3 měsíce po svatbě

1. úno 202180

Ahoj, potřebovala bych si vylit srdíčko, možná i slyšet nějaký názor, jelikož s tímhle aspoň zatim nemuzu ani za svou vlastní matkou, jelikož se za sebe strašně stydím... jsem s manželem 3 měsíce po svatbě. Před svatbou mezi nama bylo vše v poradku, cítila jsem se pořad zamilovana, na svatbu se těšila, byla jsem si jistá. Kromě toho se snažíme už přes rok o miminko. Věc se má ale tak - můj manzel, se ke mě naposledy choval opravdu pekne, na naši svatbě. Cítila jsem se strašně milovaná, dokonce na naši svatbě i plakal. Vim, ze mě miluje. Jenže zazivame stereotyp. Mimo to, on rad hraje hry takže je furt na mobilu, počítači. Nechodime spolu nikam na zadne výlety nic, a ja se strašně nudim. Můj manzel je flegmatik a kdo zažil tak ví - moc nic neřeší atd. Navíc nema rad dotyky, romantik taky není a co se týká sexu stačilo by mu to klidně 5x do měsíce, což mě ne. Věděla jsem už před svatbou, ze na mazleni není ale až teď mi to začalo vadit, jelikož ja jsem strašný mazel... a aby pro mě někdy udělal něco pekneho sám od sebe, to se nestane a strašně mi tohle chybí. Před 4 dny se ozvala moje stara laska(nikdy jsme spolu nebyli, ale byli jsme do sebe zamilovaní) zname se už 4 roky. Od te doby si každý den píšeme, volame.. ja vše samozřejmě mazu protože by se to manželovi nelíbilo. Zjistila jsem, ze k němu pořad něco cítím a on ke mě taky a ja jsem teď v pasti. Strašně mě to k němu táhne a ja se za to nenávidím. Manžela miluju a nechci mu ublížit za žádnou cenu, ale mám obavy ze city jsou silnější jinde. Je uplne jiny než můj manzel, vim ze by pro mě udělal první poslední... nejhorší na tom je, ze se momentalne stehujeme do noveho bytu a bydlíme teď u našich rodičů, rodiče i rodina nám s tím bytem pomáhají, vzala jsem si nějaké spotřebiče na splátky aby jsme vůbec mohli bydlet... vůbec nevim co teď dělat, nechci nikomu lhát ale cítím ze nejsem stastna, navíc jsem k manželovi odtazita a on už si toho všímá. Mazlit se nechci vůbec, pusu mu nedám, jsem protivna... a co se týká sexu který jsem vyžadovala často - nechci ... jeste nutno dodat ze s manželem spolu jeste nejsme ani dva roky a vzali jsme se ... myslím si ze to byla strašná chyba..

  • @nikoliinecka  mrzi me, ze po svatbe prozivas takovouto situaci. Musim rict, ze kdyz jsem si to cetla, videla jsem v tom sebe v dobach minulych. Chybely mi uplne stejne veci jako tobe. Prvnim krokem je si o tom s manzelem otevrene promluvit. Pokud nebude chtit, myslim ze se budes trapit dal a pak uz je to jen na tobe.

  • No po dvou letech se ani nedivím, jestli jste byli v té zamilované fázi, že jste nevěděli, do čeho opravdu jdete. My jsme třeba spolu teď 6 let a samozřejmě po nějaké době přijde ten stereotyp, kdy už se každý den neňuňáme, ale prostě spolu žijeme a fungujeme v normálním životě. Za mě normální život není prostě každodenní romantické trávení času s tím druhým, máme každý jiné záliby a dáváme si čas pro sebe. Neumím si představit si ho vzít ještě v době, kdy jsme byli zamilovaní a nevěděli, jaký je ten druhý v reálném životě.. A jen malý dovětek, nic ve zlém, ale pokud musíš mazat zprávy, tak je asi něco špatně u tebe...

  • A není možné že jsou ty pocity co teď cítíte ke své staré lásce zapříčiněné jen tím že v manželství momentálně nejste úplně spokojený a zažíváte stereotyp? Plně ale souhlasím s @hajkovka  že by bylo dobré si o tom s manželem promluvit 😊 A stereotyp po nějaký době asi přijde vždy, nezáleží na tom jestli jste se vzali už po 2 letech nebo až např.po 10 🙈 Je to normální a myslím si že se to dá vyřešit upřímným rozhovorem 😊

  • Sponzor fóra
  • Stereotyp. V každém vztahu dřív nebo později, mírněji či silněji přijde. Obzvlášť v této covidové době, kdy se nic moc nedá, je jednoduché se v něm ocitnout. Do toho komunikujete se starou láskou, máte pocit, jak je v mnohém lepší než váš muž, to vztahu taky moc nepomůže... Faktem je, že jste si manžela z nějakého důvodu vzala. Nezáleží podle mě tolik na tom, zda to bylo po dvou měsících, dvou letech nebo dvaceti. Pokud ho milujete, tak si sedněte, pořešte si problémy, uvědomte si, že i některé stereotypy ve vztahu vlastně můžou oběma hodně dát a klídek. Představy, jak jiný chlap, by byl určitě stokrát lepší v tomhle či onom, to jsou jen růžové brýle. On vám může nakecávat kdeco, ale v reálném vztahu a spolužití to pak stejně vypadá jinak. Nepokažte si manželství nějakou zalíbeností z nudy. 🙂

  • Ahoj, jednou jsem četla článek na téma, "co se po svatbě změní" klíčovou myšlenkou bylo, že se změní naše vnímání situace, do které jsme se dostali, najednou to může na člověka dolehnout, uvědomí si, že je to navždy, že takhle, s tímto partnerem to je navždy, můžou se taky ozvat nějaká zapomenutá traumata z dětství, dávné skryté obavy vyplouvají ve stereotypu, nekonečnosti a také bezpečí manželství na povrch. Ostatní holky vám radí promluvit s manželem, jsem za, promluvit s ním ve smyslu toho, komunikovat co potřebujete, říct, že toužíte po nějakém výletu, změně prostředí, někdy stačí málo, jít se spolu projít do přírody ... Považuji za rozumné komunikovat v tomto směru i s tím blízkým přítelem, otevřeně popsat vaše city k němu a taky to, co to způsobuje vám a vašemu manželství, co v této situaci prožíváte a zda je tohle to, co by si on přál, aby se vám dělo. Hodně by pomohl i párový terapeut, ale to asi nebude levné, no dají se alespoň dohledat články, rozhovory atd. na toto téma. No nejlepším pomocníkem sobě, jste vy sama.

  • Moc mne mrzi, ze jsi se v takove situaci ocitla 😞 ... urcite je nejlepsi vest nejaky spolecny otevreny rozhovor ... typu, vis jak jsme tenkrat byli/delali... cetla jsem ted na internetu o stereotypu ve vztahu... chtela bych, aby ..
    Urcite je normalni, ze te to ted tahne k “necemu zajimavejsimu”... ale rekni si, proc ses dala dohromady s mazelem?? Ten objev ma urcite taky nejake negativa jen o nich spis nevis ... (nezijes s nim) - kazdy mame svoje

    Drzim palecky, at se to zlepsi

  • Můj názor je ten, když něco chybí ve vstahu tak se to hledá jinde. Stali se mi to 2x a to rok před svatbou, že jsem se zamilovala a zjistila, že láska vypadá jinak nežli jsem ji měla doma. Bohužel jsem jen ublížil tomu co jsem se do něho zamilovala. Vzala jsem si tedy toho s nímž jsem už 15 let byla a byla to hloupost. 3 měsíce po svatbě se něco stalo a já byla nejšťastnější a nejšťastnější a bohužel to co se dělo mezi náma se podepisovalo a dceři, řešila jsem to i z psycholožkou. Pak se něco stalo a opět jsem se zamilovala s tím rozdílem, že už jsem věděla co chci od života. Já sama přišla za manželem a řekla mu že už to nefunguje nenáviděl jsme se a nespal spolu. Odešla jsem od manžela, nechala se rozvést a dnes už 4 roky mám přítele který mě dává lásku plnými doušky, dává mi i ty drobnůstky co mě v životě s exmanželem chybělo. Šli jsme společně nelehkou cestou, nakonec vše jsme zvládli a v srpnu se budeme brát. Dcera přítele přijala výborně a s ex jsme kamarádi i když to byl že začátku boj. Nemám potřebu hledat jinde. Všechno zlé je k něčemu dobré. Přeju Vám aby jste si také uvědomila co skutečně chcete od života. Je jen na Vás jakou si cestu zvolíte.

  • Dobrý den, taky jsme měli krizi po 2 letech vztahu, akorát s tím rozdílem že my byli pořád na škole a ne po svatbě. Nebo spíš já měla krizi 😀 ale jak už tu doporučovaly holky nade mnou.. nejdůležitější je rozhovor s přítele a hlavně sama se sebou. Komunikace je základ každého dobrého vztahu a také kompromisy. Na vztahu musí pracovat oba a pokud jeden nechce tak to nikdy nebude fungovat 🙂 můj přítel taky rád hraje na ps a dívá se na fotbal a mě to nevadí, dělám si svoje. Ale zase na oplátku jede na výlet když chci nebo se jde projít a díváme se i na filmy spolu. Pomáhá s úklidem a občas uvaří. Jak říkám vše je o kompromisech. Nikdy nenajdete nikoho dokonalého. Každý má chyby a myslím si že ikdyž jste poblázněná někým jiným taky by vám na něm časem něco vadilo. My spolu budeme 7 let a letos se bereme.. není to vždy jednoduché ale díky našemu přístupu si troufám říct máme nejkrásnější vztah z okolí 🙂

Přidej příspěvek

    Nenašli jste co jste hledali?

    Hledat pouze v názvech témat