Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Valentýn - taky vás nepožádal?:)

Zobraz úvodní příspěvek
Tak už je tu zas toto téma :). Vztah fajn, bezmála osm let za námi, splolečnou budoucnost plánujeme, bydlení máme ... On ví, že to chci, mě řekl že se tomu nebrání, ale furt nic nepřichází. Čekám už skoro dva roky - jeden rok potajmu, pasivně. Druhý rok jsem začala něco naznačovat a ověřila jsem si, že je mu to jasné a pak zas pasivní čekání. Pak to přešlo do fáze, kdy jsem se tím čekáním cítila docela ponížená, navíc se svatbami se okolo nás samozřejmě rozthrl pytel. A teď? Vím, že s ním chci být, máme na pohodu vztah, ale na svatbu už jsem se totálně přestala cítit. Už se na ní netěším, už se prostě prošvihla ta doba. Je to trochu tím, že na sobě cítím, že už nejsem ta mladá "krasavice", mám se sebou mnohem víc práce - nějaká vráska a dokonce i ta šedina už se objevila =-), řekla bych teda, že dost předčasně, ale máme to v rodině :((. Navíc mi našli jeden zdravotní problém, kvůli kterému vyfásnu nezvhlednou jizvu, která bude vidět. Podle mě se lidi mají brát, když jsou mladí a krásní :). Navíc já vím, jakou svatbu by si přítel představoval - velkou a honosnou, ale já o ní už nestojím. Nebudu chtít šaškovat před sto lidmi obarvená a zjizvená. Pokud se přítel vyjádří, tak budu chtít malou svatbu nebo žádnou svatbu. Docela se to ve mě mele, přítel je milionovej, ale tohle prostě podělal. Hlavně to, že to neudělal spontánně, když věděl, ví že po tom toužím. Chystám se to na něj vybalit (svěřit se mu se svými pocity) a jsem si na 90% jistá, že se po tom vyjádří, ale už to nebude ono. Mám takovej pocit, že na to, až si o to řeknu vyloženě čeká a tahle jeho pasivita mě neskutečně vytáčí. Je mi ...smutno :(:
Odpovědět
1
…
10
11
12
…
26
@vineta Ano souhlasím, je hovadina vstupovat do manželství, kvůli tomu, aby nebyla přítelkyně smutná. Ale podle mě je zároveň hovadina, zůstávat ve vztahu s přítelkyní, která je smutná, protože už na požádání dlouhou dobu čeká a já nejsem v situaci, kdy bych jí požádat chtěl. Že pro něj existují takové překážky, že se žení kámoš nebo že o tom přítelkyně mluví, to je úplně jedno, prostě teď to nechci, tak to odložím do neurčita a vím, že mou přítelkyni to trápit bude. Tak to musím mít velké "koule" na to, aby mi takový vztah vyhovoval. To je skutečně láska jako trám...
Odpovědět
@martipoky Přiznám se, že na začátku této diskuze jsem měla podezření, zda nejde ze strany Tvého partnera pouze o vykrucování se - tak jako u zorkasky. Nicméně(!) - po přečetení Tvého posledního příspěvku si to nemyslím. Ano, Tvůj chlap je v určitých věcech zcela evidentně jak slon v porcelánu, chybí mu cit (tím nemyslím, že by byl necitlivý), ale mám z toho pocit, že takový on prostě je a napadá mě, zda od něho vlastně nečekáš něco (bombastickou romantickou žádost), co v jeho povaze vůbec není. Když odbočím - trochu mi to připomíná situaci u nás doma a moji mámu, která 40 let čekala (marně) , kdy jí můj ostře suchý, analytický a pragmatický otec překvapí romantickou večeří při svíčkách. Jenže tátova "večeře při svíčkách" měla povětšinou podobu zakoupení něčeho jednznačně velmi praktického (a pokud možno ve slevě). Tohle je asi dobré ujasnit si ještě před svatbou - zda toho druhého dokážu brát, tak jak je, protože on se nezmění. Bude se tak chovat i v jiných situacích. Nebude jednat proti své přirozenosti. Ale myslím, že s tímhle nešvarem Tvého milého se žít dá, že to není nic zásadního. On se defacto opravdu vyjádřil, řekl, že si tě chce vzít a chcete to oba. Z toho bych vycházela, tj to podstatné - ale -a to bych udělala já - na žádost bych se už vykašlala a domluvila termín.
Odpovědět
@cestmira Tím chceš říct, že pokud je on spokojený s tím, jak to je, ale ona je nespokojená s tím, že nepožádal, měl by jí dát kopačky, protože ona je nespokojená? :-D :-D
Odpovědět
@zorro4 Pokud je spokojený s tím, že jí nechává se trápit věcí, s kterou může něco udělat, tak asi nemá dostatečnou fantazii na to, aby byl schopen domyslet, že takový vztah prostě není dlouhodobě ok. Je přeci super najít takový vztah, kde ti dělá upřímnou radost, dělat druhému radost a jeho trápení je zároveň tvým trápením a proto se snažíš ho eliminovat ne ho z vlastní vůle udržovat a protahovat. Vždyť to je přeci pakárna, mají společnou cestu, ten vztah má nějakou dynamiku, existují v něm nějaké přirozené zákonitosti, nějaký vývoj, spousta věcí se dá vyladit, ale nedá se to odsouvat do nekonečna. Je to jako absolvovat společnou pouť, kdy jeden už by si rozložil deku, má hlad tak si chce udělat piknik a pak pokračovat, ale druhý ho pořád vláčí, různýma oklikama, který nikam nevedou a říká, "ne, já ještě nemám hlad, nechci teď jíst, pojď ještě kousek, ještě pojď dál, tohle místo se mi stejně nelíbí ..". Při tom na té cestě by procházeli kolem lidí, kteří už si spokojeně papají. Prostě trapný ...Prostě pokud se chce motat někde oklikama, tak ať, ale beze mě...ale ať mi pořád netvrdí, že jdeme správným směrem!
Odpovědět
Profilova fotka
Opravdu má být důvodem k romantické žádosti a k uzavření manželství, abychom přítelkyni udělali radost a eliminovali její trápení? Svatba je nějakou zákonitostí vývoje ve vztahu? Upřímně se divím, že si ty své partnery chcete stále vzít po tom, jaks e tu o nich vyjadřujete...Se pak nějak nedivím té míře rozvodovosti... A úplně vtipné mi přijde srovnávat životní krok mající bez dalšího dost závažné právní následky (protože fakticky se svatbou nic moc jiného nezmění, pokud už spolu žijou, bydlí atd.) s malou holčičkou a její panenkou nebo s piknikem, to mi hlava nebere. A trucovité a dětinské mi to taky připadá. Malujete si to všechno moc růžově.
Odpovědět
@cestmira Ty tvoje metafory pomíjí neustále to, že jde o životní rozhodnutí, krok, kterým si oba musí být naprosto jistí, že ho udělají v dobu, kdy se na něj budou absolutně cítit. Oba. Není to sváča na dece.
Odpovědět
@poinsettia Ty to pořád nechceš vidět v tom kontextu - vytrhneš slovo "svatba" a pak soudíš něco o trucovitosti. A ty vaše hlášky - "proč teda s takovýma chlapama jste?" - Nepřijde vám to už trošku zbytečně se ptát, když tady obě na rovinu říkáme, že jsme schopné je opustit pokud mají jinou představu o budoucnosti? Že se nebudeme trápit do nekonečna, tak blbá ani jedná z nás není. My se teď nacházíme v procesu, kdy se rozhoduje o tom, jak to bude, tak si prosím tuhle otázku, pokud můžete, ušetřete, podle mého názoru je nevhodná a zbytečná.
Odpovědět
No jo, holky, vy tu pucujete cestmiru, ale podivejte se na to jejima ocima - aniz bych chtela nejak spinit meho byvaleho pritele, je to uzasny clovek, ale nam to nevyslo take proto, ze s temi zasnubami/svatbou etc. to proste neslo dobre, holt takove pripady jsou a je jich dost - po 8 letech vztahu, kdy jsem nejakou dobu 'otravovala' recmi o svatbe, mi rekl, at o tom prestanu mluvit, ze na tom pracuje, ale cim vic o tom budu mluvit, tim min bude mit do svatby chut. Tak jo, nechala jsem byt reci o svatbe a o rok pozdeji jsem se ho na to znovu zeptala, protoze se cely rok nic nedelo. A bylo mi receno, ze zadna svatba nebude! To byla ledova sprcha. Tou dobou jsme spolu byli 9 let. Kdybych se ho nebyvala zeptala, tak by asi dal spokojene mlcel a doufal, ze jsem si svatbu rozmyslela, zatimco ja husa naivni jsem si myslela, ze kdyz cely rok nic nerika, ze to bylo proto, ze potaji planoval velkolepe zasnuby :-D No jsem vylecena, takhle naivni uz znovu nebudu a radsi (jemny) natlak, nez naivni cekani donekonecna, kterym clovek ztraci nervy, ale hlavne drahocenny cas. Tim jsem chtela rict, ze my, co mame takovou osobni zkusenost, jsme mozna az moc opatrne a prirozene si prejeme, aby se veci daly do pohybu, namisto prokrastinace, takoveto 'necham veci vyhnit', to delaji chlapi moc radi... :-p
Odpovědět
@vineta No jo, ale kdo zaváhá nejede, takže si vystupte pane, když nevíte kam vlastně chcete jet, když nevíte kde máte přestoupit, když nemáte odhodlání vstát a nasednout do dalšího spoje, když se vám nechce utrácet za lístek, když na místo cesty do jednoho životního cíle, raději jezdíte do kolečka na kruháči ...
Odpovědět
A pro uplnost dodavam (ale nechci se porad opakovat), ze s byvalym pritelem uz nejsem, ale neskutecne me stve to, ze kdyz celou dobu vedel, ze se nechce zenit, mel to rict hned a ne cekat a doufat ze me touha po svatbe sama od sebe prejde. Zkratka mi to neprislo fer.
Odpovědět
@zanett Přesně! Prokrastinace. Navíc bych řekla, že jim hraje do karet ono tajnůstkářství kolem svateb - že se předpokládá, že se dá tomu chlapovi klid a ženská nebude tlačit, aby to mohlo být to překvápko - spousta chlapů za tohle tu nejistotu jenom schová, aby získali další čas. A ta holka zákonitě nemusí být úplně blbá za to, že to nepoznala, protože ten chlap kolikrát také neví co chce, tak jak to má vědět ta holka, že jo ...
Odpovědět
Profilova fotka
@cestmira Ty to taky vytrháváš z kontextu. Ty komentáře směřují k situaci, že pasivně čekáte na nějaká gesta ze strany partnera, což je vlastně jedinou překážkou svatby. No tak když víte, že si vás chce vzít, tak se s ním na svatbě domluvte a nebuďte uražené, že on pořád nic. Je to svatba vás obou, a kdo říká, že ten první krok musí udělat on. Žijeme v 21. století. V tomhle tu trucovitost opravdu vidím. Jinak na své partnery tu v diskuzi útočíte samy, já se tomu jen divím.
Odpovědět
Článek se načítá
@vineta Každá jedna věc je životním rozhodnutím, které člověk dělá v době kdy se na to cítí! Už jenom vstup do vztahu je takovým rozhodnutím, naplánování větší dovolené, seznámení se s rodiči, vzetí si neplaceného volna kvůli špatnému zdravotnímu stavu partnera - vše má nějaký důsledek, samozřejmě ne stejný jako svatba, ale životních rozhodnutí je mnohem víc a dělá je každý z nás stále. Někdo ne, někdo je valí před sebou jak hovnivou kuličku :). Bohužel někomu přeroste přes hlavu. A to, že se jedná o závažné rozhodnutí, tak to neznamená, že musí trvat nepřiměřeně dlouho, než ho udělám. Jasně i rozdílné životní tempo může být důvodem k rozchodu.
Odpovědět
@cestmira jak uz jsem psala, pro me je nepochopitelna ta situace, kdy se zena chce na jednu stranu vdavat, tedy miluje tak moc, ze je ochotna s nim stravit zbytek zivota, ale na druhou stranu, pokud zadost neprijde, je to pro ni konec vztahu, muz ji nestoji za dalsi roky mimo manzelstvi... Ja chapu tenhle rozpor v pripadech, kdy jedna strana vnima vztah jako vazny, zatimco druha to bere na lehkou vahu, spise nezavazne. Coz muze byt nekdy pripad vyse, ale pokud to oba dva berou vazne, vidi se byt zivotnimi partnery a jedinym rozporem je zadost o ruku (tedy zivot v manzelstvi nebo zivot ve vaznem vztahu bez manzelstvi), tak tomu nejak nedokazu porozumet.
Odpovědět
@cestmira Přijde mi, že totálně opomíjíš nějakou realitu vztahů, jejich komplexnost a složitost. Ale dojdu k tvému závěrečnému prohlášení "Prostě pokud se chce motat někde oklikama, tak ať, ale beze mě...ale ať mi pořád netvrdí, že jdeme správným směrem!" - ano, v pořádku. Ale je to ta partnerka, která je nespokojená se stavem věcí, tudíž pokud to pro ni není udržitelné, ona je tak, kdo to má řešit, nikoliv ten, který je se status quo spokojen. Když máš ráda ty příklady, zkusím to na nějakém. Potká se pár, on nekuřák, ona kuřačka. On kouření nesnáší, partnerka je však jinak naprosto vyhovující, miluje ji, kouření mu nesmírně vadí. Ona je ve vztahu s ním zcela spokojená, přestat kouřit se jí nedaří. V tvé logice by ona měla ukončit vztah, protože on se jejím kouřením trápí? Jako fakt? Neměl by si to vyřešit on, zda za daných podmínek ve vztahu hodlá setrvat? Fakt mi tvůj závěr přijde neskutečný. Jsou tu dva lidi, kteří se zjevně mají rádi a vyhovují si, ona s ním chce zjevně být, jinak by neřešila touhu po sňatku a zásnuby. A řešit by to měl on rozchodem, protože jí nechce dát to, po čem ona touží? Podle mě je namístě, aby se muž jasně vyjádřil - žádost ne/bude, svatba ne/bude, být s tebou ne/chci. Pokud on se rozcházet nechce, neboť je spokojen, musí tu situaci přeci řešit nespokojená strana.
Odpovědět
@cestmira Většina tu naopak tvrdí, že se má martipoky s přítelem normálně domluvit na termínu svatby a nečekat na pokleknutí. Tobě bychom to řekli též, kdybys už nebyla tak nad věcí a touhu po svatbě neměla překonanou.
Odpovědět
@poinsettia Já teda osobně nevím jestli si mě chce vzít, pochybuju jak moc to chce, protože kdyby chtěl, tak mě požádá. Jediné co vím, je že by si mě požádal kdybych na něj "zatlačila", ale jak jsem řekla, já už mám priority jinde. V současné chvíli je pro mě na prvním místě zdraví a ne láska, ...bohužel. Ale jak říkám, žádost o ruku u nezakazuju, ani si o ní neříkám...nechávám to na něm a tuším, že když nebudu okatě ukazovat, jak po tom toužím, tak mě nepožádá. Tak se ještě uvidí, jak dlouho to celé vydrží ... zatím to v celku klape. Ale kdo ví jak to bude...nikdo neví absolutně nic.
Odpovědět
@zanett Já jsem také čekala na žádost o ruku. Chápu všechny rizika, co to s sebou nese. Čestmířinýma očima se na to ale podívat nedokážu, protože ona vychází z premisy, že to muž dělá ženě výhradně naschvál.
Odpovědět
@cestmira A neví nic ani v manželství. V tom je celý ten vtip.
Odpovědět
@zorro4 Díky za příklad. Ale já to vidím trochu jinak - když vstupuješ do vztahu, tak na začátku si máš hned vyjasnit jestli je kuřácký nebo nekuřácký. Kdyby v průběhu vztahu začal jeden kouřit a navíc ještě k tomu v nekuřáckém prostředí (kde většina vztahů kolem nás je završena svatbou), tak by se měla pakovat ona? Protože on si v klidu hulí v nekuřácké restauraci a je spokojenej? Jemu to přeci nevadí? On by si měl jasně uvědomit, že má chuť začít kouřit a zkonfrontovat jí s tou situací - teď budu tři roky ještě hulit, ty se u toho budeš svíjet smrady, tak si rozmysli, jestli ti to bude stát za to. Jinak zas metafora "Chtěl jsem přestat kouřit, ale teď zrovna přestává kouřit Jirka, tak nevadí, že přestanou kouřit až za rok a bude to tím pádem u nás doma pořád ještě smrdět?" :D
Odpovědět
@cestmira tomu konci už vůbec nerozumím:D "Pakovat" by se měl ten, kdo je nespokojen, ne? Mně prostě nedává žádný smysl, aby vztah ukončoval ten, kdo ho ukončovat nechce, a nikoliv ten, kdo je nespokojen. Jinak souhlasím, že by si lidé měli na začátku měli vyjasnit pozice, akorát realita je prostě jiná, třeba i v tom, že na začátku pozice byly jiné (stejně jako když nekuřák začne kouřit).
Odpovědět
@zorro4 On by se měl pakovat, protože on jediný má potřebné klíčové informace - zná stanovisko ženy a pokud to není zmatený trouba, tak zná svůj postoj k věci. On jediný může analyzovat jestli to je kompatibilní nebo ne. Tý ženský, jedna podstatná informace chybí - ona neví jak to ten chlap skutečně má, ona si může jenom domýšlet jak to je, může jenom dumat, nemůže si ani relevantní informace zjišťovat - protože by tím svého muže vytáčela - toho je jasné na jakých základech její stanovisko stojí. Z věty "nevadilo by ti, kdybych tě požádal až po nich" - Z toho nevyplývá absolutně nic, to neříká tý ženský "vezmu si tě". To je jenom otázka, ZDA-LI BY nevadilo KDYBY... se svatba ZASE odložila - dělat z toho závěr, že fakt bude svatba je trochu předčasné a v tomhle případě i naivní. "Nevadilo by ti kdybych tě požádal až po nich? - Ne? A Za rok? Taky ne? A za 5 let? Ne? No bezva, co kdybych tě nepožádal vůbec? Taky ok?
Odpovědět
@cestmira ale ta zena nemusi domyslet a dumat. To je naopak ta nejvetsi blbost, neco domyslet a vymyslet blbosti. Zakladem vztahu je komunikace, takze je na miste o budoucnosti a planech mluvit. Ty predpokladas, ze muz s zenou nejedna cestne a co hur, dela ji naschvaly a schvalne chce, aby nebyla stastna. V nejakych pripadech tomu tak mozna je, ale obecne to nelze povazovat za normu a pravidlo.
Odpovědět
@kacenkakaca A jak chceš otevřeně komunikovat s někým kdo o tom komunikovat nechce, protože mu to leze na nervy. Mísí se tu dva proudy - jeden mluví o otevřené komunikaci a ten druhý proud říká - "už o tom nemluv, on k tomu musí dojít sám, musí se na to cítit, když o tom budeš mluvit, tak si připadal pod tlakem" a završí se to zvoláním "třeba už něco chystá a chce tě překvapit a ty mu to tou komunikací kazíš!".
Odpovědět
@vineta Pokud jí chce překvapit tak to dělá naschvál, pokud to odsouvá jenom tak, tak to má víc důvodů o kterých už se tu mluvilo. Ty si jako myslíš, že muž tu ženskou nežádá "omylem"? Zapomněl? :D Přehlédnul, že jeho žena po tom už několik let touží? Prostě chybička se vloudila ne :))). Pokud jí nežádá, má k tomu jasný důvod, promyšlený nebo zkrátka nemá důvod žádat, ne takový aby chtěl jednat.
Odpovědět
@cestmira a kdo nechce komunikovat? Kdo nechce mluvit otevrene? Tvuj pritel? Pritel martipoky? Vsichni muzi? Motas tu dohromady nekolik odlisnych situaci. Jedna vec je opravdu komunikovat, to se lze klidne na svatbe domluvit a zacit s pripravami. Druha vec je naznacovani a tlaceni, ktere muze byt na skodu.
Odpovědět
@cestmira Dělá to třeba proto, že se chce v klidu rozmyslet, zda je na tento krok připraven. Nebo proto, že šetří na prsten, protože třeba platil dovolenou nebo pračku nebo kupoval letní gumy na auto. Nebo proto, že má doma plačtivou vznětlivou holku, která se rozkvičí kdykoliv zaslechne cokoliv o cizí svatbě, nebo proto, že se diví, kam se poděla ta veselá holka, která ještě před rokem mluvila o prstýnku z pouti a teď ho nenápadně vodí kolem výloh s diamantovejma prstenama. Proto, že má třeba pocit, že když je takhle nespokojená teď, jak to potom bude vypadat v manželství. Proto, že to vypadá, že jí víc záleží na stavu v občance než na něm. Že mu najednou nevěří, že to s ní myslí vážně, má pocit ohroženého vztahu a zachraňovat něco zrovna svatbou mu přijde jako nejjistější cesta k rozvodu. Proto, že třeba chce mít prostor to taky chtít.
Odpovědět
Profilova fotka
@cestmira Ale vždyť ani on neví, jak to ta ženská vlastně má. Jednou o svatbě začne ona, ale když začně on, tak se rozbrečí s tím, že už nic nemá říkat...co si pak má myslet. Taky vůbec netuší, že přítelkyně kalkuluje s nějakým datem, kdy ho dost možná opustí, pokud ji nepožádá (namísto toho, aby mu - be narážek a hysterie - řekla, že manželství je pro ni ve vztahu naprosto klíčové, tak si pojďme bez ohledu na kohokoli dalšího říct, jak to každá z nás vidí, zda, jak kdy to bude). A souhlasím s tím, že iniciátorem řešení problému má být ten, kdo není ve vztahu spokojen.
Odpovědět
Řeknu ti i svou situaci. My jsme s přítelem o svatbě mluvili je to asi 4 roky zpátky a já už jsem cítila, že přišel ten čas, ale on byl takoví ne vyloženě odtažitý, ale moc o tom mluvit nechtěl. Samozřejmně jsem z toho byla nešťastná. A pak najednou ticho po pěšině, oba jsme na to tak nějak zapoměli až minulý rok, jsem tajně doufala, že by mě mohl požádat na dovolené, když jsme vystoupali na dvoutisícovou hrou v Alpách. Ale neudělal to, opět jsem byla zklamaná a po dovolené jsem o tom s nim mluvila, řekl mi, že mu to nepřišlo moc romantické, vše bylo po mlhou, sychravo a my upocený, zima. Takže ono to je těžký s těma chlapama, fakt si člověk nesmí nic idealizovat :-). Nakonec ještě tentýž rok jsme se dohodli, že se vezmem, bez jakýhkoliv zásnum či prstýnku. Původně to bylo v plánu letos, ale kvůli jistým okolnostem jsme to nakonec posunuli na příští rok. Ten člověk k tomu asi musí dozrát, jelikož teď jse s ním taky úplně jiná řeč, než před těma čtyřma rokama. Určitě nejsem zastáncem čekání, jelikož to může být i pěkný psychický nápor, ale ani bych netlačila, protoože to se chlapi šprajcnou už na just :-(
Odpovědět
Profilova fotka
Ani jakozto zena nevim, jak uz se ma pritel martipoky zachovat, aby byla spokojena. A stejne tak nechapu ani to, ceho se tu chce dobrat cestmira.
Odpovědět
1
…
10
11
12
…
26
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Mluvili jste o svatbě předtím než Vás p…
05. 07. 2022 18
Tušily jste, že se vás chystá požádat o…
19. 10. 2017 33
Zapomněli jste taky požádat rodiče??
14. 05. 2015 18
Jak vás požádal o ruku ?
22. 04. 2014 51
Po jak dlouhé době vztahu vás požádal p…
03. 07. 2013 305
Vdaná bez požádání o ruku.Požádal Vás p…
07. 11. 2008 114
Jak vás požádal o ruku?
01. 06. 2006 825