Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Jaké je to po svatbě?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky. V pátek jsem se vdala a je ze mě paní Bílá :-). Chtěla bych se zeptat na vaše pocity po svatbě. Já mám hrozně lítostivý stavy. Byl to tak nádherný den a mě je strašně líto, že už skončil. Dnes jsme vrátili šaty a včera jsem je měla ještě doma. Normálně jsem si je vzala na sebe i se závojem a brečela jsem před zrcadlem :-). Přijde Vám to normální ? :-)
Odpovědět
1
…
5
6
7
…
27
ale moc dekuji za pochvalu !!!
Odpovědět
tajny to neni ... celkem cca 8 tisic euro ... (jo, byla to palka, puvodne jsem to tak neplanovala - trochu se to vymklo, priznam se ... ) ale obrad v chramu je zdarma - jen jsme dali dar kostelu (to je uplne na tobe) + odmenu varhanikovi a zpevacce
Odpovědět
Profilova fotka
marketnieuw : uf.......tak to je síla, ale tak užili jste si to a nelitujete toho, ne?
Odpovědět
ja vim.... :-. to je holt centrum Prahy a 60 hostu atd. 8-) ale to vis ze nelitujeme... a potom taky - vic jak 1/2 se nam vratila zpatky peneznimi dary od hostu :-)
Odpovědět
Profilova fotka
marketnieuw : tak to je super, nam se teda tolik nevratilo, ale dostali jsme taky dosti :-) ale fakt vam to spolu moc moc moc sluselo!!!! a manzel je teda holandan?
Odpovědět
dekujem x-) Belgican - Vlam (tedy holandsky mluvici)
Odpovědět
ale rekla bych, ze odbocujem od tematu Jake je to po svatbe :-D
Odpovědět
Profilova fotka
to je jen takova vsuvka :-) a jaké bylo vyřizování dokladů po svatbě takhle mezinárodně?
Odpovědět
no tak to jeste nemame :-D jelikoz jsme se 2 dny po svatbe hned vraceli do Belgie, tak nemame ani oddaci list... bylo nam receno, ze matrika Prahy 1 ho vydava az tak do 2-3 tydnu, a pry ho nezasilaji (musim tam osobne), tak se pro nej teprve budu stavovat pristi tyden, kdy jedeme do CR na dovcu no a ja jsem si jeste ani nestacila zazadat o novou obcanku takze nemam jeste vuuubec nic ;o) akorat ustrizenej ruzek
Odpovědět
Profilova fotka
marketnieuw : taky pěkné ...ja jsem si novou dneska konecne vyzvedla :-) a kdy ti došlo, že jsi vdaná?
Odpovědět
no nejvic mi to dochazelo ve svatebni den :-) ted uz mam pocit, ze se vubec nic nezmenilo... akorat jsme oba jeste vic zamilovani a co ty? a co ostatni ? Abychom to tady nezabraly jen my dve... :-D
Odpovědět
Profilova fotka
se nejak prestali angazovat ostatni :-D ja jsem taky jeste vic zamilovana- resp. nejintenzivnejsi to bylo prave den po svatbe , na sv. ceste a ted taky, ale pomalu se to zacina vracet do tech stejnych koleji, ale je to prijemny pocit
Odpovědět
Článek se načítá
U nás se nezměnilo vůbec nic, což je asi dobře :-D
Odpovědět
Profilova fotka
holky, tak vás tu tak čtu....já mám tři týdny po svatbě a opravdu v den svatby a hned ty dva tři dny po, to bylo uplně úžasný, jak jsme si byli bylíž nějak...jako i teď pořád..ale to bylo nejintenzivnější. Docela mě to překvapilo. A pořád si říkáme, že si to dáme ještě jenou znovu :-D
Odpovědět
jojo, svatba bylo takovy afrodiziakum :-D
Odpovědět
Profilova fotka
U nas sa nezmenilo uplne nic... :-) Zda sa mi, ze moj Drahy je do mna viac zamilovany, :-D ale inak vsetko po starom... mne to asi aj tak este nedoslo... :-D :-D :-D
Odpovědět
Chci se vyjádřit k tématu smutek po svatbě, které bylo uzavřeno. Petra 984: Já mám totiž úplně stejné pocity. Svatba byla strašně krásná, byl to pro mě hodně vyjímečný den. Večer (asi v půl desátý, když všichni tančili a pil i:-), jsme s manželem seděli na terase, koukali na rozsvícený Liberec, libovali si jak to všechno pěkně klaplo, ale mě už v tu chvíli bylo trochu smutno, že už je to za mnou, že to tak rychle uteklo... Moc dlouho jsem se na tenhle den těšila a bavily mě všechny přípravy a teď mi to prostě chybí... Myslím, že to není nic neobyvyklého, asi člověk potřebuje další životní cíl, někdo staví baráček a těší se z toho vylepšování a tak, někdo plánuje miminko ...Mě zatím nečeká ani jedno, takže teď pokoukávám tady po albech, koukám co mají osatní, občas si říkám, že by mě bavilo dělat svatební agentku a pomáhat to plánovat alespoň ostatním:)...no každopádně tenhle pocit snad přejde, najdu si něco, co mě stejně pohltí jako ta svatba:)..uznávám, že tyhle pocity někomu můžou přijít třeba uhozený, že někdo takhle moc prožívá svatbu, ale doufám, že se tady najde i někdo, kdo to pochopí:)...
Odpovědět
Profilova fotka
misanydrl : ty jsi mela svatbu loni,ze?
Odpovědět
Já Vás všechny úplně chápu, díky za pomoc a rady, hned je mi lépe. Asi to zažívá každá nevěsta. Navíc ve svatební den Vám každý říká, jak jste krásná, jak Vám to sluší,, každý se na Vás dojatě dívá a Vy víte, že to je jen Váš den...Pozornost je upřena na Vás. Ačkoliv nejsem exhibicionista, v tento den jsem si to užívala. Teď jsem měla sraz s rodinou a už se na mně koukali normálně jako před svatbou- prostě normálka... :-(
Odpovědět
Profilova fotka
petra984 : mam to stejne...jeste teda sem tam lidicky, ktery jsme dlouho nevideli- min. od svatby, tak povidaji takove to- jak se maji nasi novomanzele a pod, ale tim to konci :-( ale to neznamena, ze uz jsou z nas oskliva kacatka :-)
Odpovědět
Ahoj holky, od svatby máme dva týdny...zpočátku jsem měla trochu smutek, že to tak rychle uteklo...asi jako všechny...ale 10 dní po svatbě jsem zjistila, že čekáme miminko, tak se zase máme, nač těšit. Těch pár dní jsem prožívala takový prázdno...a teď je to jiné. I manžel o mě víc pečuje, když ví, že nosím jeho děťátko :-N Ostatní z rodiny o tom zatím nevědí, tak koukají úplně normálně...o svatbě padne jen, jestli už budou hotový fotky a kolem videa...jinak nikdo ani nevzdechne. No až budu mít hotový album foteček ze svatby, tak se to opět chvilku bude točit kolem mě...na chvilku...je to příjemný, když se občas lidi zajímají :-D
Odpovědět
Profilova fotka
hanyzka.zel : tak to je asi to nejhezci, co vas mohlo potkat, moc moc gratuluju :-) :-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Ahoj holky, opravdu je to o tom, jestli člověka čeká něco dalšího, co může plánovat a co mu přináší radost. Já se po svatbě vznášela, byla jsem strašně pyšná na to, co všechno jsme zvládli zařídit, že naše svatba byla pro ostatní zážitek, hodně nám ji chválili a člověk se cítil skvěle, že ty přípravy (a že ke konci už mě to pomalu ani nebavilo a nervovalo) nakonec stály opravdu za to. Jenže měsíc po svatbě se začalo všechno kazit. Napřed jsem se dozvěděla, že jedna moje dobrá kamarádka přebrala na té svatbě jiné mé druhé dobré kamarádce kluka, se kterým byla 8 let a plánovali stavět dům, takže neustálé utěšování kamarádky, vyčerpávající a navíc pocity viny, že se to stalo právě na naší svatbě. Dva měsíce od svatby utekla mamka od taťky. To bylo ještě horší, protože on pořád brečel a pořád říkal, že se zabije, takže člověk chodil se strachem domů z práce a doma si neodpočinul, protože pořád musel být ve střehu, pořád k dispozici. Trvalo to několik měsíců a mě to neskonale vyčerpalo. Mamka se nakonec vrátila, ale jejím odchodem a tím, co okolo toho bylo (navymýšlela si spoustu věcí a nebylo to fakt pěkné), tak jsem k ní ztratila důvěru i jakékoliv city. Měly jsme před tím moc pěkný vztah a od té doby už to nikdy nebude jako dřív. Do toho přišly problémy v práci, kde nám šéfové díky krizi dělali neskutečné problémy a naschvály, protože se potřebovali alespoň jedné zbavit (osekali nám plat na základ, buzerovali nás v zimě, že moc topíme, že máme i tak vysoký platy, neustálé kontroly - sledování PC celý den přes přístup IT technika na dálku, různé zkušební telefonáty atd., atd.). S manželem jsme se začali snažit o miminko, jenže to ne a ne přijít. Chtěla jsem v práci vydržet do mateřské, ale v únoru už jsem byla s nervama v háji a říkala jsem si, že to miminko třeba nejde právě kvůli tomu, že nejsem v psychické pohodě. Takže jsem dala výpověď, i když jsem věděla, že pokud přijdu do jiného stavu, tak na tom s penězi budeme dost bídně (neměla bych tím pádem nárok na mateřskou a rodičák automaticky na 4 roky). Jenže teď jsem už čtvrtý měsíc na pracáku, práce v nedohlednu a miminko taky. A tak jen nostalgicky vzpomínám na to poslední krásné období, na naši svatbu a pocity po ní, než šlo všechno do háje. ;-(
Odpovědět
evelp: díky :-) marcicek: já nečekala vůbec nic...spíš jsem sama byla překvapená, že přišel pocit prázdna...je fakt, že pár poseldních měsíců se všechno točilo kolem svatby a nic jiného nebylo na pořadu dne...a pak ticho. Neříkám, že jsem neměla své sny a plány...chtěli jsme spolu na dovolenou...exotickou, ale přišlo zjištění, že bude mimčo, tak se naše plány mění. Ne k horšímu, ne k lepšímu, ale mění...
Odpovědět
Profilova fotka
zdenis : ja mam ted s praci stejne problemy a porad zvazuju co mam delat....jsem uz psych. strasne unavena a je to cim dal tim horsi, jediny , co me udrzuje je prave ta vzpominka na to hezke, co bylo a urcite jeste bude, ale chceme si kupovat bytecek, chceme miminko, tak se tu drzim v praci, ale nebyt toho, tak tu asi nejsem... tak ti nevim, co delat...
Odpovědět
Profilova fotka
zdenis :-(
Odpovědět
Evelp, záleží na tom, jestli se to tam dá ještě aspoň nějak vydržet. Já se tam taky snažila držet zuby nehty, protože vím, že s prací je to teď strašný, ale pak už se to nedalo. Přišla jsem domů a brečela. V pátek odpoledne jsem se už ani netěšila na víkend, protože jsem věděla, že přijde pondělí. Dělalo se mi špatně, že tam mám jít a říkala jsem si, že právě teď, dokud nejsou děti a člověk nemá vůči nim závazky, tak to trpět nemusím. Člověk nemohl být ani nemocný, když jsem byla, tak jsem musela být na telefonu i na skypu, takže po týdnu jsem na tom byla stále stejně a s horečkama jsem musela do práce stěhovat pobočku apod. Takže fakt šílený a říkala jsem si, že to zdraví je přeci jen přednější. Jenže teď mám šílený depky, že jsem doma, že jsem k ničemu - že si nemůžu najít práci a že se nám nedaří ani to mimi. Ani ráno se mi vstávat nechce, protože vím, že celý den, než přijde manžel, tak ať dělám cokoliv, tak myslím na to, že jsem k ničemu. Jediné co vím jistě, že je dobře, že jsem tu výpověď dala. Holka, co je tam místo mě, je už teď taky na prášky a asi brzo odejde, takže vím, že se to nedalo vydržet, ale mrzí mě, že stále nemám práci.
Odpovědět
chjo holky, tak ja si fakt nemam na co stezovat. zdenis - to je fakt sila... ale nic z toho prece neni tvoje vina =-)
Odpovědět
zdenis: přeju hodně štěstí! Nemáš to jednoduché, ale každý máme něco. Ono se pořád něco děje, a co tě nezabije, to tě posílí. Na tom něco je ;-) Taky jsem si užila svoje a ještě nejspíš užiju, ale člověk se nesmí vzdát a žene mě dopředu chtění miminka a život po boku manžela. Věřím, že když se člověk hodně snaží, všechno se dá zvládnout. Jaký si to uděláš, takový to máš :-). Člověk, pokud se ocitne na samém dni, má vždycky šanci se při dobré vůli od něj odrazit. Nikde není psáno, že je život lehký. Hodně štěstí a životního optimismu!
Odpovědět
1
…
5
6
7
…
27
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?