Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Setkaly jste se s odkládáním zasnoubení ze strany přítele?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj, trápí mě takový problém. S přítelem asi poslední rok řešíme téma svatby a dětí. Já bych se moc chtěla vdát, jsem věřící a je to pro mě důležité, proto se s přítelem na toto téma tu a tam bavím. Vždycky jsem se setkala s negativním pohledem na svatbu z jeho strany, až mi před třemi měsíci došla trpělivost a zabalila jsem mu kufry s tím, že nemůžu být s člověkem, který si mě nikdy nevezme. Nakonec se přítel nikam neodstěhoval, jelikož mi řekl, že už mě chtěl několikrát požádat o ruku a že pro něj sice svatba není důležitá, ale pro mě to udělá a že mě už brzy požádá. Nicméně je to už tři měsíce a stále se nic neděje. začínám mít strach, že k požádání nedojde a že zasnoubení záměrně odkládá, protože svatbu opravdu nechce. Poradíte?
Odpovědět
1 2
3
4
Misho, ono neexistuje žádné "to" něco, co by jej brzdilo ve velkých rozhodnutích. On sám není ochoten se rozhodnout. A proč by taky měl ? Doposud to vše klapalo, proč má něco měnit. Nicméně, pokud jste spolu 4 roky, a on si není jistý, zda jsi ta pravá, je to trochu závažný signál.I když ne "tragický". Závažnější by bylo, a trochu se bojím, že to tak je, že je prostě línej cokoliv řešit, a že rád nechává rozhodnutí "na jindy" a lépe pak ještě " na někoho jiného".....tohle jsou bohužel typy, které si pak najdou milenku, a táhnou to současně s manželkou i s ní, léta nic neřešej, a eventualně to pak celé hodí na manželku se slovy " nevím co mám dělat, ty jsi tak úžasná, už ti nechci dál ubližovat, ale s ní se nemůžu rozejít, ona mě potřebuje.........." dej si bacha růžové brýle dolů
Odpovědět
Profilova fotka
Holky, ale zas - jestli jí řekl, že ji brzy požádá... nedělejme z něj grázla, který zůstane navždy bez rodiny nebo zdrhne před závazkem k milence :-) Je mu 26, takže se do svatby pochopitelně nehrne, ale když už mu to bylo důrazně řečeno, tak snad ví, že to misha myslí vážně. Je pochopitelné, že chce, aby na to misha trošku zapomněla a on ji překvapil, ne? Mishi, hlavně mu teď nic neříkej - vydrž alespoň do Vánoc, nebo jestli do té doby máte narozeniny či výročí, tak možná využije příležitosti - ale neupínej se na to. Chceš být se svým partnerem nebo prstýnek? A chceš manželství tak moc, že nevydržíš půl roku a necháš si ujít chlapa, se kterým by to mohlo být fajn...? Neblázni ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Diskusi jsem nečetla, ale u nás to bylo tak, že prstýnek muž koupil už v květnu a o ruku mě požádal až v srpnu, protože to chtěl udělat romanticky a pořád se mu to chudáčkovi kazilo. Takže v tom může být i něco nevinného, na druhou stranu, my oba jsme se chtěli vzít už dávno předtím, takže jsem se nějakého "podrazu" nemusela bát. Otázka jak moc přítelovi věřit, když po svatbě netouží, nemyslím to zle, ale asi bych se trošku bála, že svatební slib nebude brát tak závazně jako já. Ale to je tím, že toho tvého neznám. ;-)
Odpovědět
nepřečetla jsem celou diskusi, chci jenom říct, že tvého přítele chápu ohledně některých argumentů, co mu tady někdo vyčítal (omlouvám se, nechce se mi dohledávat nick). Například s tím, že si není jistý, jestli chce děti, protože by to mohlo změnit váš vztah. Já děti jednou chci, ale taky mám šílený strach, že mi pokazí nádherný vztah. Vidím to příliš často kolem sebe, jak se pro maminku stane dítě až příliš velkou prioritou a roli manželky/milenky prostě vypustí, nebo jak jsou oba tak zaneprázdněný a unavený, že prostě na sebe nemají ani čas ani náladu, atd. atd. Teď by bylo strašně jednoduché říct, že jsem sobec, ale já opravdu jednou dítě chci a nenechám ho umřít hlady ;) Jenom mám prostě obavy. Tvůj přítel má také obavy, aspoň víš, že to bere vážně a není to jenom slibotechna. A není to jenom tohle. Myslím, že kdybys mu dala tohle přečíst a on by byl takový formát, že by ho to neurazilo (mně by se tedy některé poznámky dotkly, protože důvěra je pro mě klíčová), tak by ti to třeba dokázal vysvětlit. To co bych tu psala já, by byly jenom domněnky :) Každopádně představa, že bych byla na jeho místě, přítelkyně by mi sbalila kufry a já bych ji měla pak do tří měsíců požádat o ruku...ne, potřebovala bych víc času. teda já osobně :) Snad jsem se tě nějak nedotkla, ale je to upřímné od někoho s úplně odlišným názorem :)
Odpovědět
Profilova fotka
@teeerez Já určitě chápu, jak je to pro Mishu21 jako pro věřící těžké a jak ji současná situace trápí. Ale to neznamená, že chlap je "zlý sobecký hajzl," který by se měl okamžitě přizpůsobit, jinak zaslouží nakopat do zadku. On si prostě jen neuvědomuje, jak moc je to pro Mishu21 důležité. Bere to ze svého pohledu a navíc cítí, že je na něj vyvíjen nátlak, takže se pochopitelně "šprajcl". Misha21 mu ale nemá co vyčítat, ona si také neuvědomuje, jak vnímá situaci on. Pro něj to také není jen "no tak se tedy přizpůsobím," je to pro něj nejspíš i otázka osobní cti ("přece nebudu bábovka a nenechám si takhle vyhrožovat") a jeho osobního přesvěčení ("nechci se vázat, když se na to necítím"). Jakékoli scény, balení kufrů, vynucování slibů, vyhrožování rozchodem apod. situaci jen zhorší. A pokud se ke svatbě nakonec rozhoupe, nebude to proto, že to opravdu chtěl, ale proto, že na něj byl vyvíjen nátlak. Nevím, jestli je takový manželský slib zrovna to, co Misha chce, ale já bych o takovou svatbu zájem neměla. Svatba je určitě důležitý krok, ale neměla by být povyšována nad samotný vztah a nad úctu k partnerovi. Už vůbec ne proto, že "rodina ryje" a "v Bibli se něco píše". Ale pokud je pro někoho důležitější rodina než samotný vztah, je to jeho celoživotní přesvědčení a vztah bez papíru a bez dětí pro něj nemá význam, je to naproto v pořádku.... Jen se pak asi nehodí k někomu, kdo má jako životní přesvědčení být svobodný (z hlediska rodinného stavu i z hlediska ducha). P.S.: Já bych chlapovi měla za zlé zase to, že ode mě očekává večeři.
Odpovědět
Holky, včera jsem dostala prstýnek, ale mám z toho smíšené pocity... Přítel mi ho předal, ano, opravdu PŘEDAL tak, že jsme byli ny výletě v přírodě a když jsme seděli na kládách, přisedl si ke mně ze zadu a prstýnek mi bez jediného slova navlékl. Trošku mě to zarazilo, a večer jsem se ho ptala, kdy tedy bude svatba a jestli ji opravdu chce, protože se mi pořád zdá, že ji moc nechce. Ujistil mně, že ano a že ji mohu naplánovat. Potom mi říkal, že jsem tak dlouho čekala, protože prstýnek se dlouho vyráběl a potom ho měl ještě měsíc doma, protože nevěděl, jak mi ho předat. Ale z toho jeho "požádání" mám pocit, že mi ho dal jen proto, abych už byla potichu a abych se s ním nerozešla, co si myslíte vy? Pořád si zkrátka nejsem jistá, že je to z jeho strany upřímné a jestli to naše zasnoubení vůbec mám zvěřejnit.
Odpovědět
@misha21 Pročetla jsem celou diskusi i s aktuálním příspěvkem o "předání" prstenu a myslím si, že teď už prostě klasicky "květákuješ". Abys mi rozuměla, to já dělám taky s oblibou, sama sebe dokonale vyargumentuju k nějakému postoji, v kterém pak přijímám i celou realitu ;-) Ty už ses prostě znejistěla tak, že mu to teď nevěříš. Upřímně, odpověz si sama na otázku, zda jsi na něj v poslední době nějak výrazně tlačila. Pokud ano, je určitá pravděpodobnost, že k tomu byl dotlačen. Ale pokud ne, prostě si to přebral (pro Tebe) správným směrem, o čemž ostatně i mluvil. Pokud byses potřebovala ujistit, zda to opravdu sám chce, nemluvila bych o plánování svatby do doby, než s tím začne sám. Věřím, že mu to dřív nebo později začne být divné ;-) A upřímně, mně to předání prstýnku vůbec nepřipadá divné, naopak, ve vaší situaci, kdy oba víte, že se k tomu schylovalo, by mi to pokleknutí s tou otázkou přišlo jako do nebe volající klišé :-N Takhle prostě udělal to, o čem Ti říkal, že přijde...být Tebou, užívám si to, chvíli o svatbě nemluvím a bude to fajn ;-) PS - Někdy se těm chlapům tedy nedivím, že se nevyznají v tom, co chceme :-D
Odpovědět
@fallingstars Máš pravdu, ale fakt si tím nejsem úplně jistá a nemám z toho vlastně ani moc radost, protože se bojím, že jsem ho k tomu fakt dotlačila. Od toho "rozchodu" jsem ho do ničeho netlačila... jen jsem měla občas třeba narážku, když jsem viděla něco v televozi nebo třeba teď v pátek po výměně manželek na nově, jsem si posteskla, že i gayové se chtějí ženit a mít děti...
Odpovědět
@fallingstars A neměla bych si o tom s ním ještě promluvit, jestli mě tedy nežádal proto, že jsem ho dotlačila?
Odpovědět
@misha21 Já si nejsem jistá, že tím promlouváním něčeho dosáhneš...on Ti podle mě stejně řekne, žes ho nikam netlačila, že však Ti taky řekl, že to má v plánu...budete to jen řešit pořád dokola...ale je to jen můj názor, Tvého přítele neznám, takže těžko říct... Prostě bych to už teď asi nechala být, ale plánování svatby bych neoslovila, dokud s tím nepřijde sám ;-) A on přijde ;-)
Odpovědět
@fallingstars No já si myslím, že on s tím nepřijde, když mi jasně řekl, že to mám naplánovat já...
Odpovědět
@misha21 Hm, to je prekérka...já mám teda zkušenost, že chlapům začne vrtat hlavou až to, co se neděje tak, jak čekali...takže když on čeká, že Ty začneš okamžitě plánovat a řešit, ale najednou nezačneš a budeš dělat jakože nic, tak pokud to sám chce a stojí o to alespoň trochu, minimálně se Tě zeptá, třeba jestli už máš vymyšlený termín...je to podle mě tisíckrát efektnější než ho zatahovat do promluv, diskusí a debat. Jinak Ti ale nezbývá než to prostě naplánovat, holt už to máte takhle postavené...
Odpovědět
Článek se načítá
@fallingstars Ještě mě napadlo, on jede tento týden k rodičům, tak se ho pak zeptat, jestli jim to řekl? Pokud řekl, tak si myslím, že to teda bere vážně a že snad je to i dobrovolné. Jinak můžu třeba dva měsíce počkat a nebudu o tom s ním vůbec mluvit, ale ke konci roku si myslím, že pokud teda svatba má být, tak už by se měla začít plánovat. Alespoň tedy v tom smyslu vybrat nějaký termín a místo obřadu.
Odpovědět
@fallingstars Navíc on je chlap a tak nejspíš neví, že se svatba plánuje minimálně tři měsíce dopředu.
Odpovědět
Profilova fotka
@fallingstars Napsala si to skvěle - misha už věří tomu, že ho ke svatbě dotlačila a tak ho prostě dotlačila... @misha21 Zlato, kdyby si tě vzít nechtěl, tak ti prstýnek nevyrábí! Jedna věc je koupit nějaký v prvním zlatnictví a prostě ti ho dát, ale vyrobit, mít ho doma a přemýšlet, jak ti ho předá... to je přece krásné! Ukaž mu, že si toho moc vážíš, zeptej se ho na jeho představy a naplánujte to tak, ať jste s výsledkem spokojení oba. Bude to pořádku, uvidíš! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@misha21 jéééežiš, vždyť to je náhodou moc hezký daní prstýnku :-) mě přítel požádal o mých narozeninách, přesně o půlnoci, když už sem usínala a ráno brzo vstávala, tak mě probudil, seděl vedle mě, culil se a ukázal mi červenou krabičku, tak sem ji otevřela a bylo to :-) on ho vytáhl a nasadil :-) o svatbě sme se předtím bavili...jen tak .... oba sme měli názor že sme spolu krátce, že by svatba keště byla blbost :-) nakonec si mě aspoň "zajistil" zasnoubením :-D chtěl mi prostě dát najevo, že o mě opravdu tak moc stojí :-) i když svatba nebude do roka a do dne ale 2 roky od zásnub
Odpovědět
Profilova fotka
@misha21 nahodou to je nadherny pozadani, takovy sice ne uplne kdy te oneco zada, ale spis ti to rovnou oznamuje:) ale fakt supr. my zensky sme mistryne v tom nad vsim dumat, premyslet co tim asi myslel, nemyslel, proc to udelal... chlapi tohle vetsinou nemaji a o co maji jednodussi zivot. My termin mame, muz rekl, ze prstynek bude ale uz je to skoro 5mesice a zadny jeste neni... su smirena s tim, ze mozna zadnej ani nebude. chlapi proste az na vyjimky ziji v uplne jinym svete. a proste se ho pomalu klidne zeptej, jaky rocni obdobi by se mu libilo na svatbu, nebo jestli ma nejaky oblibeny cislo, jestli preferuje nejake vyrocni datum... a urcite si ho nedotlacila, uprimne moc chlapu se neda dotlacit k necemu, co nechcou. Chlap se malokdy bude snazit chovat jinak pro tvoji spokojenost, proste premysli jinak, tak si to krasne pozadani takhle nezeskareduj a uzivej si toho, ze se vyjadril:)
Odpovědět
@misha21 Myslím, že se s tím vážně zbytečně trápíš...;-) I kdyby to rodičům neřekl, tak to nemusí nic znamenat, jak píšeš, je to chlap, a třeba mu nedojde, že to má říct, protože pro něj to, že Ty už máš prstýnek, nemusí být TEN impulz, zvlášť, když to prostě bylo v plánu... Užívej si to, do hlavy mu nikdy neuvidíš, ale věřila bych mu...pokud ho miluješ a je to pro Tebe partner pro život ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
No dokážu se vžít do situace ale obávám se, že takto to bude takové vynucené a to fakt chceš? Je dobře, že si mu řekla co cítíš a jak to vidíš a co to pro tebe znamená. Chlapům plno věcí nedochází a nebo je neřeší, tak se je musí trochu poštouchnout. Dala bych mu nějaký delší čas na tu správnou chvilku překvapení a ty bys o tom měla mluvit co nejméně. Tak rok a když nic, tak bych se na to asi vykašlala. Je to silné ale já sama jsem maželovi též musela naznačit že do 30 chci bejt vdaná a hotov, no a zařídil se podle toho...a o překvapená jsem nepřišla:-)
Odpovědět
@misha21 Mela by sis dat trochu pohov. Jestli se k nemu chovas v podobnem stylu jako o nem mluvis tady tak v podstate je svatej ze nakonec ti ten prstynek dal. Prestan z nej delat blba a neustale mu neverit a furt ho do neceho tlacit. Jinak si bud jista ze se te svatby stejne nedockas. Uvedomujes si vubec ze mozna te chtel pozadat uz davno a snazil se pro to najit nejaky moment ale svym chovanim jsi mu to tak znechutila ze se na to vykaslal az to skoncilo tim balenim kufru.. a kdyz teda uz se odhodlal k tomu ze to pozada uz po trech mesicich (ja osobne bych si pripadal jak debil kdybych mel takhle hned brzo prilezt s prstenem pokud to chtel udelat uz davno a tys ho furt jen hloupe nutila) i pres to co si predvedla tak bud rada a laskave to uz neres protoze kdyby zjistil co o nem tady vypravis ze i presto mu furt neveris.. tak ja bych pak sbalil kufry tobe. laskave si uvedom ze on je chlap a ma taky nejakou svoji hrdost... a nezapomen prosim na to ze ty jsi verici a mozna kvuli tomu to tak komplikujes oproti tomu jak to muze vnimat drtiva vetsina ostatnich a on se s tim musi nejak srovnavat tak ho nech aspon dychat jinak to skonci driv nez ten den prijde ;-)
Odpovědět
Na něco jsem si při čtení diskuze vzpomněla... ŽENA : Leží tady vedle mě a vůbec mne neobejme, dívá se jen do stropu, kdo ví, nad čím přemýšlí… Jsme spolu už deset let. Příliš dlouho na to, abych pro něj byla ještě přitažlivá… Asi uvažuje o tom, že bude nejvyšší čas mě vyměnit… za mladší… přece jen, za těch deset let jsem dost přibrala… Teď se zamračil, to není dobré! A stále jen zírá do stropu. Myšlenkami je zřejmě někde úplně jinde… ztrácím ho… už se mnou určitě nechce mít nic společného… To je konec… co si teď sama počnu? MUŽ: Moucha na stropě. Jak to, ku*va, dělá, že nespadne?! :-D :-D :-D
Odpovědět
@suzief Přesně tak, krásně napsané :-) @misha21 Prostě si s partnerem vzájemně sdělit, co od života očekáváme, ale nenutit. Pokud přítel bude chtít to stejné, udělá to sám.. Pokud ne, pak je na čase si to narovinu vyříkat a případně najít někoho, kdo bude mít stejné životní cíle. Chápu, že teď je ti líto, že to možná udělal z donucení.. Ale už to nevrátíš no.. Můžeš se mu omluvit a říct mu, že si opravdu vážíš toho, že tě požádal. Promluvit s ním, ale prostě nenutit ho. Uvidíš.. Já zase třeba příteli řekla, že bych nechtěla mít první dítě až po třicítce, povídali jsme si o tom. A onehdy jsme se cosi bavili o dětech, a z jeho řeči vyplynulo, že teda první dítko nebude po třicítce. Moc mě potěšilo, že to respektuje. Stejně tak jako já respektuju, že on nechce začít stavět domek dokud nebude mít smlouvu na dobu neurčitou. Chce si tím být jistý, že to finančně utáhneme, a já to respektuju. Stejně tak by to mělo být u vás s tou svatbou.. Ale nucením se ničeho nedosáhne, jen budeš smutná :-(
Odpovědět
Já si myslím, že jsem ho do ničeho netlačila, zkrátka jsme o tom mluvili, on mi řekl svůj názor, já svůj a pak když jsem si to promítla v hlavě, tak jsem mu zkrátka sbalila. Nebylo to žádné gesto "vem si mě, nebo vypadni". Chtěla jsem vztah opravdu ukončit, protože je svatba pro mě důležitá. Ale když přišel s tím, že už mě chtěl požádat, tak jsem si řekla, že by byla škoda vztah ničit, když teda už žádat chtěl... Ale když se na to zpětně dívám, tak mám pocit, že on se může cítit do svatby dotlačen a takovou svatbu nechci. Nevím, co tady na tom pořád někdo nechápe. Já si na něj nestěžuju, neshazuju ho, jen prostě nechci svatbu, kde do toho oba nejdou dobrovolně, rozuměno? Proto mě to trápí a mám zkrátka pochybnosti, to je vše.
Odpovědět
V souvislosti s tímto tématem doporučuji film s Jennifer Aniston "Až tak moc tě nežere", který ho celkem pěkně vystihuje. Příjemná pokoukaná.
Odpovědět
Misho, z Tvého posledního příspěvku mi přijde, že spíš Ty sama nevíš, co chceš. Nejdříve svatbu chceš tak moc, že jsi ochotná kvůli ní zahodit fungující vztah, když si Tě partner co nevidět nevezme. A teď, když vstřícný krok udělal on, tak zase řešíš, jestli si ho vzít... Ano, vyvíjela jsi na něj nátlak a on Tě požádal o ruku. Nečekej ale, že teď za Tebou bude běhat jako psík a doprošovat se, kdy už konečně si bude moci jet vybrat nový oblek na svatbu. Otázka zní: jsi přesvědčená, že s tímto mužem chceš strávit celý svůj život a dokážeš si vás dva společně představit třeba za 40 let? Pokud je odpověď ano, začni pomalu a opatrně s přípravami. Pokud si jistá nejsi, choď dál vesele po světě s prstýnkem na ruce a začni plánovat, až si tím jistá budeš.
Odpovědět
@prostenika85 To není o tom, že bych si ho nechtěla vzít, moc to chci, ale je tam pořád ten otazník, jestli on to vůbec chce. Aby se pak nestalo, že mi jednou bude vyčítat, že se ženit nechtěl a že jsem ho dotlačila a manželství se nám stejně rozpadne. Proto se mi o našem zasnoubení ani moc nechce říkat a nemám chuť ani nic plánovat, protože si zkrátka nejsem tak úplně jistá, že je to také jeho přání a jeho svobodná vůle. I když on už třeba naše zasnoubení oznámil i rodičům...
Odpovědět
@merethe Jojo, na ten jsme s přítelem už koukali.
Odpovědět
Odpověděla sis sama, i když se schováváš za svého přítele. "...se mi o našem zasnoubení ani moc nechce říkat a nemám chuť ani nic plánovat, protože si zkrátka nejsem tak úplně jistá" A mimochodem, stát se může vše, třeba i to, že manželsvtí se vám rozpadne. Stejně tak se to může stát komukoliv tady. Život si naplánovat nemůžeš tak jako svou vysněnou svatbu ;-)
Odpovědět
@prostenika85 Já si nemyslím, že bych se za něj schovávala, já tu svatbu vážně moc chci, ale myslím, že by do něj měli jít oba dobrovolně a ne proto, aby se s nima druhá polovička nerozešla. Z toho našeho zasnoubení mám prostě ten pocit, že to nechce a nemůžu si pomoct. Lituju toho, že jsem mu sbalila, ale vrátit zpět to nejde. A ano, nechce se mi o tom říkat, protože pak přijde otázka "jak tě požádal a kdy bude svatba"? A co řeknu? Vlastně mě ani oficiálně nepožádal, ale chtěla jsem svatbu, tak někdy bude a tak mi teda dal ten prsten.
Odpovědět
neřeš to. kdyby tě neměl rád nedá ti nic ani venku ani doma. nech to teď spát a pokud se tě zeptá proč nic neplánuješ,řekni mu,že chceš dělat plány společně. společně vybrat termín,místo atd.... možná by nebylo od věci navštívit psychologa a tím myslím tebe a ne jeho. a o všem si popovidat s osobou,která s Vámi nemá nic společného... a nevidím na tom nic špatného jít k psychologovi.... ;-)
Odpovědět
1 2
3
4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?