Kdy mít první miminko po svatbě?
13. srp 2014
•
To se mi líbí
•
 Přidej příspěvek
|
|
22. zář 2008 ve 20:16 • Svatba byla v červenci 2009
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
.
22. zář 2008 ve 20:19 • Svatba byla v lednu 1981
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
22. zář 2008 ve 20:21 • Svatba byla v lednu 1981
•
•
To se mi líbí
|
||||
Sponzor fóra
|
Tak možná by mě vyléčila taky nějaká kamarádka s mimčem, bohužel žádnou takovou nemám...
22. zář 2008 ve 20:22
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
22. zář 2008 ve 20:23 • Svatba byla v červnu 2009
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
jen mi ted´jaksi v tom našem regionu chybí práce tak mám pocit, že to stejně bylo zbytečný.
22. zář 2008 ve 20:25 • Svatba byla v září 2009
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
miminka jsou uzasa vec! ale pokud planujete, chce si to opravdu dobre rozmyslet, co od zivota chcete... (tim chci rict, mozna jsi jeste mlada na to "uvazat" si na krk deti - nechcete se treba jeste nekam podivat? cizina? nebo podniknout veci, ktere podnikaji jen svobodne pary?) ... tim ti detatko samozrejme nerozmlouvam, jen pisu o sve zkusenosti..
22. zář 2008 ve 20:27 • Svatba byla v červnu 2009
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
. Každopádně brumdinko, seš šikovná holka, žes to zvládla.
22. zář 2008 ve 20:32
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Šablony na životopis najdeš taky na těch prvních webovkách...
22. zář 2008 ve 20:38 • Svatba byla v květnu 2008
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
22. zář 2008 ve 20:39
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
22. zář 2008 ve 20:43
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
vaši mají výrobu lahůdek, že?
22. zář 2008 ve 20:45 • Svatba byla v prosinci 1990
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
22. zář 2008 ve 20:51
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
23. zář 2008 v 07:56 • Svatba byla v prosinci 1990
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Nevidím nic divného na tom, že rodiče "dopřispívají" na školu svému dítku. Myslím, že každý rodič chce svému potomkovi ulehčit od toho, aby musel po večerech brigádničit, a rád mu dá (pokud má) pár tisíc, aby měl víc času na učení. Dost dobře si nedovedu představit, že bych jednou jako matka své dceři řekla: "Do patnáctého já, od patnáctého ať se stará tvůj manžel, když ses teda vdala"... Nikdo rodiče nenutí a nikdo to takhle asi neplánuje dělat nějak dlouhodobě a nechat si živit mimino. Otěhotnění může trvat i několik let... Biologicky nejvhodnější je mít dítě do 25 let, psychologicky se hranice stanovit nedá - někdo na to nemá ani v pětařiceti, někdo je zralý ve dvaceti... Nepřijde mi nic divného jezdit do školy s břichem, průběh těhotenství taky nikdo nevíme dopředu, tak proč hned katastrofické scénáře. Pokud by byly komplikace, každá známe prioritu. Nepřijde mi nic divného ani na tom, studovat dálkově dva roky s mimčem. Neni to pohodlné, ale znám spoustu lidí, kteří to tak mají. Studujou tak navíc i třicítky, se stejně starýma dětma a myslím, že sou na tom hůř, protože jak člověk jednou ze školy vypadne, tak je těžké se vracet... Navíc si myslím, že není moc velký rozdíl studovat při mateřské a při plném úvazku. Musíš mít hlavně podporu rodiny. Zvládnout se to určitě dá. Vaše názory na život s dítětem dokonale odráží trendy dnešní doby... Mladí si mají užívat a až si dostatečně užijou, tak se "zašít" k dětem. To si fakt myslíte, že život s dětma si neužíváte? Ono asi záleží, co si pod tím kdo představuje, že... Jestli procestovat svět, kalby,... nebo jezdit pod stany, k moři, na lyže,... a to de i s dětma. Děti jsou dar, něco, co tě rozvíjí, ne přítěž, která tě zabrzdila... Kariéra se dá budovat úplně stejně (ne-li líp) ve čtyřiceti s odrostlýma dětma jako v pětadvaceti...(Zkušenost blízkého člověka). Peníze jsou při výchově dětí potřeba, ale nemusí to být 40tis. čistá ruka příjmu manželů. To bych tu já osobně teda nebyla (a vy a asi taky ne, dělnická třída by byla bezdětná), kdyby na to moji rodiče čekali... Záleží na tom, s čím je kdo schopný a ochotný hospodařit. Tak hodně štěstí při rozhodování... I když sem na dnešní poměry "mladá" (věkem), mám jasno, že tohle je správná cesta... Sem zdravá, mám s kým, podmínky jsou dostačující a na čekat na "idelání"? Nevím proč... Ideály jsou nedosažitelné...
24. zář 2008 ve 14:37 • Svatba byla v září 2008
•
•
To se mi líbí
|
||||
Sponzor fóra
|
Ale rozhodně nemůžu souhlasit s tím, že je dobré pokud rodiče dítěti, které už má za sebou svatbu a ještě studuje sypou horem dolem. Nepřijde mi to ani výchovný ani dobrý pro to dítě - prostě od svatby jste jedna domácnost a nevidim důvod, proč by to rodiče měli dotovat - zvlášť pak, když zpravidla v tomhle věku zadotujou i tu svatbu potomka, takže by mě osobně třeba bylo dost žinantní chtít vod rodičů prachy, maximálně tak, že jim to vrátim, pokud bych třeba někdy neměla a museli by mi rodiče pomoci.
24. zář 2008 ve 14:50
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
24. zář 2008 ve 14:57 • Svatba byla v září 2008
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Nedá se globálně určit co je správné a co ne. Někdo upřednosťuje kariéru, někdo děti. My s manželem nejdříve budeme řešit bydlení, já si nedovedu představit, že bych přivedla dítě co podnájmu. Každý se baví jinak, někdo opravdu cestuje, kalí (jak píšeš) atd a prostě ještě děti nechce. Mě je 25 a také se s manželem do dítěte neženeme. Přeci si může každý užít manželství (pokud chce) bez dětí a až bude mít kde bydlet a "cítit se" na to, může počít potomka. Nedá se vše házet do jednoho pytle. Ať si to každý zařídí, jak může a chce.
24. zář 2008 ve 14:58 • Svatba byla v lednu 1981
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
24. zář 2008 v 15:09
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Když jsme se s mužem brali,ještě jsem studovala, on už dva roky dělal, bydleli jsme v podnájmu, živil nás manžel a mé brigády (zvládli bychom to i bez nich, ale to by moje hrdost nepřežila). Dítko by manžel bral hned, já se na mimčo ještě necítila - i chtěla jsem si ještě užít-tzn. ještě něco procestovat a taky jsem nechtěla rodit, dokud nebudeme bydlet ve vlastním. Po roce manželství jsem vysadila HA - chtěla jsem být ohleduplnější ke svýmu tělu, tak že se budeme chránit pharmatexem. Hm, jenže po půl roce de facto bez MS mi doktorka řekla, že téměř s jistotou přirozenou cestou neotěhotním... I když jsem ještě dítě nechtěla, vzalo mě to dost Naordinovala mi zpět na půl roku HA, na srovnání hormonů a pak že začne léčba... Abych to trošku zkrátila - z různých důvodů jsem se na tu její "léčbu" v půlce vykašlala, odjeli jsme do mé vysněné exotické země na vandr, pak jsem vysadila HA a za měsíc byla v šoku, že jsem těhotná, i když tvrdila, že to nepůjde.Překvapení to bylo dobrý - byla jsem šťastná, že přeci jenom budu mít vlastní dítě, ale taky mi "došlo", že jsem docestovala.... Manža si zaťukal na čelo, že jsem asi padlá na hlavu, když si myslím, že už si neužijeme. Je přesvědčenej, že užijeme, jenže líp, protože ve třech. No a já mu to začínám víc a víc věřit, zatím jsem jen těhotná, ale jsme ještě aktivnější než předtím, protože jsme šťastnější. S mimčem v bříšku děláme prakticky všechno a nehodláme v tom přestat ani po narození, prostě jen přizpůsobíme vybavení apod. Jo, a bydlení, který jsme tři roky marně sháněli, jsme našli když jsem byla v 5.měsíci - a je to fakt výhodná nabídka Takže z mojí zkušenosti - plánujte jak chcete, stejně jsou věci, který neovlivníte. Spíš jde o to, každou vzniklou situaci dobře a s radostí využít.
24. zář 2008 v 15:28 • Svatba byla v září 2006
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
, ať se vám moc daří .
24. zář 2008 v 15:38 • Svatba byla v lednu 1981
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Zatím to mám v plánu stejně jako ty, ale samozřejmě vím, že ne všechno jde podle plánu a v tomhle to platí mnohonásobně víc...
24. zář 2008 v 15:41
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
napíšu i já pár svých postřehů. vdaná jsem jsem rok a nějaký měsíc, dohromady jsme s manželem 10,5 roku. Do toho já jsem vystudovala vysokou a manžel už 8 let pracuje v zahraničí, teď v Rakousku a domů jezdí na víkendy. já pracuju v bance, kam jsem nastoupila hned po státnicích a letos v prosinci mi bude 27. Teď jsem shrnula zásadní věci, ze kterých si snad každá uděláte o mě obrázek. Když budu pokračovat dál, u nás to vypadá asi takto. Vlastní bydlení jako takové s manželem nemáme. Bydlíme u mých rodičů ve velkém rodinném domě, kde máme pro sebe přízemí. Ale s našima máme společnou kuchyň, protože nám přišlo zbytečné utrácet za vlastní kuchyň, když bych v ní vůbec nevařila (já chodím z práce domů až večer a manžel je doma pouze o víkendech, a naši o víkendech zase doma skoro vůbec nejsou). Přispíváme měsíčně na inkaso a jídlo atd. Co se týká finančních výpomocí rodičů nám jako dětem, je to pouze v rovině nějaké maličkosti nebo dočasné půjčky například na dobírku nějakého balíku, pokud ho zrovna převezmou oni místo nás. Momentálně jsem ve 4. měsíci těhotenství. miminko jsme plánovali - teda spíš já. protože mi přišlo líto udělat vysokou a jít hned na mateřskou bez nějaké praxe. navíc, když je manžel pořád pryč. Do práce chodím pořád, žádné problémy nemám a doufám, že ještě dlouho pracovat budu protože na výbavu pro mimčo se všechno točí jen kolem peněz. i když ty 2 roky v práci mi připadají jako celá věčnost a na mateřskou se strašně těším. Otěhotněla jsem asi 3/4 roku po svatbě a 4 měsíce po vysazení antikoncepce. To že zatím bydlíme "s rodiči" považuju v mojí situaci za jisté plus, protože jinak bych na dítě byla uplně sama. Takto mi rodiče budou alespoň ze začátku pomáhat to zvládat. a posléze to bude další plus například s vyzvedáváním dětí ze školky až budu v práci a manžel bude stále v zahraničí. Ale to je zatím hudba budoucnosti. Vlastní bydlení zatím nařešíme, protože bydlíme na vesnici a jsou tam omezené možnosti pro vlastní bydlení - máme možnost stavět, ale pozemek, který je k tomu vhodný zatím není připraven ze strany obce jako stavební parcela, takže vlastní bydlení bych viděla v horizontu nejméně 5 let. Jinak holky, smekám klobouk před těma, které chtějí vychovávat dítě a chodit do školy nebo pracovat a dodělávat si školu. Já bych na to neměla nervy
24. zář 2008 v 15:43 • Svatba byla v srpnu 2007
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Já jen chtěla vykoktat, že i když jsem si taky chtěla ještě dost dlouho užívat, nechtěla jsem se v necelých 25letech zavřít domů na mateřskou, když nade mnou stál "rozsudek" bezdětnosti, fofrem jsem si ujasnila, co od života fakt chci. A i když mi nakonec ta překvapivá situace dala zabrat, ukázalo se, že jde jen o to, jak se k tomu člověk postaví. Někteří rodiče opravdu přestanou žít jakkoli zajímavý život, jiní si to zařídí tak, aby se pořád bavili - jen ve větším počtu Takže takhle vzato je lepší mít dítko třeba v 25 a přitom být aktivní, jezdit po výletech, akcích, než si sice do třeba 35let užívat, ale pak už jen hnít v obýváku a rozplývat se, že ten prcek krásně roste.
24. zář 2008 v 15:54 • Svatba byla v září 2006
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
), měla jsem pocit, že mi zakrňuje mozek Takže teď jsem si sice dala se školou rok pauzu, ať nemusím jezdit s pupkem stovky km, ale zatím budu chodit aspoň do jazykovky a po roce se vrhám na další studia
24. zář 2008 v 15:58 • Svatba byla v září 2006
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
nelinka - klídek, tvůj manža má pravdu, dítě neni nemoc a nechápu proč byste nemohli cestovat dál a neboj se, že si neužijete spíš naopak, užijete a jak a kolikrát se nebudeš stačit divit
24. zář 2008 v 15:59 • Svatba byla v září 2009
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
urcite by som uz po nejakych skusenostiach neuprednostnila karieru pred babom a to mam este cas aspon nieco riesit, neviem, kebyze mam 30....a kariera sa da aj po dietati urobit, ale dieta sa neskor podarit nemusi.... bohuzial...no aj tak vam vsetkym prajem, nech sa vam mimna podaria vtedy ked budete xciet...
24. zář 2008 v 17:25 • Svatba byla v květnu 2008
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
ale jinak je to tak, že ode dne svatby žiju s manželem, který vydělává a živí nás oba. Já mám jen příspěvek na dítě a stipendia ze školy. Je ale pravda, že mamka nás pořád podporuje a to tím, že neplatíme nájem. Jinak nakupujeme sami a běžně kupujeme i věci do domácnosti, které jsou pro všechny. No a jelikož je to teprve rok, co máme konečně nějaké slušné peníze, tak si zatím užíváme (jezdíme na výlety, neváháme si něco koupit, naposled jsme dali 3000 za večeři a noc na zámku), ale víme, že to budeme zas muset omezit a trochu šetřit. Mimčo bychom chtěli, ale čekáme až dostuduju a budu mít aspoň minimální praxi. No a pokud do té doby vyřešíme samostatné bydlení, založíme rodinu, i když podmínky ideální nebudou.
24. zář 2008 v 17:34
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
tak preco spolu nechodia hoci aj desat rokov ale sa hned beru, ked rodina co spolu zalozili nie je schopna samostane fungovat. si myslite ze vasi rodicia nemaju pravo po tolkych rokoch zit svoj vlastny zivot ale este sa musia starat aj o vase deti a poniektori aj o manzela. nezda sa vam to sebecke? lebo mne ano?
25. zář 2008 v 09:32
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
a nie zeby som sa nenechala vyzivovat rodicmi, ale ani manzelom...trapne a ponizujuce si pytat na podprdu a obed
25. zář 2008 v 09:47 • Svatba byla v dubnu 2008
•
•
To se mi líbí
|
||||
| • |
Tvůj příspěvek
|
|
|||
Přidej fotky
•
Pravidla přispívání do fóra
|
|||
Podobné diskuse
-
Syndrom vdaných žen - razantní sestřih dlouhých vlasů
6. pro 2017 • 164
-
SVATEBNÍ FOTOALBUM
29. črc 2014 • 7
-
Manžel nemá zájem o sex. Máte některá podobný problém?
22. kvě 2017 • 334
-
Opravdu byla vaše svatba tak dokonalá?
10. lis 2015 • 784
-
Tchyně...děs
25. črc 2017 • 10
Andrejka a Jindřich
M a R Naše pohádková svatba ...
Prostírání stolů + jmenovky ...
Vtípky o svatbě, manželství,...
P + L | Ceremony in Byšice
