes no v práci to ani komentovat nebudu...sef se strasne boji toho, ze pujdu na materskou a nejradeji by byl, abych mu rekla TED presny datum a hodinu porodu :-D a abych se nejpozdeji za pul roku vratila :-D ale kdyz se rozhodnem a pujdem do toho, tak pokud nebudem mit existencni problemy, budu s nim chtit byt ty dva roky doma
Odpovědět
tak za mě - práce je jenom práce, je fajn mít takovou která vás baví (já jí mám), ale rozhodně to pro mě není smysl života, když jí ztratím najdu si jinou, můžu mít jinou co dva roky, ale rodinu, tu máme jen jednu jedinou a ne na pár let ale na celý život...v tom vidím ten smysl a nic mi nepřinese takové pocity štěstí jako moje rodina, k čemu by mi byla dobrá práce a hromada peněz když bych ty peníze ani neměla s kým užít, ono pařby jednou přejdou každého, manželství taky nemusí vydržet věčně a co pak? zatím děti nemám, ale moc se těším až jednou mít budu :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@hanagrun to jo...ale pak je tu jeste dulezitej faktor chlapa - nektery tricitky by to dite i chtely, ale jaksi nenarazily na toho pravyho...a obecne malo chlapu se do deti zene...nebo az pozdeji (cest vyjimkam)...jako kdyby manzel uz deti chtel, asi by i to moje vahani zlomilo...ale kdyz on furt rika, ze je zatim cas, ze neni kam spechat...a k tomu se prida to moje vahani, ze se mi do deti aktualne ne uplne moc chce...
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?