Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Bydlení v bytě který patří manželovi?

Ahoj,můj manžel dostal darem byt,ve kterém společně žijeme. Problém je v tom,že já si připadám stále jako na návštěvě.A v případě,že bychom s manželem chtěli děti,je pro mě představa,že mi může kdykoliv říct ať se zbalim a odejdu hrozná. Byt opravujeme z peněz z části mých z části manžela.Vím,že v případě rozvodu spadá vše co si pořídíme za dobu manželství do společného jmění.Přijde mi ale nefér celýzživot žít s tím,že ani na čast bytu nebudu mít nárok.Kdybych žila sama,peníze by padli do hypotéky na být,ale věděla bych že je můj.Takhle můj nikdy nebude a peníze že společného jmění už nemusí mít žádnou hodnotu,kdyby došlo k rozvodu. Cejtim se jako přiživník,a ne jako doma ve svým.A nevím jestli dokážu žít celý život s pocitem,že nikdy nebudu ve svým. Je pro mne hrozná představa,že vkladam někam celý život veškeré své úsilí,o které mužů jako mavnutim proutku přijít.Kdybych žila sama byla bych na tom paradoxně v případě investice peněz do bytu lépe(hypoteka) byt by byl pořád můj. Dle mého názoru by měl být muž ochoten přepsat půlku bytu na svou ženu,aby se mohla cítit taky jako ve svém. Jaký je Vas názor?Daroval,nebo daruje vám muž taky část svého majetku?
Odpovědět
Naprosto te chapu, taky by mi to hrozne vadilo. Pokud tam mate v planu zit cely zivot, na tvem miste bych take trvala na tom, aby mi dal idealni polovinu bytu darem. Nekomu by mohlo pripadat, ze je to o neduvere v manzelstvi nebo v manzela, ale o tom to neni, je to proste o pocitu rovnosti/rovnocennosti ve vztahu.. o tom pocitu, ze bydlime ''v nasem'', ne ''ve tvojim''.. a o nejake jistote do budoucna.. nikdy nevis, co se stane, a je normalni, ze chces vedet, ze te z bytu nikdo nevykaze.
Odpovědět
A ví váš manžel o tomto vašem pocitu? Absolutně si nedovedu představit, že bych se tak cítila já nebo můj muž.. Beru to tak, že je vše NAŠE... Bez ohledu na to, jestli jsme to kupovali společně nebo jestli jsme s tím přišel každý sám z předchozích vztahů..
Odpovědět
Dle mého názoru by měl být muž ochoten přepsat půlku bytu na svou ženu,aby se mohla cítit taky jako ve svém. Jaký je Vas názor?Daroval,nebo daruje vám muž taky část svého majetku? Můj názor? Prodat a koupit společný, přispěj podobně vysokou částkou a bude to fér. Jinak ne. Darovala bych půlku bytu manželovi? Ne. PS Podle novely občanského zákoníku už ti jen tak pápá z bytu coby manželce udělat nemůže, ač není tvůj.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, tak my to máme opačně žijeme v bytě, který mi dali před x lety rodiče a byt bereme jako náš společný domov a i když svého budoucího manžela miluji nejvíc na světě nikdy bych mu půlku bytu nedala a to z toho důvodu, že nikdy nevíte co se stane. Tvůj manžel na tebe přepíše byt může se stát cokoliv od nevěry po nehodu a on o byt přijde? To je celkem nefér. S čím bych, ale souhlasila a i bych si přála kdyby se byt rekonstruovali udělat smlouvu, že pokud by jste se odloučili je ti povinen vyplatit částku, kterou si do bytu investovala.
Odpovědět
Byla jsem ve stejné situaci,naprosto ti rozumím.taky jsem se cítila stejně jak popisujes.Naštěstí mám manžela,který mě miluje a chce abych se sním cektila dobře.Pár měsíců po svatbě mi polovinu bytu daroval.A s názorem co tady byla zmíněná ta nevěra nesouhlasím.I tohle se dá ve smlouvě ošetřit,dá se tam napsat cokolí.Třeba i ve smyslu,že v případě nevěry manželky padá nárok na podíl bytu.Myslím,že takovyhle nepoměr zavání jen neustálýma problemama.Vůbec se ti nedivim. Všichni chlapy by se měli zamyslet nad tím jakou zodpovědnost žena přebírá třeba za svou rodinu,pokud jsou děti.A to už nikdo neřeší?Ve zdravém vztahu by měl muž své ženě dat najevo sbou důvěru a ne ji nechat vely život v pochybnostech.Žena se celý život stará nejen o může,ale i o jeho děti,stará se o domácnost.S toho důvodů odpadá i možnost vydělat si peníze pokud je na mateřské a je nefér chtít po někom kdo se celý život stará kolem rodiny bez nároků na cokoli. Tuto situaci řešila i má kamarádka ses svým manželem v predmanzelske pořádně u psycholozky o tam jím taky řekli že s praxe se setkávají velice často s typem řešení těchto problémů,kdy ženy nejsou oceněny a tyto vztahy nekončí dobře většinou. Muž musí být ke své ženě mužem,doporučila bych s vaším manželem zajít někam ať vám s tímto problémem poradí,možná by mu pomohlo slyšet to ještě někde jinde.
Odpovědět
Profilova fotka
Ja nevim. Me tohle ani nenapadlo resit a to byt ve které zijeme, je take meho skoromanzela. Jsme ale dohodnuti, ze kdyby se nedejboze cokoliv delo, tak nas s nasim spolecnym detatkem nikdy nenecha jen tak nemit kam odejit a ja mu v tomhle verim. Jsme dohodnuti, ze pro jistotu koupime mensi byt, ktery bude napsany na me a budeme ho zatim pronajimat. Ikdyz, pro me je tohle nepredstavitlna vec a verim v to, ze se nam podari mit statne manzelstvi a zustat spolu statsni spolecne :-)
Odpovědět
Tak to ti nezávidím!Upřímně,proč jsi si ho brala?Majetek jsi sním měla vyřešit už před svatbou nejlépe.Nedivím se ti,že máš v takových podmínkách pocit zklamání.A ptala jsi se na to svého může proč to tak je?Moc normální mi to nepřipadá.Promiň,ale takovýho chlapa bych si ani nevzala,pokud by mezi náma nebylo hned jasno.Muj manžel na mě napsal půl bytu a bral to jako samozřejmost.Jaký mezi sebou máte vztah?Přijde mi,že mezi vámá asi není něco v pořádku,pokud to tvůj muž cejti takhle.
Odpovědět
No tak ho prodejte a kupte spolu nový větší? Nebo si pořiďte baráček? Já taky dostala od našich jedno patro třígeneračního domku a můj se ke mě stěhuje.....on zase nemá tolik naspořené a bude kupovat věci, které se dají v nejhorším případě odnést
Odpovědět
Milé dámy,dovolím si Vám vztoupit do diskuze.Větší byt?Třeba už větší nepotřebujou.Já jsem na svou ženu byt napsal a to pro klid doma.Nechci aby mě žena celý život něco vyčítala a aby mezi náma panovala nedůvěra.My máme ve ssmlouvě napsané,že v případě nevěry mojí ženy nárok na být zaniká.Myslím,že v dnešní době se už lidí z jiných důvodů ani neprovádí.A jinak spólu snad dva lidi dokáží vše vyřešit.Panuje mezi náma tet důvěra a já mám v našem vztahu jasno.Bral jsem si ji napořád,tak proč bych na ní být nenapsal.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak vezmu to za sebe - my žijeme v mém domě, na který jsem si vzala ůvěr ještě v době, kdy jsme se teprve poznali. Ale myslím, že můj muž se rozdhodně doma necítí jako někdo cizí, ale cítí se tam jako doma. I když na něj přepisovat nic nebudu, nebo alespoň ne zatím a jsme tak dohodnuti. Pokud se v domě necítíš dobře, protože ti manžel nedovolí si v něm dělat co chceš, například nemůžeš si pověsit obraz, vybrat kus nábytku, dát si koberec, prostě cítíš se jak na návštěvě, kde má každá papuč své místo, pak je třeba si promluvit s manželem, že se necítíš takto dobře, že to nevnímáš jako domov. Pokud ti ale vadí jen fakt, že byt není tvůj - vše, co do něj kupujete a co dáváte do oprav pak při teoretickém rozvodu ale můžete rozdělit jako SJM a tudíž o svoji část peněz nepřijdeš. Nicméně nevím, jestli na vztahu to nejdůležitější je, jesli manžel přepíše půlku bytu... místo, aby byl člověk rád, že nedává celou výplatu za nájem tím,ž e bydlí "ve svém" a může se teda finančně soustředit na jiné věci pro něj podstatné - koníčky, móda, cestování, anebo alespoň nemusí počítat každou korunu, aby jim neodpojili vodu, je škoda si toto kazit tím, že má člověk pocit, že když ho manžel nepřepíše, že tam ten druhý není jako doma... Myslím, že fakt, že manžel nepřepíše půlku není ten hlavní motiv, není to spíš strach z budoucnosti, podvědomé obavy z toho, že když ti půlku nechce dát, že tě nemá dost rád nebo se víc bojíš, že tě opustí? opravdu jde primárně o to, že je to jen jeho nebo se přes toto spíš nějak zhmotňují tvé jiné obavy? Promluv si s manželem hlavně, věřím tomu, že když ti vysvětlí své hledisko, budeš klidnější anebo spolu dojdete rozumnému kompromisu.
Odpovědět
Od 1.1.14 to funguje trochu jinak. Zajímala jsem se o to, protože mám dům ve svém vlastnictví a letos se vdávám...Jde v podstatě o to, že tě nikdo nemůže jen tak vyhodit. A ta specifika co a jak a proč jsou docela obsáhlá a nové rodinné právo, které je nově obsaženo v Občanském zákoníku si stojí za to přečíst. Co se týče vložených peněz tak ty by se taky do vypořádání započítaly. Samozřejmě to, že byt byl darován může být také důvod, aby manžel měl pocit, že kdybys ho opustila ty, nemusel by nic řešit...Co se týče darování půlky bytu - tak já nehodlám svému budoucímu muži darovat půlku domu. Pro klid své duše. Aspoň se bude víc snažit:-)) Buď ráda, že nemusíš platit hypotéku - ta by se v případě rozvodu taky mohla vydělit 2 a byt mít taky nakonec nebudeš....
Odpovědět
Profilova fotka
My to máme také tak, manžel kupoval byt ještě za svobodna, když jsem byl těhotná. Na půl jsme jít nemohli, protože by se mnou na takovou hypotéku nedosáhl. Upřímně mohu říci, že ho beru jako svůj, je sice napsaný na manžela, ale já jsme ho prakticky celý vybavila. Oba se v něm cítíme jako v našem. A jestli mi vadí, že mi manžel půlku "nedaroval"? Proboha, proč by to měl dělat, když náklady platí sám...Já bych to na jeho místě taky neudělala. Jistotu, že nás nevyhodí nikdy mít nebudu, ale vzhledem k jeho povaze, si myslím, že by spíš odešel sám, a nechal byt nám, respektive synovi...
Odpovědět
Článek se načítá
Mně ten tvůj strach a nedůvěra připadá jako mnohem závažnější problém než vaše majetkové poměry. Nedivím se, že si manžel svůj byt nechává, sama bych svůj nedarovala. Ale že se tam necítíš doma, že se bojíš, že tě manžel vyhodí i s dětmi z bytu, to je fakt drsné. Jaký je váš vztah? Za jaké situace jste vstupovali do manželství?
Odpovědět
Záleží, kolik peněz, se chystáš do toho bytu vkládat, a jaké hodláte dělat opravy. Pokud se jedná o nějakou velkou a nákladnou rekonstrukci, asi by na tebe měl jeho část přepsat. Ale myslím, že i bez toho přepisu by tě měl v případě rozvodu vyplatit tou částkou, kterou jsi do bytu vložila, a určitě by tě s dítětem neměl nechat na holičkách. (což je dané zákonem) Já bych se spíš chtěla zeptat lidí, kteří jsou toho názoru, že je třeba přepsat půlku majetku na manžela / manželku. Jak byste to řešili v případě rozvodu? Nechali byste jí / jemu byt a přestěhovali se do podnájmu a chtěli peníze? Nebo sháněli peníze na vyplacení toho druhého? Nebo byste nemovitost prodali, šli oba do podnájmu (případně do další hypotéky) a rozdělili si peníze? Přijde mi, že tím člověk zbytečně riskuje případné problémy.
Odpovědět
Nabídnu pohled "z druhé strany" - já jsem ta, která měla vlastní byt, před tím, než jsme se poznali. A z tohoto pohledu nevidím žádný důvod, proč bych já (nebo tvůj manžel) měla na partnera něco přepisovat. Sama jsem si ho zaplatila, takže je samozřejmě na mě, co s ním udělám. Asi je trochu rozdíl v tom, že jsem ženská a je mi proti srsti být závislá na chlapovi (špatné zkušenosti z rodiny), proto mám ráda "svý jistý" pro sebe a případné děti. Přiznám se, že pohled "mám mě rád, tak mi dá půlku svého majetku" mi připadá trochu zastaralý. To samozřejmě platilo v době, kdy se ženské vdávaly, protože nemohly pracovat (tudíž by bez manžela zemřely hlady). Ale dneska? Teď samozřejmě mluvím o majetku, který měl manžel, než jste se poznali. Nikoli o majetku, který jste nabyli v manželství (kdy ty by ses například starala o děti), to už je samozřejmě jiná záležitost. V mém případě jsme to vyřešili tak, že mi můj milý jasně řekl, že by se cítil lépe, kdybychom vybudovali něco spolu. Oba jsme chtěli dům - tak jsme si ho pořídili a ten už je NÁŠ. Pokud manželovi neřekneš, jak se cítíš, on ti to z očí nevyčte. Třeba ho to vůbec nenapadlo (známe chlapy ;-) ). Zkus to s ním prodiskutovat, třeba spolu na něco přijdete... Asi bych spíš přišla s návrhem "pořiďme si nějaké nové bydlení společně" než s "dej mi půlku bytu", ale to už musíš vědět ty, co na něho bude platit.
Odpovědět
Já teda musím souhlasit s @flyby Žiju v bytě, který patří mému snoubenci a musela bych se stydět jen myšlenkou pomyslet na to, proč mi nepřizná půlku něčeho, co patří jemu. Od začátku si říkám, že by se mi to samotné nezamlouvalo, kdybych byla v jeho kůži. Záleží ale na tom, jaký spolu máte vztah a co jste si řekli na začátku. Já jsem dostala klíče od bytu se slovy "měj tady, prosím, své doma", takže se podílím na veškerém rozhodování, co se vybavení a nakládání s bytem týče. samozřejmě, že do něj investuji i své peníze, ale rozhodně ne tolik, co přítel. Od začátku máme dohodu, že on hradí veškeré větší částky, ať už jde třeba jen o novou ledničku. Já zase dělám tu krásnou domácí atmosféru, dokupuji dekorace apod. Vím, že to takhle není všude, ale přítel na tom trval, i když jsme si jasně řekli, že je to naše společné. Necítím se ukřivděná. Já hradím jídlo, pojištění, telefony a on zase vybavení bytu. Tak to prostě máme, známe svoje bankovní konta, nic si nevyčítáme ani nezávidíme a je nás spolu krásně. Oba sice doufáme, že spolu zůstaneme až do smrti, ale stojíme pevnýma nohama na zemi a říkáme si, že v případě rozchodu by to bylo jednodušší. Já na to akorát dodávám, že si může nechat byt se vším všudy, ale děti zůstanou u mě! :)
Odpovědět
Dost dobře nechápu, proč by manžel měl na tebe něco přepisovat ???? Dokud budete spolu, tak v bytě žiješ, zřejmě máš možnost rozhodovat o tom, kde bude jaký obrázek a barva koberce, takže nejsi jen "návštěva" a když mluvíš o případě, že byste šli od sebe, tak proč bys měla dostat něco co není a nikdy nebylo tvoje ???? My jsme v situaci, kdy já mám svůj byt a manžel žije i mne, ale stavíme společně dům, on do něho dát dost svých hotových peněz, zbytek hypo, kterou platíme spolu a až bude hotový a zapsaný v katastru, tak k němu sepíšeme smlouvu, že částka X je výhradně jeho a zbytek do celkové hodnoty je společný. V případě rozvodu by on dostal X + půl společného, já jen půl společného a zbyl by mi můj byt (ten chceme pronajímat). Nemám s tím problém a naopak si myslím, že je lepší takto předejít možným budoucím sporům.
Odpovědět
mě to přijde divný, chtít po něm přepsat na tebe půlku když to není tvoje ale jeho.. Taky jsem na manžela nepřepsala půlku mého bytu ve kterým žijeme a ani on nepřepsal půlku jeho bytu na mě, který má. Upřímně to ani jednoho z nás nenapadlo.. Doma si může dělat co chce a kdy chce a osobně si mylsím, že u vás ani tak nejdeš o ten byt jako o nedůvěru celkovou.. Ten byt je jen taková kapka.
Odpovědět
My to máme přesně naopak. Byt je můj, já na něj platím hypotéku a nikdy bych na něj půlku nepřepsala.
Odpovědět
Ahoj, já souhlasím s mawenzi a s tím, co tu napsaly i ostatní holky. Ten byt si koupil on sám, je jeho a tudíž nevidím důvod proč by ho měl přepisovat půlku na tebe. Chápu, že máš strach, že kdybyste se rozváděli tak nebudeš mít kam jít, ale je přece nefér po něm chtít něco takového. Kdybych měla byt nebo dům ještě předtím než jsme se s mužem potkali, taky bych ho nepřepisovala - a to se opravdu milujeme a jsme rozhodnutí zůstat spolu navždy. Na mě je napsaný nájemní byt, protože jsem tu byla první dva měsíce sama a taky jsem to pak nepřepisovala na muže a nechtěla po něm půlku kauce apod.. On zase pro změnu má našetřeno dost peněz na stavebním spoření a já bych ho nikdy nenutila, aby mi půlku těch peněz dal - jsou přece jeho a měl je ještě než jsme se poznali. To, že se on sám svobodně rozhodl, že je investuje do našeho společného budoucího domu bylo čistě jeho rozhodnutí, ale kdyby si chtěl za to koupit jen něco sám pro sebe, je to samozřejmě jeho věc a já bych mu do toho nemluvila. Ber to tak, že je super, že nemusíte platit měsíčně velký nájem a můžete ty peníze spořit třeba na budoucí společný dům. Jeho byt pak můžete pronajímat a budete za vodou. Pokud tě opravdu miluje a je to rozumný chlap, tak by tě v tom nejhorším podle mě nikdy nevyhodil na ulici. Pokud se tam necítíš doma protože ti nedovolí vybírat vybavení apod., pak je potřeba si s ním o tom promluvit a dohodnout se. Držím pěsti, aby to brzo bylo dobré :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já něco podobného zažila v minulém vztahu...bývalého přítele rodiče se odstěhovali z Prahy pryč a vzhledem k tomu, že jeho bratrovi kdysi zařizovali byt, tak dům nechali "nám". Jenže já se právě pořád prala v sobě s tím pocitem, že jsem v cizím. Přestože jsem si to tam mohla dekorovat, jak chtěla atd, pořád jsem se necítila doma, ačkoli on se o to tehdy moc snažil, aby nám tam bylo hezky. Ani by mě nenapadlo, aby na mě polovinu přepisoval, to bych se cítila ještě hůř...já byla pro řešení, že dům prodá, z částky vyhradí stejné peníze jako mám já v hotovosti ze stavebních spoření a za to si pořídíme nějaké společné bydlení...za zbytek at si koupí třeba auto nebo at to investuje jak chce. Teď už je to pasé, ale chápu, že se někdo nemusí cítit dobře bydlet takhle.
Odpovědět
Lol to je tragikomicky. Zkusil bych se nad sebou zamyslet ;) Kdyz mas takovyhle pocity tak je evidentni ze vam to absolutne nefunguje a tudiz neni divny ze ti jen tak nedaruje pulku bytu abys ho z nej vykopla az od nej za chvili odejdes... a nebo je neco spatne s tvoji hlavou. V normalnim dobre fungujicim vztahu by takovyhle pocity nemohly nikoho ani napadnout. To si muzes rovnou celej zivot delat seznam kdo snedl kolik krajicu chleba a psat na to smlouvy abys byla pojistena na rozvod. Sry ale bud si vyreste problemy co mate a nebo navstiv odbornika at ti pomuze se vylecit... Vzhledem k tomu ze veskery majete po svatbe se pri rozvodu deli (vcetne investic do toho bytu) je tvoje argumentace uplne zcestna protoze jedine co by stalo stranou by byla hodnota toho bytu v okamziku svatby... vse ostatni vcetne investic a zvyseni jeho trzni hodnoty behem let by ste si delili napul.. takze opravdu nikomu nic nedavas a o nic neprichazis.. a opravdu neni sebemensi duvod aby na tebe tedy neco prepsal.
Odpovědět
Profilova fotka
Jako pardon, ale tvoje otázky tady mi přijde trochu divná... Proč jsi si teda toho chlapa brala, když se v jeho baráku cítíš jako na návštěvě? Proč by proboha na tebe měl cokoli přepisovat? Ty ho pak podvedeš, rozvedete se a tobě jen tak padne do klína půlka baráku? Nebo nasekáš nějaké dluhy, nebudeš splácet a on kvůli tomu přijde o půlku baráku?? Jako myslím, že by to chtělo se nad sebou trochu zamyslet. Já jsem se přestěhovala za přítelem 200 km daleko, bydlím v jeho baráku, máme spolu dítě, ale nikdy v životě bych neřekla, že se tu cítím jako na návštěvě. nebo nedej bože, abych po něm chtěla, aby na mě přepsal nějaký jeho majetek... To by mě ani ve snu nenapadlo...
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?