0
lajkov
764
správ
Valentýn - taky vás nepožádal?:)
Zobraz úvodní příspěvek
Tak už je tu zas toto téma :). Vztah fajn, bezmála osm let za námi, splolečnou budoucnost plánujeme, bydlení máme ... On ví, že to chci, mě řekl že se tomu nebrání, ale furt nic nepřichází. Čekám už skoro dva roky - jeden rok potajmu, pasivně. Druhý rok jsem začala něco naznačovat a ověřila jsem si, že je mu to jasné a pak zas pasivní čekání. Pak to přešlo do fáze, kdy jsem se tím čekáním cítila docela ponížená, navíc se svatbami se okolo nás samozřejmě rozthrl pytel. A teď? Vím, že s ním chci být, máme na pohodu vztah, ale na svatbu už jsem se totálně přestala cítit. Už se na ní netěším, už se prostě prošvihla ta doba. Je to trochu tím, že na sobě cítím, že už nejsem ta mladá "krasavice", mám se sebou mnohem víc práce - nějaká vráska a dokonce i ta šedina už se objevila =-), řekla bych teda, že dost předčasně, ale máme to v rodině :((. Navíc mi našli jeden zdravotní problém, kvůli kterému vyfásnu nezvhlednou jizvu, která bude vidět. Podle mě se lidi mají brát, když jsou mladí a krásní :). Navíc já vím, jakou svatbu by si přítel představoval - velkou a honosnou, ale já o ní už nestojím. Nebudu chtít šaškovat před sto lidmi obarvená a zjizvená. Pokud se přítel vyjádří, tak budu chtít malou svatbu nebo žádnou svatbu. Docela se to ve mě mele, přítel je milionovej, ale tohle prostě podělal. Hlavně to, že to neudělal spontánně, když věděl, ví že po tom toužím. Chystám se to na něj vybalit (svěřit se mu se svými pocity) a jsem si na 90% jistá, že se po tom vyjádří, ale už to nebude ono. Mám takovej pocit, že na to, až si o to řeknu vyloženě čeká a tahle jeho pasivita mě neskutečně vytáčí. Je mi ...smutno :(:
Odpovědět
0
lajkov
Zobrazit profil
martipoky
20.04.2016
5
lajkov
@martipoky Při pročítání posledních dvou stránek si musím neustále procházet hlavou pár věcí...
- Když si ho chceš tak strašně vzít, tak musí být ten vztah super, krásný a plný lásky
- Proč ho chceš tedy opustit, když se teď nevyjádří?
- Pokud ten vztah není tak krásný a je to "buď svatba, nebo rozchod" asi to už teď nestojí za moc a svatba je spíš otázkou dívčího snu vdávat se, otázkou zvyku na partnera?
- Ano čekáš dlouho, ale je třeba ho ponižovat? On sám dobře ví, co chceš, už ti to několikrát i sám řekl, tímto ho akorát naštveš jako hysterka..zase. On to nepotřebuje znovu slyšet, on to dobře ví, pokud opravdu není labilní, nebo pomalejší
- Možná ten chudák čeká, až přestaneš být smutná, otrávená, plačtivá a vdavkuchtivá, aby mohl požádat o ruku ne smutnou trosku, ale veselou a milou holku, pro kterou je důležité, že se dva milují a chtějí spolu být. Holku, která celé dny netruchlí a nemodlí se za prstýnek a nevrhá plačtivé pohledy při každé romantické reklamě. Holku, která bude strašně překvapená..Holku, kterou kdysi poznal.
- Když bude žádat takto smutnou a stále doufající, zoufalou, tak z toho ani nebude mít radost, když sis to takto vydupala..I pro něj to je velký krok..určitě nechce, aby to bylo jen jako povinnost, že už prostě fakt musel.
Za mně - Za předpokladu, že jste o vdavkách mluvili a on si je vědom toho, po čem toužíš:
Pokud tě na výročí nepožádá, nedělala bych scény, ani bych nebrečela, nedojímala se....spíš bych tomu dala ještě chvilku, ale po tomto dni bych mu oznámila, že potřebuju čas pro sebe, abych si uspořádala životní priority a přehodnotila určité skutečnosti, které jsem od dlouhodobého vztahu očekávala, abych si uspořádala, co dál chci a co nechci. Přestala bych se na něj v tu chvíli spoléhat, začala bych trávit více času mimo domov, sama, s přáteli, začala bych se radovat z jiných věcí a přestala bych se trápit myšlenkou na svatbu...i kdyby jste se rozešli, tento čas bys potřebovala...takto by alespoň dostal jasný signál, že už je to pro tebe opravdu za čarou...jemu bych oznámila, že mu tím taky dávám čas popřemýšlet o tom, co od vztahu očekává a zda má v plánu v něm pokročit s tebou..ujasnila bych, že z tvé strany jsi ochotná udělat maximum, abyste mohli být spolu spokojení ...oba dva...ne jen jeden z vás...pokud by se v mezidobí nenašla aktivita z jeho strany, která by značila, že je připravený ten vztah zachránit a posunout dál - posunula bych se sama. Bez něj.
Za mně - Za předpokladu, že jste o vdavkách nemluvili a on si není vědom toho, po čem toužíš:
- Nedělala bych z něj labilního chudáka, který asi postrádá city, abys mu musela lepit magnety na lednici a pomalu ho hladit po ruce, jakože "ty můj malý blbečku, pokud jsi to ještě nepochopil.." Jako dospělá osoba bych mu v klidu, bez emocí sdělila, že mám o svém životě určité představy a už teď jsem za časovou hranicí toho, jak jsem si soužití v páru představovala. Dala bych mu čas, aby si promyslel, co od vašeho vztahu očekává, připomněla bych mu, že ho miluju a vztah chci posunout a udělat pro to maximum...ale ne bez toho, aby se stejným dílem snažil i on. Ne symbolicky, že tě někam poveze, ale skutečně. Že projeví vůli s tebou zůstat, případně ti sdělí, proč se toho tolik bojí, co za tím je. Jestli je to tvůj nátlak , který si uvědomuješ, ale nemůžeš tomu zabránit..nebo nějaký jeho blok, který nedokáže přeskočit. Jste dva - on nechce/zatím nechce, ty chceš/hrozně moc chceš. Musíte spolu najít kompromis..ne ho citově vydírat a brečet, zároveň on by si měl uvědomit, že tady tím odmítavým postojem ti taky nedává úplně moc naděje, kterou aktuálně potřebuješ. Buď jak buď..i tento rozhovor bych si nechala až po onom datu, ve kterém očekáváš žádost. Z toho co píšeš totiž vyplývá, že on to všechno ví. Jen mu něco brání to uskutečnit..za mně je to až velký tlak na jeho osobu - že prostě musí...a proto nechce.
1
lajkov
@martipoky a ještě úplně poslední dodatek:
- Kdybych byla v tvé situaci, tak bych se pokusila dát se dohromady a prošla bych si, zdalipak mi fakt stojí za to opustit skvělého chlapa jen proto, že se zatím nevyjádřil, resp zda mi stojí za to furt se tím užírat, trápit a být smutná. A tím ho neustále dráždit a připomínat mu, že si to podvědomě manipuluješ a vydupáváš. Radši bych se snažila být lepší, abych měla čisté svědomí, že jsem udělala maximum, přestala ho tlačit, dala mu prostor se vyjádřit a nedýchala mu za krk jak u závodu. Téma svatba bych si zakázala, našla bych nám nějaký společný koníček, byla bych veselá (ale skutečně veselá, ne že bych se tak jen tvářila, aby si jako myslel, že je všechno ok a přitom bych se dál utápěla doufáním v žádost.) Zkus na to prostě přestat myslet , vystřel ze svatebních fór a začni žít. Jsou i krásnější věci, než je svatba.Zkus si to uvědomit a užívej si čas s člověkem, který tě miluje a kterého miluješ ty. Ta žádost pak přijde sama...a pokud ani po delší době ne, a ten vztah tím začne skutečně trpět...a ty už prostě nebudeš moct dál...teprve pak bych na to opět zavedla řeč ohledně životních priorit...a pak bych se zařídila jak dál. To co jsem psala teď, bylo myšleno třeba v horizontu jednoho roku, víc ne.
sponzor fóra
0
lajkov
@martipoky
Holka, on ten chlap asi nebude až tak dokonalý, když vidí, že se trápíš a nic s tím nedělá :( Kdyby si alespoň s Tebou promluvil, něco Ti k tomu řekl, ale takhle? Kolik Vám je let?
@alassia
"Proč ho chceš tedy opustit, když se teď nevyjádří?"
Já si dovolím odpovědět za zakladatelku - třeba proto, že nechce případně ztrácet čas s někým, kdo s ní nechce tvořit rodinu? Že si připadá, že mu za to nestojí a on si enchává zadní vrátka? Důvodů je spousty, pokud je žena nastavená tak, že je pro ni svatba důležitá, tak prostě nedokáže čekat věčně aniž by začala o tom vztahu sama pochybovat........ Úplně krásně se může stát, že nejdřív pochybuje chlap a ve chvíli, kdy už se rozhodne už ale pochybuje ta ženská........
Mě přijde vážně uhozené razení ve stylu - on jen čeká, až přestaneš tlačit, až budeš zase ta milá a pak Tě určitě požádá..... To nikdo nemůže vědět a bohužel tato varianta je stejně pravděpodobná, jako že s ní vlastně budoucnost neplánuje, ale je rád, že má svý jistý než narazí na tu pravou. takové případy tu už taky byly. Pokud s ní o tom nedokáže normálně mluvit a vysvětlit jí své důvody, tak i to může být pravda. kdyby chlapům taky tikaly biologické hodiny a netrávili by i léta v neperspektivních vzazích, tak by to bylo jiné. Ale bohužel se tak chovají a ženská se podle toho musí zařídit. Úsloví Sedávej panenko v koutě... už dávno neplatí.
Jinak s druhou půlkou Tvého příspěvku (jak k tomu přistoupit) souhlasím, ale zakladatelka prohodila, že má něco takového v plánu......
4
lajkov
@alassia Ty jo ty jsi si dala takovou práci s obsáhlým příspěvkem...kdyby sis příběh martipoky přečetla pozorněji, tak by sis ušetřila polovinu času. Ty jsi přehlídla jeden fakt - její partner ví po čem ona touží a ví, že se tím trápí. Takže tu máš rovnou dva problémy 1. že se ona trápí 2. že má partnera, který ji nechává se trápit i když má možnost, zbavit jí jejího trápení.
@martipoky Marťo, rozlišuj prosím rady od zasnoubených a nezasnoubených, obě tyto skupiny vidí problém úplně jinak. Jakmile se holka zasnoubí, tak je nad věcí, už si prostě nevzpomíná jaké to bylo nebo někdy ani tu zkušenost nemá...
Mě to příjde jako naprosto absurdní. Něco v tom smyslu, jako kdyby přítel toužil po orálním sexu, já bych řekla, že nejsem proti, že určitě jo ...no a nechávala bych ho čekat týdny. Viděla bych, že už to chce, že o tom často mluví, že už se tím pak dokonce i trápí, že by to chtěl, vždyť jsem mu to dala na jevo, že já to taky chci, ale ne...to by byl už moc velký nátlak. Prostě bych ho nechala se cukat, jenom abych ho tím mohla překvapit až bude na to ta pravá chvíle :D. Logické, že?
0
lajkov
@cestmira a kdyby sis přečetla co jsem psala zjistila bys, že vím, že on ví, že ji to trápí;) jen jsem psala více variant, já u nich v obýváku nesedím:) a on se trápí taky, tím že ona na něj tlačí. Jsou na to dva, ono to nemusí být jen tak, že ona se trápí a jemu je to jedno . To si fakt nemyslím, vzhledem k tomu, že jinak mají vztah krásný
0
lajkov
Jo a ještě by bylo super, kdyby se s tím svěřoval přítel někde na pánském foru, že už je zoufalej, že neví co má dělat a ostatní chlapi ho tam sjížděli a mě se zastávali, že ho miluju víc než si myslí, když s ním přes to všechno vůbec pořád ještě jsem :)).
sponzor fóra
2
lajkov
@alassia
BTW zajímalo by mě, jestli jsi v té situaci vůbec byla. Já jo (a nebylo to zdaleka tak vyhrocené jako u zakladatelky, protože my spolu komunikovali a navíc to netrvalo tak dlouho) a můžeš si dopředu jak chceš plánovat, že to budeš přecházet, že se budeš zlepšovat a já nevím co ještě, ale podvědomí prostě neočůráš. opravdu není jednoduché vědět, že jsi připravená to posunout dál, ale ten druhý stále váhá a Ty nevíš proč...... kor pokud Ti na krk dýchá třicítka, tikají ti biologické hodiny a víš, že čas se fakt krátí (i ten jeden rok je poměrně dost dlouhá doba) a Ty ho nechceš promrhat (a navíc máš třeba v okolí případy toho, jak to chlapy dokáží roky koulet). V 25 tohle nepochopíš, nezlob se na mě.......
osobně se vsadím,ž e většinu toho co píšeš už zakladatelka prostě alespoň zkusila )s větším či menším úspěchem) a že teď je to právě ta situace, kdy už nemůže dál......
2
lajkov
@cestmira
"Marťo, rozlišuj prosím rady od zasnoubených a nezasnoubených, obě tyto skupiny vidí problém úplně jinak. Jakmile se holka zasnoubí, tak je nad věcí, už si prostě nevzpomíná jaké to bylo nebo někdy ani tu zkušenost nemá..."
Vždycky to tak není :) Je tu víc už vdaných/zasnoubených holek, které chápou, jak složitá ta situace může být. Ale faktem je, že když člově v té situaci nebyl, tak to prostě nedovede úplně posoudit....
0
lajkov
@alca666 a to víš že jo:) právě jsme se o tom po žádosti dlouze bavili, jak furt čekal, až přestanu básnit o svatbě:) on je starší než já, a jak jsme to probrali spolu i s jeho kamarády, dospěli jsme v podstatě k tomu samému..chlapi nesnáší vybrečené, vyhrocené situace, kdy jsou tíhou nutnosti nuceni jít do něčeho tak důležitého..sami si k tomu potřebují dojít, chtějí taky překvapit...a ne to udělat proto, že se to očekává. Ale čest výjimkám samozřejmě :)
0
lajkov
@alassia
když ono je to dle mého vždycky o přístupu. Mě třeba partner řekl, že teď má moc povinností a že mu prostě nezbývají síly cokoliv takového řešit. Já to vzala, přestala na to ymslet a pak mě překvapil. Ale když chlap mlčí, tváří se, že vlastně vůbec neví, jestlis e ženit chce, taks e pak nesmí divit, že je ženská uzoufaná.... A jak říkám, jinak se ta situace vnímá a řeší v 25 a jinak na prahu 30.......
0
lajkov
@alassia Ale vždyť tady holky píšou, včetně mě, že daly najevo, že to chtějí a pak se na třeba víc jak rok odmlčely - tak co jim bránilo v tom nevyhroceném, nevybrečeném období to učinit? To je jasný, že každá nezačne hned brečet, že chce svatbu, to často přichází až když to přesáhne nějakou mez přičemž ta pauza a období "netlačení" tam prostě mezi tím je ... když to neudělají v tom klídku, třeba rok, dva tak když jsou v opravdu dlouholetém vztahu, holce se blíží 30, tak se pak nemůžou divit ..
Článek se načítá
0
lajkov
@alca666 no to souhlasím, ale taky trošku záleží na tom , co si kdo do jakého věku prožil..mě je čerstvě 26,upřímně si nemyslím, že za další 4 roky projdu nějakou osobnostní změnou, ale pochopitelně to nemůžu vědět...Nicméně kazit si život tím, že budu uzoufaná kvůli svatbě? Asi mám trošku jiný názor..třeba ho budu mít za pár let jiný...já si tím uzoufáním prošla, jakože mi ujel vlak , už nic nestihnu, nevím, kolik mám času...a dospěla jsem nakonec k závěru, že je zbytečné se tím trápit..že je prostě lepší si život užít s tím, co mi krásného každý den nadělí..a jak vlastně můžu být spokojená...sama jsem se nějak vyrovnala sama se sebou i se životem..uklidnila jsem se, uspořádala myšlenky...a pak to přišlo. Neříkám, že je každý chlap stejný..jen jsem psala svůj pohled na věc z vlastní zkušenosti. A netvrdím, že je ten nejsprávnější a nejlepší. Je to jen můj pohled. Psala jsem to upřímně, třeba si z toho někdo něco vezme..a i kdyby ne, jsem ráda, že jsem to napsala.
4
lajkov
@alassi Hezky to zní, to co jsi napsala, ale já ti napíšu co si z toho pocitově beru já:
Ty jsi to zvládla úžasně, měla jsi štěstí na chlapa, který tě nenechával vycukat, jsi bezvadně vyrovnaná, jsi mladá, prostě tvůj příběh je téměř pohádkový, požádání proběhlo hlavně vlastně proto, že jsi tak skvělá a hlavně SE NETRÁPÍŠ!
Zatím co já jsem už tak nějak "stará", ustrašená, hysterická, manipulativní, nevyrovnaná, vycukaná kvůli dítěti, šedivá, s naběhlou červenou jizvou, která mi vyčuhuje z výstřihu. Ale ty mi prostě radíš "no stress, be happy". Nějaký podrobnější návod na to jak to udělat by nebyl když je mou prioritou chci vychovat dítě v komplet rodině, to chci tak moc? Asi by návod nebyl, protože. ...ty jsi ten komentář napsala hlavně kvůli sobě, abys mohla být ráda, viď.
0
lajkov
Zobrazit profil
ellinkasebudevdavat
21.04.2016
2
lajkov
@cestmira To, že si tě muž vezme, by asi mělo být z jiného důvodu než z toho, aby ukončil tvé utrpení.. A ano, zažila jsem to, na prahu třicítky i po ní, a v klidu jsem to rozhodně nenesla. Až když jsme začali svatbu chystat, zděsila jsem se, jak moc jsem našemu vztahu ubližovala. Cítila jsem vztek, smutek, ponížení, a připadala si v právu. Zpětně si připadám jako husa.
Pokud to, co tu sálá z tvých příspěvků, vnímá i tvůj přítel, asi marně uvažuje, proč si ho vůbec chceš brát, a proč by si on měl brát tebe. Slovy mého manžela z doby, kdy probíhaly hádky ohledně žádosti: "a proč si mě chceš teda brát, když jsem tak hroznej!"
Radu nemám. Vím, že se to nedá ovládnout. Z tvých příspěvků čiší despekt k tvému partnerovi - skutečně chceš takhle přemýšlet o svém - jak doufáš- nastávajícím? Neděláš někde také chyby? Dokážeš stále vnímat i jeho přání a sny? Chceš svatbu tak moc, že jsi ochotná ho kvůli tomu ztratit? Jsi s ním vůbec šťastná?
Nebudu říkat, jak máš být v pohodě, taky jsem to nedokázala. Prostě čas ukáže. Jediná moje rada je, neposilovat svůj hněv. Neutvrzovat se v oprávněnosti svých požadavků. Nehledat "sestry v boji".
0
lajkov
Zobrazit profil
martipoky
21.04.2016
2
lajkov
@cestmira proc by si mel muz brat zenu, co si ho nevazi, povazuje ho za primitiva a jedna s nim jako s ditetem? Laska je krasna vec, ale do manzelstvi potrebujes i vzajemnou uctu a respekt.
Zadost o ruku by nemela byt vynucena, nemela by prijit ve chvili takovych nalad, ve chvili, kdy je jeden dotlacen kvuli spokojenosti druheho. Mozna by bylo lepsi se na celou zadost o ruku vykaslat a proste se na svatbe domluvit, pokud je pro tebe natolik dulezita.
Jak uz jsem psala, nebudu ti tady delat rozbor tveho smysleneho dialogu. Bud v tom povysenost vidis nebo ne a ja nemam chut te presvedcovat. Nemusis mi sem psat, ze to tak je, nebo neni, ale treba mi das za pravdu jen sama v sobe. A treba ti takove chovani pripada naprosto normalni a v poradku, potom je tedy otazka, jestli by to tak vnimal i tvuj pritel a to je koneckoncu nejdulezitejsi.
Uprimne si nedovedu predstavit byt v situaci, kdy na jedne strane muze milujes tak moc, ze si ho chces vzit, a na stranu druhou, kdyz si te nevezme, bude konec. Ja naprosto chapu, ze je pro nekoho oficialni manzelstvi natolik dulezite, ale v mych ocich si to hrozne protireci.
Ja nechci prilis radit ohledne rozporu mezi svatbou a rozchodem, o cekani na zadosti, ale rekla bych, ze na styl komunikace, ktery vedes, nazor mit muzu a muzu prispet svym pohledem. U nas prisla zadost po 7 letech vztahu, ale je fakt, ze jsme spolu zacali mladi. Ja na zadost necekala, nikdy jsem o svatbe nijak nesnila, pro me byl vzdy dulezity vztah jako takovy.
0
lajkov
@cestmira ted jsem docetla do konce a mrzi me, ze o sobe smyslis tak, jak jsi napsala, ze kvuli tomu kopes kolem sebe do ostatnich diskutujicich, kteri se snazi prispet a pomoct.
Muj nazor je, ze prvne musis upravit svuj vztah k sobe same. Pak az muzes cekat, ze vztah k tobe upravi i ostatni, vcetne pritele.
3
lajkov
@cestmira no coo, ja uz taky nejsem mladice, šediny mam od 23, hubena jsem taky už byla, teda doufam, ze budu zas, ale do svatby to uz nestihnu, zjizvena jsem taky....Muj expritel me o ruku pozadal, za uzasnych romantickych podminek a ja mu utekla pred svatbou po peti letech vstahu
Soucasny me o ruku nepozadal, svatba taknejak vyplynula z rozhovoru s prately a utikat se nechystame ani jeden :-)
Podle me se zadost proste precenuje :-)
0
lajkov
Holky vy mi dáváte :-D . Já jsem určitě udělala někde velikou chybu - špatně se zřejmě vyjařuju, protože z posledních příspěvků jde vidět, že jste mě nechopily ani jedna. Nebudu reagovat na všechno, ale něco málo k tomu mám - já jsem v úplně jiné situaci než @martipoky - můj přítel by mě nikdy nenechal se takhle trápit, z úvodního příspěvku je zřejmé, že kdybych něco více naznačila, tak by mě určitě požádal, ale jak jsem psala, já mám nyní priority jinde. Já jsem se snažila vžít do žen, které jsou ve vztahu s člověkem, který by ženu takhle trápit dokázal a chtěla jsem dát najevo absurdnost takového jednání. Zvolila jsem určitě nešťastný způsob když mě nikdo nepochopil, ale za tím co jsem napsala si stojím. Podle mě se takový muž skutečně primitivně chová, KDYBYCH TAKOVÉHO MĚLA i já, tak by to rozhodně nemělo dlouhého trvání.
Prosím o posunutí se diskuze jiným směrem pokud souhlasíte - zkuste se holky vžít do opačné role. Že vy byste byly ty, které mají žádat - dokázali byste obhajovat a používat přístup, který používají vaši partneři?
Proč nikdo nezareagoval na mou analogii s orálním sexem? Ta je docela trefná ne? Kdybych věděla, že se mu to hrozně líbí, že po tom touží, moc to chce a už jednou bychom se domluvili, že s tím ani jeden nemáme problém, že se nám myšlenka orálního sexu 1x za časový interval, který jsme si zvolili až do konce života, líbí. Viděla bych jak je natěšenej, kdy už mu oznámím, že mu to poskytnu. Při každé výjimečné příležitosti bych viděla tu naději v očích a následně si všimla obrovského zklamání, které snaží skrýt. Navíc všichni partneři v práci by se pořád bavili o tom, jak jim to jejich žena dělá a jak je to super. Potají by si sem tam pustil osamotě video. Dokázali byste s ním v tomhle jednat jako oni jednají s náma? Jak dlouho byste dokázali nechat toužit a čekat? Pokaždé kdyby o tom chtěl začít mluvit tak byste po něm vyjeli, co už zase!? A na just byste to prostě neudělaly i když byste po tom vlastně sami toužili to vyzkoušet a dát mu to? Připadaly byste si utlačované proto, že váš partner po něčem touží a dává to najevo?
0
lajkov
@cestmira podle me je prirovnani k oralnimu sexu uplne mimo uz od zakladu. Navic vychazis z toho, ze to dela na just, coz je sice predpoklad, ktery vysvetluje znacnou cast tvych prispevku, ale nemusi byt zalozeny na realite. Opravdu pochybuju, ze by bezny muz nechaval svou partnerku na just ocekavat a zklamavat, pochybuju, ze by to delal naschval.
Jinak i v sexualni oblasti se muzeme na stokrat domluvit, ze neco vyzkousime, ale nakonec stejne musi dozrat cas na to to opravdu zrealizovat. A to muze byt u jednoho drive a u druheho pozdeji, navzdory domluve, navzdory odhodlani ve chvili domluvy. Vic k tomu nema smysl psat, protoze bezne clovek nedela tyto veci na truc - jak ohledne sexu, tak svatby.
0
lajkov
@kacenkakaca No přesně! To se přeci shodneme! Ale spousta holek to tu píše "když o tom budeš moc mluvit, tak to tě teprve nepožádá, chlapi si neradi připadají být do něčeho tlačeni" - Tak tohle je ten "just", který tady někomu přijde normální...mě rozhodně ne a odkládání je způsobeno něčím jiným, tohle jsou jenom takové pohádky, kterými se uklidńujeme :D.
2
lajkov
@cestmira nemam pocit, ze jsme ve shode.
To, co tu popisujes neni truc. Truc to je, kdyby to delal naschval, pro pobaveni. Neni to truc, kdyz je zahnany do kouta, nucen a tlacen nebo neni rozhodnuty o tom, zda se uz zenit chce.
Ty vidis jen to, ze on ukonci jeji trapeni, bez ohledu na to, co chce on sam. Takhle by manzelstvi zacinat nemelo...
2
lajkov
Zobrazit profil
pirek
21.04.2016
4
lajkov
@kacenkakaca Každá popisujeme to samý jen jinými slovy. A ten tvůj případ, který si popsala - chlap není rozhodnutý, zatím ještě nechce vs. žena co po tom touží, trápí se, mrzí jí to, je zklamaná. Tuhle situaci může vyřešit jen ten chlap, protože ženská mu do hlavy nevidí, ona může jen spekulovat proč to přes to všechno zatím neudělal, jedině on ví ten správný důvod. A měl by umět odhadnout, když už toho na tu ženu moc, se trápí kvůli jeho nerozvážnosti a on není schopen to rozhodnutí udělat protože PROSTĚ NECHCE - tak ať pokud je to chlap, tak ať se k tomu chlapsky postaví a z toho vztahu čestně odejde. Ale to je moc komplikované že jo, nepohodlné, pro něj zbytečné, protože odejít může vždycky, jemu v tom vztahu nic moc extra nechybí, tak prostě zůstává i přes to, že on JEDINÝ VÍ, že se jeho představa o společném život liší - je to sobecké, vyčůrané a nefér! Ženská v tom vztahu zůstává, protože jí to ten chlap neřekne natvrdo - nechci, pořád planý sliby, náznaky, tak prostě ženská s ním je protože doufá...Ale ten chlap pokud nechce, tak je s ní proč?
1
lajkov
@targi Já třeba ne, ale chápu že pro druhé to je podstatné. A spíš než o tu svatbu jde o ten princip - proč žít ve vztahu, kde se jeden, díky nerozhodnosti druhého trápí?
2
lajkov
@cestmira nepisu to, co ty. Nesouhlasim s tebou a nesdilim tve nazory.
Tady je zakladni rozpor v tom, ze ty mas predstavu, ze chlap je hloupy, liny primitiv, ktery nepozada zenu na truc, hraje si s ni a s jejimi city a casem. Nejsi schopna pripustit, ze muze mit na svatbu odlisny nazor ci cas a to mu nijak neubira. Muze byt skvelym partnerem, videt spolecnou budoucnost, jen bez svatby nebo bez svatby ted. To neznamena, ze by nutne nebral partnerku vazne nebo si nechaval zadni vratka. Jak uz jsem psala, nechapu situaci svatba nebo rozchod.
Nerikam, ze muzi jako popisujes, nejsou, ale nechapu, proc to tak predpokladas v obecne rovine a vztahujes to tak v podstate na vsechny.
@pirek mne pripada jako z minuleho stoleti cekat na zadost o ruku. Par se muze vzdycky domluvit, zda svatba bude a zacit planovat.
0
lajkov
@cestmira to přeci nemusí být nerozhodnost...
Já sice chápu, že je to důležité, ale přece si kvůli tomu nezničím něco co jinak skvěle funguje.... Ne každý chlap svatbu bere tak důležite jako spousta žen a hlavně spousta chlapů to nechápe a měly bychom se naučit respektovat to že to mají prostě jinak a třeba klidně vzít otěže do vlastních rukou.
Já si např myslela, že můj současný partner si mě nikdy nevezme už od začátku, prošel si díky ex peklem. A i já smířila s tím, že bude mít asi pořád blok, o to větší překvapení bylo, když na otázku přátel jestli se vezmeme první odpověďel že by časem rád. Ale rovnou řekl, že o ruku mě nikdy nepozada, že takové věci neumí.... A také to neudělal a hle v červnu do toho prastime a oba rádi :-)
Nenašli jste co jste hledali?
Podobné diskuse
Mluvili jste o svatbě předtím než Vás p…
05. 07. 2022
18
Tušily jste, že se vás chystá požádat o…
19. 10. 2017
33
Zapomněli jste taky požádat rodiče??
14. 05. 2015
18
Jak vás požádal o ruku ?
22. 04. 2014
51
Po jak dlouhé době vztahu vás požádal p…
03. 07. 2013
305
Vdaná bez požádání o ruku.Požádal Vás p…
07. 11. 2008
114
Jak vás požádal o ruku?
01. 06. 2006
825