0
lajkov
686
správ
Ako si po svadbe zvykáte na nové priezvisko?
Zobraz úvodní příspěvek
0
lajkov
len.tilka, marcarios - Suhlasim s tym, co pise marcarios. Je napokon kazdeho vecou, kolko mien bude mat. Ja sa napr. snazim, aby som ich mala co najmenej, t.j. jedno krstne a jedno priezvisko a to navzdy az do konca zivota. :-) Ale to je moj postoj a moj nazor - no ak niekto chce dat dve krstne, tak nech ich dava. Ja nevidim taky problem v napisani 5-10 pismen navyse.
O Francuzoch by som mohla hovorit svoje, no len na okraj: nie su pre mna ziadnym vzorom. Uzatvaraju sa do seba a zaujimaju sa len o seba. Pozri si spravy vo Francuzsku - 2 minuty o celom svete (aj to len ak spadnu dvojicky, inak, ked sa nedeje nic katostrofalne, tak sa ani neunuvaju) a 25 minut o Francuzsku. Neviem, ci toto je prave to, co by som mala obdivovat. Mne skor pridu ukazkovi Holandania, pretoze su hrozne otvoreni, kozmopolitni a pritom tym nic nestracaju na svojej identite (napr. respektuju vsetky narodnosti, farby pleti atd., ale ak chces pracovat v Holandsku, mas vediet po holandsky - a to mi pride rozumne).
To bola odbocka, lebo toto forum nie je o narodoch - len som tym chcela tak trochu odpovedat na to, co pises o prijimani veci zo zahranicia. Presne, ako pise marcarios: ked nieco prijimame tak, ako to maju niekde vonku neznaci, ze to prijimame prave kvoli tomu, ze to maju vonku a chceme sa opicit. Prijimame to preto, ze asi je to vramci nejakej slobody ludi, vramci rovnopravnosti atd. Volebne pravo zien tiez, napr., nebol nas vynalez. A predsa nepovieme, ze my to nechceme. Niektore veci su dobre pre cely svet, hoci vzniknu alebo su prvykrat realizovane v nejakej jednej krajine. A prave o mene by som povedala to iste!
0
lajkov
Zobrazit profil
mishabv
08.05.2006
0
lajkov
Zobrazit profil
janickabez
08.05.2006
sponzor fóra
0
lajkov
mishabv - ja si to hrozne cenim, ze sa snazis ma pochopit. :-) Teda myslim to uprimne. A mrzi ma, ak sa ti zda, ze zniem agresivne. Ja som to tu uz parkrat vysvetlovala a nechcem sa opakovat. V skratke - hovorim to, co si myslim a bez okolkov. To ale neznamena, ze som agresivna. Tak dufam, ze sa takto chapeme. :-) Ked hovoria svoj nazor zeny, ktore bez mihnutia prijmu meno po manzelovi a prezentuju to ako "prirodzenu vec", nikto to nepoklada ani za natlakovy, ani za agresivny nazor -a to ani ked to prezentuju fakt ako neochvejny fakt. Tak nemal by za agresivny pokladat ani ten opacny nazor, aky mam napr. ja.
Ale chapem tiez, co si mi chcela povedat - ze sa fakt tieto zeny za "svoju pravdu" budu bit, pretoze inu nemaju. A ja ich len provokaciou utvrdim v tom, co si myslia. Chapem, ale nemozem inak, nez tiez hovorit, co si myslim a tak, ako to sama dokazem. Nech si to kazdy preberie, ako vie, ale myslim, ze kto chce, tak pochopi - ze akurat vyjadrujem nieco, co sa tu prilis nenosilo a to je nie je nic zle, len to otvara ine cesty. Tak sorry, ked som taka, aka som, ale ina asi nebudem. :-)
To, co pises v prvom odstavci pises zhruba tak, ako som to asi myslela. Takze suhlas. Akurat to treba dotiahnut do konca - presne to mi vadi, ale otazka je hlavne, PRECO mi to vadi. Ja si nemyslim, ze ked hned nejaka neurobi to, ze si necha svoje meno, tak je "submisivna pipka". Prave preto, ze si to nemyslim cakam, ze o tom budu zeny viac premyslat - maju skvele mozgy, su vzdelane, inteligentne atd. Prave preto cakam, ze sa nad tym zamyslia a nielen v tomto, ale v akomkolvek slepom prijimani tradicii a toho, co sa od nich caka. Chapes.
Tiez suhlasim s mensim regulovanim statu, co so svojim menom mozes a nemozes urobit. Hlavne mi vadi, ze podla zakona nie je mozne prijat svoje mena navzajom, t.j. ty manzelovo a on tvoje. To by, myslim, pre viac ludi bola prijatelna vec.
Vsetko, co pises o tom, ako ides vytvarat novu rodinu robi predsa aj muz. Neodchadzas len ty, ale aj on, takze tvojej argumentacii nerozumiem. Resp. rozumiem jej ako patriarchalnej (tak je to totiz v patriarchalnej spolocnosti typicke, ze zena odchadza zo svojho domu, vyda sa do muzovej rodiny a prijme jeho meno, ktore potom reprodukuje). Je jasne, ze si neberies celu jeho rodinu, ale len jeho. No reprodukujes meno jeho rodiny, nie svojej, takze tej rodine v istom zmysle "sluzis". Zvlast, ked meno tej rodiny reprodukujes este aj skrz deti, ktore mate spolu s manzelom.
Nerozumiem celkom, o akej unikatnosti hovoris. Myslis tym to, ze si jednecnou osobou z vasej rodiny preto, ze mas krstne meno a on zas z tej jeho, lebo ma tiez krstne meno? (Tak som to pochopila - ak zle, oprav ma.) Ja to ale nevidim tak, ako ty: ja totiz vidim, ze krstne meno je sice moje a vybrali mi ho rodicia, ale priezvisko mi tiez v istom zmysle mohli vybrat, keby tu nebola taka skostnatenost. Ale ta jea hadaj, preco tu je. Meno ta totiz charakterizuje len v kruhu najblizsich, ale priezviskom si pre cely svet. A oboje je velmi dolezite, ale oboje inak!
Prave ked hovoris "prijmeni pro me symbolizuje proste prislusnost k nejake rodine...", je to to, o co kraca. Ze sa stavas sucastou nejakej inej rodiny, aspon podla mena a vlastne takto prechadzas z jednej rodiny do druhej takym sposobom, aby to "vsetkym bolo jasne". To muz (ak si neberie ine meno) nerobi.
Ta celkova zmena oboch priezvisk (tvojho i jeho) a vytvorenie uplne inej rodiny je presne, ako hovoris - mozne len ako administrativna zmena, nie dosledok svadby -, takze to je dalsia z veci, ktore su nasledok skostnatelosti zakona o mene a ktore mi vadia. Ja osobne si vsak myslim, ze ked dostanem svoje meno a zijem s nim cely zivot, nepotrebujem to menit a neznamena to, ze s muzom, ktoreho mam rada nebudem inak dost dobre tvorit rodinu. Preto osobne tieto potreby zmeny mena (ktore chapem ako velmi intimnu a osobnu vec kazdeho cloveka) nemam.
0
lajkov
janickabez - to ma hrozne tesi, ze sa o tom takto s priatelom bavite, aj ked vidis sama, ze tie otazky mu (na rodziel od toho, keby boli adresovane tebe) asi pridu "usmevne" - cim to asi bude? ;-) Ak si nevies vyvsetlit, preco by do toho nesiel, tak to ja nahodou viem. :-) Jasne mi to sice nikdy nebolo (to narazam na to, ako pises, ze je nam to vsetkym jasne), ale kedze som sa tym nejaky cas zaoberala, uz tomu rozumiem. :-) Prijimanie mena bolo totiz vzdy znakom istej podriadenosti a to muzi (uz len preto, ze su tak vychovanani) neradi. =-)
Rozmyslala si nad tym, preco je pre neho "mooooc velký kompromis" uz aj puhe to, ze si ty sama nechas svoje meno? (On nielen, ze si nechava svoje a pre teba to kompromis nie je, ale este si narokuje aj na tvoje ako na nieco samozrejme - to je pre mna v tejto spolocnosti NAJVIAC na povazenie.)
Jasne, ze ak z toho neustupi, tak mas pocit, ze ta predsa miluje. Tak je to totiz nastavene a tak sme k tomu vychovavane - cely zivot. Ako ku zmene, ktora je krasna a ako ku znaku lasky. Oni tak vychovavani nie su. Ale v skutocnosti medzi tym, ci to musi urobit muz alebo zena velkeho rozdielu niet - ide len o to, ako sme k tomu vedene a ze takto nam to nepride. Je to vsak to iste "obratie o meno", ake by bolo, keby sme my tlacili na muzov, aby to "povinne" (resp. dobrovolne-povinne) robili pre nas a nazyvali by sme to znakom nasej lasky (a "ospravedlnovali" tym, ze im to meno predsa davame z velkej lasky). Zahnali by sme ich do kuta, ako oni nas. :-S A to tym, ze by nakoniec museli "mat vycitky" z toho, ked to nase meno nechcu a my im tym ponukanim svojho mena predsa prejavujeme tu najvacsiu lasku. Vidis, ked si to takto obratime, hned to cele vyzera inak, co? :-D
A presne o to ide, ze to nie su ziadni tyrani. Preto mnohe zeny povedia, ze to urobili dobrovolne a to aj vtedy, ked to az tak doborvolne neurobili - nebudu predsa zo svojho milovaneho muza robit niekoho, kto by ich do niecoho tlacil. Hlavne ak ich miluje. Ale na tom nie je nic zle - povedat, ze nie. To nie je o tom, ze niekto je tyran alebo nie je - je to proste a jednoducho o prave na seba a svoju jedinecnost. Viac, nez na jednom spolocnom mene, ktorym budu ti dvaja vyzerat pred druhymi, ze patria fakt k sebe zalezi skor na tom, aby ti dvaja ludia k sebe patrili dusevne, respektovanim sa a laskou a to aj bez spolocneho mena. Ja si myslim, ze kto to nedokaze, nema dost rad. Ale to je moja skusenost a moj nazor, tak ma nekamenuj. ;-) Nezalezi predsa na tom, ako vyzerame pred svetom (ci patrime k sebe), ale na tom, ze k sebe fakt patrime a vieme o tom my dvaja, nie?
Ja tiez nechapem manzelstvo ako sutaz. Ved o to ani nejde. Prave preto tu furt o tom mene hovorim - nema predsa muz "vyhravat" nad tebou tym, ze ti bude davat namiesto tvojho mena svoje. Nema tym vitazit - pre mna je proste toto respektovanim, rovnostou a vyjdenim si na pol cesty. :-)
0
lajkov
Zobrazit profil
mishabv
08.05.2006
0
lajkov
Zobrazit profil
janickabez
08.05.2006
sponzor fóra
0
lajkov
Zobrazit profil
mishabv
08.05.2006
0
lajkov
Zobrazit profil
janickabez
08.05.2006
0
lajkov
mishabv - to je zajimavy, ze si pres argumenty pro komix.sk presla od jednoho jmena manzela ke svymu (nebo obema?), ja to mam skoro naopak (od obou k jednomu-manzelovu). byla sem naprosto presvedcena, ze si obe necham, ale ted uz si tim zas tak jista nejsem... nechci se predstavovat jednou tak a jednou jinak, sama pak nevim, komu vlastne jak. pokud budu rikat obe, lidi se stejne budou ptat coze? nebo stejne zaslechnou jen to posledni (=moje rodne) a to zas nechci. a pokud to mam zkracovat inicialama, tak to zas vyjde tak, ze moje rodne bude to cele a z manzelovo tam bude jedno pismenko. a vlastne jestli se uz dopredu pocita se zkracovanim, tak to si muzu rovnou nechat jenom to svoje (coz pro nekoho neni problem, ale to ja zas nechci, chci se jmenovat jako manzel). a moje rodny prijmeni mi v obcance nakonec stejne zustane. a vysledek? vlastne jeste nevim, jakou variantu zvolit. myslim, ze nejdulezitejsi je prave ta moznost volby. a ta tu je, takze vlastne nikdo nikomu nic nevnucuje. a co si kdo vybere je proste jeho vec.
treba zrovna v praci mame kolegyni se dvema prijmenimi a stejne se ji rika jen tim prvnim (pro ni rodnym, protoze manzel je cizinec a jeho jmeno ma az jako druhe a bez -ova, ale ona to druhe jmeno stejne neresi, protoze spolu uz asi ani nezijou. ale ji je uz asi 50)
0
lajkov
zdravim, komix :-)
jen chci podotknout...treba ti to yani pomuze...ja se rozhodla nechat si prijmeni meho muze a ackoli je to za chvili skoro rok, nezvykla jsem si...a nepouzivam ho, malokdy teda...argumentovala jsem si stejne jako ty (myslim tim vzhledem k moznosti obou prijmeni)...takze jsem se nakonec rozhodla pro jedno spolecne (manzel by si i moje prijmeni vzal, ale muj otec si to proste nezaslouzi, neni proc dal rozsirovat tohle prijmeni ;-) ) ale ja se ho presto nejak vzdat nemuzu...uvidim, pockam...odrazuje me opetovne kolecko po uradech...
Článek se načítá
0
lajkov
Zobrazit profil
fizy
09.05.2006
0
lajkov
Ahojte, babky, tak to som rada, ze sme sa pochopili. Ved ja nie som ziadna harpija. :-D Ja tu, popravde, nie som ani kvoli nejakej velkej osvete (ved to mnozstvo ludi, co tu chodi je oproti vsetkym zenam, ktore si tuto vec neuvedomuju mizive), lebo aj tak si to kazdy vezme, ako chce a kto sa chce dat osvietit, tak ten sa da a nemusi to byt vobec odo mna, no nie? Mozno len stále citim, ze vsetko musim povedat rovno, priamo a bez okolkov, pretoze inak by som sa vždy len okolo niecoho tocila, ako okolo horucej kase a upisala k smrti. Proste, chcem to povedat kratko a jasne, takze možno to znie hrubo ale nemyslim to hrubo. Ja nepisem vela preto, zeby som tolko pisat chcela, ale preto, ze ked nieco napisem zhruba, zas to nikto nepochopi. A tak sa to snažím vysvetlit tak najlepsie, ako viem, co obcas znaci to trochu opisat.
Ale ja som vedela, ze ma predsa len pochopite. :-) Nikoho nechcem popudzovat. Ani nemusim mat navrch, len proste chem mat priestor fakt povedat to, co chcem a chcem mat nanho pravo. A ako som uz povedala, nech si to každý preberie, ako chce. Nechcem nikomu ublizovat a nie som si ani vedoma toho, zeby som to robila - chcem mozno len trochu nakopnut - a mishabv to spravne pochopila: ten jej druhy prispevok hovori veci asi tak, ako to ja myslim: chcela som len, aby sa každý nad tym minimálne zamyslel. Je na nom, ako si to preberie (ma volbu a je dobre, ak ju uplatni, ale este lepsie je, ak vie aj rozumny dovod, PRECO to tak uplatni), no najdolezitejsie asi je, ze sa nad tym prinajmensom zamyslel.
0
lajkov
mishabv napisala si jednu (teda nielen jednu, ale tato jedna ma fakt zaujala :-) ) podla mna velmi skvelu vetu o tom kompromise =
pokud by pro me bylo velmi dulezite nechat si sve jmeno a snoubenec by o tom nechtel ani slyset, velice bych uvazovala o tom, jestli jsem si vybrala dobre, jak s timto clovekem bude dal cely zivot delat kompromisy? A aj ked pises, ze je v tom trochu radikalnosti, ja v tom nic radikálne nevidim. :-x Ja v tom vidim akurat spravne vybratie si partnera. :-) A to je, myslim, fakt dolezita vec. :-)
0
lajkov
janickabez Vid moj prispevok dnes o 18:52. Ja nechcem nic proti tebe pouzivat, aby som ti ublizila. Tvoje nazory pouzivam, aby som k nim napisala, co si o tom vsetkom myslim neber si to, prosim, osobne. Ak to tak beries, tak ma to mrzi slo mi presne o to, co napisala mishabv. Inak tu reagujem na jednotlive veci v tom zmysle, akoby to boli prototypy moznych odpovedi na to, co pisem ja odpovedi kohokolvek, nie len tvoje a teda to nie je utok na tvoju osobu.
To, co pises (ze pokial tvoj manzel chce, aby ste mali spolocne meno myslim asi tak, ze nie je schopny podriadenosti) ja osobne asi nejak takto fakt vidim. Nehovorim, ze nie je schopny podriadenosti vo vsetkom (ved ja tvojho muza poznam len z toho, co o nom hovoris ty). Ale v tomto jednom ano. Neznamena to, ze je to clovek arogantny, nadradeny, povysenecky atd. Ono to s tym vobec nesuvisi. V tejto spolocnosti je kult muzskeho mena taky silny, ze aj ti najsubmisivnejsi muzi pokladaju za jasne dane, ze ich meno sa bude reprodukovat. Takze to nehovori skoro nic o ich povahovych crtach, skor o ich otvorenosti novym veciam, prijimani rovnopravnosti pohlavi (a ludi vobec) vo vsetkom, divani sa na veci z ineho, nez tradicneho pohladu, respektovani prava druheho na vlastne meno, mozno u niekoho i celkovej osvietenosti atd.
Vravis, ze nechapes, co chceme my-oponentky od vas pocut. Uz sa opakujem, ale... ja osobne by som rada pocula aspon to, ze nepoviete, ze je to tradicia a hotovo. Myslim, ze od vas cakame nieco viac. Zamyslenie sa. Pripustenie roznych nazorov a tak... Nie je pravda, ze cokolvek napises, je zle. Neviem, preco mas ten pocit ale fakt ho mat nemusis.
Ak vies, ze chces to meno, musis si - podla mna - vediet odpovedat aj na to, preco to tak vlastne chces, co to vsetko znamena, preco to tak je a preco to vlastne robime atd. Teda nemusis :-), ale pre mna osobne je to strasne dolezite. Je dolezite, preco robim veci, ktore robim je dolezite, ze nie som stroj, ktory nieco replikuje, pretoze to tak robia vsetci (v tomto pripade vsetky). Ale toto je cisto moj osobny pohlad mnohym ludom prave VOBEC nevadi, ze robia to, co vsetci. Radi idu za stadom, ono je to vcelku pohodlne. Aj to je moznost, ja len hovorim, ze ja to tak proste nemam a kedze to tak nemam, tak hovorim, ze to tak nemam. :-) Na tom nie je nic zle.
A co by si mala robit, keby nechcel to meno on? No, ako som uz napisala v prispevku dnes o 18:54. Tak asi tak pre mna je toto zasadne. :-)
A suhlasim, ze kazda mame svoju pravdu, ale hlavne mame kazda svoj pohlad ovplyvneny okolnostami a tym, cim sme si presli. A co je pre mna v tomto najviac dolezite je to, ze tento pohlad nie je a nemusi byt u nikoho definitivny. Takze tuto temu za uzavretu nepokladam pre mna je to vec, ktora sa nekonci dovtedy, kym vobec zeny musia o tejto veci uvazovat! A to sa teda tak skoro v tejto nasej spolocnosti asi nezmeni.
0
lajkov
Vcelku chápu všechny možný argumenty proč si NECHAT svoje rodné příjmení, ale jeden mi moc jasný není....totiž ten, že "29 let žiju s jedním příjmením tak nevím, proč ho teď měnit"....čistě časovou osou vzato, je to argument plytký, 29 let sice nosím příjmení A, ale při troše štěstí a přízni osudu budu dalších 29, pravděpodobněji ale 40, 60...let nosit příjmení B:-)
To jen poznámka na okraj, neberte to prosím jako rýpání, tak to myšleno nebylo:-)
0
lajkov
vanilko, to opravdu plytke neni...uz nekdo prede mnou (minula stranka, myslim..nebo predminula?) to vysvetloval a ja se s tim plne ztotoznuji...nechci to znova opakovat...ale kdybys mela cas a chut...muzes to tam najit...teda myslim, zes to necetla, protoze mi prijde vcelku nepochopitelne, jak bys potom mohla napsat, ze to je plytke :-S
0
lajkov
Mně to taky přijde divný...ale jak říkáš, proti gustu. Mám taky kamarádku, která si nevzala manželovo příjmení (pravda, ono je blbý, ale...)
Asi jsem ze staré školy a divná...ale pořád mám tak nějak pocit, že rodina má nést jedno příjmení.
No, ale nikomu svůj názor nenutím a nevyvracím ten jeho, jen říkám, jak to vnímám za sebe.
0
lajkov
jestli muzu nazor trochu z druhe strany... ja jsem velmi potesen, ze si manzelka ke svemu pribrala i moje prijmeni a v zadnem pripade jsem to nebral jako samozrejmost. Vanilko mas pravdu v tom, ze zni hezky, kdyz se vsichni jmenuji stejne, je na prvni pohled videt, ze patri k sobe, ale myslim si, ze to urcite nevylucuje ani nase varianta, kdy to bereme tak, ze se vsichni jmenujeme stejne a zenuska ma jeste jmeno navic :-)
myslim, ze tohle si kazdy musi rozhodnout sam, kazdemu to vyhovuje jinak a dulezite je, aby to vyhovovalo onem konkretnim lidem ;-)
0
lajkov
Anastazie, já se skutečně omlouvám, ale pro sebe jsem vzadu žádné uspokojivé vysvětlení nenašla. Snad jediné, co se tomu mohlo blížit, byl tenhle citát z jednoho příspěvku: "Pre mna osobne moje meno nie je o tom, ci je krasne, citatelne, zrozumitelne, prijemne, ani ziadne ine, ale ze je MOJE od narodenia."....jenže to mi pořád nestačí, protože, dotaženo do důsledků, představím si, že jsem dítě téhle paní...a JÁ bych tedy zas nechtěla mít jiné jméno, než moje maminka, už od narození. Mámy jsou svým dětem nejbližšími lidmi a ty děti nemají ani právo, aby měly stejné příjmení? (pokud vím, tak drtivá většina dětí se jmenuje po otcích, ať už mají manželé každý jiné příjmení nebo jsou nesezdaní) Tohle fakt nechápu, to nic, je to můj problém, že mi to hlava nebere:-) Nehádám se, diskutuji a přidávám svůj názor, nic víc, nic míň.
Ricchie, dík za názor chlapa. A souhlasím, že podstatný je to, jak to cítí ta konkrétní rodina. Mně osobně i dvě příjmení přijdou zbytečná, komplikovaná a blabla, už se tu o tom namluvilo dost a nechci se zas zbytečně štěkat přes klávesnici (navíc na to je extra diskuze, kde už se to asi probralo i pozpátku a stejně bez výsledku, diskutující se rozdělily na dva nesmiřitelné tábory a stejně žádný neustoupil:-D, konečně proč by měl)....ale to, že ponese obě příjmení je fakt záležitost té paní, určitě to předtím zvážila a tím je to ukončené.
0
lajkov
vanilko presne tak je to opravdu pripad od pripadu, u me manzelky by zase bylo naopak komplikovane ztratit sve prijmeni (ted proboha nemluvim o duvodech jako ze si nemusi vybehavat zmenu jmena u banky apod. ;-) ) kazdy si musi posoudit, jake duvody ho vedou k jakemu rozhodnuti, v diskuzi o takovem tematu ani nemuze byt cilem dojit ke spolecnemu zaveru, to nejde, nazory pro a proti tu budou donekonecna :-)
0
lajkov
Zobrazit profil
parisienne
10.05.2006
0
lajkov
fizy - ahoj, tak mi vysvetli, ako to citis. Mna to fakt zaujima. :-) Nedaj sa mnou valcovat. Ja sice hovorim, co si myslim, ale to neznaci, ze ta odrovnavam - naopak, zaujima ma, co si o tom myslis ty. Skus mi to vysvetlit a ja sa budem snazit to pochopit. Co ty na to? :-)
0
lajkov
vanilka - chcela by som som reagovat na viac veci, o ktorych pises, tak dufam, ze budem strucna a jasna. :-)
Preco si nechat priezvisko, s ktorym zijes 29 rokov, ked si myslis, ze s druhym budes zit dalsich 40? Ja asi celkom nechapem, co na tom nechapes ty. :-) Ale snazim sa - a dosla som k tomu, ze ty to skutocne chapes asi len vyratane na roky a preto ti to pride nepochopitelne. Ono to ale nie je tak celkom o rokoch, ale o tom, s akym tym menom "si sa narodila", ze bolo tvoje prve a povodne, a to, ze si predtym so ziadnym inym nezila, len s tymto. Vies? Ako sa vravi, ze prve roky zivota dietata su najdolezitejsie, lebo ho formuju na cely zivot, tak aj to meno je tvoje od pociatku, s nim si vyrastla a preto je to najdolezitejsie. S nim si sa ako prvym identifikovala. Tych 29 rokov je tu viac, nez akychkolvek dalsich 50... Aspon ja to tak chapem a mam pre seba. A taktiez si na zaciatku nemusela podstupovat ziadnu zmenu, lebo si to meno dostala ako prve. Zmenit si ho je vsak uz nieco celkom ine, ako dostat prvykrat nejake, ked ziadne nemas. Teraz ta uz ludia pod nejakym tym menom poznaju, stotoznuju si ta s nim, mas nejake kontakty pracovne i sukromne, ktore sa s tymto menom viazu. Teraz je to proste nieco celkom ine a je to isty zasah do zivota - je to zmena.
Inak, dakujem, ze ma citujes. :-) Tesi ma, ze niekto to cita a pochopi, akurat ako dalej pises, ty si to nepochopila, tak to musim asi nejak vysvetlit - ja totiz v tejto veci vobec nie som proti tomu, co ty hovoris. :-) Ja by som prave chcela, aby sa moje dieta mohlo volat po mne aj priezviskom. Suhlasim s tebou, ze je to moje dieta a ked som jeho mama, som mu blizko. Ale rovnako pripustam aj moznost, ze by sa volalo po svojom otcovi. Pretoze obaja sme rodicia a teda moze mat meno po komkolvek z nas, nielen vzdy a normativne po otcovi. O to mi ide - aby meno po muzovi pre dieta nebolo normou. Napokon - otec nie je isty, ale matka je v 99,9% ista.
To, ze ja si vezmem meno toho muza a dieta sa bude volat tym padom "po nas" vobec neznamena, ze ma meno ako ja. Ja uz ziadne svoje nemam. Uz to nebude po nas, len po tom muzovi. A nebude ani ziadna moznost, ze dieta by sa mohlo volat po mne. Ked ziadne svoje priezvisko nemam a vzdam sa ho aj sama, tak ho nemozem nikomu dat. Je to jednoduche. To je zas moj konkretny nazor, ja ho tiez nikomu nevnucujem. Ale nemyslim si ani osobne, ze dieta ma niest obe priezviska oboch rodicov - teda zas to hovorim len a len za seba! Ja som to tu uz vysvetlovala, ze moj nazor je, ze dievcatku by som dala meno po mne a chlapcekovi po jeho otcovi (pripadne naopak, zavisi na dohode rodicov). Nejaky takyto system by som si sama osobne do toho zaviedla. Pride mi ferovejsi, nez to, co je teraz. Tolko odo mna. :-)
0
lajkov
ricchie - ahoj, mozem sa ta nieco spytat? Celkom by ma zaujimalo, a myslim to uprimne, nie nejako ironicky (to aby ma tu niekto zas neobvinil :-) ), ci by si to bral s tym menom aj obratene, nez ako to teraz mate doma vy. Presnejsie povedane, keby to vyhovovalo tvojej manzelke, ci by si napr. bral, keby ste ako spolocne mali menzelkino priezvisko alebo ci by si bral, keby ste mali kazdy svoje. Diky.
Nenašli jste co jste hledali?
Podobné diskuse
Zvykání si na nové příjmení
05. 10. 2020
12
Nové příjmení po svatbě
09. 09. 2018
11
Co děláte po svatbě? Na co sousetředíte…
29. 07. 2014
33
Jaké bydliště uvést na OP po svatbě? Ne…
04. 09. 2013
15
Nemůžu si zvyknout na nové příjmení, ja…
27. 03. 2013
13
Příjmení bez -ová, jak jste si na jeho …
13. 02. 2013
12
Zbytočnosti na svadbe. Čo považujete za…
29. 11. 2009
1127
Cítili ste sa niekedy po svadbe psychic…
25. 12. 2007
72
Ako sa zmenil váš vzťah po svadbe ?
26. 01. 2007
58
Únava po svadbe. Ako je vám?
02. 09. 2006
28