Kdy mít první miminko po svatbě?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahojky holčiny nevěsty a maminky, zajímal by mě váš názor na to, kdy je dobré mít po svatbě první miminko. ;-) Co znám, tak po svatbě si spousta párů ještě užívá relativní klid bez větších starostí a miminko je často odkládáno. Má na to vliv kariéra, bytové podmínky ?... Jak to vidíte vy a jak jste na tom ? Radka (cicuvicka) :-)
Odpovědět
Čau ženy ;-) , jsem napsala takovej krásnej, dlouhej příspěvek a smazal se mi ]-( a znovu už se mi to psát nechce... Makám na pc do školy a do práce, ale nejradši bych šla spát - hrozně jsme se včera strhali :-D, na kole :-D Jak postupuje plánování miminek? Nějaké novinky?? ;-) První miminka po svatbě na cestě? :-)
Odpovědět
josefko, můj nevlastní syn se narodil v Rakousku, měl se jmenovat Lukáš, ale to tam odmítli zapsat, tak je Lucas, to je docela dobrý kompromis :-) A naše dvojčata (kluk a holka) mají po otci kanadské občanství, nevím, kde budeme jednou bydlet, tak holku jsme dali Carolina. Kdyby byla ještě jedna holka, byla by Amálka :-)
Odpovědět
Profilova fotka
kato a jak jste pojmenovali syna? Lucas je docela dobrej kompromis - me jeste napadl Filip, jenomze to ma ex-pritelkyne meho m :-N, taky Daniel, jenze to se mi libi s anglickym prizvukem a napsany, ale nelibi se mi to v cestine (stejne jako Hana).
Odpovědět
Profilova fotka
josefka: To asi nebudeme už kamarádky, já mám Daniela vybraného ]-( :-D anne: No já makám do školy na pc teď a už mi z toho hrabe. Radši bych už plánovala to miminko. :-N
Odpovědět
Profilova fotka
andelko - nic si z toho nedelej, me se nelibi ani moje vlastni jmeno v cestine ;-) .... me se hodne moc libi Daniel, ale nelibi se mi Dan a Danecek :-S
Odpovědět
Profilova fotka
josefka: :-D Hele, my jsme rádi, že jsme se vůbec na nějakém jméně shodli. Je fakt, že těch zdobnělin moc není, ale to se stejně uvidí až s miminkem, které mu sednou. Mě se líbí ten tvar původní a pak asi Dany, Daník a malému bych klidně říkala Danečku (ale ne do puberty samozřejmě), možná Danku. Anebo třeba úplně jinak, mám kamaráda, jmenuje se Milan a jeho mamka mu říkala Míšo, když byl mladší. :-N
Odpovědět
Profilova fotka
tak uz jsme zacali mluvit o miminku :-) pred rokem jsme si to ani jeden nedokazali predstavit...jak to rychle leti. V praci mam smlouvu na dobu urcitou do ledna 2010, musime pockat, jestli mi ji prodlouzi na neurcito a pak se uvidi...uz si na tu myslenku pomalu zvykam :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
jee, to je mi lito, ale neboj, urcite se zadari.
Odpovědět
Profilova fotka
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
a jak dlouho se snazite? Moje kolegyne se taky snazila dlouho, uz taky byla nestastna a ted uz je asi v 18 tydnu. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Článek se načítá
Kamaradka mela taky takovy problem a s milovani nakonec mela povinst kdyz sem ji konecne dokazala vysvetlit ze to miminko buodu mit ale at nato tak nespecha( mela uz vybrany snad i decky pokoj )ze to prijde samo a taky ze prislo minuly tyden mi volala a je 14dni tehotna a to se pokouseli neustale tri roky,ja jsem si taky rikala ze kdyz budeme chiti miminko tak to nepujde no v patek jsme se pokusili (ja sem si samozrejmne rikala ze hned mimi nebude nejak sem s tim nepocitala)a za 14dni mi doktor oznamil jste tehotna :-D kdyz to clovek nejmene ceka jde to rychle,proto je lepsi nad tim tak nepremyslet ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
lenn - přesně jak píše vip nepřemejšlej nad tim neupínej se na to, protože čím víc se na to budete upínat z milování se stane povinnost a né zábava - prostě žijte a když to budete nejméně čekat tak to přijde- Moje kamarádka taky přes dva roky nemohla otěhotnět, pořád všechno hlídali a já nevim co, pak si řekla že se už na to vykašle. Odjeli na dovšču a šup už byla těhotná ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Nedekuj nemas proc ale vsechny ti drzime palecky at se to zadari co nejdirve jen si to uzivej ;-) a bude to brzo
Odpovědět
Profilova fotka
Já měla nějaký problémy a tak mi doktor řekl, že by to chtělo se začít snažit a tehdy ještě přítel řekl že tedy jo. Ale pak mě neprodloužily smlouvy a vyhodily z práce a tak sem řekla, že to necháme odležet když musím hledat jinou práci. Teď mám po svatbě a řekla sem , že začnu vysazovat prášky tak příští rok v létě abysme si užily trochu toho novomanželskýho života.Takže doufám, že to půjde. A teď sem i spokojená v práci a chci aby se mimčo mělo dobře a ne jak u ségry že ten její věčně nedělá a nemají ani dětem na věci.
Odpovědět
Profilova fotka
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
pajinka27 • Dnes ve 14:55 Moje dilema je ted takove: manzel by rad mel deti, ja se na to vsak jeste necitim. Mame 13 let vekovy rozdil, ale ja uz taky nejsem nejmladsi (letos mi bylo 30). V zasade se bojim toho, ze nebudu mit cas se diteti plne venovat, nekolik let mame svuj podnik, kde oba pracujeme mnoho hodin denne a nemame cas opravdu na nic.. (6 dni v tydnu, 12-14 hodin denne).. Na druhou stranu mam strach, aby mi takzvane ¨neujel vlak¨.. Nemate nejaka podobnou zkusenost a jestli ano, tak jak jste to vyresily? sambucca • Dnes ve 14:58 pajinko, nikdy neni vhodny cas. v Tvem veku a s milujicim muzem po boku bych tomu dala volny prubeh... kata267 • Dnes ve 14:58 ja sice podobnou zkusenost nemam a nechci aby to znelo hnusne nebo tak ale byt tebou tak to neodkladam. Pokud ses si jista ze deti chces tak byt tebou tak necekam tim nechci rict ze ses stara to ne ale vis jak sama citis ze by ti mohl "ujet vlak" osobne si myslim ze pokud vam to klape tak to zvladnete a nejak to bude i s praci kata267 • Dnes ve 14:59 jak pise sambucca -nikdy neni ten vhodny cas vzdycky bude neco co tomu bude branit taky by sis to mohla jednou pak vycitat kdybys dala prednost praci mala_viki • Dnes v 15:00 Mila Paji, asi je to o prioritach a o tom jak se citis. Ja si druhe taky poridila az z 9ti letym rozdilem a nelituju. Celou dobu na me pritel tlacil a ja nechtela a ted jsem konecne pripravena, takze za chvilku jdu rodit :o) Je to jen a jen na tobe. Pokud nebudes chtit nikdo te nutit nebude a pokud je manzel rozumny, tak to pochopi. Vzdyt bys to detatko zanedbavala a to on urcite nechce. Navic dneska se da rodit prvni dite i ve 35 a je to v pohode i kdyz uz to nese jista rizika. helandra • Dnes v 15:01 moje známá na tom byla stejně...nejdřív stavěli, pak chtěli ještě poznat kousek světa... a teď je jí 32, a už začíná 3 cyklus umělého... sice to nepřizná, ale všem je nám jasné jak moc by si miminko přála...já osobně si myslím, že na první dítě je v 30 letech nejvyšší čas...nicméně, ne každá ženská to má stejný, musíš hlavně podle sebe..co třeba najmout po dobu mateřské nějakou výpomoc na pár hodin?..a taky záleží na tom, jeslti v žebříčku hodnot máš výše práci nebo rodinu...stejně nakonec bude rozhodnutí na tobě...hodně štěstí... haklina • Dnes v 15:01 paji, můj problém je jen v tom nadpsiu. Nic mi nebrání mít dítě, máme kde bydlet na extra kariéru se nechystám...přítel by už moc chtěl, ale já se prostě necítím a strach ze starosti o dítě, porodu apod. Ale v tvém případě si už musíš zvážit variantu, zda chceš žít život bez dětí. Protože každým dnem čekáním se šance na to mít dítě trochu krátí... tím věkem. A věř, že až se to narodí bude dítě na prvním místě. Já třeba dítě určitě chci, nechci být na stáří sama a plno dalších věcí co s dětmi přichází. Jen je mi 26 tak ještě dva roky asi počkám. kata267 • Dnes v 15:03 pajinka ja myslim ze ty by sis hlavne mela v sobe vyresit jestli je pro tebe dulezitejsi prace nebo rodina haklina • Dnes v 15:05 A zas aby také nebyl starý tatínek, to ti určitě už říká...a jak se tu píše, když by to nešlo tak 3 roky není žádný doba v procesu umělého oplodnění. kata267 • Dnes v 15:16 no ono to bude ode me asi hnusny ale ve 43 (coz je mu tedka tvymu muzi) uz bude relativne starej tatinek i tak kata267 • Dnes v 15:16 no proste sem chtela jen rict, ze pokud chces deti tak byt tebou tak necekam sambucca • Dnes v 15:23 pajinka: myslim ze bys mela poslouchat hlavne sve srdce. pokud jsi se svym muzem stastna a jednou miminko chces, myslim ze je zbytecne to odkladat. vzdycky bude spoustu prace, konicku, planu... byly by to nejen risk zdravi miminka kvuli Tvemu a manzelovu veku, ale i skoda pro dite v budoucnu. Muj pritel ma treba dost stare rodice (meli ho kdyz mamince bylo 32 a otci 39) a je mu lito ze spoustu veci podnikal uz bez nich. Jsou uz stari, beru je vice jako babicku s dedou, a vnoucky si asi moc neuzijou, natoz aby nam s nima pomahali. pajinka27 • Dnes v 15:30 Dekuju za prizpevky. Zebricek hodnot mam docela vyreseny,bohuzel prace a rodina se perou o prvni misto, jelikoz jak vsichni vime, tak bez prace nejsou kolace, v tomhle pripade penize, bez kterych se v dnesni dobe zit neda a jako osoba samostantne vydelecne cinna s materskou pocitat nemohu.. ale asi to vyresime nejakou vypomoci, jak psala Helandra. Diky nunacek • Dnes v 15:34 paji: Pokud jsi si jistá, že nechceš život bez dětí a pokud je manžel schopen vás všechny, až budeš na rodičovské dovolené, uživit, tak v 30 bych se přestala chránit a nechala bych tomu volný průběh a ona si to příroda udělá už po svém, třeba budete tři brzy, ale třeba taky až za 3 roky, to jeden nikdy neví. gloria • Dnes v 15:37 paji, ja si zase oproti holkam myslim, ze s ditetem prichazi tolik starosti a strachu atd., ze by se pro dite mela zenska rozhodnout, az kdyz ho opravdu chce, az kdyz se citi pripravena, ne jen proto, ze uz na to ma vek a ze uz ma po svatbe a ze je zajistena a ze se to tak dela a ze na ni rodina tlaci atd. hlavni je si byt jista, ze dite opravdu chces janinn • Dnes v 15:53 Ahojky, taky jsem si myslela, že opravdu ve 28 letech ještě nejsem připravená a lup. najednou jsem byla těhotná a teď jsem vážně moc šťastná.Už mu budou 3. Tím pádem si myslím, že málokterá se na to cítí připravená.A jestli jsi s manželem šťastná, tak na co čekat. Taky už mu není 20 a nikdy nevíš, co na vás příroda vymyslí. Mému skoromanželovi :) je 40 a je ten nejlepší táta na světě. Neskutečně si to užívá!!! Takže se toho neboj. Držím palce pralinka27 • Dnes v 16:00 pajinka:bez práce sice nejsou koláče, ale taky : kdo chce víc nemá nic ....... petruszkaa • Dnes v 16:22 paji, mně je taky 30 a nějak to stále odkládám - manžel by už chtěl, i když je o 2 roky mladší. Taky dávám přednost práci a zábavě před rodinou. Prostě to ještě tak 2 roky odložím a pak už budu asi muset do toho praštit. Ale nejsi sama. Prostě každý má své priority někde jinde. brumdinka • Dnes v 16:41 paji - souhlas s holkama, nechala bych tomu volný průběh, prostě přestat užívat antikoncepci a když malé přijde , bude tu opravdu z biologického hlediska je na první dítě nejvyšší čas i když ti bude někdo tvrdit, že ne, tak první dítě by mělo být max.do 30 roku věku, tak kolem 25 je akorát, pak už mohou nastat problémy + tvůj muž taky není nejmladší - já sama mám doma 40 tníka, máme jedno dítě a mám co dělat abych ho přemluvila pro druhý, protože už si připadá na dítě starej - tedy až bude dítěti 20, už bude v důchodu a nedá se s ním dělat spousta věcí a vnoučat se třeba nemusí ani dožít, zvlášt´ jestli malej bude celej po něm a první dítě bude mít v 35-ti. Jinak čas jak tu někdo psal není nikdy, prostě si musíte říct, že ted´chcete a zvládnete to a zkloubit se dá obojí, práce i rodina Na druhou stranu pokud se na to opravdu necítíš, tak se nenech do toho ani partnerem zatlačit - záleží jen na Tobě Tak hodně štěstí. kata267 • Dnes v 17:04 souhlasim s holkama pokud vylozene nebudes chtit tak se nenut, ale klasickyma vypoctama si uz tedka muzes zjistit jak na tom budete az budou deti mit napr.20let (tobe bude min.50 a muzi 63) takze je podle me fakt nejvyssi cas protoze uz pak s detma nic nepodniknete .... ono se to dycky snadneji rika nez dela ja vim ale podle me je to jak pisem brum idealni vek na prvni dite tak kolem tech 25ti pokud ma teda clovek aspon trochu podminky...jinak podle me nikdy neni u vetsiny lidi idealni cas na dite dycky se najde neco co ten idealni plan kazi, holt zivot je relativne kratkej takze je nutny ujasnit priority a pote jednat nuuna • Dnes v 17:17 Pajinko, souhlasim s ostatnimi, ze "idealni" situace vetsinou nenastane nikdy. Pokazde se najde neco, proc by clovek radeji rekl ne. A nesmime zapominat, ze pokud jde o prvni dite, pochybnosti ma KAZDA zena, protoze je to prece poprve... Mit pochybnosti a trochu strach z neznameho je normalni. Toho se nelekej. Neco jineho je samozrejme deti nechtit. Ale pokud deti jednou chces, necekej, ze prijde nekdy idealni okamzik. To ze clovek pochybuje jeste neznamena, ze by deti nemel mit ;) Jinak by se clovek dockat nemusel A pamatuj ze strach vetsinou predci skutecnost. Drzim palce, at najdes pro sebe to prave reseni nuuna • Dnes v 17:21 Jinak jak se tu resilo stari rodicu - moji mame bylo 36 a mymu tatovi 44. A musim rict, ze jsem obcas zavidela spoluzakum, ze maji mlade rodice a ja ne.Ale samozrejme bych je za nic na svete nevymenila, specielne maminku. Bohuzel me uz parkrat napadlo i to, jestli moje deti budou mit vubec babicku a dedecka a jestli nasi uvidi vnoucata....Ja treba prarodice nikdy nemela kata267 • Dnes v 17:23 nuuna - no to je to co sem myslela ja nasim bylo kolem 20ti (vim v soucasnosti taky ne uplne idealni vek pro deti ) ale diky tomu muzeme tedka kdyz uz sem ja davno i ja za plnoletosti furt podnikat ruzny akce spolu a je to supr allegria • Dnes v 17:24 Nuuna: Já jsem to měla podobně, záviděla jsem v první třídě děckám mladý maminy (mojí mamce bylo 39, když jsem byla v 1. třídě a spolužákové mamině bylo 23 (měla ho v 17ti)). Dnes už je to ale passé , tahle doba už je pryč a starších rodičů je dnes naprostá většina... nuuna • Dnes v 17:32 Jj, moji mamce bylo 43 kdyz jsem sla do prvni tridy, ostatni meli maminky kolem 30. Tenkrat mi to bylo hrozne lito. I to ze nevim jaky je jet v lete k babicce a tak. Uplne mi chybi v rodine jedna generace nade mnou. Ale nejvic me trapi, ze si nemuzu byt jista tim, ze budu mit oba rodice na svatbe nebo ze zazijou vnocata. O to nechci prijit andelka • Dnes v 17:36 Souhlasím naprosto s tím, že ten správný okamžik se nenajde snad nikdy a když člověk ví, že děti v životě chce mít, tak by se k tomu měl odhodlat v době, kdy má velkou šanci, že nebudou potíže (a když budou, bude víc času a síly je řešit). A taky souhlasím s tím, že nikdo by neměl být k rodičovství nucen, když ještě není připravený a necítí se na to. Jen by se běžné obavy neměly zaměňovat s opravdovou nechutí (někdo prostě děti vůbec nechce). Obavy má asi každý pár, který se rozhodne, že už by byl čas na děti. Je to obrovská změna, hodně zodpovědnosti a nedá se to pak vzít zpátky. Ale většina lidí obavy z budoucna překoná, miminko se povede a všechno se vyřeší a převládne radost. Jinak - mám v rodině pár, který taky děti pořád odkládal na vhodnější dobu, teď je jim kolem 40 a o mimčo se snaží už rok a půl. A neřekla bych, že teď by k tomu byla vhodnější doba než třeba před 5 lety. člověk si musí utřídit priority tak, aby pak nelitoval. No a já sama jsem se mamce narodila, když jí bylo 35. Naštěstí je pořád duchem mladá, takže jsem s ní prožila krásné aktivní dětství (puberta byla horší). A fakt je, že už i já uvažuju brzy o dětech, protože chci, aby si je babička užila, a hlavně aby moje děti měly šanci poznat tak báječnou osobu. brumdinka • Dnes v 17:38 Andelka - souhlas, ty to umíš vždycky tak hezky napsat jinak mé mamince při mém narození bylo také 35, ale byla jsem její druhé dítě, což je také o něčem jiném než první. allegria • Dnes v 17:40 No, já jsem poslední děcko (mamce bylo 33, tatinkovi 37), mám ještě starší sourozence... Nicméně: Teď je mi 23, tatínkovi už bylo 61. Studuju a naštěstí si vydělávám a to je fakt jedinný štěstí, protože se rodiče už dostali do důchodovýho věku a živit z toho vyskokoškoláky fakt nejde... Navíc přichází zdravotní problémy, atd... Prostě z vlastní zkušenosti říkám, že není o co stát, když se děcko v 15 musí bát, jestli tatínka neranila mrtvice. Výhod mají starší rodiče taky milion, o tom nechci polemizovat... ale já bych podle svého nejlepšího vědomí a svědomí chtěla mít do třiceti mimina doma a ne teprve v plánu... Výjimek může být kotel, nic nezpochybňuju, ale můj názor a zkušenost je taková... kata267 • Dnes v 17:40 jo to co pise nuuna o te jedne generaci tak ma asi pravdu musi to byt fakt tezky...to ja mam jeste i tedka prababicky nunacek • Dnes v 17:40 Rodičovství ve vyšším věku je dost "moderní", ale myslim, že to není úplně to pravé, má to dost nevýhod, které jste tady už zmiňovaly. Ale zas na druhou stranu je lepší pořídit si dítě ve věku, kdy fakt chci a ne ve věku, kdy to čeká okolí, nebo to chce jen jeden z partnerů. Další věcí je, když někdo mít prostě děti dlouhou dobu nemůže a podaří se třeba až v pozdějším věku...
Odpovědět
kata267 • Dnes v 17:41 allegria - naprosto souhlasim s vyrokem ze nejlepe do 30ti mimina doma tak snad to vyjde andelka • Dnes v 17:42 brum: díky, ale to bude tím, že nad tím sama uvažuju jo a já jsem byla taky druhé dítě, po 15 letech a je fakt, že jsme jakoby oba jedináčci, jeden jsme měli mladou maminku a druhý starší a každý trochu jiné dětství a zážitky. Jinak, já jsem trošku litovala v pubertě, když jsem viděla jak to mají jiné holky. Ale pak už ne, moje mamka je fakt pořád aktivní a vypadá mladší než je. Ale samozřejmě uvažuju jinak zas teď, když nechci s dětma čekat dalších 10 let, to by mamce bylo 70, když by se jí narodilo vnouče a ona děti miluje. nuuna: já jsem šťastná, že jsem měla babičku až do 25 let a to díky tomu, že měla děti mladá. Prožila jsem krásné dětství a vždycky jsme měly k sobě blízko. allegria • Dnes v 17:43 Kaťa: Budeme se snažit, seč nám budou síly stačit gtver • Dnes v 17:44 tak já si říkala, první do třiceti by bylo fajn - stihla jsem to brumdinka • Dnes v 17:45 andel: mi po 12 ti letech a měli sme to stejně, když mi bylo 6, tak se sestra vdala a odešla z domu; mamka taky vypadá mladší než je a to letos oslaví 65, táta je o 5 let mladší; ale je na nich vidět, že už jsou unavení a když tam s malym přijdem tak jednou max.dvakrát týdně stačí, aby se zregenerovali na další čertíkův nájezd nuuna • Dnes v 17:46 kata: fakt? pane jo, tak to zavidim Teoreticky nevim o co prichazim, tak by mi to mozna nemelo byt lito, ale je to divny, kdyz ostatni maji prarodice a ja nic no. Andelko, vystihla jsi to krasne. Vidim to uplne stejne. Ono je to tak se vsim-ze v zivote malokdy prijde ten "pravy" okamzik. Kdyz na to clovek zapomene, obcas se probere a ma pocit, ze misto aby zil, tak porad jen na neco ceka, az to prijde.... Ja mela takovy pocit uz mockrat allegria: jj, ja se o tatu a o jeho zdravi bojim uz od stredni Kdyz to vezmu z prakticky stranky, kdybych se rozhodla jit na vysokou a nesla pracovat, nasi by me uz nemeli z ceho zivit. Tata sel do duchodu jeste kdyz jsem byla na stredni, zivila me jen mama. Ted je mi 24 a mama je rok v duchodu... Vyhody to melo ze mama uz mela spoustu zkusenosti se vsim moznym, mela celkem natrenovany nervy a byla tolerantni, mela jako rodic nadhled....ale ty zapory jsou holt taky nic moc.
Odpovědět
tak sem to holky zkopcila doufam ze nedostanu vynadany od amina ale myslim ze semka to patri ;-)
Odpovědět
jo a s tim pocitem je to presny, sice jeste mam cas ale taky me obcas napadaji takovy myslenky jakoze furt se na neco jen ceka, az bude hotova skola, az bude nejaka praxe, az bude zarizeny bydleni apod. takhle na to dite fakt nikdy nedojde :-|
Odpovědět
Profilova fotka
kata: šikovná :-) Jen mě mrzí, že ten, koho zaujala původní diskuze bude mít trochu těžší zjistit,že jsme se přesunuly, když je zamčená bez linku. Ale snad to bude ok. Akorát už nevím, co jsem psala když mi to už příspěvek nevzalo. :-N
Odpovědět
:-) perfektní jojo, je pravda, že kdo moc plánuje, může se přepočítat, chce to nějak rozumně já bez rozpaků přiznám, že jsem ani nic neplánovala, do 28 jsem mě život naplňoval i bez dětí, ne, že bych to odkládala na pozdější dobu, ani tak, že děti výslovne nechci, ale klidně s vědomím, že deti mít prostě nebudeme
Odpovědět
Profilova fotka
kata: já mám stejný myšlenky, naštěstí si mimčo přejeme oba dva, ta touha ty obavy převáží. ;-) Jo už vím, reagovala jsem na to (asi) jak nunacek psala, že někdo má s otěhu problém a zadaří se až po 30. To já úplně chápu, ale je to jiná situace, my jsme se bavily o tom, jestli je rozumné plánovat děti po 30,35 a to si myslím, že moc není. Myslím, že je to hodně o tom, co ti dva chtějí, že je to o komunikaci, aby si řekli co a jak cítí a jaké mají priority v dalším životě. Ale určitě by neměl být nikdo do rodičovství nucen. Jo a ještě, že sice my už půjdeme do důchodu v 65, ale mládnout nebudeme.
Odpovědět
Profilova fotka
Ono vždycky se najde něco, proč ještě s dítětem počkat... Neuvážené těhu není to pravé a odkládat to pořád a pořád taky není ono :-| gtver: V kolika jsi měla první dítko?
Odpovědět
Profilova fotka
andelka: Plánovaně a cíleně mít první dítě až ve 35 se mi zdá pozdě, to souhlasím.
Odpovědět
nun, v čerstvých 29
Odpovědět
Káťa: Dobrý nápad... :-) No, jen jsem chtěla dodat taky něco k finanční otázce... Vzhledem k tomu, že VŠ studium je mega finančně náročný a zavedení školnýho je otázka pár měsíců :-| , tak bych já osobně prostě neměla " ty koule " pořídit si mimi výrazně po třicítce, protože pokud bude studovat, tak naši vysokou fin. podporu bude minimálně do 25 potřebovat. Ponechám stranou, že třeba půjde studovat fakultu inf. technologií a uživí se v pohodě jako IT apod, páč třeba zas u medicíny se makat fakt nedá a čím moje děti budou netuším (třeba budou popeláři a budou spokojení). Takže tak. Vidím to na naší rodině. Tatínek stolař, mamina zdravotní sestra, ale dokud byli zdraví a mladší, tak makali a v pohodě uživili tři VŠ. S přibývajícím věkem přišly zdrav. problémy, vyhazov z práce (v rámci restrukturalizace podniku jsme se rozhodli vyhodit 10 lidí a náhodou jsme vybrali šmahem těch 10 nejstarších ]-( )... atd. Nikdy jsem nedostatkem ničeho netpěla, ale vidím, jak náročný to bylo... Naštěstí už jsem poslední a zbývá poslední rok - sourozenci jsou hotoví a makají... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
gtver: No my máme jasno v tom, že pokud možno nechceme být bezdětní, smiřovali bychom se s tím jen těžko. Tak proto děti plánujem před 30 (teda mojí, manželovi už 30 bylo), zvlášť když mi doktor řekl, že to po 30 určitě nechávat nemám. A já ho hodlám poslechnout. :-) Podmínky se dají zlepšovat i během snažení, kdyby se nedejbůh třeba dýl nedařilo. ale nechci si vyčítat, že jsem měla začít dřív (kdyby nějaké problémy byly), to by mi pak ideální podmínky nebyly k ničemu.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?