5 měsíců po svatbě a už chci rozvod

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky, asi jsem v pekne brinde. Mam sotva 5 mesicu po svatbe a uz je mi z manzelstvi zle. Vse bylo tak krasne. Chvili pred svatbou jsme se yacali trochu hadat, premyslela jsem i ze svatbu zrusim, ale pak jsem si rikala, ze jsme oba ve stresu ze svatby. Na svatbe jsem byla moc stastna, protoze to byl nadherny den a ja byla opravdu stastna, ale od te doby se vse zmenilo. Kazdy den se hadame, jemu na me vse vadi a me vse vadi zase na nem. Ma tendence me strapnovat pred kamaradama a kdyz mu jeste reknu at to nedela, tak se divy co udelal. Vymysli si pred nima historky o me, ktere nidky nebyli pravdive.... Ty kamaradi se tomu ani nesmejou a kdyz mu reknu, ze je trapnej, tak jemu to prijde hrozne vtipny. Tohle pred svatbou nedelal. Ty vecny hadky me vysilujou a unavujou me, vzdy si o tom promluvime, ale je to k nicemu, stejne se zase pohadame. Vcera napr. jsem varila a on u me stal u cumel a radil my jak to mam delat. 100x jsem mu rekla jdi s ty kuchyne do haje, ne on tam stal dal. Ja uz fakt nevim co mam delat, chci utect, citim se jak ve vezeni, takova uz ve vnitr ze vseho prazdna.......
Odpovědět
Těžko říct,co má za problém,podle toho,jak zmateně se chová,tak mi přijde,že ani on sám pořadně netuší,co chce..možná,že od svatby a manželství očekával něco víc,možná má teď jen nějakej pocit,že mu ujel vlak,může v tom být ženská,dluhy,cokoliv..do chlapsky hlavy ženská nevidí,to co tobě třeba jako problém nepřišlo,tak jeho mohlo pekně štvát,třeba to jen neřekl,aby zbytečně nevířil vody a jednou pohar prostě přetekl..pokud jde o řešení problémů,tak hromada chlapů problemy neřeší nebo je řeší útěkem (odejdou z místnosti,z bytu atd.),je to pro ně nejjednošší,tohle je extrém,ale neni to tak neobvykly,oni se bojej problemu a scén,tak radši z toho takhle vycouvaj a maj to bez toho,aniž by museli vynaložit jakekoliv úsilí ..a pokud je tenhle typ chlapa,tak se to jen tak nezmění,nikdy nebude sdilnej ohledně věcí,co mu vaděj a při nejbližšim konfliktu zdrhne znova..bude to pro tebe těžký,ale je potřeba ho nechat jít,jinak se s ním utrápíš..
Odpovědět
Nejlepší by bylo, kdybys teď mohla odjet na nějakou aspoň týdenní dovolenou, s kamarádkou, nebo sama s pejskem, a mobil nechat doma a být nedostupná. Asi by se to tím nevyřešilo, ale tobě by to pomohlo vypnout a jemu možná rozsvítit ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
akci - zarazila mě tahle věta - on je naopak spokojený, konečně po něm nikdo nechce, aby se mu aspoň pět minut denně věnoval... v tom je možná ta chyba - možná si moc naléhala, aby se ti věnoval :-N no my nemůžeme vědět, jak to mezi vámi doopravdy je, bylo a bude - je to jen na tobě ;-)
Odpovědět
Ahoj, vždycky se opakuju, ale já jsem přesvědčená, že na takovéhle problémy je nejlepší poradit se s odborníkem, např. v manželské poradně, můžeš tam jít i sama. Může ti poradit nejen co se týče jeho chování, ale i třeba pochopit tvoje vlastní postoje k němu a tak. Lidi se někdy chovají nelogicky, myslím, že odborník by se v tom spíš vyznal, pokud to chceš řešit. :-) PS: nečetla jsem to podrobně, ale myslím, že rada profíka je na místě, pokud navíc už jste manželé. držím palce. :-)
Odpovědět
A může se ti taková rada hodit, i pokud byste se nakonec rozešli, do dalšího života, případně s jiným partnerem:-)
Odpovědět
Souhlasim,pokud máte mít ještě nějakou šanci,tak jedině s pomocí odborníka,kterej vám pomůže najít,kde je zakopanej pes..ale zase byste museli chtít oba..každopadně ti to určitě může pomoct i v případě,že zůstanete od sebe..
Odpovědět
Holky, dneska jsem od půl třetí nespala. Asi ho začínám nenávidět a chtěla bych se mu nějak pomstít, aby ho to taky bolelo.
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Pomsta ti nepomůže..akorát ublížíš víc sama sobě...nejvíc ho naštveš tím, když budem silná a vyrovnaná a on uvidí, že se bez něj v klidu obejdeš...to víš, chlapská ješitnost:-D
Odpovědět
tak dlouho se v tom utápět fakt nechci je prostě konec a už si to musím přiznat, teď jsem s ním mluvila a řekla jsem mu, aby to podal, že se vyrovnáme, abychom mohli začít každý sám a už se nemuseli zbytečně hádat protože celý rozhovor byl stejně o výčitkách a už bychom se k sobě stejně nedokázali vrátit... jen doufám, že si to už budu pamatovat a nebudu se v tom dál pitvat
Odpovědět
ahoj akcinaj, chtěla bych tě taky nějak podpořit. Drž se. Jsi ohromně statečná a vedla sis moc dobře, zvlášť po tom, co předvedla tvoje rodina, snad se brzo vzpamatují. Jestli jsi přesvědčená, že víc udělat nemůžeš a všechno jsi zvážila, držím palce. Hlavně nedělej nic ze vzteku nebo unáhlené kroky. Myslím, že msta není úplně dobrá cesta, budeš tomu muset věnovat energii, kterou můžeš využít jinak. Jak tady někdo řekl: nejvíc lidi naštveš, když budeš šťastná. Moc bych ti to přála, zvlášť když sis tuhle situaci sama nezavinila. Já moc nevěřím na to, že je vždy chyba na obou stranách. Někdy se prostě jen jeden může chovat jako debil a zničit všechno.
Odpovědět
Ahoj, do manželské poradny nemusí oba, kamarádka chodila půl roku sama, měli krizi docela velkou a spravilo se to prý na výbornou. To netvrdím, že je stejné u vás, ale psycholog by ti pomohl i vyřešit ty vlastní emoce a rozhodnout se racionálně, případně ustát líp rozvod, je vidět, že máš emoce na pochodu, což je normální. Pomstu rozhodně ne, to nic neřeší...
Odpovědět
Článek se načítá
Jsi statečná..určitě to nebylo lehké rozhodnutí, ale asi správné...akorát byste se navzájem trápili (on by si to nejspíš zasloužil, ale za to ti vlastní trápení fakt nestojí)...čeká tě určitě hodně těžký období, zvlášť pokud tě rodina nepodpoří, ale určitě se v tvém okolí najde někdo, kdo za tebou stát bude a pomůže ti se z toho nejhoršího vylízat!!!...Držim ti pěsti!!!
Odpovědět
včera jsem udělala něco hroznýho - prolezla jsem mu historii na netu... a ještě jsem mu to řekla, že tam furt leze za jednou ženskou... furt tvrdí, že s ní nic nemá, ale když na facu na její profil kouká skoro každý den, tak koho by to nenapadlo... kamarádka mi vynadala, že jsem mu to vůbec neměla říkat, že se před ním akorát shazuju a že bych měla mít nějakou hrdost, ale já ji asi někde ztratila :-(
Odpovědět
Profilova fotka
akci, vykasli se na to. Timhle vubec nic nevyresis, a ublizujes tim jen sama sobe.
Odpovědět
řekla jsem mu ať podá tu žádost, že na něm vidím, že už stejně nemá snahu, tak ať to máme za sebou... je to hnus, ale jiná cesta už není myslím, že až to bude za mnou, tak se teprve budu moct odrazit a začít znovu...
Odpovědět
a tu poradnu, i sama, zkusit nechceš?
Odpovědět
pro tehle vztah už asi ne... jedině, že bych se fakt začala hroutit, tak bych to udělala pro sebe on mi za to nestojí
Odpovědět
Už se v tom nešťourej..je to pryč, soustřeď se na to, abys ten rozchod a rozvod co nejlépe zvládl..teď už je jedno, proč se chce rozejít, prostě to tak je..timhle ho akorát naštveš a bude ti dělat u soudu zle a ty se budeš ještě víc trápit..nech to plavat!!!
Odpovědět
Profilova fotka
Drž se akcinaj a už mu nic neříkej! Věřila bych, že to jednou použije proti tobě... Držím pěsti!
Odpovědět
nasranej už je, ale to já taky, protože měl problém nic neřekl a ještě si mě vzal... a teď dělá na jednu stranu ublíženýho na druhou dělá kamaráda jako, že za nic nemůžu, že se to samo podělalo.... asi to bylo všechno od začátku špatně
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
Jooo, to mě na chlapech vždycky pobaví - za všechno může ženská a když náhodou ne, tak ono se to samo. :-D akcinaj, drž se a hlavně si zachovej hrdost, to lidi nesnáší. A nezapomeň koukat kolem sebe...někde ten princ na bílým koni je. ;-)
Odpovědět
nejhorší je, že si teď zpětně uvědomuju, co všechno jsem udělala špatně, co mu vadilo... ale když on nikdy nic neřekl... pořád ho mám ráda a strašně mě mrzí jak to dopadlo...
Odpovědět
Neobviňuj se, nemáš pravdu. Pokud se neozval 8 let, že mu něco vadí, asi jsi zas tak moc chyb nedělala. To, jak teď uvažuješ, by se mu moc hodilo: nakonec budeš tvrdit, že je to všechno tvoje chyba, a on ti nadšeně přikývne :-( Není to tvoje chyba, ty se rozvádět nechceš. Pokud nechceš zkusit tu poradnu, už se v tom takhle nebabrej. Můžu se zeptat, co ti řekl na to, když jsi souhlasila s rozvodem?
Odpovědět
Ahoj, na záchranu manželství musí být dva... manžel se měsíc po svatbě zamiloval do kolegyně z práce (bylo to velmi oboustranné)...podvedl mě se vším všudy... :-| Zkoušel to v průběhu měsíců několikrát ukončit, ale vždy tak po 2týdnech se city k ní vrátily...nepomohlo ani ultimátum. Takže jsem se s manželem dohodla na rozchodu..nakonec se to ukázalo pro oba jakýmsi osvobozením...Stádiem zášti a vzteku a pocitu ublížení jsem si už prošla...teď je ve mně částečně bolest, lítost ned tím, jaký byl alibistický slaboch (on by totiž tento krok neudělal)..lítost nad společnými nenaplněnými sny a plány. Ale zároveň mám v sobě určité smíření...přeju mu štěstí..a tak jsem nám oběma dala šanci na nový začátek...sakra, když nás ta záchrana stála tolik sil a stejně to bylo k ničemu, tak ať mu to s ní vyjde! pro něj je to težší. Něco jiného je jíst "zakázané ovoce" a něco jiného jít s tím "zakázaným ovocem" bydlet a žít... Já si teď můžu užívat :-D Někdy si připadám jako blázen...v 27 začínat odznova..představa, že budu muset někoho hledat, na někoho si zase zvykat...holky...z toho jsem lehce vyděšená a vysílená předem :) Jo a byly sme spolu skoro 10let a z toho temer 4 roky společné bydlení...svoji jsme necelý rok. Člověk míní..ale věci se dějí. Každopádně každému, kdo je v takové situaci doporučuju určitou dávku cynismu než sebelítosi... člověk může odpouštět jen do té míry, kdy si je ještě vědom své hodnoty a sebeúcty. Vztah určitým způsobem dozrál k tomu, že se máme moc a moc rádi ale už se nemilujeme...a "mít rád" až do důchodu prostě nestačí :)
Odpovědět
Dream: klobouk dolů před tvým přístupem k tomu, co se stalo. Je to příklad pro akcinaj, jak se s tím lze poprat, ale každý není stejně silný, někdo se s takovou situací vypořádá líp, někdo hůř a déle mu to trvá. Nějak těžko se to chápe, po tak dlouhodobém vztahu a tak kratičkém manželství těm chlapům přeskočí nebo co 8-( ?
Odpovědět
veli - když jsem mu řekla, aby to podal, tak nastalo ticho (mluvili jsme po telefonu, takže nevím, jak se tvářil) ale prostě neodpověděl teď je pro mě ještě mučení, že jsem to ještě nedostala... ale pořád si říkám, že jsem ve velkým stresu a taky jsem hodně zhubla... ono při mých 48kg zhubnout dalších pět, asi není nic moc... naštěstí testy jsou negativní, ale když jsem se mu jen zmínila, tak se neskutečně rozčílil... dreamlike - jsi opravdu statečná, u mě je asi problém s tím, že hlava to chápe a už to přijala, ale srdíčko strašlivě bolí posledně jsem mu to i říkala, že pro nás už jiné řešení není, ale že s ním teď nedokážu být kamarádka a že mu ani nedokážu popřát štěstí... co pořád nechápu, proč si mě bral, když už věděl, že mě tolik nemiluje a něco mu vadí...
Odpovědět
meandra: já ty chlapy taky nechápu....prostě jim přeskočí :-S možná se teď jevím tak statečná, že je ten rozchod ještě "čerstvý"..asi mám přepnuto na "nouzový režim"... :) ale nedá se jinak.... bylo by to dál neudržitelné... akcinaj: snažím se být statečná..ono po 7 měsících snahy člověk prostě dojde na konec sil, přijde o motivaci a víru.. pak zjistí, že to nejtěžší je připustit si myšlenku "už ho nemám tolik ráda".."nejde to a asi už ani nechci aby to šlo"...základem je říct si "já už tohle dělat NEMUSÍM..prostě NEMUSÍM!!!"....když si to připustíš a probrečíš se tím...tak už pak nějak vše vypadá logicky....mně to trvalo právě těch 7 měsíců ale nikdo neříká, že to bude o to jednodušší,,,nebude... ...bude mi chybět strašně strašně moc...150tisíc věcí, který sem na něm měla ráda...a 150 věcí, který sem na něm nesnášela....vše mi bude chybět...už chybí. Tak si stále připomínám, proč jsem došli ve vztahu až sem a proč to skutečně už nešlo dál... (každopádně jsem manželka všech snů všech milenek ]-( ..čekala, mrcha jedna a dočkala se...! 8-( ale co už...svět se nezbořil:) doufám, že už někde cválá můj pan "Pravý č.2" na bílém koni :)) a že si teda zasloužim po tom všem pořádnýho prince!!!:)) a všechny zklamané holky si ho zaslouží!!!
Odpovědět
vy jste se alespoň snažili oba u nás jsem se snažila jen já, on se celou tu dobu jen přemlouval k tomu, aby už mi to řekl... celý čtyři měsíce mě nechal, abych se snažila... je moc fajn, že se těšíš na dalšího prince... já teď chlapi nemůžu ani vidět... mám pocit, že to jsou všechno srabi a že mi zase nakonec někdo ublíží...
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?