0
lajkov
59
správ
Není brzo? Jak to oznámit?
Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj nevěsty!
Můj přítel, mě před 2 dny požádal o ruku. Je pravda, že jsem to vůbec nečekala.... Ale trápí mě tu pár věcí :-(
1.) Je nám pouhých 20 a jsme spolu cca rok. Není to brzy na to, abychom plánovali společnou budoucnost?
(Už přes půl roku spolu bydlíme, ale každej víme, že i když jsme měli krušné období, tak stále držíme spolu a je to furt stejné jak počáteční zamilovanost.)
2.) Jak to oznámit mým rodičům?
(Hodně se to vztahuje k 1. otázce. Mám strach, že nebudou souhlasit kvůli našemu věku a kvůli krátké době, co jsme spolu.)
3.) Jak to oznámit přítelovo rodičům?
(Ani jeden se s nimi nemusíme. Máme tam určité problémy a já jsem se s nima neviděla přes 3 měsíce.)
Kdopak mi poradí? Jediné, co mě napadlo.... Říci to všem až třeba za půl roku nebo dýl, ale furt nevim no :-( Jsem trošku skeptická. Poradíte slečny? :-)
Odpovědět
4
lajkov
@svatbajanaahonza Mému manželovi je 22, mně 21. Nevím, jestli jsem zralá já, to ať posoudí ostatní, ale můj manžel rozhodně je. Jasně, že se občas chová jak kluk, ale který muž ne. Oba bereme manželství vážně, na vztahu dál pracujeme a je to super! Nesnáším chytré názory, že my dvacetiletí jsme v podstatě praštění puberťáci bez rozumu.
@pajushav Ve dvaceti není na svatbu brzy, sama jsem toho příklad. Ale ve dvaceti po roce chození asi ano. Počkala bych ještě aspoň rok, dva. Zasnoubení být můžete jak dlouho chcete :-) My jsme se brali v jednadvaceti, ovšem po šesti letech vztahu. Na druhou stranu mám kamarády, brali se po roce a půl, bylo jim 19 a je to nádherné manželství :-) Hlavně neřešte, co na to řekne okolí, ale řešte spolu, co od toho čekáte a jestli to berete fakt vážně ;-)
4
lajkov
@svatbajanaahonza Ale v tom zásadním jsou všechny úplně stejné. Dva lidé se svobodně rozhodnou, že chtějí být celý život spolu. Beru-li manželství jako slib tomu druhému, že ho chci milovat, ať se děje cokoli, je jedno jestli mám svatbu křesťanskou nebo jinou. A nebo teda nechápu, proč by se lidé jinak brali ;-)
sponzor fóra
0
lajkov
@ttm To ano, rozhodně. Nicméně v křesťanských svatbách hraje velkou roli i možnost sexu... samozřejmě, že spolu ti dva chtějí být, ale možná kdyby spolu mohli být bez manželství (když pominu duchovní stránku věci) tak by se třeba tak mladí nebrali. Ale to jsme někde jinde, nechci tu spamovat příspěvěk k něčemu jinému. Vím o čem mluvím, osobní zkušenost...
0
lajkov
@svatbajanaahonza a sex má něco společného se zralostí k uzavření manželství? :-)
0
lajkov
@izzybickerstaff Nemá :-D jen se stává, že křesťanští partneři jsou k tomu ,,dohnáni" (když to řeknu ošklivě) právě kvůli sexu... nicméně mi zase na druhou stranu přijde, že v cirkvi se o manželství mluví jinak, s větší úctou než v běžném světě a tak jsou ti dva zase trochu víc připravení... to je těžké na vysvětlení. Jen jsem tím chtěla říct, že mi přijde jiné, když si křesťanský pár ve 20 letech řekne, že se vezme a když si to řeknou nevěřící - oboje má své ,,klady" i ,,zápory" . Nic víc :-)
0
lajkov
@svatbajanaahonza já jsem taky křesťan :-) Sex je jedna věc, k tomu se jako konvertita nemůžu moc vyjadřovat a to, že mezi věřícími je daleko víc mladých manželství, je fakt. Ale pořád mám za to, že tohle ani pohled církve na manželství nemá nic společného s tím, jestli jsem já jako osobnost dostatečně zralá na to, abych uzavřela sňatek, nebo ne.
sponzor fóra
0
lajkov
No a to já si právě myslím, zrovna tohle souvislost má... znám osobně i hodně lidí, kteří zralí nejsou/nebyly a do manželství šli stejně, právě kvůli sexu. Ale to fakt nechci řešit, nechci tu zabředávat do telogických a sociologických debat. Pojďme se vrátit k tématu...
0
lajkov
@svatbajanaahonza Tak s tím názorem, že je to jiné pro věřící a nevřící, moc nesouhlasím. My jsme s budoucím manželem oba dva věřící (i naše rodiny jsou věřící) a já to rozhodně nevidím jako vy.. Pokud se oba milujeme, jsme spolu takovou dobu, kdy oba víme, že uzavření manželství je to, co oba chceme, tak je úplně jedno, jestli jste věřící nebo nevěřící ;-) Jde o to, co vy dva cítíte a co chcete. V tomhle jde jen o vás dva. Je to vaše rozhodnutí, váš život, takže bych se určitě nebála to říct rodičům :-)
1
lajkov
Nečetla jsem všechny příspěvky, možná budu opakovat už napsané. Myslím, že na plánování budoucnosti po ročním vztahu není brzo. (Sama bych nechtěla být rok ve vztahu a půl roku s někým bydlet, když by to nesměřovalo ke společné budoucnosti). Na realizaci plánu - v tvém případě svatbu - mi to, ale brzo příjde. Pokud bych si to promítla do svojí situace (seznámila jsem se s manželemv 19, ve dvaceti jsem s ním už bydlela, "čísla" máme tedy podobná), rok by pro mne byl i dnes (27) málo času na to, abych si byla jistá slibem do konce života. Každý to ale máme nastavené jinak. Pokud cítíš, že je správný čas, tak vás reakce rodiny a okolí nemusí trápit :)
2
lajkov
@svatbajanaahonza Ne, nebyli jsme sexem dohnáni ke svatbě a upřímně neznám jediný takový pár a to těch věřících manželských párů mám kolem sebe hodně. Ano, sex posunul náš vztah na ještě vyšší level, ale zpětně zcela upřímně a s radostí říkám, že to opravdu stálo za to počkat a že kdybychom měli čekat ještě další třeba tři roky, tak prostě počkáme. Koneckonců, chodili jsme spolu 6 let, kdybychom se brali kvůli tomu, jsme svoji od 18, protože lehké to teda fakt nebylo :-D
Ano, je pravda, že křesťanské páry se berou v dřívějším věku, ale souvislost to má maximálně s tím, že v křesťanství je manželství vnímáno asi jinak. A trochu možná i s tím, že pokud s tím druhým sexuálně nežiji prakticky od začátku vztahu, mnohem víc se soustředím na to, jaký je a na to, jak to mezi námi funguje. Soustředím se na vztah jako takový, na člověka jako takového (a doufám, že si to někdo nevysvětlí tak, že tvrdím, že nekřesťanské páry se neznají. Tak to opravdu nemyslím!).
0
lajkov
@ttm Vidíš, tak já znám miminálně takových 30 párů a vždy to souvislost mělo...njn, každý to má jinak
Článek se načítá
1
lajkov
@svatbajanaahonza uprimne nechapu, jak muzes srovnavat manzelstvi cirkevni a civilni tak, ze jedno je snad vaznejsi nez druhe. Co to je za nesmysl? Tim, ze tvrdis, ze v krestanskem svete ma manzelstvi vetsi vaznost, nez v beznem svete, vlastne urazis ta civilni manzelstvi. A naopak tim, ze krestanske manzelstvi degradujes za honbu za sexem, srazis to krestanske. V obou skupinach najdes lidi, ktere k manzelstvi nemotivovaly ty spravne myslenky, ale to neni duvod to zobecnovat.
K zakladatelce: Myslim si, ze ve 20ti muzete byt vyzrali na manzelstvi a nemusite. Nekdy je 20tilety pripravenejsi nez 40tilety, nekdy ne, v necem maji mladsi lide vyhody a v necem ti starsi. To, jestli jste zrali ale nikdo neposoudi.
Ctu, ze jste spolu rok, to je podle mych meritek strasne kratka doba. My se brali ve 24, ale po osmi letech vztahu. Rok je podle me jako nic a i kdyz jste presvedceni, ze spolu zustanete, a ja klidne verim, ze ano, nevidim uplne duvod k tomu, abyste se svatbou spechali. Je to samozrejme vase vec, jen ja osobne bych si po roce nikoho nevzala, i kdyz bych vedela, ze je to ten pravy.
Jen z toho, co ctu, kolik jsi nasla ruznych ALE v te cele zalezitosti, bych se svatbou pockala. Nemusite se brat do roka a do dne, muzete planovat dele, i to rpdicum pozdeji oznamit. Takhle mi prijde, ze si za tim zatim nedokazete stat.
0
lajkov
@ttm nezlob se na me, ale vnimani vztahu a manzelstvi nesouvisi s predmanzelskym sexem. To, jak se pary poznavaji, je vec ciste dvou jedincu, ne viry. Podle me je jaksi neuctive a povysene neco takoveho tvrdit, mozna neumyslne tim stavis krestany nad ostatni lidi, k cemuz nevidim zadny duvod.
Bohuzel, s timhle se opet a zase neshodneme.
3
lajkov
@kacenkakaca Ano, přesně jsem věděla, že sem toto napíšeš a že to budeš zrovna ty. Přesto si za svým názorem stojím a říkám, že fakt, že spolu dva nespí, jim dává možnost od samého začátku poznávat hlavně povahové vlastnosti toho druhého, protože je to jediné, na co se ti dva soustředí. Sex staví vztah od začátku do vážnější roviny (za předpokladu, že nespím jen tak s někým a neužívám si jednorázovky; ovšem pro mě sex opravdu je něco velmi hlubokého a vážného), než je nutné.
A ne, opravdu tím nestavím křesťanské páry nad ostatní. Psala jsem to jen proto, že tím, že ti dva spolu nespí a soustředí se tedy JEN na povahu druhého, tak jsou si možná dříve jistí, že ten druhý je opravdu ten pravý a proto se třeba berou v mladším věku. Existuje mnoho vztahů, které začaly jako vztahy sexuální nebo jako románek. Chceš mi tvrdit, že v takových vztazích jde od začátku o charakter toho druhého? Že do toho jdou s tím, že by to mohlo někdy dojít ke svatbě? A než mi napíšeš, že tak to není u všech - samozřejmě, že není! Ale vztah, kde spolu dva nespí a kde sex není nutnou součástí vztahu je prostě jiný a ty to nedovedeš posoudit, když jsi to nezažila.
Fakt nevím, jak jsi došla k názoru, že považuji křesťanské vztahy příp. manželství za něco víc. Naopak je mnoho nekřesťanských manželství, kterých si hluboce vážím a od kterých bych se ráda učila. Já jsem se tu pouze spolu s @svatbajanaahonza zamýšlela nad tím, proč se vlastně křesťanské páry berou dříve.
Věř nebo ne, to že se s tebou neshodnu mě fakt moc netrápí :-D
4
lajkov
@kacenkakaca Diskuze o srovnání manželství mne zaujala. Pročítám znova, ale nějak nemůžu najít u přispěvků @ttm to stavění křesťanů nad nekřesťany. Jak jsi to myslela? (Poslední dobou je to na beremku ostré,raději vysvětlím, že otázka není sarkastická. Zajímá mne to, proto se ptám).
0
lajkov
@ttm promiň, ale myslím, že nemá smysl abych na to, co už jsme stokrát probiraly, znovu nějak hlouběji reagovala. Svoje jsem napsala, je to vždycky o přístupu těch dvou a nedá se to zobecňovat. Znám vztahy, které začaly jako sexuální a jsou pevné, znám vztahy, kde se dva dlouho seznamovali a nestojí to za nic. A znám to i naopak. Ty se branis zobecnovani, ale sama zobecnujes.
Já ti nevyvracim, že to tak citis, ale na základě své osobní zkušenosti a pocitu nemůžeš vyvozovat obecné závěry. Navíc nejde jen o křesťanský přístup k predmanzelskemu sexu, ale spousta lidí, co nejsou vedeni k víře jsou zdrženliví a než začnou s druhým sexuálně žít, trvá to delší dobu. Za dobu, než jsem začala s mužem sexuálně žít, se třeba křesťanské páry i berou a mají sex vlastně po kratší době. Vždycky je to o osobním přístupu, pranich a prioritách, o tom, co člověk hledá.
@azrrael možná je to můj osobní pocit, ale ttm v příspěvku výše přisuzuje křesťanským párům pozitivní vlastnosti, u kterých ale nevidím nějakou přímou souvislost s tím, že jsou křesťanské. Ty benefity jsou o přístupu dvou lidí, ne o víře, ale je to davano do přímé souvislosti s vírou.
1
lajkov
Zobrazit profil
kristynar
12.02.2016
4
lajkov
@kacenkakaca Podle tebe půlka příspěvovatelů někoho uráží a druhá půlka je vztahovačná a uráží se aniž by se jich to nějak týkalo, tak teď co je lepší :-D. Nebudu dál diskutovat na toto téma.
Pojďme z toho nedělat to, co jsme tu s ttm ani jedna nenapsala a raději opustit citlivé téma, které se zadavatelkou nijak nesouvisí... Diskuzi hnutou jinam jsem začala já, aniž bych chtěla, čímž se zadavatelce omlouvám a dost bych nerada, aby se to tu zase hnulo někam, kde to nikomu nepomůže a všichni se budou akorát urážet, ať bude jejich názor jakýkoliv :-).
Pojďme se spíš zamyslet třeba nad tím, jaký může mít mladý věk výhody (ať to je pro zadavatelku taky trochu pozitivní)? Hmmm? :-)
3
lajkov
@kacenkakaca Promiň, já to v tom pořád nějak nevidím. O kus výše v příspěvku má, že v zásadě jsou svatby stejné, ať křesťanské nebo ne (v tom žádné povyšování nevidímí). A u dalšího příspěvku (na který jsi asi reagovala) má, že je v křesťanství manželství chápáno ASI jinak (nepíše lépe, prestižněji, důležitěji,..) a nevylučuje, že by se nekřesťanské páry nemohly znát stejně dobře. To, že je manželství v křesťanské komunitě vnímáno jinak než v nekřesťanské komunitě může být například v předsvatební duchovní přípravě, nebo že manželství je chápáno jako nerozveditelné (alespoň u katolíků, nevím jak je to v jiných křesťanských církvích). To u nekřesťanských svateb nebývá. Ale neznamená to přece, že je nutně křesťanské manželství lepší než nekřesťanské a naopak, přestože jsou to různé náhledy.
2
lajkov
Zobrazit profil
wiki85
13.02.2016
1
lajkov
Musím se přiklonit k názoru, že věřící páry jsou vesměs motivovány pro vstup do manželství jinými důvody, než páry, které se neřídí učením žádné církve. Pokud chtějí prožívat vztah v jeho stoprocentní podobě, tzn. včetně soužití a fyzické stránky, mají jedinou možnost, a to uzavřít manželství. Ostatní páry většinou toto všechno mají i bez svatby, proto jsou jejich důvody jiné.
Můžeme tu spekulovat o tom, zda se lépe znají, a mají tudíž lepší předpoklady pro šťastné manželství jedni či druzí. Zda ti, kdo mají od počátku zatemněno myšlení emocemi vyvolanými fyzickou stránkou vztahu, nebo ti, kdo se sice věnují sáhodlouhým hypotetickým debatám o tom, co bude jednou v manželství, ale vztah, který aktuálně prožívají, má natolik jiný charakter, než manželství, že se pohybují jen v čistě teoretické rovině a důsledky si ani nemohou představit.
Nejsem zastáncem nutnosti společného bydlení před svatbou, ani mnohaletých soužití na hromádce. Na druhou stranu si myslím, že je neskutečně důležité partnera reálně poznat. A pokud se s ním vídám dvakrát týdně na rande, kam jdeme oba natěšení a v dobré náladě, je to o dost jiná situace, než když toho člověka vidím denně a poznáváme se i za okolností ne úplně romantických.
Příprava na manželství věřících párů je zaměřená právě na teorii toho, co ostatní páry mají možnost zažít samy už před svatbou, a svým způsobem se tak snaží nahradit určité aspekty vzájemného poznávání. Nicméně třeba moje věřící kamarádka před svatbou ani netušila, jak se chová její snoubenec, když má vztek nebo blbou náladu, a jak by na to vlastně měla ona reagovat. A to mi teda přijde děsivé.
2
lajkov
@stastnevdana Ne všechny věřící páry se před svatbou vidí jen dvakrát týdně na rande. Normální člověk si snad někoho, koho nezná, nevezme. Zažili jsme před svatbou jeden druhého v situacích jak radostných, tak velmi krizových. Degradovat sňatky věřících na honbu za společným bydlením a fyzickým vztahem mi přijde velmi urážející a nechápu, jak tu všechny můžete tak dobře vědět, jak takový vztah vypadá.
Naše hypotetické dohady se od reality vlastně vůbec nelišily, nevím ani, proč by měly. Ve skutečnosti je to totiž mnohem lepší. A to i přes to, že můj manžel nechává špinavé ponožky zásadně ležet u postele, že se dohadujeme, kdo umyje nádobí a i přesto, že já jsem občas protivná tak, že to tak umí opravdu málokdo. Společné bydlení příp.fyzický vztah před svatbou opravdu nejsou vůbec důležité - konečně to můžu potvrdit i z vlastní zkušenosti.
A než mi tu zase některá napíše, že takhle to vidím já a je to jen moje zkušenost, že znáte toho a toho, kdo to měl jinak. Ach ano, jistě - lidé jsou různí, ať věřící nebo ne. Vztahy jsou různé pár od páru. A stejně tak manželství a motivace k jeho uzavření.
4
lajkov
Zobrazit profil
barter
14.02.2016
0
lajkov
@ttm Já jsem ve svém příspěvku nezobecňovala a dovolím se ohradit i proti tomu, že věřící páry urážím.
Manželství věřících lidí zcela jistě není pouze honbou za společným bydlením a fyzickým vztahem. Ale je neoddiskutovatelné, že věřící lidé (pokud pravidla své víry skutečně dodržují), v případě, že pocítí naprosto přirozenou touhu se svým partnerem sdílet svůj život úplně, mohou tak učinit pouze v manželství. Na rozdíl od ostatních párů, u nichž tyto věci většinou nehrají v případě rozhodnutí o vstupu do manželství roli.
A bohužel se v katolickém prostředí často šíří další "omezení", která nesezdanému a nezasnoubenému páru brání v poznávání se v normálních podmínkách.
Samozřejmě záleží člověk od člověka, ale už jsem se setkala s názory, že by spolu měli trávit čas spíše s partou lidí někde na horách, než sami dva v soukromí (aby je to nesvádělo k hříchu), že je nepřípustné sdílet společnou dovolenou v jednom pokoji či stanu (protože lidi by si mysleli, že spolu určitě hřeší), že by se radši neměli moc dotýkat nebo líbat (protože hříchem je prakticky veškeré chování, které by si člověk nedovolil ke svému sourozenci). A že předmanželská příprava a důkladné rozhovory všechny případné problémy vyřeší.
Taková omezení opravdu mohou vést k tomu, že se pár schází dvakrát týdně v kavárně, aby se na ně nikdo nekoukal skrz prsty a aby se nevystavovali pokušení.
A ještě si dovolím podotknout, že opravdu vím, jak takový vztah vypadá.
0
lajkov
@stastnevdana Ne všechna omezení jsou nutně omezující. Já se nechci dohadovat. Samozřejmě je pravda, že v některých oblastech se takové pár nemají možnost stoprocentně poznat, na druhou stranu ne všechny ty oblasti jsou tak důležité, aby to tak moc vadilo. Je to vždy jen o těch dvou lidech a tom, jak upřímně ten vztah prožívají. Což platí jak v případě věřících, tak nevěřících.
Dovedu si představit, že to může být špatně - a to v případě, kdy to chce každý z partnerů jinak (většinou partnerka chce ona omezení dodržovat a partner ne). Pak ano, věřím tomu, že manželství je u jednoho z nich motivováno hlavně tím, aby "už mohli". Ale tam je to pak špatně celé, když se vlastně neshodli od začátku. Pokud se ti dva shodnou na tak podstatné věci před manželstvím a společně vytrvají, máloco už je pak rozhodí v manželství.
Až teď, po svatbě, jsem smysl těchto, jak ty říkáš, omezení pochopila.
0
lajkov
@ttm Je to mimo téma, takže tím taky nechci zahlcovat tuto diskuzi. Svůj názor jsem tady napsala, a jediné, co jsem tím chtěla říct, je to, že věřící partneři bývají většinou motivováni uzavřít manželství dříve a i z dalších důvodů, než ostatní páry, které spolu třeba deset let žijí a mají dokonce děti. Většina lidí má touhu prožívat vztah stoprocentně (a teď nemluvím pouze o fyzické stránce), a každý si k tomu zvolí cestu, o které si myslí, že je nejlepší. Ale nejspíš málokdo bude dobrovolně třeba deset let udržovat vztah, ve kterém svého partnera nemůže téměř ani obejmout, usínat vedle něj, nebo prožívat spoustu jiných drobností, které dělají vztah vztahem.
@pajushav Gratuluji k zasnoubení. Myslím ale, že máte ještě na všechno spoustu času. Můžete si v klidu naplánovat svatbu na příští nebo přespříští rok, pomalu všechno chystat, a rodině to říct později. Je fakt, že ve dvaceti si každý připadá nejvíc dospělý a svůj vztah považuje za nejvíc vážný. Ale s odstupem, stejně jako tady psaly další holky, vidím, že jsem od té doby ušla pořádný kus cesty, hodně změnila své názory, ale i nároky na partnera. Během zasnoubení se váš vztah buď ještě upevní, no anebo se může stát i to, že oba dospějete k tomu, že tohle není správná cesta.
1
2
1
2
Nenašli jste co jste hledali?